Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Po ranním jednání bezpečnostních špiček následovala porada koaličních partnerů a poté pravidelné zasedání vlády, kterému však zcela dominovala mezinárodní krize. Původní program, jenž měl řešit například přísnější tresty za neplacení alimentů nebo zrušení nominačního zákona, byl odsunut do pozadí. Ačkoliv se ministři k některým tuzemským tématům nakonec dostali, prioritou zůstala zahraniční politika a ochrana českých občanů.
Předseda vlády Andrej Babiš k situaci poznamenal, že ozbrojený konflikt je vždy krajním řešením, ovšem v tomto případě předchozí diplomatické snahy spojenců zcela selhaly. Podle premiéra představuje současné íránské vedení trvalou hrozbu pro stabilitu celé oblasti a netají se úmyslem zničit Izrael. Vláda je v tomto postoji jednotná a vnímá preventivní vojenské zásahy jako nezbytný krok k zamezení ještě drastičtějšímu scénáři.
Ministr zahraničí Petr Macinka doplnil, že Írán během dřívějších rozhovorů o svém jaderném programu nepostupoval čestně. Informace od zpravodajských služeb podle něj jasně doložily, že Teherán pouze klamal tělem, aby získal čas na přípravu vlastních útočných operací. Sobotní akci spojenců tak česká vláda interpretuje jako logické vyústění ztroskotaných mírových jednání a reakci na neustávající íránské hrozby.
Klíčovým bodem pondělního programu se stala organizace návratu českých turistů a pracovníků, kteří kvůli bojům a zablokovanému nebi uvízli v regionu. Nejvíce Čechů se momentálně nachází ve Spojených arabských emirátech, kde je situace v Dubaji hodnocena jako relativně klidná. Stát rozhodl o vyslání dvou armádních speciálů, které mají pomoci s evakuací, přičemž tyto kroky úzce ladí také se slovenskou stranou.
Do záchranných prací se zapojili i soukromí dopravci, zejména společnost Smartwings, která vyslala pět letadel do ománského Maskatu pro své klienty. Další úsilí o repatriaci se upírá k Jordánsku a Egyptu, zatímco vzdušný prostor nad jinými státy v oblasti zůstává v tuto chvíli uzavřen. Vláda ujistila, že vyvine maximální úsilí pro bezpečí každého občana v zasažené zóně, i když je logistická situace kvůli probíhajícím střetům extrémně složitá.
Ministr vnitra Lubomír Metnar uklidňoval veřejnost s tím, že v České republice je aktuálně klid a tajné služby nemají indicie o konkrétním nebezpečí. Kabinet proto zatím nezvýšil stupeň ohrožení terorismem a země zůstává v režimu B, který značí mírné riziko. Lidé se však musí připravit na to, že v ulicích uvidí více policejních hlídek vybavených balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi.
Tato preventivní opatření cílí především na vybraná místa, která by mohla být potenciálním terčem útoku. Jde zejména o židovské památky a objekty, budovu rádia Svobodná Evropa a diplomatická zastoupení USA, Izraele či Palestiny. Na zvýšený dohled jsou nasazena všechna krajská ředitelství policie i cizinecká policie na letištích, přičemž čeští policisté jsou v neustálém kontaktu se svými kolegy z ostatních evropských zemí.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.