Malawi čelí klimatické katastrofě, která si vybírá daň v podobě lidských životů. Záplavy, cyklony, sucha – to vše se v této africké zemi stává novou realitou. A jak varuje ministryně zdravotnictví Khumbize Kandodo Chiponda, země, které za klimatickou změnu nesou nejmenší odpovědnost, patří mezi její největší oběti. V článku pro The Guardian popisuje, jak Malawi zápasí s krizí, která každým rokem nabývá na intenzitě – a jak zoufale potřebuje podporu světového společenství.
V posledních třech letech Malawi přešlo z jedné katastrofy do druhé. V březnu 2023 zasáhl zemi cyklon Freddy, který zabil více než 600 lidí a vyvolal dlouhodobé zdravotní a humanitární důsledky. O necelý rok později přišlo ničivé sucho – nejhorší za poslední dekádu. Prezident Lazarus Chakwera byl nucen v březnu 2024 vyhlásit stav nouze. Miliony obyvatel čelí akutní potravinové nejistotě, která ohrožuje životy a zdraví, především u lidí dlouhodobě léčených s HIV či tuberkulózou.
Klimatický stres přispívá k masivní migraci z venkova do měst, čímž přetěžuje zdravotní systém a zvyšuje výskyt nemocí, jako jsou cholera nebo malárie. Jen po cyklonu Freddy země zaznamenala nejhorší epidemii cholery ve své historii – trvala více než rok a zabila přes 1 700 lidí. Aktuálně nemocnice čelí záplavě případů malárie, která tvoří čtvrtinu všech hospitalizací. Zvlášť těžce dopadá situace na ženy a dívky, které už tak čelí nerovnosti v přístupu ke zdrojům a rozhodovacím procesům.
Navzdory těmto výzvám Malawi bojuje. Vláda posiluje zdravotnický personál, staví nové zdravotní střediska a využívá mobilní kliniky, které umožňují rychle zasáhnout v oblastech postižených katastrofami. Snaží se také o budování zdravotnických systémů odolných vůči klimatickým šokům.
Jedním z největších problémů zůstává sběr dat. Když cyklon Freddy smetl vesnice, odnesl s sebou i papírové zdravotní záznamy pacientů. To podle Chipondy ukazuje, jak urgentní je digitalizace zdravotnictví. Elektronické zdravotní záznamy nejen ochrání data, ale pomohou i v prevenci, sledování trendů a zefektivnění zdravotní péče.
Ministryně zdravotnictví upozorňuje, že země jako Malawi – s vysokým výskytem nemocí a omezenými zdroji – trpí nejvíce, ačkoli prakticky nepřispěly k oteplování planety. Platí za to nyní, a to životy svých obyvatel. Situace se zhoršuje a mnohé změny, například migrace nebo ztráta živobytí, mají nevratné důsledky.
Klíčová odpovědnost leží na zemích s největšími emisemi. Ty by měly nejen radikálně snižovat svou uhlíkovou stopu, ale také investovat do adaptačních opatření, především v oblasti globálního zdraví. Pomoc zemím, které už dnes pociťují dopady klimatické změny, je nezbytná.
Pozitivní posun podle Chipondy představuje to, že klimaticko-zdravotní propojení se konečně dostává do popředí globální debaty. Na summitu COP28 se poprvé konal tzv. Zdravotní den. Loni se zdraví stalo i klíčovým tématem Klimatického týdne v rámci Valného shromáždění OSN. Přesto ale ministryně upozorňuje, že je potřeba přejít od slov k činům – a hlavně k financím.
Bohaté státy by měly investovat do ochrany zdravotních systémů a zachování pokroku v boji proti nemocem citlivým na klima. Malawi a podobné země nemohou zvládnout tyto výzvy samy. Pokud se nyní spojíme a budeme jednat podle dostupných údajů, můžeme podle Chipondy předejít nejhorším následkům, ochránit ty nejzranitelnější a vytvořit spravedlivější svět pro všechny.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.