Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Spojené státy by neměly podniknout žádné kroky, které by umožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z mezinárodní izolace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před nebezpečím, které by mohlo vzniknout, pokud by Spojené státy podnikly kroky, které by umožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z mezinárodní izolace. V rozhovoru pro Eurovision News ve středu Zelenskyj zdůraznil, že takový krok by mohl představovat vážné ohrožení nejen pro Ukrajinu, ale i pro celý Západ. Uvedl server Kyiv Independent.
„Je velmi důležité, aby Amerika nyní nepomáhala Putinovi dostat se z této globální izolace,“ prohlásil ukrajinský prezident během své návštěvy v Paříži.
Zelenského slova přicházejí krátce po dosažení částečného příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, které zprostředkovaly Spojené státy. Dohoda zahrnuje omezení útoků na energetickou infrastrukturu a snížení napětí v oblasti Černého moře. Výměnou za tento krok Washington souhlasil s rozšířením přístupu Ruska na světové trhy. Tato dohoda, ačkoli může přinést krátkodobý klid, se stala předmětem kritiky ze strany Kyjeva, který varuje před jejími dlouhodobými důsledky.
„Myslím si, že je to nebezpečné. Je to jeden z nejnebezpečnějších okamžiků,“ varoval Zelenskyj, když hovořil o aktuální situaci. Ukrajinský prezident vyjádřil obavy z toho, že jakékoli uvolnění tlaku na Rusko by mohlo vést k obnovení jeho agresivních ambicí, nejen na Ukrajině, ale i v širším evropském kontextu. Podle Zelenského Putinova mocenská ambice není omezena pouze Ukrajinou, ale jde o snahu udržet svou pozici až do konce jeho života.
Zelenskyj pokračoval s osobní poznámkou, když řekl: „Brzy zemře, to je fakt, a všechno skončí.“ Tato slova zdůrazňují osobní i politické přesvědčení ukrajinského prezidenta, že Putinovo jednání je neudržitelné a že jeho vláda nevyhnutelně skončí.
Ukrajinský prezident rovněž upozornil na nebezpečí, že Rusko se může pokusit rozdělit jednotu Západu. „Putin se obává silného evropsko-amerického spojenectví a snaží se ho rozdělit,“ poznamenal Zelenskyj, když vyzýval Spojené státy a Evropu k jednotnému postupu. Podle něj je klíčové, aby Západ pokračoval v důsledném tlaku na Kreml a nenechal se rozdělit mezi různé zájmy.
V souvislosti s tím Zelenskyj zdůraznil, že Spojené státy a jejich evropští spojenci musí mít společnou strategii, která se zaměří na dlouhodobý tlak na Rusko. Ukrajinský prezident apeloval na kolektivní sílu Západu, aby se postavil proti Putinovým agresivním krokům, které mohou ohrozit stabilitu nejen Ukrajiny, ale i celé Evropy. "Pokud ztratíme tuto jednotu, všechny naše snahy budou marné," uzavřel Zelenskyj.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
