Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Podle vyjádření Phillipa Lazzarinieho, generálního komisaře pro UNRWA (Agentura OSN pro palestinské uprchlíky), letecké výsadky "nepřetnou prohlubující se hladovění" a často způsobují více škody než užitku. "Jsou drahé, neefektivní a mohou dokonce zabít hladovějící civilisty," napsal na sociální síti X.
Letecké výsadky představují jeden z mnoha způsobů, jakými mohou humanitární organizace a mezinárodní spojenci doručovat pomoc do postižených oblastí. I když to může vypadat působivě, výsadky z letadel jsou "plné problémů", jak uvedla pro SkyNews novinářka Sky News Sally Lockwood. Jsou považovány za "krajní řešení", které se využívá v případě, že není jiná možnost.
"Zdroje z Palestiny nám říkají, že pomoc, která byla dosud vysazena, se nedostává k těm nejzranitelnějším. Jde spíše o pokus dostat něco k několika lidem – je to zoufalý krok," uvedla Lockwood. V Gaze je situace natolik kritická, že výsadky jsou jedním z mála dostupných způsobů, jak dostat pomoc do oblasti.
Letecké výsadky přitom s sebou nesou mnoho rizik. "Letadla létající nízko a pomalu nad válečnou zónou nejsou příliš rozumná," varuje vojenský analytik Sean Bell. "Když zásilky dopadnou na zem, existuje významné riziko, že zasáhnou civilisty."
Navíc letadla mohou doručit jen velmi malý objem pomoci. "Velkým problémem je, že letadla mohou dopravit pouze náklad jednoho kamionu. Gaza potřebuje 500 kamionů každý den, takže to je pouze 0,2 % denní potřeby," dodává Bell.
Izrael uzavřel všechny dodávky do Gazy na začátku března a obnovil některá humanitární střediska až v květnu, ale s přísnými omezeními, která měla zabránit krádežím zboží militanty Hamásu. Izraelské úřady kontrolují tři hlavní hraniční přechody: Kerem Shalom na jihu, Crossing 147 ve středu a Erez na severu.
Od začátku konfliktu s Hamásem v říjnu 2023 mezinárodní organizace a světoví lídři opakovaně obviňovali Izrael z nedostatečných dodávek humanitární pomoci. Phillippe Lazzarini uvedl, že OSN má "ekvivalent 6 000 kamionů" čekajících v sousedním Jordánsku a Egyptě na povolení k vstupu do Gazy.
Izrael v posledních dnech oznámil "škálování pomoci" a v sobotu provedl své vlastní letecké výsadky. V neděli začal s denními desetihodinovými pauzami v bojích ve třech oblastech Gazy, aby se vyřešila zhoršující se humanitární situace.
Letecké zásilky jsou převážně dodávány letadly C-130. Jordánsko používá 10 letadel a Spojené arabské emiráty 8. Každé letadlo může nést osm palet zboží o celkové hmotnosti asi 8 tun.
Podle Lockwood obsahují výsadky pouze suché potraviny, rýži, mouku a dětskou výživu – chybí jakékoliv lékařské zásoby.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Velká Británie pomůže s leteckými výsadky, ale žádná britská letadla zatím v Jordánsku nebyla spatřena. Starmer o situaci v Gaze diskutoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během jeho návštěvy Skotska v pondělí. Trump po setkání řekl, že Amerika je "připravená pomoci" a že "vytvoří potravinová centra ve spolupráci s několika velmi dobrými lidmi".
Zatímco RAF (britské královské letectvo) loni dopravilo 110 tun pomoci do Gazy v rámci mezinárodní koalice vedené Jordánskem, není jasné, jaká podpora bude poskytnuta tentokrát.
Ačkoli letecké výsadky mohou poskytnout okamžitou pomoc, rizika spojená s tímto způsobem dodávek – včetně neefektivnosti, nebezpečí pro civilisty a rizika, že pomoc skončí na černém trhu – vyvolávají pochybnosti o jejich účinnosti. Humanitární organizace i světoví lídři stále volají po efektivnějším způsobu zajištění pomoci, která by mohla skutečně dosáhnout těch, kteří ji nejvíce potřebují.
Listopad začal o víkendu, ale potrvá ještě dlouho. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou v dalších dnech a týdnech pozvolna klesat teploty. Probíhající měsíc má být teplotně i srážkově průměrný.
Sedm měsíců uplyne ve čtvrtek od smrti Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Fanoušci se v uplynulých dnech dočkali pietního místa a následně se dozvěděli další zajímavou věc. Vyřešila se totiž otázka dědictví po herečce a zpěvačce.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.
Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.