Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Podle vyjádření Phillipa Lazzarinieho, generálního komisaře pro UNRWA (Agentura OSN pro palestinské uprchlíky), letecké výsadky "nepřetnou prohlubující se hladovění" a často způsobují více škody než užitku. "Jsou drahé, neefektivní a mohou dokonce zabít hladovějící civilisty," napsal na sociální síti X.
Letecké výsadky představují jeden z mnoha způsobů, jakými mohou humanitární organizace a mezinárodní spojenci doručovat pomoc do postižených oblastí. I když to může vypadat působivě, výsadky z letadel jsou "plné problémů", jak uvedla pro SkyNews novinářka Sky News Sally Lockwood. Jsou považovány za "krajní řešení", které se využívá v případě, že není jiná možnost.
"Zdroje z Palestiny nám říkají, že pomoc, která byla dosud vysazena, se nedostává k těm nejzranitelnějším. Jde spíše o pokus dostat něco k několika lidem – je to zoufalý krok," uvedla Lockwood. V Gaze je situace natolik kritická, že výsadky jsou jedním z mála dostupných způsobů, jak dostat pomoc do oblasti.
Letecké výsadky přitom s sebou nesou mnoho rizik. "Letadla létající nízko a pomalu nad válečnou zónou nejsou příliš rozumná," varuje vojenský analytik Sean Bell. "Když zásilky dopadnou na zem, existuje významné riziko, že zasáhnou civilisty."
Navíc letadla mohou doručit jen velmi malý objem pomoci. "Velkým problémem je, že letadla mohou dopravit pouze náklad jednoho kamionu. Gaza potřebuje 500 kamionů každý den, takže to je pouze 0,2 % denní potřeby," dodává Bell.
Izrael uzavřel všechny dodávky do Gazy na začátku března a obnovil některá humanitární střediska až v květnu, ale s přísnými omezeními, která měla zabránit krádežím zboží militanty Hamásu. Izraelské úřady kontrolují tři hlavní hraniční přechody: Kerem Shalom na jihu, Crossing 147 ve středu a Erez na severu.
Od začátku konfliktu s Hamásem v říjnu 2023 mezinárodní organizace a světoví lídři opakovaně obviňovali Izrael z nedostatečných dodávek humanitární pomoci. Phillippe Lazzarini uvedl, že OSN má "ekvivalent 6 000 kamionů" čekajících v sousedním Jordánsku a Egyptě na povolení k vstupu do Gazy.
Izrael v posledních dnech oznámil "škálování pomoci" a v sobotu provedl své vlastní letecké výsadky. V neděli začal s denními desetihodinovými pauzami v bojích ve třech oblastech Gazy, aby se vyřešila zhoršující se humanitární situace.
Letecké zásilky jsou převážně dodávány letadly C-130. Jordánsko používá 10 letadel a Spojené arabské emiráty 8. Každé letadlo může nést osm palet zboží o celkové hmotnosti asi 8 tun.
Podle Lockwood obsahují výsadky pouze suché potraviny, rýži, mouku a dětskou výživu – chybí jakékoliv lékařské zásoby.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Velká Británie pomůže s leteckými výsadky, ale žádná britská letadla zatím v Jordánsku nebyla spatřena. Starmer o situaci v Gaze diskutoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během jeho návštěvy Skotska v pondělí. Trump po setkání řekl, že Amerika je "připravená pomoci" a že "vytvoří potravinová centra ve spolupráci s několika velmi dobrými lidmi".
Zatímco RAF (britské královské letectvo) loni dopravilo 110 tun pomoci do Gazy v rámci mezinárodní koalice vedené Jordánskem, není jasné, jaká podpora bude poskytnuta tentokrát.
Ačkoli letecké výsadky mohou poskytnout okamžitou pomoc, rizika spojená s tímto způsobem dodávek – včetně neefektivnosti, nebezpečí pro civilisty a rizika, že pomoc skončí na černém trhu – vyvolávají pochybnosti o jejich účinnosti. Humanitární organizace i světoví lídři stále volají po efektivnějším způsobu zajištění pomoci, která by mohla skutečně dosáhnout těch, kteří ji nejvíce potřebují.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
