Evropská komise se chystá polevit v boji s klimatickými změnami a snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 %, zároveň však hledá způsoby, jak zmírnit jeho dopad na průmysl a zemědělství. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra zvažuje různé úlevy, které by umožnily členským státům dosáhnout tohoto cíle flexibilnějším způsobem. Podle zdrojů obeznámených s diskusemi by tyto změny měly usnadnit schválení legislativy v Evropském parlamentu i mezi členskými státy EU.
Mezi varianty, které jsou na stole, patří například možnost postupného zavádění opatření, což by znamenalo pomalejší snižování emisí v první polovině období a výraznější omezení až v pozdější fázi. Tím by se však v celkovém součtu mohlo vypustit do ovzduší více emisí, než původně plánováno. Další návrh počítá s tím, že by státy mohly nakupovat uhlíkové kredity na nových mezinárodních trzích, což by jim umožnilo financovat ekologické projekty v jiných zemích výměnou za snížení emisí započítané do jejich vlastních cílů.
Možností je podle webu Politico také větší spoléhání se na negativní emise, tedy na odstraňování uhlíku z atmosféry prostřednictvím lesů nebo nových technologií. Čtvrtou variantou je úprava emisních cílů pro jednotlivá odvětví, což by znamenalo, že pokud by některé sektory měly problém splnit požadované snížení emisí, mohly by jejich nesplněné závazky vyrovnat úspěšnější sektory.
Podle odborníků by tyto ústupky mohly oslabit celkovou snahu EU o omezení emisí skleníkových plynů. Kritici upozorňují na to, že podobné mechanismy v minulosti vedly k nadměrnému zaplavení trhu s emisními povolenkami, což způsobilo pokles jejich ceny a oslabení motivačního efektu. Obavy vyvolává i možnost opakování chyb z minulosti, kdy mezinárodní uhlíkové kredity vedly k netransparentnímu obchodování a k nejistotě ohledně reálného snížení emisí.
Navzdory těmto varováním se Evropská komise snaží najít kompromis mezi ambiciózní klimatickou politikou a politickou realitou, kdy některé členské státy, včetně Itálie, volají po snížení cíle na 80 nebo 85 procent. Nejasný je také postoj nové německé vlády, kde křesťanští demokraté CDU dosud v koaličních jednáních nepodpořili původní návrh, zatímco sociální demokraté SPD na jeho zachování trvají.
Odklad přijetí klimatického cíle pro rok 2040 má i mezinárodní dopad, protože ovlivní, jaké závazky si EU stanoví pro rok 2035 v rámci Pařížské dohody. Zpoždění Bruselu v tomto směru podle diplomatických zdrojů umožňuje dalším velkým ekonomikám, jako jsou USA, Indie nebo Saúdská Arábie, odložit vlastní klimatické závazky.
Evropská komise původně slíbila, že návrh legislativy předloží v prvním čtvrtletí tohoto roku, nyní je však jasné, že se tento termín nestihne. Navzdory sílícím pochybnostem o proveditelnosti plánu se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová snaží udržet ambiciózní klimatické cíle, i když v rámci Evropského parlamentu čelí tlaku z různých stran. Rozhodující v tomto procesu bude i role německých konzervativců a jejich vlivu na celkový postoj EU k ochraně klimatu.
Britská meteorologická služba Met Office varuje, že Evropu čeká s vysokou pravděpodobností nadprůměrně horké léto. Sezónní předpověď vydaná 1. června 2025 upozorňuje, že šance na teplotně nadnormální období mezi červnem a srpnem je letos více než dvojnásobná oproti běžnému roku. Zvýšené riziko vln veder přitom přináší nejen zdravotní, ale i infrastrukturní rizika.
Polsko zažilo zásadní politický obrat. Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a bývalý šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb a stal se tak novou hlavou státu. Podle oficiálních výsledků získal 50,89 % hlasů, zatímco jeho soupeř, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, získal 49,11 %. Výsledek znamená tvrdou porážku pro současného premiéra Donalda Tuska a jeho středopravou vládu, které nyní hrozí vážné oslabení.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu, kde se sešli nejvyšší představitelé členských států NATO a jejich spojenců. Hned v úvodu svého projevu zdůraznil význam této schůzky a společný cíl všech přítomných: „Zastavit ruskou válku a přinést skutečný mír.“
Na italském ostrově Sicílie došlo v pondělí k mohutné erupci sopky Etna, která vyvrhla do ovzduší obrovský sloup žhavých plynů, popela a kamení. Výbuch, který začal během noci, vyvolal silné exploze, které byly slyšitelné až v Taormině a Katánii – tedy ve vzdálenosti kolem 50 a 40 kilometrů od kráteru.
Jako první o příletu nizozemské hvězdy informoval server F1NEWS.cz. Max Verstappen, čtyřnásobný mistr světa ve Formuli 1, zamířil po zklamání ve Velké ceně Španělska nečekaně do Prahy. Jeho cesta ale není soukromá. V metropoli ho čekají pracovní povinnosti.
V historickém paláci Çırağan na břehu Bosporu dnes odpoledne začalo nové kolo přímých mírových rozhovorů mezi zástupci Ruské federace a Ukrajiny. Jde o teprve druhou osobní schůzku na nejvyšší úrovni od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. První podobné setkání proběhlo před měsícem a trvalo méně než dvě hodiny, aniž by přineslo konkrétní výsledek.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek rezignoval po přijetí daru v bitcoinech v hodnotě téměř miliardy korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského. Jakkoli mohl být dar legální, jeho morální rozměr vzbuzuje vážné pochyby. Před volbami se kauza stala vítanou příležitostí pro opozici k poukázání na selhání vlády, což je její role a dělá ji správně. Koaliční subjekty SPOLU a STAN mohou Blažkovi za tuto munici pro opoziční snahy o vítězství v zářijových volbách poděkovat.
Ve světě, kde jsme po tisíciletí bojovali s blechami, všenkami a tasemnicemi, se podle dvou australských vědců objevil nový druh parazita – chytrý telefon. Elegantní, lesklý, s nepřetržitým připojením k Wi-Fi, ale především navržený tak, aby nás pohltil a využíval, říkají filozofka Rachael L. Brown z Australské národní univerzity a evoluční biolog Rob Brooks z UNSW Sydney.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že osobně zastavil izraelský útok na íránská jaderná zařízení. V rozhovoru 28. května přiznal, že během telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zasáhl: „Ano, zasáhl jsem… Řekl jsem, že teď to není vhodné.“ Trumpova administrativa mezitím jedná s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu.
Dnešní rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které probíhají v istanbulském paláci Çırağan, se nesou v atmosféře hluboké nedůvěry a slabé naděje na průlom. Přesto se delegace obou zemí jednání účastní – možná víc kvůli Washingtonu než v očekávání skutečného pokroku.
V tureckém paláci Çırağan v Istanbulu právě začínají důležitá jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací. Na místo již dorazili všichni účastníci, přičemž jako první přijela hostitelská turecká delegace, následovaná ruskou (v 12:40 místního času) a ukrajinskou asi o sedm minut později. Rozhovory byly naplánovány na 13:00 místního času (11:00 SELČ).
Zpráva o vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách se rychle rozšířila i do ruských médií. Zatímco některé zpravodajské kanály se omezily na oznámení výsledků, jiné se zaměřily na jeho minulost – zejména na fakt, že je v Rusku trestně stíhán a figuruje na tamním seznamu hledaných osob.