Vlna mezinárodního uznání palestinského státu vyvolala v Izraeli hořké a téměř jednomyslné odsouzení napříč celým politickým spektrem, což podle analytiků stmelilo politické odpůrce a potenciálně posílilo pozici vládnoucí koalice.
Británie, Portugalsko, Austrálie a Kanada formálně uznaly palestinský stát v neděli a očekávalo se, že Francie bude následovat v pondělí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil kroky za „absurdní“ a „odměnu za terorismus“, zatímco izraelský prezident řekl, že „síly temna“ budou povzbuzeny. Podobný jazyk používají i opoziční lídři. Ja'ir Lapid, který vede centristickou stranu Ješ Atid, uznal tento krok jako „diplomatickou katastrofu“ a „odměnu za teror“.
Podle expertů neexistuje žádná vyhlídka na to, že by izraelská vláda změnila svůj postoj v důsledku těchto uznání. Jak uvedl Ja'akov Amidror, bývalý poradce pro národní bezpečnost a analytik z Jeruzalémského institutu pro strategické studie, tento krok nebude mít „ani milimetr vlivu na politiku“.
Netanjahu vede nejpravicovější vládu v historii Izraele a jeho koalice je závislá na podpoře extremistických náboženských sionistických frakcí a ultraortodoxních náboženských stran. Ani tyto skupiny, ani voliči pravicového Likudu, kterého Netanjahu vede, pravděpodobně nebudou ovlivněni mezinárodním pobouřením nad válkou v Gaze. Odborníci se domnívají, že tato diplomatická „tsunami“ naopak Netanjahua a jeho spojence krátkodobě posílí.
Gideon Rahat, profesor politologie z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, uvedl, že ačkoli se mnozí Izraelci obávají mezinárodní izolace, většina z nich nepatří mezi Netanjahuovy příznivce. Toto by se ale mohlo změnit s prohlubující se izolací, což by mohlo být významným faktorem v nadcházejících volbách, které se musí konat nejpozději do listopadu příštího roku.
Podle Širy Efronové, odbornice na izraelskou politiku, je uznání v Izraeli vnímáno jako „hra s nulovým součtem“. Názor, že „pokud jste pro sebeurčení Palestinců, jste nutně proti Izraeli,“ je velmi rozšířený. Dvoustátní řešení je pro Izraelce v současné době „toxická značka“, i když průzkumy ukazují vysokou podporu pro nějaký typ „rozdělení“, což naznačuje, že politika současné vlády nereprezentuje to, co většina Izraelců chce.
Naftali Bennett, bývalý premiér a jeden z Netanjahuových hlavních vyzyvatelů, řekl, že „radikalizované menšiny“ znamenají, že „Palestina dnes znamená Spojené království zítra“. Odkázal přitom na útok Hamásu z října 2023, při kterém zemřelo asi 1 200 lidí a dalších 250 bylo uneseno, a dodal, že „jsme už dříve zkoušeli palestinský stát a stal se z něj... plnohodnotný teroristický stát“.
Izrael se zavázal, že bude reagovat na země, které Palestinu uznaly, zejména na Francii. Mezi možnostmi je vyhoštění diplomatů a uzavření konzulátů ve východním Jeruzalémě. Panují také obavy, že Netanjahu urychlí anexi Západního břehu Jordánu, i když většina pozorovatelů to považuje za nepravděpodobné, jelikož arabské mocnosti, jako jsou Spojené arabské emiráty, to označily za „červenou čáru“.
Oficiální místa v Izraeli naznačila, že Netanjahu se rozhodne o reakci po setkání s prezidentem Trumpem a americkými úředníky koncem měsíce. Přesto Netanjahu v neděli naznačil zrychlenou expanzi osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, které mezinárodní právo považuje za nelegální.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.