Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Spojené státy by neměly podniknout žádné kroky, které by umožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z mezinárodní izolace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před nebezpečím, které by mohlo vzniknout, pokud by Spojené státy podnikly kroky, které by umožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z mezinárodní izolace. V rozhovoru pro Eurovision News ve středu Zelenskyj zdůraznil, že takový krok by mohl představovat vážné ohrožení nejen pro Ukrajinu, ale i pro celý Západ. Uvedl server Kyiv Independent.
„Je velmi důležité, aby Amerika nyní nepomáhala Putinovi dostat se z této globální izolace,“ prohlásil ukrajinský prezident během své návštěvy v Paříži.
Zelenského slova přicházejí krátce po dosažení částečného příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, které zprostředkovaly Spojené státy. Dohoda zahrnuje omezení útoků na energetickou infrastrukturu a snížení napětí v oblasti Černého moře. Výměnou za tento krok Washington souhlasil s rozšířením přístupu Ruska na světové trhy. Tato dohoda, ačkoli může přinést krátkodobý klid, se stala předmětem kritiky ze strany Kyjeva, který varuje před jejími dlouhodobými důsledky.
„Myslím si, že je to nebezpečné. Je to jeden z nejnebezpečnějších okamžiků,“ varoval Zelenskyj, když hovořil o aktuální situaci. Ukrajinský prezident vyjádřil obavy z toho, že jakékoli uvolnění tlaku na Rusko by mohlo vést k obnovení jeho agresivních ambicí, nejen na Ukrajině, ale i v širším evropském kontextu. Podle Zelenského Putinova mocenská ambice není omezena pouze Ukrajinou, ale jde o snahu udržet svou pozici až do konce jeho života.
Zelenskyj pokračoval s osobní poznámkou, když řekl: „Brzy zemře, to je fakt, a všechno skončí.“ Tato slova zdůrazňují osobní i politické přesvědčení ukrajinského prezidenta, že Putinovo jednání je neudržitelné a že jeho vláda nevyhnutelně skončí.
Ukrajinský prezident rovněž upozornil na nebezpečí, že Rusko se může pokusit rozdělit jednotu Západu. „Putin se obává silného evropsko-amerického spojenectví a snaží se ho rozdělit,“ poznamenal Zelenskyj, když vyzýval Spojené státy a Evropu k jednotnému postupu. Podle něj je klíčové, aby Západ pokračoval v důsledném tlaku na Kreml a nenechal se rozdělit mezi různé zájmy.
V souvislosti s tím Zelenskyj zdůraznil, že Spojené státy a jejich evropští spojenci musí mít společnou strategii, která se zaměří na dlouhodobý tlak na Rusko. Ukrajinský prezident apeloval na kolektivní sílu Západu, aby se postavil proti Putinovým agresivním krokům, které mohou ohrozit stabilitu nejen Ukrajiny, ale i celé Evropy. "Pokud ztratíme tuto jednotu, všechny naše snahy budou marné," uzavřel Zelenskyj.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu návrhu na zákaz sociálních sítí pro děti. Učinil tak před klíčovou debatou vládních politiků, která má začít tento pátek. V Německu i v dalších evropských zemích sílí hlasy volající po přísnější ochraně duševního a fyzického zdraví nezletilých v digitálním prostředí.
Spojené státy se pod vedením Trumpovy administrativy proměnily v místo, které mnozí zahraniční turisté vnímají jako nehostinné a nebezpečné. Podle aktuálního průzkumu deníku Independent plánuje celých 80 % respondentů zemi v nejbližší době nenavštívit, zatímco pro cestu do USA se rozhodlo jen 11 % dotázaných. Mezi cestovateli, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje zhruba každý sedmý její zrušení kvůli obavám z aktuálního vývoje.
Čínský prezident Si Ťin-pching se nezvykle přímo vyjádřil k rozsáhlým čistkám, které v poslední době zasáhly nejvyšší patra armádního velení. Mezi odvolanými špičkovými důstojníky se v lednu objevil i generál Čang Jou-sia, který byl dlouho pokládán za prezidentova klíčového vojenského spojence. Oficiálním důvodem jeho konce bylo „vážné porušení disciplíny“, což je v tamním prostředí termín běžně používaný pro korupční jednání.
Více než tucet neziskových organizací zaměřených na zdraví a ochranu životního prostředí podalo žalobu na Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA). Předmětem sporu je zrušení právního rozhodnutí, které tvoří základ federálních regulací v oblasti klimatu v USA. Žaloba podaná u obvodního soudu ve Washingtonu DC napadá zrušení takzvaného „potvrzení o ohrožení“ (endangerment finding).
Dokumenty amerického ministerstva spravedlnosti odhalují, že se odsouzený sexuální delikvent Jeffrey Epstein intenzivně snažil vybudovat vazby na ruskou politickou elitu. Spisy naznačují, že Epstein opakovaně usiloval o schůzku s prezidentem Vladimirem Putinem. Dokumenty rovněž podrobně popisují jeho cesty do Ruska a snahy o nábor mladých žen prostřednictvím vysoce postavených zprostředkovatelů.
Evropská unie se rozhodla pro diplomatický bojkot zahajovacího ceremoniálu nadcházejících paralympijských her. Důvodem je nesouhlas s krokem Mezinárodního paralympijského výboru (IPC), který povolil sportovcům z Ruska a Běloruska startovat pod národními symboly. Eurokomisař pro sport Glenn Micallef označil toto rozhodnutí za zcela nepřijatelné a oznámil, že se slavnostního zahájení nezúčastní.
Nad Caracasem se v lednu rozzářily stovky dronů, které na noční obloze vykreslily siluety Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Flores. Světelný vzkaz „lid vás žádá zpět“ byl zoufalým voláním stoupenců režimu poté, co americké speciální síly 3. ledna během bleskové operace „Absolute Resolve“ zadržely sesazeného prezidenta i s chotí a přepravily je do newyorské vazební věznice. Venezuela se tak ocitla v politickém vzduchoprázdnu, které se nyní snaží zaplnit úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová.
Více než 80 členských států OSN v úterý společně odsoudilo rozšiřující se izraelskou kontrolu nad Západním břehem Jordánu. Ve svém prohlášení země varovaly, že tyto kroky mohou fakticky znamenat anexi palestinského území. Signatáři označili jednostranná opatření za porušení mezinárodního práva a vyzvali Izrael k jejich okamžitému zrušení.
