Americký prezident Donald Trumpa opět vyjádřil zklamání z přístupu Ruska vedeného šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se na začátku příštího týdne chystá vyrukovat se zásadním prohlášením k Moskvě. Vysvětlil také, jak nyní fungují dodávky amerických zbraní na Ukrajinu.
"Jsem z Ruska zklamaný, ale uvidíme, co se stane během několika následujících týdnů," řekl Trump v rozhovoru pro americkou zpravodajskou stanici NBC News. "Myslím, že budu mít zásadní prohlášení ohledně Ruska v pondělí," naznačil šéf Bílého domu.
Nejvýše postavený muž Spojených států amerických čelil také otázkám ohledně obnovení dodávek zbraní na Ukrajinu. Jak naznačil, existuje v této věci nová dohoda mezi Washingtonem, Kyjevem a NATO.
"Posíláme zbraně NATO, které za tyto zbraně platí ze 100 procent. Děláme to, že zbraně, co odesíláme, míří k NATO a to je následně dává Ukrajině. A NATO za tyhle zbraně platí," vysvětlil americký prezident. Podle Trumpa došlo k uzavření dohody během červnového aliančního summitu. "Posíláme zbraně NATO a NATO bude hradit plnou cenu těchto zbraní," dodal.
USA obnovily dodávky zbraní na Ukrajině poté, co je Pentagon začátkem měsíce zastavil kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Podle informací serveru Politico mělo být zastavení dodávek vnitřním rozhodnutím vedení Pentagonu, které nebylo předem konzultováno s Bílým domem. Zdroje uvádějí, že krok schválil ministr obrany Pete Hegseth na základě doporučení svého náměstka Elbridgea Colbyho, a to z obavy o vyčerpání zásob amerických armádních skladů.
Poté, co se Ukrajina stala terčem nejsilnějších ruských útoků od začátku války, se sentiment na nejvyšších příčkách americké politiky změnil. Trump v prohlášení z úterní noci oznámil, že nařídí obnovení dodávek a rozšíření obranné pomoci. "Putin nezachází s lidmi správně. Proto posíláme některé obranné zbraně a já jsem to schválil," uvedl.
Zároveň dodal, že USA musí pomoci v situaci, kdy "v tom chaosu umírá tolik lidí". "Pošleme další zbraně. Musíme. Musí se umět bránit. Jsou velmi tvrdě zasaženi," řekl prezident s tím, že půjde zejména o systémy protivzdušné obrany a technologie pro ochranu civilní infrastruktury.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.