Britská zdravotnická agentura UKHSA varuje veřejnost před možnými smrtelnými důsledky neléčených infekcí močových cest (UTI), které mohou v extrémních případech přejít až v sepsi. Tato závažná komplikace může způsobit selhání orgánů a skončit smrtí, pokud se infekce rozšíří do krevního oběhu.
Infekce močových cest postihují jakoukoli část močového systému – od ledvin přes močovody a močový měchýř až po močovou trubici. Obvykle se léčí antibiotiky, avšak pokud není infekce včas podchycena, může způsobit trvalé poškození ledvin nebo dokonce ohrozit život. Nejčastěji se s nimi potýkají ženy, ale ohroženi jsou také starší lidé, zejména nad 65 let.
Podle britského zdravotnického systému NHS je klíčem k prevenci rozpoznání raných příznaků. Mezi nejčastější symptomy infekce močových cest patří pálení při močení, nutkání močit častěji než obvykle, noční močení, náhlé naléhavé nutkání močit nebo zakalená moč. Dále také krev v moči, bolest v podbřišku či v zádech pod žebry, horečka nebo naopak velmi nízká tělesná teplota pod 36 °C.
Moč může být i tmavá nebo zapáchat, což však může být také známkou dehydratace. Pokud se tyto příznaky objeví, doporučuje se neprodleně kontaktovat lékaře, varuje server The Sun.
UKHSA zdůrazňuje, že ignorování infekce může vést k sepsi – život ohrožující reakci imunitního systému na infekci, která může vyvolat rozsáhlé poškození vlastních tkání a orgánů. Sepsi je třeba okamžitě léčit silnými antibiotiky. Pokud se neléčí, může přejít v septický šok, způsobit selhání orgánů a vést k úmrtí.
Zdravotníci zároveň varují, že časté a zbytečné předepisování antibiotik může vést k antibiotické rezistenci. Bakterie se tak stávají odolnými vůči běžné léčbě, což zvyšuje riziko vážných zdravotních problémů v budoucnu. Odborníci varují, že v příštích 25 letech by mohlo na světě kvůli rezistentním infekcím zemřít přes 39 milionů lidí.
Riziko vzniku infekce močových cest zvyšují faktory jako pohlavní styk, nedostatečný příjem tekutin, špatná hygiena intimních partií nebo u mužů zvětšená prostata. Významnou roli hraje i anatomie – ženy mají kratší močovou trubici, a proto jsou k infekcím náchylnější.
Zdravotnické úřady proto apelují na občany, aby nepodceňovali varovné příznaky a snažili se o prevenci. Mezi doporučení patří dostatečný pitný režim, pravidelné močení, správná hygiena a vyhýbání se zadržování moči. V případě podezření na UTI je vždy vhodné vyhledat lékaře.
Infekce močových cest se řadí mezi běžné zdravotní komplikace, ale neléčené mohou mít fatální následky. Díky včasnému rozpoznání příznaků a odpovědnému přístupu k léčbě je však možné jim efektivně předcházet.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.