Evropská komise se chystá polevit v boji s klimatickými změnami a snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 %, zároveň však hledá způsoby, jak zmírnit jeho dopad na průmysl a zemědělství. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra zvažuje různé úlevy, které by umožnily členským státům dosáhnout tohoto cíle flexibilnějším způsobem. Podle zdrojů obeznámených s diskusemi by tyto změny měly usnadnit schválení legislativy v Evropském parlamentu i mezi členskými státy EU.
Mezi varianty, které jsou na stole, patří například možnost postupného zavádění opatření, což by znamenalo pomalejší snižování emisí v první polovině období a výraznější omezení až v pozdější fázi. Tím by se však v celkovém součtu mohlo vypustit do ovzduší více emisí, než původně plánováno. Další návrh počítá s tím, že by státy mohly nakupovat uhlíkové kredity na nových mezinárodních trzích, což by jim umožnilo financovat ekologické projekty v jiných zemích výměnou za snížení emisí započítané do jejich vlastních cílů.
Možností je podle webu Politico také větší spoléhání se na negativní emise, tedy na odstraňování uhlíku z atmosféry prostřednictvím lesů nebo nových technologií. Čtvrtou variantou je úprava emisních cílů pro jednotlivá odvětví, což by znamenalo, že pokud by některé sektory měly problém splnit požadované snížení emisí, mohly by jejich nesplněné závazky vyrovnat úspěšnější sektory.
Podle odborníků by tyto ústupky mohly oslabit celkovou snahu EU o omezení emisí skleníkových plynů. Kritici upozorňují na to, že podobné mechanismy v minulosti vedly k nadměrnému zaplavení trhu s emisními povolenkami, což způsobilo pokles jejich ceny a oslabení motivačního efektu. Obavy vyvolává i možnost opakování chyb z minulosti, kdy mezinárodní uhlíkové kredity vedly k netransparentnímu obchodování a k nejistotě ohledně reálného snížení emisí.
Navzdory těmto varováním se Evropská komise snaží najít kompromis mezi ambiciózní klimatickou politikou a politickou realitou, kdy některé členské státy, včetně Itálie, volají po snížení cíle na 80 nebo 85 procent. Nejasný je také postoj nové německé vlády, kde křesťanští demokraté CDU dosud v koaličních jednáních nepodpořili původní návrh, zatímco sociální demokraté SPD na jeho zachování trvají.
Odklad přijetí klimatického cíle pro rok 2040 má i mezinárodní dopad, protože ovlivní, jaké závazky si EU stanoví pro rok 2035 v rámci Pařížské dohody. Zpoždění Bruselu v tomto směru podle diplomatických zdrojů umožňuje dalším velkým ekonomikám, jako jsou USA, Indie nebo Saúdská Arábie, odložit vlastní klimatické závazky.
Evropská komise původně slíbila, že návrh legislativy předloží v prvním čtvrtletí tohoto roku, nyní je však jasné, že se tento termín nestihne. Navzdory sílícím pochybnostem o proveditelnosti plánu se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová snaží udržet ambiciózní klimatické cíle, i když v rámci Evropského parlamentu čelí tlaku z různých stran. Rozhodující v tomto procesu bude i role německých konzervativců a jejich vlivu na celkový postoj EU k ochraně klimatu.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.