Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Základem úspěchu byla mravenčí práce amerických tajných služeb. CIA nasadila v těsné blízkosti Madura informátora, který měsíce sledoval každý jeho krok – od toho, co jí a co nosí, až po detaily o jeho domácích mazlíčcích.
Tato úroveň dohledu umožnila Pentagonu vytvořit dokonalý obraz prezidentových rutin. V Kentucky byla dokonce postavena věrná kopie Madurova opevněného sídla v měřítku 1:1, kde elitní jednotky Delta Force trénovaly nejrychlejší cesty dovnitř.
Samotný útok byl několik dní odkládán kvůli špatnému počasí. Rozkaz „Go“ vydal prezident Donald Trump ze svého sídla Mar-a-Lago v pátek ve 22:46 tamního času. Krátce poté začala operace, která trvala pouhých 140 minut. Aby USA zajistily moment překvapení, využily své kybernetické schopnosti a velkou část Caracasu uvrhly do naprosté tmy. Podle Trumpových slov byla akce „temná a smrtící“.
Do venezuelského vzdušného prostoru vniklo přes 150 letadel, včetně neviditelných stíhaček F-22 a bombardérů B-1. Zatímco letecké údery drtily venezuelskou protivzdušnou obranu a klíčové vojenské základny, k Madurovu sídlu se nízko nad terénem blížily vrtulníky s komandem Delta Force. Vojáci byli vybaveni i výkonnými autogenními hořáky pro případ, že by se museli prořezávat pancéřovými dveřmi prezidentova úkrytu.
Maduro se podle svědectví pokusil v nastalém chaosu uprchnout do bezpečné místnosti (tzv. safe room). „Snažil se dostat ke dveřím, ale nedokázal je zavřít včas. Naši ho převálcovali tak rychle, že neměl šanci,“ popsal zásah Trump. Spolu s Madurem byla zadržena i jeho manželka Cilia Floresová. Přestože vrtulníky čelily palbě a několik amerických vojáků bylo zraněno, operace skončila bez ztrát na životech na straně USA.
Zatímco v Caracasu stoupal dým z vybuchlých vojenských hangárů na základně La Carlota, zadržený prezident už byl na palubě americké lodi USS Iwo Jima v Karibském moři. Fotografie zveřejněné Bílým domem ukazují Madura se zavázanýma očima a v poutech, jak ho agenti DEA eskortují do New Yorku. Tam by měl stanout před soudem kvůli obviněním z narkoterorismu a pašování drog, za které mu v USA hrozí doživotí.
Reakce na tento „hollywoodský“ zásah na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco venezuelská komunita na Floridě oslavovala v ulicích, Moskva a Peking mluví o ozbrojené agresi. Spojené státy však argumentují, že šlo o vymáhání práva s vojenskou podporou. Bez ohledu na právní výklad je jasné, že éra Nicoláse Madura skončila během jedné noci pod taktovkou technické převahy a brutální síly amerických speciálních operací.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.