Evropská komise se chystá polevit v boji s klimatickými změnami a snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 %, zároveň však hledá způsoby, jak zmírnit jeho dopad na průmysl a zemědělství. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra zvažuje různé úlevy, které by umožnily členským státům dosáhnout tohoto cíle flexibilnějším způsobem. Podle zdrojů obeznámených s diskusemi by tyto změny měly usnadnit schválení legislativy v Evropském parlamentu i mezi členskými státy EU.
Mezi varianty, které jsou na stole, patří například možnost postupného zavádění opatření, což by znamenalo pomalejší snižování emisí v první polovině období a výraznější omezení až v pozdější fázi. Tím by se však v celkovém součtu mohlo vypustit do ovzduší více emisí, než původně plánováno. Další návrh počítá s tím, že by státy mohly nakupovat uhlíkové kredity na nových mezinárodních trzích, což by jim umožnilo financovat ekologické projekty v jiných zemích výměnou za snížení emisí započítané do jejich vlastních cílů.
Možností je podle webu Politico také větší spoléhání se na negativní emise, tedy na odstraňování uhlíku z atmosféry prostřednictvím lesů nebo nových technologií. Čtvrtou variantou je úprava emisních cílů pro jednotlivá odvětví, což by znamenalo, že pokud by některé sektory měly problém splnit požadované snížení emisí, mohly by jejich nesplněné závazky vyrovnat úspěšnější sektory.
Podle odborníků by tyto ústupky mohly oslabit celkovou snahu EU o omezení emisí skleníkových plynů. Kritici upozorňují na to, že podobné mechanismy v minulosti vedly k nadměrnému zaplavení trhu s emisními povolenkami, což způsobilo pokles jejich ceny a oslabení motivačního efektu. Obavy vyvolává i možnost opakování chyb z minulosti, kdy mezinárodní uhlíkové kredity vedly k netransparentnímu obchodování a k nejistotě ohledně reálného snížení emisí.
Navzdory těmto varováním se Evropská komise snaží najít kompromis mezi ambiciózní klimatickou politikou a politickou realitou, kdy některé členské státy, včetně Itálie, volají po snížení cíle na 80 nebo 85 procent. Nejasný je také postoj nové německé vlády, kde křesťanští demokraté CDU dosud v koaličních jednáních nepodpořili původní návrh, zatímco sociální demokraté SPD na jeho zachování trvají.
Odklad přijetí klimatického cíle pro rok 2040 má i mezinárodní dopad, protože ovlivní, jaké závazky si EU stanoví pro rok 2035 v rámci Pařížské dohody. Zpoždění Bruselu v tomto směru podle diplomatických zdrojů umožňuje dalším velkým ekonomikám, jako jsou USA, Indie nebo Saúdská Arábie, odložit vlastní klimatické závazky.
Evropská komise původně slíbila, že návrh legislativy předloží v prvním čtvrtletí tohoto roku, nyní je však jasné, že se tento termín nestihne. Navzdory sílícím pochybnostem o proveditelnosti plánu se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová snaží udržet ambiciózní klimatické cíle, i když v rámci Evropského parlamentu čelí tlaku z různých stran. Rozhodující v tomto procesu bude i role německých konzervativců a jejich vlivu na celkový postoj EU k ochraně klimatu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.