Malawi čelí klimatické katastrofě, která si vybírá daň v podobě lidských životů. Záplavy, cyklony, sucha – to vše se v této africké zemi stává novou realitou. A jak varuje ministryně zdravotnictví Khumbize Kandodo Chiponda, země, které za klimatickou změnu nesou nejmenší odpovědnost, patří mezi její největší oběti. V článku pro The Guardian popisuje, jak Malawi zápasí s krizí, která každým rokem nabývá na intenzitě – a jak zoufale potřebuje podporu světového společenství.
V posledních třech letech Malawi přešlo z jedné katastrofy do druhé. V březnu 2023 zasáhl zemi cyklon Freddy, který zabil více než 600 lidí a vyvolal dlouhodobé zdravotní a humanitární důsledky. O necelý rok později přišlo ničivé sucho – nejhorší za poslední dekádu. Prezident Lazarus Chakwera byl nucen v březnu 2024 vyhlásit stav nouze. Miliony obyvatel čelí akutní potravinové nejistotě, která ohrožuje životy a zdraví, především u lidí dlouhodobě léčených s HIV či tuberkulózou.
Klimatický stres přispívá k masivní migraci z venkova do měst, čímž přetěžuje zdravotní systém a zvyšuje výskyt nemocí, jako jsou cholera nebo malárie. Jen po cyklonu Freddy země zaznamenala nejhorší epidemii cholery ve své historii – trvala více než rok a zabila přes 1 700 lidí. Aktuálně nemocnice čelí záplavě případů malárie, která tvoří čtvrtinu všech hospitalizací. Zvlášť těžce dopadá situace na ženy a dívky, které už tak čelí nerovnosti v přístupu ke zdrojům a rozhodovacím procesům.
Navzdory těmto výzvám Malawi bojuje. Vláda posiluje zdravotnický personál, staví nové zdravotní střediska a využívá mobilní kliniky, které umožňují rychle zasáhnout v oblastech postižených katastrofami. Snaží se také o budování zdravotnických systémů odolných vůči klimatickým šokům.
Jedním z největších problémů zůstává sběr dat. Když cyklon Freddy smetl vesnice, odnesl s sebou i papírové zdravotní záznamy pacientů. To podle Chipondy ukazuje, jak urgentní je digitalizace zdravotnictví. Elektronické zdravotní záznamy nejen ochrání data, ale pomohou i v prevenci, sledování trendů a zefektivnění zdravotní péče.
Ministryně zdravotnictví upozorňuje, že země jako Malawi – s vysokým výskytem nemocí a omezenými zdroji – trpí nejvíce, ačkoli prakticky nepřispěly k oteplování planety. Platí za to nyní, a to životy svých obyvatel. Situace se zhoršuje a mnohé změny, například migrace nebo ztráta živobytí, mají nevratné důsledky.
Klíčová odpovědnost leží na zemích s největšími emisemi. Ty by měly nejen radikálně snižovat svou uhlíkovou stopu, ale také investovat do adaptačních opatření, především v oblasti globálního zdraví. Pomoc zemím, které už dnes pociťují dopady klimatické změny, je nezbytná.
Pozitivní posun podle Chipondy představuje to, že klimaticko-zdravotní propojení se konečně dostává do popředí globální debaty. Na summitu COP28 se poprvé konal tzv. Zdravotní den. Loni se zdraví stalo i klíčovým tématem Klimatického týdne v rámci Valného shromáždění OSN. Přesto ale ministryně upozorňuje, že je potřeba přejít od slov k činům – a hlavně k financím.
Bohaté státy by měly investovat do ochrany zdravotních systémů a zachování pokroku v boji proti nemocem citlivým na klima. Malawi a podobné země nemohou zvládnout tyto výzvy samy. Pokud se nyní spojíme a budeme jednat podle dostupných údajů, můžeme podle Chipondy předejít nejhorším následkům, ochránit ty nejzranitelnější a vytvořit spravedlivější svět pro všechny.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.