Chudé státy obvinily bohatý svět ze zrady a ustupování od klimatických závazků, zatímco se zoufale snaží udržet při životě dlouho připravovanou dohodu o snížení emisí z lodní dopravy. V Londýně se tento týden sešlo 175 států na jednání Mezinárodní námořní organizace (IMO), kde mají být po více než deseti letech dokončeny detaily plánu na dekarbonizaci tohoto odvětví v horizontu 25 let.
Součástí nejambicióznějšího návrhu je i zavedení poplatku za emise skleníkových plynů pro všechny lodě, jehož výnos by měl sloužit k financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Tyto prostředky jsou pro chudé státy zásadní, neboť čelí rostoucím ekonomickým škodám způsobeným extrémním počasím.
Návrh však narazil na odpor mocných ekonomik, včetně Číny, Brazílie a Saúdské Arábie. Evropská unie sice návrh oficiálně podporuje, ale podle informací deníku The Guardian je ochotna přistoupit na kompromis, který by návrh výrazně oslabil.
Jednání IMO, která začala v pondělí a mají skončit v pátek, jsou vyvrcholením více než desetileté snahy o regulaci emisí z lodní dopravy. Tento sektor se podílí na globálních emisích přibližně 2 %, což je srovnatelné s emisemi Japonska, a bez zásahu by jeho podíl dále rostl.
Rozvojové země se obávají, že jednání již kolabují, a že opět zůstanou bez podpory. Velvyslanec Marshallových ostrovů Albon Ishoda, zastupující alianci pacifických a karibských ostrovních států, obvinil velké ekonomiky z "ústupu" od dřívějších slibů. Zdůraznil, že argumentace ostrovních států vychází z vědeckých poznatků a že právě nejzranitelnější země se chovají jako "dospělí v místnosti".
Připomněl také, že vlády v roce 2023 přijaly plán na dekarbonizaci námořní dopravy do roku 2050 a vyzval mocné státy, aby konečně prokázaly vůdcovství. „Všichni víme, co je správné. A je čas to udělat,“ prohlásil Ishoda.
Proti zavedení emisního poplatku se staví mimo jiné Brazílie, Čína a Saúdská Arábie s argumentem, že by mohl zvýšit ceny zboží. EU návrh podporuje, ale existují náznaky, že je ochotna přijmout kompromisní verzi.
Simon Kofe, ministr dopravy z Tuvalu, dalšího člena aliance 6Pac+, uvedl, že obavy z dopadu poplatku na ceny jsou přehnané. Podle něj tvoří náklady na dopravu jen 1 % až 5 % konečné ceny většiny spotřebního zboží a přechod na ekologičtější technologie by náklady zvýšil jen minimálně – maximálně o 9 %.
Konkrétně uvedl, že při ceně emisního poplatku 150 dolarů za tunu uhlíku by se cena za přepravu páru bot v hodnotě 100 dolarů zvýšila pouze o 72 centů – tedy na 100,72 dolarů.
„Náš návrh zajišťuje, že náklady za znečištění ponesou ti, kteří jej způsobují. Zavedením poplatku přímo na emise hájíme principy spravedlnosti, odpovědnosti a klimatické spravedlnosti,“ řekl Kofe.
Jednání IMO probíhá v čase, kdy se světový obchod potýká s rostoucí nestabilitou – americký prezident Donald Trump minulý týden zavedl rozsáhlá cla na dovoz téměř ze všech zemí, s výjimkou Ruska a Jižní Koreje. Spojené státy podle Guardianu však nehrají při jednáních IMO rušivou roli.
Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez vyjádřil přesvědčení, že jednání povede k očekávanému průlomu. „Téměř před dvěma lety se členské státy IMO rozhodně přihlásily ke strategii snižování emisí z lodní dopravy. Nyní přichází chvíle přijmout konkrétní opatření – globální palivový standard a systém zpoplatnění emisí,“ uvedl.
Podle něj půjde o první závazná opatření, která mají přimět globální průmysl k přechodu na nízkoemisní nebo bezemisní paliva. „Tato opatření nejsou jen vizemi – stanou se povinnými pravidly pro všechny lodě po celém světě,“ dodal.
Očekává se, že následující dny budou věnovány vysoce technickým diskusím, které mohou rozhodnout o osudu celého návrhu. Constance Dijkstraová z organizace Transport and Environment varovala: „IMO se blíží k selhání, přestože má poslední šanci dekarbonizovat lodní dopravu. Uvalení emisního poplatku by bylo klíčovým krokem správným směrem.“
Jednání mají skončit v pátek, ale samotná implementace jakéhokoli výsledku bude trvat měsíce. Podle složitých pravidel IMO bude dosažená dohoda dále upravována a potvrzena na říjnovém zasedání, kde může být formálně přijata.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.