Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Po ranním jednání bezpečnostních špiček následovala porada koaličních partnerů a poté pravidelné zasedání vlády, kterému však zcela dominovala mezinárodní krize. Původní program, jenž měl řešit například přísnější tresty za neplacení alimentů nebo zrušení nominačního zákona, byl odsunut do pozadí. Ačkoliv se ministři k některým tuzemským tématům nakonec dostali, prioritou zůstala zahraniční politika a ochrana českých občanů.
Předseda vlády Andrej Babiš k situaci poznamenal, že ozbrojený konflikt je vždy krajním řešením, ovšem v tomto případě předchozí diplomatické snahy spojenců zcela selhaly. Podle premiéra představuje současné íránské vedení trvalou hrozbu pro stabilitu celé oblasti a netají se úmyslem zničit Izrael. Vláda je v tomto postoji jednotná a vnímá preventivní vojenské zásahy jako nezbytný krok k zamezení ještě drastičtějšímu scénáři.
Ministr zahraničí Petr Macinka doplnil, že Írán během dřívějších rozhovorů o svém jaderném programu nepostupoval čestně. Informace od zpravodajských služeb podle něj jasně doložily, že Teherán pouze klamal tělem, aby získal čas na přípravu vlastních útočných operací. Sobotní akci spojenců tak česká vláda interpretuje jako logické vyústění ztroskotaných mírových jednání a reakci na neustávající íránské hrozby.
Klíčovým bodem pondělního programu se stala organizace návratu českých turistů a pracovníků, kteří kvůli bojům a zablokovanému nebi uvízli v regionu. Nejvíce Čechů se momentálně nachází ve Spojených arabských emirátech, kde je situace v Dubaji hodnocena jako relativně klidná. Stát rozhodl o vyslání dvou armádních speciálů, které mají pomoci s evakuací, přičemž tyto kroky úzce ladí také se slovenskou stranou.
Do záchranných prací se zapojili i soukromí dopravci, zejména společnost Smartwings, která vyslala pět letadel do ománského Maskatu pro své klienty. Další úsilí o repatriaci se upírá k Jordánsku a Egyptu, zatímco vzdušný prostor nad jinými státy v oblasti zůstává v tuto chvíli uzavřen. Vláda ujistila, že vyvine maximální úsilí pro bezpečí každého občana v zasažené zóně, i když je logistická situace kvůli probíhajícím střetům extrémně složitá.
Ministr vnitra Lubomír Metnar uklidňoval veřejnost s tím, že v České republice je aktuálně klid a tajné služby nemají indicie o konkrétním nebezpečí. Kabinet proto zatím nezvýšil stupeň ohrožení terorismem a země zůstává v režimu B, který značí mírné riziko. Lidé se však musí připravit na to, že v ulicích uvidí více policejních hlídek vybavených balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi.
Tato preventivní opatření cílí především na vybraná místa, která by mohla být potenciálním terčem útoku. Jde zejména o židovské památky a objekty, budovu rádia Svobodná Evropa a diplomatická zastoupení USA, Izraele či Palestiny. Na zvýšený dohled jsou nasazena všechna krajská ředitelství policie i cizinecká policie na letištích, přičemž čeští policisté jsou v neustálém kontaktu se svými kolegy z ostatních evropských zemí.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.