Malawi čelí klimatické katastrofě, která si vybírá daň v podobě lidských životů. Záplavy, cyklony, sucha – to vše se v této africké zemi stává novou realitou. A jak varuje ministryně zdravotnictví Khumbize Kandodo Chiponda, země, které za klimatickou změnu nesou nejmenší odpovědnost, patří mezi její největší oběti. V článku pro The Guardian popisuje, jak Malawi zápasí s krizí, která každým rokem nabývá na intenzitě – a jak zoufale potřebuje podporu světového společenství.
V posledních třech letech Malawi přešlo z jedné katastrofy do druhé. V březnu 2023 zasáhl zemi cyklon Freddy, který zabil více než 600 lidí a vyvolal dlouhodobé zdravotní a humanitární důsledky. O necelý rok později přišlo ničivé sucho – nejhorší za poslední dekádu. Prezident Lazarus Chakwera byl nucen v březnu 2024 vyhlásit stav nouze. Miliony obyvatel čelí akutní potravinové nejistotě, která ohrožuje životy a zdraví, především u lidí dlouhodobě léčených s HIV či tuberkulózou.
Klimatický stres přispívá k masivní migraci z venkova do měst, čímž přetěžuje zdravotní systém a zvyšuje výskyt nemocí, jako jsou cholera nebo malárie. Jen po cyklonu Freddy země zaznamenala nejhorší epidemii cholery ve své historii – trvala více než rok a zabila přes 1 700 lidí. Aktuálně nemocnice čelí záplavě případů malárie, která tvoří čtvrtinu všech hospitalizací. Zvlášť těžce dopadá situace na ženy a dívky, které už tak čelí nerovnosti v přístupu ke zdrojům a rozhodovacím procesům.
Navzdory těmto výzvám Malawi bojuje. Vláda posiluje zdravotnický personál, staví nové zdravotní střediska a využívá mobilní kliniky, které umožňují rychle zasáhnout v oblastech postižených katastrofami. Snaží se také o budování zdravotnických systémů odolných vůči klimatickým šokům.
Jedním z největších problémů zůstává sběr dat. Když cyklon Freddy smetl vesnice, odnesl s sebou i papírové zdravotní záznamy pacientů. To podle Chipondy ukazuje, jak urgentní je digitalizace zdravotnictví. Elektronické zdravotní záznamy nejen ochrání data, ale pomohou i v prevenci, sledování trendů a zefektivnění zdravotní péče.
Ministryně zdravotnictví upozorňuje, že země jako Malawi – s vysokým výskytem nemocí a omezenými zdroji – trpí nejvíce, ačkoli prakticky nepřispěly k oteplování planety. Platí za to nyní, a to životy svých obyvatel. Situace se zhoršuje a mnohé změny, například migrace nebo ztráta živobytí, mají nevratné důsledky.
Klíčová odpovědnost leží na zemích s největšími emisemi. Ty by měly nejen radikálně snižovat svou uhlíkovou stopu, ale také investovat do adaptačních opatření, především v oblasti globálního zdraví. Pomoc zemím, které už dnes pociťují dopady klimatické změny, je nezbytná.
Pozitivní posun podle Chipondy představuje to, že klimaticko-zdravotní propojení se konečně dostává do popředí globální debaty. Na summitu COP28 se poprvé konal tzv. Zdravotní den. Loni se zdraví stalo i klíčovým tématem Klimatického týdne v rámci Valného shromáždění OSN. Přesto ale ministryně upozorňuje, že je potřeba přejít od slov k činům – a hlavně k financím.
Bohaté státy by měly investovat do ochrany zdravotních systémů a zachování pokroku v boji proti nemocem citlivým na klima. Malawi a podobné země nemohou zvládnout tyto výzvy samy. Pokud se nyní spojíme a budeme jednat podle dostupných údajů, můžeme podle Chipondy předejít nejhorším následkům, ochránit ty nejzranitelnější a vytvořit spravedlivější svět pro všechny.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.