Chudé státy obvinily bohatý svět ze zrady a ustupování od klimatických závazků, zatímco se zoufale snaží udržet při životě dlouho připravovanou dohodu o snížení emisí z lodní dopravy. V Londýně se tento týden sešlo 175 států na jednání Mezinárodní námořní organizace (IMO), kde mají být po více než deseti letech dokončeny detaily plánu na dekarbonizaci tohoto odvětví v horizontu 25 let.
Součástí nejambicióznějšího návrhu je i zavedení poplatku za emise skleníkových plynů pro všechny lodě, jehož výnos by měl sloužit k financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Tyto prostředky jsou pro chudé státy zásadní, neboť čelí rostoucím ekonomickým škodám způsobeným extrémním počasím.
Návrh však narazil na odpor mocných ekonomik, včetně Číny, Brazílie a Saúdské Arábie. Evropská unie sice návrh oficiálně podporuje, ale podle informací deníku The Guardian je ochotna přistoupit na kompromis, který by návrh výrazně oslabil.
Jednání IMO, která začala v pondělí a mají skončit v pátek, jsou vyvrcholením více než desetileté snahy o regulaci emisí z lodní dopravy. Tento sektor se podílí na globálních emisích přibližně 2 %, což je srovnatelné s emisemi Japonska, a bez zásahu by jeho podíl dále rostl.
Rozvojové země se obávají, že jednání již kolabují, a že opět zůstanou bez podpory. Velvyslanec Marshallových ostrovů Albon Ishoda, zastupující alianci pacifických a karibských ostrovních států, obvinil velké ekonomiky z "ústupu" od dřívějších slibů. Zdůraznil, že argumentace ostrovních států vychází z vědeckých poznatků a že právě nejzranitelnější země se chovají jako "dospělí v místnosti".
Připomněl také, že vlády v roce 2023 přijaly plán na dekarbonizaci námořní dopravy do roku 2050 a vyzval mocné státy, aby konečně prokázaly vůdcovství. „Všichni víme, co je správné. A je čas to udělat,“ prohlásil Ishoda.
Proti zavedení emisního poplatku se staví mimo jiné Brazílie, Čína a Saúdská Arábie s argumentem, že by mohl zvýšit ceny zboží. EU návrh podporuje, ale existují náznaky, že je ochotna přijmout kompromisní verzi.
Simon Kofe, ministr dopravy z Tuvalu, dalšího člena aliance 6Pac+, uvedl, že obavy z dopadu poplatku na ceny jsou přehnané. Podle něj tvoří náklady na dopravu jen 1 % až 5 % konečné ceny většiny spotřebního zboží a přechod na ekologičtější technologie by náklady zvýšil jen minimálně – maximálně o 9 %.
Konkrétně uvedl, že při ceně emisního poplatku 150 dolarů za tunu uhlíku by se cena za přepravu páru bot v hodnotě 100 dolarů zvýšila pouze o 72 centů – tedy na 100,72 dolarů.
„Náš návrh zajišťuje, že náklady za znečištění ponesou ti, kteří jej způsobují. Zavedením poplatku přímo na emise hájíme principy spravedlnosti, odpovědnosti a klimatické spravedlnosti,“ řekl Kofe.
Jednání IMO probíhá v čase, kdy se světový obchod potýká s rostoucí nestabilitou – americký prezident Donald Trump minulý týden zavedl rozsáhlá cla na dovoz téměř ze všech zemí, s výjimkou Ruska a Jižní Koreje. Spojené státy podle Guardianu však nehrají při jednáních IMO rušivou roli.
Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez vyjádřil přesvědčení, že jednání povede k očekávanému průlomu. „Téměř před dvěma lety se členské státy IMO rozhodně přihlásily ke strategii snižování emisí z lodní dopravy. Nyní přichází chvíle přijmout konkrétní opatření – globální palivový standard a systém zpoplatnění emisí,“ uvedl.
Podle něj půjde o první závazná opatření, která mají přimět globální průmysl k přechodu na nízkoemisní nebo bezemisní paliva. „Tato opatření nejsou jen vizemi – stanou se povinnými pravidly pro všechny lodě po celém světě,“ dodal.
Očekává se, že následující dny budou věnovány vysoce technickým diskusím, které mohou rozhodnout o osudu celého návrhu. Constance Dijkstraová z organizace Transport and Environment varovala: „IMO se blíží k selhání, přestože má poslední šanci dekarbonizovat lodní dopravu. Uvalení emisního poplatku by bylo klíčovým krokem správným směrem.“
Jednání mají skončit v pátek, ale samotná implementace jakéhokoli výsledku bude trvat měsíce. Podle složitých pravidel IMO bude dosažená dohoda dále upravována a potvrzena na říjnovém zasedání, kde může být formálně přijata.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.