Chudé státy obvinily bohatý svět ze zrady a ustupování od klimatických závazků, zatímco se zoufale snaží udržet při životě dlouho připravovanou dohodu o snížení emisí z lodní dopravy. V Londýně se tento týden sešlo 175 států na jednání Mezinárodní námořní organizace (IMO), kde mají být po více než deseti letech dokončeny detaily plánu na dekarbonizaci tohoto odvětví v horizontu 25 let.
Součástí nejambicióznějšího návrhu je i zavedení poplatku za emise skleníkových plynů pro všechny lodě, jehož výnos by měl sloužit k financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Tyto prostředky jsou pro chudé státy zásadní, neboť čelí rostoucím ekonomickým škodám způsobeným extrémním počasím.
Návrh však narazil na odpor mocných ekonomik, včetně Číny, Brazílie a Saúdské Arábie. Evropská unie sice návrh oficiálně podporuje, ale podle informací deníku The Guardian je ochotna přistoupit na kompromis, který by návrh výrazně oslabil.
Jednání IMO, která začala v pondělí a mají skončit v pátek, jsou vyvrcholením více než desetileté snahy o regulaci emisí z lodní dopravy. Tento sektor se podílí na globálních emisích přibližně 2 %, což je srovnatelné s emisemi Japonska, a bez zásahu by jeho podíl dále rostl.
Rozvojové země se obávají, že jednání již kolabují, a že opět zůstanou bez podpory. Velvyslanec Marshallových ostrovů Albon Ishoda, zastupující alianci pacifických a karibských ostrovních států, obvinil velké ekonomiky z "ústupu" od dřívějších slibů. Zdůraznil, že argumentace ostrovních států vychází z vědeckých poznatků a že právě nejzranitelnější země se chovají jako "dospělí v místnosti".
Připomněl také, že vlády v roce 2023 přijaly plán na dekarbonizaci námořní dopravy do roku 2050 a vyzval mocné státy, aby konečně prokázaly vůdcovství. „Všichni víme, co je správné. A je čas to udělat,“ prohlásil Ishoda.
Proti zavedení emisního poplatku se staví mimo jiné Brazílie, Čína a Saúdská Arábie s argumentem, že by mohl zvýšit ceny zboží. EU návrh podporuje, ale existují náznaky, že je ochotna přijmout kompromisní verzi.
Simon Kofe, ministr dopravy z Tuvalu, dalšího člena aliance 6Pac+, uvedl, že obavy z dopadu poplatku na ceny jsou přehnané. Podle něj tvoří náklady na dopravu jen 1 % až 5 % konečné ceny většiny spotřebního zboží a přechod na ekologičtější technologie by náklady zvýšil jen minimálně – maximálně o 9 %.
Konkrétně uvedl, že při ceně emisního poplatku 150 dolarů za tunu uhlíku by se cena za přepravu páru bot v hodnotě 100 dolarů zvýšila pouze o 72 centů – tedy na 100,72 dolarů.
„Náš návrh zajišťuje, že náklady za znečištění ponesou ti, kteří jej způsobují. Zavedením poplatku přímo na emise hájíme principy spravedlnosti, odpovědnosti a klimatické spravedlnosti,“ řekl Kofe.
Jednání IMO probíhá v čase, kdy se světový obchod potýká s rostoucí nestabilitou – americký prezident Donald Trump minulý týden zavedl rozsáhlá cla na dovoz téměř ze všech zemí, s výjimkou Ruska a Jižní Koreje. Spojené státy podle Guardianu však nehrají při jednáních IMO rušivou roli.
Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez vyjádřil přesvědčení, že jednání povede k očekávanému průlomu. „Téměř před dvěma lety se členské státy IMO rozhodně přihlásily ke strategii snižování emisí z lodní dopravy. Nyní přichází chvíle přijmout konkrétní opatření – globální palivový standard a systém zpoplatnění emisí,“ uvedl.
Podle něj půjde o první závazná opatření, která mají přimět globální průmysl k přechodu na nízkoemisní nebo bezemisní paliva. „Tato opatření nejsou jen vizemi – stanou se povinnými pravidly pro všechny lodě po celém světě,“ dodal.
Očekává se, že následující dny budou věnovány vysoce technickým diskusím, které mohou rozhodnout o osudu celého návrhu. Constance Dijkstraová z organizace Transport and Environment varovala: „IMO se blíží k selhání, přestože má poslední šanci dekarbonizovat lodní dopravu. Uvalení emisního poplatku by bylo klíčovým krokem správným směrem.“
Jednání mají skončit v pátek, ale samotná implementace jakéhokoli výsledku bude trvat měsíce. Podle složitých pravidel IMO bude dosažená dohoda dále upravována a potvrzena na říjnovém zasedání, kde může být formálně přijata.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.