Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Základem úspěchu byla mravenčí práce amerických tajných služeb. CIA nasadila v těsné blízkosti Madura informátora, který měsíce sledoval každý jeho krok – od toho, co jí a co nosí, až po detaily o jeho domácích mazlíčcích.
Tato úroveň dohledu umožnila Pentagonu vytvořit dokonalý obraz prezidentových rutin. V Kentucky byla dokonce postavena věrná kopie Madurova opevněného sídla v měřítku 1:1, kde elitní jednotky Delta Force trénovaly nejrychlejší cesty dovnitř.
Samotný útok byl několik dní odkládán kvůli špatnému počasí. Rozkaz „Go“ vydal prezident Donald Trump ze svého sídla Mar-a-Lago v pátek ve 22:46 tamního času. Krátce poté začala operace, která trvala pouhých 140 minut. Aby USA zajistily moment překvapení, využily své kybernetické schopnosti a velkou část Caracasu uvrhly do naprosté tmy. Podle Trumpových slov byla akce „temná a smrtící“.
Do venezuelského vzdušného prostoru vniklo přes 150 letadel, včetně neviditelných stíhaček F-22 a bombardérů B-1. Zatímco letecké údery drtily venezuelskou protivzdušnou obranu a klíčové vojenské základny, k Madurovu sídlu se nízko nad terénem blížily vrtulníky s komandem Delta Force. Vojáci byli vybaveni i výkonnými autogenními hořáky pro případ, že by se museli prořezávat pancéřovými dveřmi prezidentova úkrytu.
Maduro se podle svědectví pokusil v nastalém chaosu uprchnout do bezpečné místnosti (tzv. safe room). „Snažil se dostat ke dveřím, ale nedokázal je zavřít včas. Naši ho převálcovali tak rychle, že neměl šanci,“ popsal zásah Trump. Spolu s Madurem byla zadržena i jeho manželka Cilia Floresová. Přestože vrtulníky čelily palbě a několik amerických vojáků bylo zraněno, operace skončila bez ztrát na životech na straně USA.
Zatímco v Caracasu stoupal dým z vybuchlých vojenských hangárů na základně La Carlota, zadržený prezident už byl na palubě americké lodi USS Iwo Jima v Karibském moři. Fotografie zveřejněné Bílým domem ukazují Madura se zavázanýma očima a v poutech, jak ho agenti DEA eskortují do New Yorku. Tam by měl stanout před soudem kvůli obviněním z narkoterorismu a pašování drog, za které mu v USA hrozí doživotí.
Reakce na tento „hollywoodský“ zásah na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco venezuelská komunita na Floridě oslavovala v ulicích, Moskva a Peking mluví o ozbrojené agresi. Spojené státy však argumentují, že šlo o vymáhání práva s vojenskou podporou. Bez ohledu na právní výklad je jasné, že éra Nicoláse Madura skončila během jedné noci pod taktovkou technické převahy a brutální síly amerických speciálních operací.
Po sobotní vojenské operaci v Jižní Americe, při níž byl zadržen Nicolás Maduro, vyslal prezident Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci jasný signál: Venezuela je pouze začátkem širší ofenzivy na západní polokouli. Trump na tiskové konferenci v floridském sídle Mar-a-Lago otevřeně prohlásil, že Spojené státy budou zemi dočasně řídit, a zároveň varoval ostatní státy v regionu, že americká dominance v této části světa již nikdy nesmí být zpochybněna.
Americký prezident Donald Trump posledním krokem opět potvrdil, že jeho soukromé sídlo Mar-a-Lago na Floridě zůstává klíčovým centrem pro nejvýznamnější vojenská rozhodnutí. Právě odtud v sobotu společně s ministrem zahraničí Marcem Rubiem sledoval průběh operace ve Venezuele, která skončila zadržením Nicoláse Madura. Jen několik hodin poté, co vyhlásil, že Spojené státy přebírají kontrolu nad touto jihoamerickou zemí, se prezident objevil mezi hosty svého klubu, kteří ho vítali bouřlivým potleskem.
Americká justice rozkrývá rozsáhlou kriminální síť, v jejímž středu má stát bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro. Podle prokurátorů působil jako hlava takzvaného Kartelu sluncí, což je organizace složená z nejvyšších politických a vojenských představitelů země. Tato skupina měla po desetiletí úzce spolupracovat s teroristickými buňkami a drogovými kartely s cílem zaplavit Spojené státy tunami kokainu.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.