"Zradili jste nás." Celosvětová konference o počasí odstartovala ostrým obviněním bohatých států

Součástí nejambicióznějšího návrhu je i zavedení poplatku za emise skleníkových plynů pro všechny lodě, jehož výnos by měl sloužit k financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Tyto prostředky jsou pro chudé státy zásadní, neboť čelí rostoucím ekonomickým škodám způsobeným extrémním počasím.

Návrh však narazil na odpor mocných ekonomik, včetně Číny, Brazílie a Saúdské Arábie. Evropská unie sice návrh oficiálně podporuje, ale podle informací deníku The Guardian je ochotna přistoupit na kompromis, který by návrh výrazně oslabil.

Jednání IMO, která začala v pondělí a mají skončit v pátek, jsou vyvrcholením více než desetileté snahy o regulaci emisí z lodní dopravy. Tento sektor se podílí na globálních emisích přibližně 2 %, což je srovnatelné s emisemi Japonska, a bez zásahu by jeho podíl dále rostl.

Rozvojové země se obávají, že jednání již kolabují, a že opět zůstanou bez podpory. Velvyslanec Marshallových ostrovů Albon Ishoda, zastupující alianci pacifických a karibských ostrovních států, obvinil velké ekonomiky z "ústupu" od dřívějších slibů. Zdůraznil, že argumentace ostrovních států vychází z vědeckých poznatků a že právě nejzranitelnější země se chovají jako "dospělí v místnosti".

Připomněl také, že vlády v roce 2023 přijaly plán na dekarbonizaci námořní dopravy do roku 2050 a vyzval mocné státy, aby konečně prokázaly vůdcovství. „Všichni víme, co je správné. A je čas to udělat,“ prohlásil Ishoda.

Proti zavedení emisního poplatku se staví mimo jiné Brazílie, Čína a Saúdská Arábie s argumentem, že by mohl zvýšit ceny zboží. EU návrh podporuje, ale existují náznaky, že je ochotna přijmout kompromisní verzi.

Simon Kofe, ministr dopravy z Tuvalu, dalšího člena aliance 6Pac+, uvedl, že obavy z dopadu poplatku na ceny jsou přehnané. Podle něj tvoří náklady na dopravu jen 1 % až 5 % konečné ceny většiny spotřebního zboží a přechod na ekologičtější technologie by náklady zvýšil jen minimálně – maximálně o 9 %.

Konkrétně uvedl, že při ceně emisního poplatku 150 dolarů za tunu uhlíku by se cena za přepravu páru bot v hodnotě 100 dolarů zvýšila pouze o 72 centů – tedy na 100,72 dolarů.

„Náš návrh zajišťuje, že náklady za znečištění ponesou ti, kteří jej způsobují. Zavedením poplatku přímo na emise hájíme principy spravedlnosti, odpovědnosti a klimatické spravedlnosti,“ řekl Kofe.

Jednání IMO probíhá v čase, kdy se světový obchod potýká s rostoucí nestabilitou – americký prezident Donald Trump minulý týden zavedl rozsáhlá cla na dovoz téměř ze všech zemí, s výjimkou Ruska a Jižní Koreje. Spojené státy podle Guardianu však nehrají při jednáních IMO rušivou roli.

Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez vyjádřil přesvědčení, že jednání povede k očekávanému průlomu. „Téměř před dvěma lety se členské státy IMO rozhodně přihlásily ke strategii snižování emisí z lodní dopravy. Nyní přichází chvíle přijmout konkrétní opatření – globální palivový standard a systém zpoplatnění emisí,“ uvedl.

Podle něj půjde o první závazná opatření, která mají přimět globální průmysl k přechodu na nízkoemisní nebo bezemisní paliva. „Tato opatření nejsou jen vizemi – stanou se povinnými pravidly pro všechny lodě po celém světě,“ dodal.

Očekává se, že následující dny budou věnovány vysoce technickým diskusím, které mohou rozhodnout o osudu celého návrhu. Constance Dijkstraová z organizace Transport and Environment varovala: „IMO se blíží k selhání, přestože má poslední šanci dekarbonizovat lodní dopravu. Uvalení emisního poplatku by bylo klíčovým krokem správným směrem.“

Jednání mají skončit v pátek, ale samotná implementace jakéhokoli výsledku bude trvat měsíce. Podle složitých pravidel IMO bude dosažená dohoda dále upravována a potvrzena na říjnovém zasedání, kde může být formálně přijata.