Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Spojené státy by neměly podniknout žádné kroky, které by umožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z mezinárodní izolace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před nebezpečím, které by mohlo vzniknout, pokud by Spojené státy podnikly kroky, které by umožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z mezinárodní izolace. V rozhovoru pro Eurovision News ve středu Zelenskyj zdůraznil, že takový krok by mohl představovat vážné ohrožení nejen pro Ukrajinu, ale i pro celý Západ. Uvedl server Kyiv Independent.
„Je velmi důležité, aby Amerika nyní nepomáhala Putinovi dostat se z této globální izolace,“ prohlásil ukrajinský prezident během své návštěvy v Paříži.
Zelenského slova přicházejí krátce po dosažení částečného příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, které zprostředkovaly Spojené státy. Dohoda zahrnuje omezení útoků na energetickou infrastrukturu a snížení napětí v oblasti Černého moře. Výměnou za tento krok Washington souhlasil s rozšířením přístupu Ruska na světové trhy. Tato dohoda, ačkoli může přinést krátkodobý klid, se stala předmětem kritiky ze strany Kyjeva, který varuje před jejími dlouhodobými důsledky.
„Myslím si, že je to nebezpečné. Je to jeden z nejnebezpečnějších okamžiků,“ varoval Zelenskyj, když hovořil o aktuální situaci. Ukrajinský prezident vyjádřil obavy z toho, že jakékoli uvolnění tlaku na Rusko by mohlo vést k obnovení jeho agresivních ambicí, nejen na Ukrajině, ale i v širším evropském kontextu. Podle Zelenského Putinova mocenská ambice není omezena pouze Ukrajinou, ale jde o snahu udržet svou pozici až do konce jeho života.
Zelenskyj pokračoval s osobní poznámkou, když řekl: „Brzy zemře, to je fakt, a všechno skončí.“ Tato slova zdůrazňují osobní i politické přesvědčení ukrajinského prezidenta, že Putinovo jednání je neudržitelné a že jeho vláda nevyhnutelně skončí.
Ukrajinský prezident rovněž upozornil na nebezpečí, že Rusko se může pokusit rozdělit jednotu Západu. „Putin se obává silného evropsko-amerického spojenectví a snaží se ho rozdělit,“ poznamenal Zelenskyj, když vyzýval Spojené státy a Evropu k jednotnému postupu. Podle něj je klíčové, aby Západ pokračoval v důsledném tlaku na Kreml a nenechal se rozdělit mezi různé zájmy.
V souvislosti s tím Zelenskyj zdůraznil, že Spojené státy a jejich evropští spojenci musí mít společnou strategii, která se zaměří na dlouhodobý tlak na Rusko. Ukrajinský prezident apeloval na kolektivní sílu Západu, aby se postavil proti Putinovým agresivním krokům, které mohou ohrozit stabilitu nejen Ukrajiny, ale i celé Evropy. "Pokud ztratíme tuto jednotu, všechny naše snahy budou marné," uzavřel Zelenskyj.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
