Evropská komise se chystá polevit v boji s klimatickými změnami a snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 %, zároveň však hledá způsoby, jak zmírnit jeho dopad na průmysl a zemědělství. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra zvažuje různé úlevy, které by umožnily členským státům dosáhnout tohoto cíle flexibilnějším způsobem. Podle zdrojů obeznámených s diskusemi by tyto změny měly usnadnit schválení legislativy v Evropském parlamentu i mezi členskými státy EU.
Mezi varianty, které jsou na stole, patří například možnost postupného zavádění opatření, což by znamenalo pomalejší snižování emisí v první polovině období a výraznější omezení až v pozdější fázi. Tím by se však v celkovém součtu mohlo vypustit do ovzduší více emisí, než původně plánováno. Další návrh počítá s tím, že by státy mohly nakupovat uhlíkové kredity na nových mezinárodních trzích, což by jim umožnilo financovat ekologické projekty v jiných zemích výměnou za snížení emisí započítané do jejich vlastních cílů.
Možností je podle webu Politico také větší spoléhání se na negativní emise, tedy na odstraňování uhlíku z atmosféry prostřednictvím lesů nebo nových technologií. Čtvrtou variantou je úprava emisních cílů pro jednotlivá odvětví, což by znamenalo, že pokud by některé sektory měly problém splnit požadované snížení emisí, mohly by jejich nesplněné závazky vyrovnat úspěšnější sektory.
Podle odborníků by tyto ústupky mohly oslabit celkovou snahu EU o omezení emisí skleníkových plynů. Kritici upozorňují na to, že podobné mechanismy v minulosti vedly k nadměrnému zaplavení trhu s emisními povolenkami, což způsobilo pokles jejich ceny a oslabení motivačního efektu. Obavy vyvolává i možnost opakování chyb z minulosti, kdy mezinárodní uhlíkové kredity vedly k netransparentnímu obchodování a k nejistotě ohledně reálného snížení emisí.
Navzdory těmto varováním se Evropská komise snaží najít kompromis mezi ambiciózní klimatickou politikou a politickou realitou, kdy některé členské státy, včetně Itálie, volají po snížení cíle na 80 nebo 85 procent. Nejasný je také postoj nové německé vlády, kde křesťanští demokraté CDU dosud v koaličních jednáních nepodpořili původní návrh, zatímco sociální demokraté SPD na jeho zachování trvají.
Odklad přijetí klimatického cíle pro rok 2040 má i mezinárodní dopad, protože ovlivní, jaké závazky si EU stanoví pro rok 2035 v rámci Pařížské dohody. Zpoždění Bruselu v tomto směru podle diplomatických zdrojů umožňuje dalším velkým ekonomikám, jako jsou USA, Indie nebo Saúdská Arábie, odložit vlastní klimatické závazky.
Evropská komise původně slíbila, že návrh legislativy předloží v prvním čtvrtletí tohoto roku, nyní je však jasné, že se tento termín nestihne. Navzdory sílícím pochybnostem o proveditelnosti plánu se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová snaží udržet ambiciózní klimatické cíle, i když v rámci Evropského parlamentu čelí tlaku z různých stran. Rozhodující v tomto procesu bude i role německých konzervativců a jejich vlivu na celkový postoj EU k ochraně klimatu.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.