Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Podle vyjádření Phillipa Lazzarinieho, generálního komisaře pro UNRWA (Agentura OSN pro palestinské uprchlíky), letecké výsadky "nepřetnou prohlubující se hladovění" a často způsobují více škody než užitku. "Jsou drahé, neefektivní a mohou dokonce zabít hladovějící civilisty," napsal na sociální síti X.
Letecké výsadky představují jeden z mnoha způsobů, jakými mohou humanitární organizace a mezinárodní spojenci doručovat pomoc do postižených oblastí. I když to může vypadat působivě, výsadky z letadel jsou "plné problémů", jak uvedla pro SkyNews novinářka Sky News Sally Lockwood. Jsou považovány za "krajní řešení", které se využívá v případě, že není jiná možnost.
"Zdroje z Palestiny nám říkají, že pomoc, která byla dosud vysazena, se nedostává k těm nejzranitelnějším. Jde spíše o pokus dostat něco k několika lidem – je to zoufalý krok," uvedla Lockwood. V Gaze je situace natolik kritická, že výsadky jsou jedním z mála dostupných způsobů, jak dostat pomoc do oblasti.
Letecké výsadky přitom s sebou nesou mnoho rizik. "Letadla létající nízko a pomalu nad válečnou zónou nejsou příliš rozumná," varuje vojenský analytik Sean Bell. "Když zásilky dopadnou na zem, existuje významné riziko, že zasáhnou civilisty."
Navíc letadla mohou doručit jen velmi malý objem pomoci. "Velkým problémem je, že letadla mohou dopravit pouze náklad jednoho kamionu. Gaza potřebuje 500 kamionů každý den, takže to je pouze 0,2 % denní potřeby," dodává Bell.
Izrael uzavřel všechny dodávky do Gazy na začátku března a obnovil některá humanitární střediska až v květnu, ale s přísnými omezeními, která měla zabránit krádežím zboží militanty Hamásu. Izraelské úřady kontrolují tři hlavní hraniční přechody: Kerem Shalom na jihu, Crossing 147 ve středu a Erez na severu.
Od začátku konfliktu s Hamásem v říjnu 2023 mezinárodní organizace a světoví lídři opakovaně obviňovali Izrael z nedostatečných dodávek humanitární pomoci. Phillippe Lazzarini uvedl, že OSN má "ekvivalent 6 000 kamionů" čekajících v sousedním Jordánsku a Egyptě na povolení k vstupu do Gazy.
Izrael v posledních dnech oznámil "škálování pomoci" a v sobotu provedl své vlastní letecké výsadky. V neděli začal s denními desetihodinovými pauzami v bojích ve třech oblastech Gazy, aby se vyřešila zhoršující se humanitární situace.
Letecké zásilky jsou převážně dodávány letadly C-130. Jordánsko používá 10 letadel a Spojené arabské emiráty 8. Každé letadlo může nést osm palet zboží o celkové hmotnosti asi 8 tun.
Podle Lockwood obsahují výsadky pouze suché potraviny, rýži, mouku a dětskou výživu – chybí jakékoliv lékařské zásoby.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Velká Británie pomůže s leteckými výsadky, ale žádná britská letadla zatím v Jordánsku nebyla spatřena. Starmer o situaci v Gaze diskutoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během jeho návštěvy Skotska v pondělí. Trump po setkání řekl, že Amerika je "připravená pomoci" a že "vytvoří potravinová centra ve spolupráci s několika velmi dobrými lidmi".
Zatímco RAF (britské královské letectvo) loni dopravilo 110 tun pomoci do Gazy v rámci mezinárodní koalice vedené Jordánskem, není jasné, jaká podpora bude poskytnuta tentokrát.
Ačkoli letecké výsadky mohou poskytnout okamžitou pomoc, rizika spojená s tímto způsobem dodávek – včetně neefektivnosti, nebezpečí pro civilisty a rizika, že pomoc skončí na černém trhu – vyvolávají pochybnosti o jejich účinnosti. Humanitární organizace i světoví lídři stále volají po efektivnějším způsobu zajištění pomoci, která by mohla skutečně dosáhnout těch, kteří ji nejvíce potřebují.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.