Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Po ranním jednání bezpečnostních špiček následovala porada koaličních partnerů a poté pravidelné zasedání vlády, kterému však zcela dominovala mezinárodní krize. Původní program, jenž měl řešit například přísnější tresty za neplacení alimentů nebo zrušení nominačního zákona, byl odsunut do pozadí. Ačkoliv se ministři k některým tuzemským tématům nakonec dostali, prioritou zůstala zahraniční politika a ochrana českých občanů.
Předseda vlády Andrej Babiš k situaci poznamenal, že ozbrojený konflikt je vždy krajním řešením, ovšem v tomto případě předchozí diplomatické snahy spojenců zcela selhaly. Podle premiéra představuje současné íránské vedení trvalou hrozbu pro stabilitu celé oblasti a netají se úmyslem zničit Izrael. Vláda je v tomto postoji jednotná a vnímá preventivní vojenské zásahy jako nezbytný krok k zamezení ještě drastičtějšímu scénáři.
Ministr zahraničí Petr Macinka doplnil, že Írán během dřívějších rozhovorů o svém jaderném programu nepostupoval čestně. Informace od zpravodajských služeb podle něj jasně doložily, že Teherán pouze klamal tělem, aby získal čas na přípravu vlastních útočných operací. Sobotní akci spojenců tak česká vláda interpretuje jako logické vyústění ztroskotaných mírových jednání a reakci na neustávající íránské hrozby.
Klíčovým bodem pondělního programu se stala organizace návratu českých turistů a pracovníků, kteří kvůli bojům a zablokovanému nebi uvízli v regionu. Nejvíce Čechů se momentálně nachází ve Spojených arabských emirátech, kde je situace v Dubaji hodnocena jako relativně klidná. Stát rozhodl o vyslání dvou armádních speciálů, které mají pomoci s evakuací, přičemž tyto kroky úzce ladí také se slovenskou stranou.
Do záchranných prací se zapojili i soukromí dopravci, zejména společnost Smartwings, která vyslala pět letadel do ománského Maskatu pro své klienty. Další úsilí o repatriaci se upírá k Jordánsku a Egyptu, zatímco vzdušný prostor nad jinými státy v oblasti zůstává v tuto chvíli uzavřen. Vláda ujistila, že vyvine maximální úsilí pro bezpečí každého občana v zasažené zóně, i když je logistická situace kvůli probíhajícím střetům extrémně složitá.
Ministr vnitra Lubomír Metnar uklidňoval veřejnost s tím, že v České republice je aktuálně klid a tajné služby nemají indicie o konkrétním nebezpečí. Kabinet proto zatím nezvýšil stupeň ohrožení terorismem a země zůstává v režimu B, který značí mírné riziko. Lidé se však musí připravit na to, že v ulicích uvidí více policejních hlídek vybavených balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi.
Tato preventivní opatření cílí především na vybraná místa, která by mohla být potenciálním terčem útoku. Jde zejména o židovské památky a objekty, budovu rádia Svobodná Evropa a diplomatická zastoupení USA, Izraele či Palestiny. Na zvýšený dohled jsou nasazena všechna krajská ředitelství policie i cizinecká policie na letištích, přičemž čeští policisté jsou v neustálém kontaktu se svými kolegy z ostatních evropských zemí.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.
Akce Íránu v regionu představují nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje stabilitu na Blízkém východě. Uvádí to společné prohlášení Spojených států a šesti spojeneckých států Perského zálivu, které sdílelo kuvajtské ministerstvo zahraničí. Podle textu, jenž byl původně publikován v arabštině, je cílení na civilisty a nebojující státy bezohledným chováním podkopávajícím stabilitu.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.