Vlna mezinárodního uznání palestinského státu otřásá Izraelem

Británie, Portugalsko, Austrálie a Kanada formálně uznaly palestinský stát v neděli a očekávalo se, že Francie bude následovat v pondělí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil kroky za „absurdní“ a „odměnu za terorismus“, zatímco izraelský prezident řekl, že „síly temna“ budou povzbuzeny. Podobný jazyk používají i opoziční lídři. Ja'ir Lapid, který vede centristickou stranu Ješ Atid, uznal tento krok jako „diplomatickou katastrofu“ a „odměnu za teror“.

Podle expertů neexistuje žádná vyhlídka na to, že by izraelská vláda změnila svůj postoj v důsledku těchto uznání. Jak uvedl Ja'akov Amidror, bývalý poradce pro národní bezpečnost a analytik z Jeruzalémského institutu pro strategické studie, tento krok nebude mít „ani milimetr vlivu na politiku“.

Netanjahu vede nejpravicovější vládu v historii Izraele a jeho koalice je závislá na podpoře extremistických náboženských sionistických frakcí a ultraortodoxních náboženských stran. Ani tyto skupiny, ani voliči pravicového Likudu, kterého Netanjahu vede, pravděpodobně nebudou ovlivněni mezinárodním pobouřením nad válkou v Gaze. Odborníci se domnívají, že tato diplomatická „tsunami“ naopak Netanjahua a jeho spojence krátkodobě posílí.

Gideon Rahat, profesor politologie z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, uvedl, že ačkoli se mnozí Izraelci obávají mezinárodní izolace, většina z nich nepatří mezi Netanjahuovy příznivce. Toto by se ale mohlo změnit s prohlubující se izolací, což by mohlo být významným faktorem v nadcházejících volbách, které se musí konat nejpozději do listopadu příštího roku.

Podle Širy Efronové, odbornice na izraelskou politiku, je uznání v Izraeli vnímáno jako „hra s nulovým součtem“. Názor, že „pokud jste pro sebeurčení Palestinců, jste nutně proti Izraeli,“ je velmi rozšířený. Dvoustátní řešení je pro Izraelce v současné době „toxická značka“, i když průzkumy ukazují vysokou podporu pro nějaký typ „rozdělení“, což naznačuje, že politika současné vlády nereprezentuje to, co většina Izraelců chce.

Naftali Bennett, bývalý premiér a jeden z Netanjahuových hlavních vyzyvatelů, řekl, že „radikalizované menšiny“ znamenají, že „Palestina dnes znamená Spojené království zítra“. Odkázal přitom na útok Hamásu z října 2023, při kterém zemřelo asi 1 200 lidí a dalších 250 bylo uneseno, a dodal, že „jsme už dříve zkoušeli palestinský stát a stal se z něj... plnohodnotný teroristický stát“.

Izrael se zavázal, že bude reagovat na země, které Palestinu uznaly, zejména na Francii. Mezi možnostmi je vyhoštění diplomatů a uzavření konzulátů ve východním Jeruzalémě. Panují také obavy, že Netanjahu urychlí anexi Západního břehu Jordánu, i když většina pozorovatelů to považuje za nepravděpodobné, jelikož arabské mocnosti, jako jsou Spojené arabské emiráty, to označily za „červenou čáru“.

Oficiální místa v Izraeli naznačila, že Netanjahu se rozhodne o reakci po setkání s prezidentem Trumpem a americkými úředníky koncem měsíce. Přesto Netanjahu v neděli naznačil zrychlenou expanzi osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, které mezinárodní právo považuje za nelegální.