Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na Valném shromáždění OSN ostře vyjádřil k aktuální mezinárodní situaci. Ve svém projevu kritizoval nedostatečnou sílu mezinárodního práva a institucí, které podle něj samy o sobě nedokážou zaručit bezpečnost.
„Jediné, co zaručí bezpečnost, jsme my sami,“ řekl. „Pouze silné aliance, silní partneři a naše vlastní zbraně. Jednadvacáté století se nijak neliší od minulosti. Pokud chce národ mír, musí pracovat na zbraních... Ne mezinárodní právo, ne spolupráce, ale zbraně rozhodují o tom, kdo přežije.“
Zelenskyj také poděkoval všem, kteří pomáhají vracet unesené děti z Ruska na Ukrajinu. Nicméně zdůraznil, že „mezinárodní instituce jsou příliš slabé a toto šílenství pokračuje“, a to i přesto, že válka trvá už dva a půl roku a Rusko stále útočí na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident rovněž varoval před rizikem jaderné katastrofy, ke které může dojít kvůli pokračujícímu ostřelování okolí Záporožské jaderné elektrárny. Zelenskyj zopakoval, že od loňského roku, kdy poprvé varoval před rizikem, se situace nezměnila.
Podle ukrajinského lídra ani členství v zavedené vojenské alianci, jako je NATO, nemusí nutně znamenat, že je země v bezpečí. Zelenskyj se odvolal na nedávné incidenty, které se staly v Polsku, Rumunsku a Estonsku.
V souvislosti s těmito událostmi se ukrajinský prezident také zmínil o Moldavsku, které podle něj „brání samo sebe před ruskou agresí“. Zdůraznil, že Evropa si nemůže dovolit ztratit další zemi. Evropa totiž již dříve ztratila Gruzii a Bělorusko, které jsou nyní závislé na Rusku.
Zelenskyj zdůraznil, že je důležité si pamatovat, jak svět ignoroval Gruzii a Bělorusko po útoku Ruska. „S Moldavskem se to nesmí stát,“ řekl.
Kritiku adresoval i OSN, která podle něj v minulosti nedokázala efektivně pomoci zemím, které čelí agresi, jako je Sýrie, Somálsko, Palestina nebo Súdán. Uvedl, že tyto národy mohou od OSN a globálního systému očekávat „jen prohlášení a další prohlášení“. Vyzval také k podpoře Sýrie, která si podle něj zaslouží silnou podporu mezinárodního společenství.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.