Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Po ranním jednání bezpečnostních špiček následovala porada koaličních partnerů a poté pravidelné zasedání vlády, kterému však zcela dominovala mezinárodní krize. Původní program, jenž měl řešit například přísnější tresty za neplacení alimentů nebo zrušení nominačního zákona, byl odsunut do pozadí. Ačkoliv se ministři k některým tuzemským tématům nakonec dostali, prioritou zůstala zahraniční politika a ochrana českých občanů.
Předseda vlády Andrej Babiš k situaci poznamenal, že ozbrojený konflikt je vždy krajním řešením, ovšem v tomto případě předchozí diplomatické snahy spojenců zcela selhaly. Podle premiéra představuje současné íránské vedení trvalou hrozbu pro stabilitu celé oblasti a netají se úmyslem zničit Izrael. Vláda je v tomto postoji jednotná a vnímá preventivní vojenské zásahy jako nezbytný krok k zamezení ještě drastičtějšímu scénáři.
Ministr zahraničí Petr Macinka doplnil, že Írán během dřívějších rozhovorů o svém jaderném programu nepostupoval čestně. Informace od zpravodajských služeb podle něj jasně doložily, že Teherán pouze klamal tělem, aby získal čas na přípravu vlastních útočných operací. Sobotní akci spojenců tak česká vláda interpretuje jako logické vyústění ztroskotaných mírových jednání a reakci na neustávající íránské hrozby.
Klíčovým bodem pondělního programu se stala organizace návratu českých turistů a pracovníků, kteří kvůli bojům a zablokovanému nebi uvízli v regionu. Nejvíce Čechů se momentálně nachází ve Spojených arabských emirátech, kde je situace v Dubaji hodnocena jako relativně klidná. Stát rozhodl o vyslání dvou armádních speciálů, které mají pomoci s evakuací, přičemž tyto kroky úzce ladí také se slovenskou stranou.
Do záchranných prací se zapojili i soukromí dopravci, zejména společnost Smartwings, která vyslala pět letadel do ománského Maskatu pro své klienty. Další úsilí o repatriaci se upírá k Jordánsku a Egyptu, zatímco vzdušný prostor nad jinými státy v oblasti zůstává v tuto chvíli uzavřen. Vláda ujistila, že vyvine maximální úsilí pro bezpečí každého občana v zasažené zóně, i když je logistická situace kvůli probíhajícím střetům extrémně složitá.
Ministr vnitra Lubomír Metnar uklidňoval veřejnost s tím, že v České republice je aktuálně klid a tajné služby nemají indicie o konkrétním nebezpečí. Kabinet proto zatím nezvýšil stupeň ohrožení terorismem a země zůstává v režimu B, který značí mírné riziko. Lidé se však musí připravit na to, že v ulicích uvidí více policejních hlídek vybavených balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi.
Tato preventivní opatření cílí především na vybraná místa, která by mohla být potenciálním terčem útoku. Jde zejména o židovské památky a objekty, budovu rádia Svobodná Evropa a diplomatická zastoupení USA, Izraele či Palestiny. Na zvýšený dohled jsou nasazena všechna krajská ředitelství policie i cizinecká policie na letištích, přičemž čeští policisté jsou v neustálém kontaktu se svými kolegy z ostatních evropských zemí.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.