Malawi čelí klimatické katastrofě, která si vybírá daň v podobě lidských životů. Záplavy, cyklony, sucha – to vše se v této africké zemi stává novou realitou. A jak varuje ministryně zdravotnictví Khumbize Kandodo Chiponda, země, které za klimatickou změnu nesou nejmenší odpovědnost, patří mezi její největší oběti. V článku pro The Guardian popisuje, jak Malawi zápasí s krizí, která každým rokem nabývá na intenzitě – a jak zoufale potřebuje podporu světového společenství.
V posledních třech letech Malawi přešlo z jedné katastrofy do druhé. V březnu 2023 zasáhl zemi cyklon Freddy, který zabil více než 600 lidí a vyvolal dlouhodobé zdravotní a humanitární důsledky. O necelý rok později přišlo ničivé sucho – nejhorší za poslední dekádu. Prezident Lazarus Chakwera byl nucen v březnu 2024 vyhlásit stav nouze. Miliony obyvatel čelí akutní potravinové nejistotě, která ohrožuje životy a zdraví, především u lidí dlouhodobě léčených s HIV či tuberkulózou.
Klimatický stres přispívá k masivní migraci z venkova do měst, čímž přetěžuje zdravotní systém a zvyšuje výskyt nemocí, jako jsou cholera nebo malárie. Jen po cyklonu Freddy země zaznamenala nejhorší epidemii cholery ve své historii – trvala více než rok a zabila přes 1 700 lidí. Aktuálně nemocnice čelí záplavě případů malárie, která tvoří čtvrtinu všech hospitalizací. Zvlášť těžce dopadá situace na ženy a dívky, které už tak čelí nerovnosti v přístupu ke zdrojům a rozhodovacím procesům.
Navzdory těmto výzvám Malawi bojuje. Vláda posiluje zdravotnický personál, staví nové zdravotní střediska a využívá mobilní kliniky, které umožňují rychle zasáhnout v oblastech postižených katastrofami. Snaží se také o budování zdravotnických systémů odolných vůči klimatickým šokům.
Jedním z největších problémů zůstává sběr dat. Když cyklon Freddy smetl vesnice, odnesl s sebou i papírové zdravotní záznamy pacientů. To podle Chipondy ukazuje, jak urgentní je digitalizace zdravotnictví. Elektronické zdravotní záznamy nejen ochrání data, ale pomohou i v prevenci, sledování trendů a zefektivnění zdravotní péče.
Ministryně zdravotnictví upozorňuje, že země jako Malawi – s vysokým výskytem nemocí a omezenými zdroji – trpí nejvíce, ačkoli prakticky nepřispěly k oteplování planety. Platí za to nyní, a to životy svých obyvatel. Situace se zhoršuje a mnohé změny, například migrace nebo ztráta živobytí, mají nevratné důsledky.
Klíčová odpovědnost leží na zemích s největšími emisemi. Ty by měly nejen radikálně snižovat svou uhlíkovou stopu, ale také investovat do adaptačních opatření, především v oblasti globálního zdraví. Pomoc zemím, které už dnes pociťují dopady klimatické změny, je nezbytná.
Pozitivní posun podle Chipondy představuje to, že klimaticko-zdravotní propojení se konečně dostává do popředí globální debaty. Na summitu COP28 se poprvé konal tzv. Zdravotní den. Loni se zdraví stalo i klíčovým tématem Klimatického týdne v rámci Valného shromáždění OSN. Přesto ale ministryně upozorňuje, že je potřeba přejít od slov k činům – a hlavně k financím.
Bohaté státy by měly investovat do ochrany zdravotních systémů a zachování pokroku v boji proti nemocem citlivým na klima. Malawi a podobné země nemohou zvládnout tyto výzvy samy. Pokud se nyní spojíme a budeme jednat podle dostupných údajů, můžeme podle Chipondy předejít nejhorším následkům, ochránit ty nejzranitelnější a vytvořit spravedlivější svět pro všechny.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.