Evropská komise se chystá polevit v boji s klimatickými změnami a snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 %, zároveň však hledá způsoby, jak zmírnit jeho dopad na průmysl a zemědělství. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra zvažuje různé úlevy, které by umožnily členským státům dosáhnout tohoto cíle flexibilnějším způsobem. Podle zdrojů obeznámených s diskusemi by tyto změny měly usnadnit schválení legislativy v Evropském parlamentu i mezi členskými státy EU.
Mezi varianty, které jsou na stole, patří například možnost postupného zavádění opatření, což by znamenalo pomalejší snižování emisí v první polovině období a výraznější omezení až v pozdější fázi. Tím by se však v celkovém součtu mohlo vypustit do ovzduší více emisí, než původně plánováno. Další návrh počítá s tím, že by státy mohly nakupovat uhlíkové kredity na nových mezinárodních trzích, což by jim umožnilo financovat ekologické projekty v jiných zemích výměnou za snížení emisí započítané do jejich vlastních cílů.
Možností je podle webu Politico také větší spoléhání se na negativní emise, tedy na odstraňování uhlíku z atmosféry prostřednictvím lesů nebo nových technologií. Čtvrtou variantou je úprava emisních cílů pro jednotlivá odvětví, což by znamenalo, že pokud by některé sektory měly problém splnit požadované snížení emisí, mohly by jejich nesplněné závazky vyrovnat úspěšnější sektory.
Podle odborníků by tyto ústupky mohly oslabit celkovou snahu EU o omezení emisí skleníkových plynů. Kritici upozorňují na to, že podobné mechanismy v minulosti vedly k nadměrnému zaplavení trhu s emisními povolenkami, což způsobilo pokles jejich ceny a oslabení motivačního efektu. Obavy vyvolává i možnost opakování chyb z minulosti, kdy mezinárodní uhlíkové kredity vedly k netransparentnímu obchodování a k nejistotě ohledně reálného snížení emisí.
Navzdory těmto varováním se Evropská komise snaží najít kompromis mezi ambiciózní klimatickou politikou a politickou realitou, kdy některé členské státy, včetně Itálie, volají po snížení cíle na 80 nebo 85 procent. Nejasný je také postoj nové německé vlády, kde křesťanští demokraté CDU dosud v koaličních jednáních nepodpořili původní návrh, zatímco sociální demokraté SPD na jeho zachování trvají.
Odklad přijetí klimatického cíle pro rok 2040 má i mezinárodní dopad, protože ovlivní, jaké závazky si EU stanoví pro rok 2035 v rámci Pařížské dohody. Zpoždění Bruselu v tomto směru podle diplomatických zdrojů umožňuje dalším velkým ekonomikám, jako jsou USA, Indie nebo Saúdská Arábie, odložit vlastní klimatické závazky.
Evropská komise původně slíbila, že návrh legislativy předloží v prvním čtvrtletí tohoto roku, nyní je však jasné, že se tento termín nestihne. Navzdory sílícím pochybnostem o proveditelnosti plánu se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová snaží udržet ambiciózní klimatické cíle, i když v rámci Evropského parlamentu čelí tlaku z různých stran. Rozhodující v tomto procesu bude i role německých konzervativců a jejich vlivu na celkový postoj EU k ochraně klimatu.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.