Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Podle vyjádření Phillipa Lazzarinieho, generálního komisaře pro UNRWA (Agentura OSN pro palestinské uprchlíky), letecké výsadky "nepřetnou prohlubující se hladovění" a často způsobují více škody než užitku. "Jsou drahé, neefektivní a mohou dokonce zabít hladovějící civilisty," napsal na sociální síti X.
Letecké výsadky představují jeden z mnoha způsobů, jakými mohou humanitární organizace a mezinárodní spojenci doručovat pomoc do postižených oblastí. I když to může vypadat působivě, výsadky z letadel jsou "plné problémů", jak uvedla pro SkyNews novinářka Sky News Sally Lockwood. Jsou považovány za "krajní řešení", které se využívá v případě, že není jiná možnost.
"Zdroje z Palestiny nám říkají, že pomoc, která byla dosud vysazena, se nedostává k těm nejzranitelnějším. Jde spíše o pokus dostat něco k několika lidem – je to zoufalý krok," uvedla Lockwood. V Gaze je situace natolik kritická, že výsadky jsou jedním z mála dostupných způsobů, jak dostat pomoc do oblasti.
Letecké výsadky přitom s sebou nesou mnoho rizik. "Letadla létající nízko a pomalu nad válečnou zónou nejsou příliš rozumná," varuje vojenský analytik Sean Bell. "Když zásilky dopadnou na zem, existuje významné riziko, že zasáhnou civilisty."
Navíc letadla mohou doručit jen velmi malý objem pomoci. "Velkým problémem je, že letadla mohou dopravit pouze náklad jednoho kamionu. Gaza potřebuje 500 kamionů každý den, takže to je pouze 0,2 % denní potřeby," dodává Bell.
Izrael uzavřel všechny dodávky do Gazy na začátku března a obnovil některá humanitární střediska až v květnu, ale s přísnými omezeními, která měla zabránit krádežím zboží militanty Hamásu. Izraelské úřady kontrolují tři hlavní hraniční přechody: Kerem Shalom na jihu, Crossing 147 ve středu a Erez na severu.
Od začátku konfliktu s Hamásem v říjnu 2023 mezinárodní organizace a světoví lídři opakovaně obviňovali Izrael z nedostatečných dodávek humanitární pomoci. Phillippe Lazzarini uvedl, že OSN má "ekvivalent 6 000 kamionů" čekajících v sousedním Jordánsku a Egyptě na povolení k vstupu do Gazy.
Izrael v posledních dnech oznámil "škálování pomoci" a v sobotu provedl své vlastní letecké výsadky. V neděli začal s denními desetihodinovými pauzami v bojích ve třech oblastech Gazy, aby se vyřešila zhoršující se humanitární situace.
Letecké zásilky jsou převážně dodávány letadly C-130. Jordánsko používá 10 letadel a Spojené arabské emiráty 8. Každé letadlo může nést osm palet zboží o celkové hmotnosti asi 8 tun.
Podle Lockwood obsahují výsadky pouze suché potraviny, rýži, mouku a dětskou výživu – chybí jakékoliv lékařské zásoby.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Velká Británie pomůže s leteckými výsadky, ale žádná britská letadla zatím v Jordánsku nebyla spatřena. Starmer o situaci v Gaze diskutoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během jeho návštěvy Skotska v pondělí. Trump po setkání řekl, že Amerika je "připravená pomoci" a že "vytvoří potravinová centra ve spolupráci s několika velmi dobrými lidmi".
Zatímco RAF (britské královské letectvo) loni dopravilo 110 tun pomoci do Gazy v rámci mezinárodní koalice vedené Jordánskem, není jasné, jaká podpora bude poskytnuta tentokrát.
Ačkoli letecké výsadky mohou poskytnout okamžitou pomoc, rizika spojená s tímto způsobem dodávek – včetně neefektivnosti, nebezpečí pro civilisty a rizika, že pomoc skončí na černém trhu – vyvolávají pochybnosti o jejich účinnosti. Humanitární organizace i světoví lídři stále volají po efektivnějším způsobu zajištění pomoci, která by mohla skutečně dosáhnout těch, kteří ji nejvíce potřebují.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.