Britská zdravotnická agentura UKHSA varuje veřejnost před možnými smrtelnými důsledky neléčených infekcí močových cest (UTI), které mohou v extrémních případech přejít až v sepsi. Tato závažná komplikace může způsobit selhání orgánů a skončit smrtí, pokud se infekce rozšíří do krevního oběhu.
Infekce močových cest postihují jakoukoli část močového systému – od ledvin přes močovody a močový měchýř až po močovou trubici. Obvykle se léčí antibiotiky, avšak pokud není infekce včas podchycena, může způsobit trvalé poškození ledvin nebo dokonce ohrozit život. Nejčastěji se s nimi potýkají ženy, ale ohroženi jsou také starší lidé, zejména nad 65 let.
Podle britského zdravotnického systému NHS je klíčem k prevenci rozpoznání raných příznaků. Mezi nejčastější symptomy infekce močových cest patří pálení při močení, nutkání močit častěji než obvykle, noční močení, náhlé naléhavé nutkání močit nebo zakalená moč. Dále také krev v moči, bolest v podbřišku či v zádech pod žebry, horečka nebo naopak velmi nízká tělesná teplota pod 36 °C.
Moč může být i tmavá nebo zapáchat, což však může být také známkou dehydratace. Pokud se tyto příznaky objeví, doporučuje se neprodleně kontaktovat lékaře, varuje server The Sun.
UKHSA zdůrazňuje, že ignorování infekce může vést k sepsi – život ohrožující reakci imunitního systému na infekci, která může vyvolat rozsáhlé poškození vlastních tkání a orgánů. Sepsi je třeba okamžitě léčit silnými antibiotiky. Pokud se neléčí, může přejít v septický šok, způsobit selhání orgánů a vést k úmrtí.
Zdravotníci zároveň varují, že časté a zbytečné předepisování antibiotik může vést k antibiotické rezistenci. Bakterie se tak stávají odolnými vůči běžné léčbě, což zvyšuje riziko vážných zdravotních problémů v budoucnu. Odborníci varují, že v příštích 25 letech by mohlo na světě kvůli rezistentním infekcím zemřít přes 39 milionů lidí.
Riziko vzniku infekce močových cest zvyšují faktory jako pohlavní styk, nedostatečný příjem tekutin, špatná hygiena intimních partií nebo u mužů zvětšená prostata. Významnou roli hraje i anatomie – ženy mají kratší močovou trubici, a proto jsou k infekcím náchylnější.
Zdravotnické úřady proto apelují na občany, aby nepodceňovali varovné příznaky a snažili se o prevenci. Mezi doporučení patří dostatečný pitný režim, pravidelné močení, správná hygiena a vyhýbání se zadržování moči. V případě podezření na UTI je vždy vhodné vyhledat lékaře.
Infekce močových cest se řadí mezi běžné zdravotní komplikace, ale neléčené mohou mít fatální následky. Díky včasnému rozpoznání příznaků a odpovědnému přístupu k léčbě je však možné jim efektivně předcházet.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.