Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Podle vyjádření Phillipa Lazzarinieho, generálního komisaře pro UNRWA (Agentura OSN pro palestinské uprchlíky), letecké výsadky "nepřetnou prohlubující se hladovění" a často způsobují více škody než užitku. "Jsou drahé, neefektivní a mohou dokonce zabít hladovějící civilisty," napsal na sociální síti X.
Letecké výsadky představují jeden z mnoha způsobů, jakými mohou humanitární organizace a mezinárodní spojenci doručovat pomoc do postižených oblastí. I když to může vypadat působivě, výsadky z letadel jsou "plné problémů", jak uvedla pro SkyNews novinářka Sky News Sally Lockwood. Jsou považovány za "krajní řešení", které se využívá v případě, že není jiná možnost.
"Zdroje z Palestiny nám říkají, že pomoc, která byla dosud vysazena, se nedostává k těm nejzranitelnějším. Jde spíše o pokus dostat něco k několika lidem – je to zoufalý krok," uvedla Lockwood. V Gaze je situace natolik kritická, že výsadky jsou jedním z mála dostupných způsobů, jak dostat pomoc do oblasti.
Letecké výsadky přitom s sebou nesou mnoho rizik. "Letadla létající nízko a pomalu nad válečnou zónou nejsou příliš rozumná," varuje vojenský analytik Sean Bell. "Když zásilky dopadnou na zem, existuje významné riziko, že zasáhnou civilisty."
Navíc letadla mohou doručit jen velmi malý objem pomoci. "Velkým problémem je, že letadla mohou dopravit pouze náklad jednoho kamionu. Gaza potřebuje 500 kamionů každý den, takže to je pouze 0,2 % denní potřeby," dodává Bell.
Izrael uzavřel všechny dodávky do Gazy na začátku března a obnovil některá humanitární střediska až v květnu, ale s přísnými omezeními, která měla zabránit krádežím zboží militanty Hamásu. Izraelské úřady kontrolují tři hlavní hraniční přechody: Kerem Shalom na jihu, Crossing 147 ve středu a Erez na severu.
Od začátku konfliktu s Hamásem v říjnu 2023 mezinárodní organizace a světoví lídři opakovaně obviňovali Izrael z nedostatečných dodávek humanitární pomoci. Phillippe Lazzarini uvedl, že OSN má "ekvivalent 6 000 kamionů" čekajících v sousedním Jordánsku a Egyptě na povolení k vstupu do Gazy.
Izrael v posledních dnech oznámil "škálování pomoci" a v sobotu provedl své vlastní letecké výsadky. V neděli začal s denními desetihodinovými pauzami v bojích ve třech oblastech Gazy, aby se vyřešila zhoršující se humanitární situace.
Letecké zásilky jsou převážně dodávány letadly C-130. Jordánsko používá 10 letadel a Spojené arabské emiráty 8. Každé letadlo může nést osm palet zboží o celkové hmotnosti asi 8 tun.
Podle Lockwood obsahují výsadky pouze suché potraviny, rýži, mouku a dětskou výživu – chybí jakékoliv lékařské zásoby.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Velká Británie pomůže s leteckými výsadky, ale žádná britská letadla zatím v Jordánsku nebyla spatřena. Starmer o situaci v Gaze diskutoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během jeho návštěvy Skotska v pondělí. Trump po setkání řekl, že Amerika je "připravená pomoci" a že "vytvoří potravinová centra ve spolupráci s několika velmi dobrými lidmi".
Zatímco RAF (britské královské letectvo) loni dopravilo 110 tun pomoci do Gazy v rámci mezinárodní koalice vedené Jordánskem, není jasné, jaká podpora bude poskytnuta tentokrát.
Ačkoli letecké výsadky mohou poskytnout okamžitou pomoc, rizika spojená s tímto způsobem dodávek – včetně neefektivnosti, nebezpečí pro civilisty a rizika, že pomoc skončí na černém trhu – vyvolávají pochybnosti o jejich účinnosti. Humanitární organizace i světoví lídři stále volají po efektivnějším způsobu zajištění pomoci, která by mohla skutečně dosáhnout těch, kteří ji nejvíce potřebují.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.