Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Základem úspěchu byla mravenčí práce amerických tajných služeb. CIA nasadila v těsné blízkosti Madura informátora, který měsíce sledoval každý jeho krok – od toho, co jí a co nosí, až po detaily o jeho domácích mazlíčcích.
Tato úroveň dohledu umožnila Pentagonu vytvořit dokonalý obraz prezidentových rutin. V Kentucky byla dokonce postavena věrná kopie Madurova opevněného sídla v měřítku 1:1, kde elitní jednotky Delta Force trénovaly nejrychlejší cesty dovnitř.
Samotný útok byl několik dní odkládán kvůli špatnému počasí. Rozkaz „Go“ vydal prezident Donald Trump ze svého sídla Mar-a-Lago v pátek ve 22:46 tamního času. Krátce poté začala operace, která trvala pouhých 140 minut. Aby USA zajistily moment překvapení, využily své kybernetické schopnosti a velkou část Caracasu uvrhly do naprosté tmy. Podle Trumpových slov byla akce „temná a smrtící“.
Do venezuelského vzdušného prostoru vniklo přes 150 letadel, včetně neviditelných stíhaček F-22 a bombardérů B-1. Zatímco letecké údery drtily venezuelskou protivzdušnou obranu a klíčové vojenské základny, k Madurovu sídlu se nízko nad terénem blížily vrtulníky s komandem Delta Force. Vojáci byli vybaveni i výkonnými autogenními hořáky pro případ, že by se museli prořezávat pancéřovými dveřmi prezidentova úkrytu.
Maduro se podle svědectví pokusil v nastalém chaosu uprchnout do bezpečné místnosti (tzv. safe room). „Snažil se dostat ke dveřím, ale nedokázal je zavřít včas. Naši ho převálcovali tak rychle, že neměl šanci,“ popsal zásah Trump. Spolu s Madurem byla zadržena i jeho manželka Cilia Floresová. Přestože vrtulníky čelily palbě a několik amerických vojáků bylo zraněno, operace skončila bez ztrát na životech na straně USA.
Zatímco v Caracasu stoupal dým z vybuchlých vojenských hangárů na základně La Carlota, zadržený prezident už byl na palubě americké lodi USS Iwo Jima v Karibském moři. Fotografie zveřejněné Bílým domem ukazují Madura se zavázanýma očima a v poutech, jak ho agenti DEA eskortují do New Yorku. Tam by měl stanout před soudem kvůli obviněním z narkoterorismu a pašování drog, za které mu v USA hrozí doživotí.
Reakce na tento „hollywoodský“ zásah na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco venezuelská komunita na Floridě oslavovala v ulicích, Moskva a Peking mluví o ozbrojené agresi. Spojené státy však argumentují, že šlo o vymáhání práva s vojenskou podporou. Bez ohledu na právní výklad je jasné, že éra Nicoláse Madura skončila během jedné noci pod taktovkou technické převahy a brutální síly amerických speciálních operací.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.