Chudé státy obvinily bohatý svět ze zrady a ustupování od klimatických závazků, zatímco se zoufale snaží udržet při životě dlouho připravovanou dohodu o snížení emisí z lodní dopravy. V Londýně se tento týden sešlo 175 států na jednání Mezinárodní námořní organizace (IMO), kde mají být po více než deseti letech dokončeny detaily plánu na dekarbonizaci tohoto odvětví v horizontu 25 let.
Součástí nejambicióznějšího návrhu je i zavedení poplatku za emise skleníkových plynů pro všechny lodě, jehož výnos by měl sloužit k financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Tyto prostředky jsou pro chudé státy zásadní, neboť čelí rostoucím ekonomickým škodám způsobeným extrémním počasím.
Návrh však narazil na odpor mocných ekonomik, včetně Číny, Brazílie a Saúdské Arábie. Evropská unie sice návrh oficiálně podporuje, ale podle informací deníku The Guardian je ochotna přistoupit na kompromis, který by návrh výrazně oslabil.
Jednání IMO, která začala v pondělí a mají skončit v pátek, jsou vyvrcholením více než desetileté snahy o regulaci emisí z lodní dopravy. Tento sektor se podílí na globálních emisích přibližně 2 %, což je srovnatelné s emisemi Japonska, a bez zásahu by jeho podíl dále rostl.
Rozvojové země se obávají, že jednání již kolabují, a že opět zůstanou bez podpory. Velvyslanec Marshallových ostrovů Albon Ishoda, zastupující alianci pacifických a karibských ostrovních států, obvinil velké ekonomiky z "ústupu" od dřívějších slibů. Zdůraznil, že argumentace ostrovních států vychází z vědeckých poznatků a že právě nejzranitelnější země se chovají jako "dospělí v místnosti".
Připomněl také, že vlády v roce 2023 přijaly plán na dekarbonizaci námořní dopravy do roku 2050 a vyzval mocné státy, aby konečně prokázaly vůdcovství. „Všichni víme, co je správné. A je čas to udělat,“ prohlásil Ishoda.
Proti zavedení emisního poplatku se staví mimo jiné Brazílie, Čína a Saúdská Arábie s argumentem, že by mohl zvýšit ceny zboží. EU návrh podporuje, ale existují náznaky, že je ochotna přijmout kompromisní verzi.
Simon Kofe, ministr dopravy z Tuvalu, dalšího člena aliance 6Pac+, uvedl, že obavy z dopadu poplatku na ceny jsou přehnané. Podle něj tvoří náklady na dopravu jen 1 % až 5 % konečné ceny většiny spotřebního zboží a přechod na ekologičtější technologie by náklady zvýšil jen minimálně – maximálně o 9 %.
Konkrétně uvedl, že při ceně emisního poplatku 150 dolarů za tunu uhlíku by se cena za přepravu páru bot v hodnotě 100 dolarů zvýšila pouze o 72 centů – tedy na 100,72 dolarů.
„Náš návrh zajišťuje, že náklady za znečištění ponesou ti, kteří jej způsobují. Zavedením poplatku přímo na emise hájíme principy spravedlnosti, odpovědnosti a klimatické spravedlnosti,“ řekl Kofe.
Jednání IMO probíhá v čase, kdy se světový obchod potýká s rostoucí nestabilitou – americký prezident Donald Trump minulý týden zavedl rozsáhlá cla na dovoz téměř ze všech zemí, s výjimkou Ruska a Jižní Koreje. Spojené státy podle Guardianu však nehrají při jednáních IMO rušivou roli.
Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez vyjádřil přesvědčení, že jednání povede k očekávanému průlomu. „Téměř před dvěma lety se členské státy IMO rozhodně přihlásily ke strategii snižování emisí z lodní dopravy. Nyní přichází chvíle přijmout konkrétní opatření – globální palivový standard a systém zpoplatnění emisí,“ uvedl.
Podle něj půjde o první závazná opatření, která mají přimět globální průmysl k přechodu na nízkoemisní nebo bezemisní paliva. „Tato opatření nejsou jen vizemi – stanou se povinnými pravidly pro všechny lodě po celém světě,“ dodal.
Očekává se, že následující dny budou věnovány vysoce technickým diskusím, které mohou rozhodnout o osudu celého návrhu. Constance Dijkstraová z organizace Transport and Environment varovala: „IMO se blíží k selhání, přestože má poslední šanci dekarbonizovat lodní dopravu. Uvalení emisního poplatku by bylo klíčovým krokem správným směrem.“
Jednání mají skončit v pátek, ale samotná implementace jakéhokoli výsledku bude trvat měsíce. Podle složitých pravidel IMO bude dosažená dohoda dále upravována a potvrzena na říjnovém zasedání, kde může být formálně přijata.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.