Britská zdravotnická agentura UKHSA varuje veřejnost před možnými smrtelnými důsledky neléčených infekcí močových cest (UTI), které mohou v extrémních případech přejít až v sepsi. Tato závažná komplikace může způsobit selhání orgánů a skončit smrtí, pokud se infekce rozšíří do krevního oběhu.
Infekce močových cest postihují jakoukoli část močového systému – od ledvin přes močovody a močový měchýř až po močovou trubici. Obvykle se léčí antibiotiky, avšak pokud není infekce včas podchycena, může způsobit trvalé poškození ledvin nebo dokonce ohrozit život. Nejčastěji se s nimi potýkají ženy, ale ohroženi jsou také starší lidé, zejména nad 65 let.
Podle britského zdravotnického systému NHS je klíčem k prevenci rozpoznání raných příznaků. Mezi nejčastější symptomy infekce močových cest patří pálení při močení, nutkání močit častěji než obvykle, noční močení, náhlé naléhavé nutkání močit nebo zakalená moč. Dále také krev v moči, bolest v podbřišku či v zádech pod žebry, horečka nebo naopak velmi nízká tělesná teplota pod 36 °C.
Moč může být i tmavá nebo zapáchat, což však může být také známkou dehydratace. Pokud se tyto příznaky objeví, doporučuje se neprodleně kontaktovat lékaře, varuje server The Sun.
UKHSA zdůrazňuje, že ignorování infekce může vést k sepsi – život ohrožující reakci imunitního systému na infekci, která může vyvolat rozsáhlé poškození vlastních tkání a orgánů. Sepsi je třeba okamžitě léčit silnými antibiotiky. Pokud se neléčí, může přejít v septický šok, způsobit selhání orgánů a vést k úmrtí.
Zdravotníci zároveň varují, že časté a zbytečné předepisování antibiotik může vést k antibiotické rezistenci. Bakterie se tak stávají odolnými vůči běžné léčbě, což zvyšuje riziko vážných zdravotních problémů v budoucnu. Odborníci varují, že v příštích 25 letech by mohlo na světě kvůli rezistentním infekcím zemřít přes 39 milionů lidí.
Riziko vzniku infekce močových cest zvyšují faktory jako pohlavní styk, nedostatečný příjem tekutin, špatná hygiena intimních partií nebo u mužů zvětšená prostata. Významnou roli hraje i anatomie – ženy mají kratší močovou trubici, a proto jsou k infekcím náchylnější.
Zdravotnické úřady proto apelují na občany, aby nepodceňovali varovné příznaky a snažili se o prevenci. Mezi doporučení patří dostatečný pitný režim, pravidelné močení, správná hygiena a vyhýbání se zadržování moči. V případě podezření na UTI je vždy vhodné vyhledat lékaře.
Infekce močových cest se řadí mezi běžné zdravotní komplikace, ale neléčené mohou mít fatální následky. Díky včasnému rozpoznání příznaků a odpovědnému přístupu k léčbě je však možné jim efektivně předcházet.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.
Írán uprostřed ozbrojeného konfliktu s Izraelem dramaticky posiluje digitální kontrolu. Úředníkům i jejich ochrance zakázal používat internetová zařízení, veřejnosti omezuje přístup k zahraničním webům a aktivoval uzavřenou státní „halal síť“. Zákazy a výpadky navazují na izraelské údery na íránské jaderné cíle. Režim se podle všeho připravuje na plnou informační izolaci země během pokračující války.
V pátek 13. června 2025 provedl Izrael rozsáhlý letecký útok na Írán bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, čímž odstartoval prudkou eskalaci konfliktu mezi oběma státy. Reakce Teheránu přišla okamžitě a během několika dnů si vzájemné útoky vyžádaly více než 200 mrtvých na íránské straně a 14 obětí na straně izraelské. Události posledních dní však mají hlubší dopad, než by se mohlo zdát – možná totiž znamenají konec mezinárodního právního řádu, jak jsme ho znali od roku 1945.
Situace na Blízkém východě se dramaticky vyhrotila poté, co íránské síly odpálily novou vlnu balistických raket na izraelské území. Jedna z nich zasáhla nemocnici Soroka ve městě Be’er Ševa na jihu Izraele. Útok potvrdily izraelské úřady, které informovaly o značném poškození budovy a výpadcích v nemocničním provozu.