Malawi čelí klimatické katastrofě, která si vybírá daň v podobě lidských životů. Záplavy, cyklony, sucha – to vše se v této africké zemi stává novou realitou. A jak varuje ministryně zdravotnictví Khumbize Kandodo Chiponda, země, které za klimatickou změnu nesou nejmenší odpovědnost, patří mezi její největší oběti. V článku pro The Guardian popisuje, jak Malawi zápasí s krizí, která každým rokem nabývá na intenzitě – a jak zoufale potřebuje podporu světového společenství.
V posledních třech letech Malawi přešlo z jedné katastrofy do druhé. V březnu 2023 zasáhl zemi cyklon Freddy, který zabil více než 600 lidí a vyvolal dlouhodobé zdravotní a humanitární důsledky. O necelý rok později přišlo ničivé sucho – nejhorší za poslední dekádu. Prezident Lazarus Chakwera byl nucen v březnu 2024 vyhlásit stav nouze. Miliony obyvatel čelí akutní potravinové nejistotě, která ohrožuje životy a zdraví, především u lidí dlouhodobě léčených s HIV či tuberkulózou.
Klimatický stres přispívá k masivní migraci z venkova do měst, čímž přetěžuje zdravotní systém a zvyšuje výskyt nemocí, jako jsou cholera nebo malárie. Jen po cyklonu Freddy země zaznamenala nejhorší epidemii cholery ve své historii – trvala více než rok a zabila přes 1 700 lidí. Aktuálně nemocnice čelí záplavě případů malárie, která tvoří čtvrtinu všech hospitalizací. Zvlášť těžce dopadá situace na ženy a dívky, které už tak čelí nerovnosti v přístupu ke zdrojům a rozhodovacím procesům.
Navzdory těmto výzvám Malawi bojuje. Vláda posiluje zdravotnický personál, staví nové zdravotní střediska a využívá mobilní kliniky, které umožňují rychle zasáhnout v oblastech postižených katastrofami. Snaží se také o budování zdravotnických systémů odolných vůči klimatickým šokům.
Jedním z největších problémů zůstává sběr dat. Když cyklon Freddy smetl vesnice, odnesl s sebou i papírové zdravotní záznamy pacientů. To podle Chipondy ukazuje, jak urgentní je digitalizace zdravotnictví. Elektronické zdravotní záznamy nejen ochrání data, ale pomohou i v prevenci, sledování trendů a zefektivnění zdravotní péče.
Ministryně zdravotnictví upozorňuje, že země jako Malawi – s vysokým výskytem nemocí a omezenými zdroji – trpí nejvíce, ačkoli prakticky nepřispěly k oteplování planety. Platí za to nyní, a to životy svých obyvatel. Situace se zhoršuje a mnohé změny, například migrace nebo ztráta živobytí, mají nevratné důsledky.
Klíčová odpovědnost leží na zemích s největšími emisemi. Ty by měly nejen radikálně snižovat svou uhlíkovou stopu, ale také investovat do adaptačních opatření, především v oblasti globálního zdraví. Pomoc zemím, které už dnes pociťují dopady klimatické změny, je nezbytná.
Pozitivní posun podle Chipondy představuje to, že klimaticko-zdravotní propojení se konečně dostává do popředí globální debaty. Na summitu COP28 se poprvé konal tzv. Zdravotní den. Loni se zdraví stalo i klíčovým tématem Klimatického týdne v rámci Valného shromáždění OSN. Přesto ale ministryně upozorňuje, že je potřeba přejít od slov k činům – a hlavně k financím.
Bohaté státy by měly investovat do ochrany zdravotních systémů a zachování pokroku v boji proti nemocem citlivým na klima. Malawi a podobné země nemohou zvládnout tyto výzvy samy. Pokud se nyní spojíme a budeme jednat podle dostupných údajů, můžeme podle Chipondy předejít nejhorším následkům, ochránit ty nejzranitelnější a vytvořit spravedlivější svět pro všechny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.