Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Spojené státy by neměly podniknout žádné kroky, které by umožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z mezinárodní izolace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před nebezpečím, které by mohlo vzniknout, pokud by Spojené státy podnikly kroky, které by umožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z mezinárodní izolace. V rozhovoru pro Eurovision News ve středu Zelenskyj zdůraznil, že takový krok by mohl představovat vážné ohrožení nejen pro Ukrajinu, ale i pro celý Západ. Uvedl server Kyiv Independent.
„Je velmi důležité, aby Amerika nyní nepomáhala Putinovi dostat se z této globální izolace,“ prohlásil ukrajinský prezident během své návštěvy v Paříži.
Zelenského slova přicházejí krátce po dosažení částečného příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, které zprostředkovaly Spojené státy. Dohoda zahrnuje omezení útoků na energetickou infrastrukturu a snížení napětí v oblasti Černého moře. Výměnou za tento krok Washington souhlasil s rozšířením přístupu Ruska na světové trhy. Tato dohoda, ačkoli může přinést krátkodobý klid, se stala předmětem kritiky ze strany Kyjeva, který varuje před jejími dlouhodobými důsledky.
„Myslím si, že je to nebezpečné. Je to jeden z nejnebezpečnějších okamžiků,“ varoval Zelenskyj, když hovořil o aktuální situaci. Ukrajinský prezident vyjádřil obavy z toho, že jakékoli uvolnění tlaku na Rusko by mohlo vést k obnovení jeho agresivních ambicí, nejen na Ukrajině, ale i v širším evropském kontextu. Podle Zelenského Putinova mocenská ambice není omezena pouze Ukrajinou, ale jde o snahu udržet svou pozici až do konce jeho života.
Zelenskyj pokračoval s osobní poznámkou, když řekl: „Brzy zemře, to je fakt, a všechno skončí.“ Tato slova zdůrazňují osobní i politické přesvědčení ukrajinského prezidenta, že Putinovo jednání je neudržitelné a že jeho vláda nevyhnutelně skončí.
Ukrajinský prezident rovněž upozornil na nebezpečí, že Rusko se může pokusit rozdělit jednotu Západu. „Putin se obává silného evropsko-amerického spojenectví a snaží se ho rozdělit,“ poznamenal Zelenskyj, když vyzýval Spojené státy a Evropu k jednotnému postupu. Podle něj je klíčové, aby Západ pokračoval v důsledném tlaku na Kreml a nenechal se rozdělit mezi různé zájmy.
V souvislosti s tím Zelenskyj zdůraznil, že Spojené státy a jejich evropští spojenci musí mít společnou strategii, která se zaměří na dlouhodobý tlak na Rusko. Ukrajinský prezident apeloval na kolektivní sílu Západu, aby se postavil proti Putinovým agresivním krokům, které mohou ohrozit stabilitu nejen Ukrajiny, ale i celé Evropy. "Pokud ztratíme tuto jednotu, všechny naše snahy budou marné," uzavřel Zelenskyj.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.
