Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek v Paříži setká s evropskými lídry. Schůzka je součástí mezinárodního úsilí o ukončení ruské invaze, která trvá již tři a půl roku.
Schůzka je součástí mezinárodního úsilí o ukončení ruské invaze, která trvá již tři a půl roku. Podle zdroje agentury AFP se na jednání neočekává přítomnost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Hlavním tématem pařížských rozhovorů budou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a podpora diplomacie. Diplomatické snahy o ukončení války jsou nyní v plném proudu, a jak uvedl zdroj, Rusové se z nich opět snaží vyvléci.
V posledních týdnech dominuje diplomatickým jednáním otázka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, které by měly vstoupit v platnost po uzavření příměří. Kyjev chce získat takové záruky, aby odradil Rusko od jakýchkoliv budoucích útoků. Mezi lídry se veřejně hovoří o možnosti zřízení evropských mírových sil, které by mohly zajistit bezpečnostní uspořádání po skončení konfliktu.
Prezident Trump naznačil, že by Spojené státy mohly podpořit evropský mírový plán, ale nehodlají vyslat americké vojáky na Ukrajinu. Rusko však myšlenku západních mírových jednotek odmítá. Kreml minulý týden prohlásil, že na takové diskuse nahlíží „negativně“.
Premiér Petr Fiala (ODS) či ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odsoudili pondělní útok na expremiéra Andreje Babiše (ANO) na mítinku na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Podle Aleny Schillerové je napadení přímým důsledkem kampaně vládních stran, která je podle jejích slov založená na strachu a rozdělování.
Vyhrocená volební kampaň se v pondělí promítla do mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Babiš byl podle svědků zasažen berlí do hlavy, na místě zasahovala policie. Předseda hnutí, které je favoritem voleb, odjel do nemocnice.
Jiřina Bohdalová se po většinu léta zotavovala z náročné operace, kterou podstoupila před prázdninami. V jejich závěru se konečně objevila na veřejnosti. A dočkala se pořádného, ale především příjemného překvapení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek v Paříži setká s evropskými lídry. Schůzka je součástí mezinárodního úsilí o ukončení ruské invaze, která trvá již tři a půl roku.
Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.
Mezinárodní sdružení pro studium genocidy (IAGS) schválilo rezoluci, podle níž jednání Izraele v Pásmu Gazy splňuje právní definici genocidy. Pro návrh hlasovalo 86 % z 500 členů organizace. Rezoluce uvádí, že „politika a jednání Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy v článku II Úmluvy OSN o prevenci a trestání zločinu genocidy (1948)“.
Ministři obrany České republiky a Švédska, Jana Černochová a Pål Jonson, se ve čtvrtek ve Švédsku zúčastnili slavnostního odhalení prvního bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV, které bylo vyrobeno pro českou armádu. Vozidlo vzniklo v závodě BAE Systems Hägglunds v Örnsköldsviku. Celkem bude ve Švédsku vyrobeno 39 kusů a dalších 207 vozidel se bude vyrábět v Česku, uvedl National Interest.
Ve východním Afghánistánu došlo k silnému zemětřesení, které si vyžádalo stovky obětí a zničilo celé vesnice. Podle mluvčího vlády Tálibánu si otřesy o síle 6,0 stupně vyžádaly více než 800 mrtvých a na 2 500 zraněných.
V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Polsko, které se v posledním roce a půl pyšnilo pozicí klíčového hráče evropské zahraniční politiky, se nyní potýká s vnitřními spory. Otevřený konflikt mezi prezidentem a premiérem narušuje postavení země na mezinárodní scéně.
Izraelský útok na nemocnici Náser v Chán Júnisu vyvolal rozsáhlé mezinárodní rozhořčení. Incident, který se odehrál 25. srpna, je příkladem takzvaného „dvojitého úderu“. První útok si vyžádal nejméně jednu oběť, ale když na místo dorazili záchranáři, novináři a další, následoval druhý útok, při němž zemřelo dalších dvacet lidí. Mezi nimi bylo pět novinářů a několik členů zdravotnického personálu, kteří ošetřovali raněné z prvního úderu.
Při silném zemětřesení, které zasáhlo východní Afghánistán, zahynulo podle ministerstva vnitra Tálibánu více než 600 lidí. Epicentrum otřesů o síle 6,0 stupně se nacházelo v hloubce pouhých osmi kilometrů. Otřesy byly cítit v široké oblasti, a to až po pákistánský Islámábád.