Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Zelenskyj ve svém vystoupení konkrétně upozornil na obráběcí stroje, které se hojně využívají ve zbrojním průmyslu. Největší podíl těchto zařízení má podle něj pocházet z Číny, avšak připustil, že se na dodávkách podílejí i desítky firem ze západních států včetně Německa, Česka, Jižní Koreje, Japonska a dokonce i jedna firma ze Spojených států, která má dodávat menší množství komponentů.
„Ruská federace získává stroje z některých zemí – stroje, které pak používá k výrobě zbraní,“ uvedl ukrajinský prezident. Upozornil také, že ukrajinská strana opakovaně varovala své spojence, že současný sankční režim není dostatečně účinný. Důkazem mají být například západní součástky nalezené v troskách zničených ruských dronů a raket.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinská vláda informovala všechny dotčené země o konkrétních firmách, které se podle Kyjeva podílejí na obcházení sankcí a exportu citlivé technologie do Ruska. Současně důrazně vyzval, aby byly na tyto společnosti okamžitě uvaleny přísné sankce. „Důrazně vyzýváme všechny, aby na tyto firmy uvalili sankce,“ zopakoval prezident.
Ukrajina považuje přísun technologií do Ruska za jeden z hlavních faktorů, který umožňuje Kremlu pokračovat ve výrobě moderních zbraní, a tím i v agresi vůči Ukrajině. Podle Zelenského je zastavení těchto dodávek nezbytným krokem, pokud má mít sankční režim skutečný dopad.
„Je třeba ukončit situaci, kdy Moskva obchází omezení pomocí třetích zemí či nedostatečné kontroly. Každý stroj, každá součástka, která skončí v ruské továrně, přispívá k dalšímu útoku na naši zemi,“ zdůraznil Zelenskyj s tím, že Ukrajina bude i nadále shromažďovat důkazy a apelovat na spojence, aby přijali rázná opatření.
Zpráva přichází v době, kdy v Evropě vrcholí přípravy na nadcházející summit NATO, který se má odehrát ve velmi citlivé atmosféře s důrazem na zvýšení obranných výdajů a jednotu v přístupu k Rusku. Zjištění Kyjeva mohou představovat další komplikaci při snaze o zachování důvěry mezi aliančními partnery a o efektivní prosazování sankcí proti Rusku.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
