Vlna mezinárodního uznání palestinského státu vyvolala v Izraeli hořké a téměř jednomyslné odsouzení napříč celým politickým spektrem, což podle analytiků stmelilo politické odpůrce a potenciálně posílilo pozici vládnoucí koalice.
Británie, Portugalsko, Austrálie a Kanada formálně uznaly palestinský stát v neděli a očekávalo se, že Francie bude následovat v pondělí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil kroky za „absurdní“ a „odměnu za terorismus“, zatímco izraelský prezident řekl, že „síly temna“ budou povzbuzeny. Podobný jazyk používají i opoziční lídři. Ja'ir Lapid, který vede centristickou stranu Ješ Atid, uznal tento krok jako „diplomatickou katastrofu“ a „odměnu za teror“.
Podle expertů neexistuje žádná vyhlídka na to, že by izraelská vláda změnila svůj postoj v důsledku těchto uznání. Jak uvedl Ja'akov Amidror, bývalý poradce pro národní bezpečnost a analytik z Jeruzalémského institutu pro strategické studie, tento krok nebude mít „ani milimetr vlivu na politiku“.
Netanjahu vede nejpravicovější vládu v historii Izraele a jeho koalice je závislá na podpoře extremistických náboženských sionistických frakcí a ultraortodoxních náboženských stran. Ani tyto skupiny, ani voliči pravicového Likudu, kterého Netanjahu vede, pravděpodobně nebudou ovlivněni mezinárodním pobouřením nad válkou v Gaze. Odborníci se domnívají, že tato diplomatická „tsunami“ naopak Netanjahua a jeho spojence krátkodobě posílí.
Gideon Rahat, profesor politologie z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, uvedl, že ačkoli se mnozí Izraelci obávají mezinárodní izolace, většina z nich nepatří mezi Netanjahuovy příznivce. Toto by se ale mohlo změnit s prohlubující se izolací, což by mohlo být významným faktorem v nadcházejících volbách, které se musí konat nejpozději do listopadu příštího roku.
Podle Širy Efronové, odbornice na izraelskou politiku, je uznání v Izraeli vnímáno jako „hra s nulovým součtem“. Názor, že „pokud jste pro sebeurčení Palestinců, jste nutně proti Izraeli,“ je velmi rozšířený. Dvoustátní řešení je pro Izraelce v současné době „toxická značka“, i když průzkumy ukazují vysokou podporu pro nějaký typ „rozdělení“, což naznačuje, že politika současné vlády nereprezentuje to, co většina Izraelců chce.
Naftali Bennett, bývalý premiér a jeden z Netanjahuových hlavních vyzyvatelů, řekl, že „radikalizované menšiny“ znamenají, že „Palestina dnes znamená Spojené království zítra“. Odkázal přitom na útok Hamásu z října 2023, při kterém zemřelo asi 1 200 lidí a dalších 250 bylo uneseno, a dodal, že „jsme už dříve zkoušeli palestinský stát a stal se z něj... plnohodnotný teroristický stát“.
Izrael se zavázal, že bude reagovat na země, které Palestinu uznaly, zejména na Francii. Mezi možnostmi je vyhoštění diplomatů a uzavření konzulátů ve východním Jeruzalémě. Panují také obavy, že Netanjahu urychlí anexi Západního břehu Jordánu, i když většina pozorovatelů to považuje za nepravděpodobné, jelikož arabské mocnosti, jako jsou Spojené arabské emiráty, to označily za „červenou čáru“.
Oficiální místa v Izraeli naznačila, že Netanjahu se rozhodne o reakci po setkání s prezidentem Trumpem a americkými úředníky koncem měsíce. Přesto Netanjahu v neděli naznačil zrychlenou expanzi osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, které mezinárodní právo považuje za nelegální.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.