Ve čtvrtek došlo v ruském městě Stavropol k explozi, při níž zahynul místní místostarosta Zaur Alexandrovich Gurtsijev, veterán ruské války na Ukrajině. Podle médií mu bylo 34 let. Spolu s ním přišel o život i další muž, jehož totožnost zatím nebyla zveřejněna. Vyšetřovatelé potvrdili, že šlo o výbuch podomácku vyrobené výbušniny, a na místě nadále probíhá ohledání a expertízy s cílem zjistit podrobnosti.
Okamžik výbuchu nastal, když se Gurtsijev setkal s druhým mužem u zaparkovaných aut na tmavé ulici. Podle státní agentury TASS muž, který byl rovněž zabit, údajně obýval byt v nedalekém domě. Gubernátor Stavropolu Vladimir Vladimirov oznámil, že úřady prověřují všechny možné verze – mimo jiné i podezření na útok ze strany ukrajinských sil nebo teroristický čin.
Zaur Gurtsijev byl jedním z účastníků programu „Čas hrdinů“, který inicioval ruský prezident Vladimir Putin s cílem začlenit veterány z války na Ukrajině do vládních struktur. Gurtsijev, bývalý mladý důstojník, měl podle oficiálních údajů klíčovou roli při dobývání Mariupolu, kde údajně vedl leteckou část operace a podílel se na vývoji technologií pro přesnější navádění raket – včetně útoků na zásobovací základny ukrajinského pluku Azov.
Mariupol se v roce 2022 stal symbolem brutality ruské invaze, kdy byl město obléháno 86 dní a podle OSN bylo až 90 % obytné zástavby poškozeno nebo zničeno. Z města uprchlo přibližně 350 000 obyvatel z původních 430 000.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v letošním roce uvedl, že během bojů mohlo v Mariupolu zemřít až 20 000 civilistů, přičemž tato čísla nelze nezávisle ověřit. Ukrajina také obviňuje Rusko, že se snaží zahladit stopy po civilních obětech, což Moskva popírá.
Gurtsijevova smrt zapadá do širšího trendu útoků na prominentní ruské vojenské a politické představitele přímo na území Ruska. V minulém měsíci byl například údajný agent ukrajinské rozvědky obviněn z terorismu kvůli bombovému útoku, při němž zahynul generálporučík Jaroslav Moskalik, zástupce šéfa operačního ředitelství ruského generálního štábu.
V únoru pak explodovala bomba v luxusním obytném domě v Moskvě, kde zemřel Armen Sarkisjan, zakladatel proruské milice působící na východní Ukrajině. Kyjev ho označoval za „zločineckého mozka“ a i tento útok je spojován s přenesením válečného napětí z fronty do nitra Ruska.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.