Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Po ranním jednání bezpečnostních špiček následovala porada koaličních partnerů a poté pravidelné zasedání vlády, kterému však zcela dominovala mezinárodní krize. Původní program, jenž měl řešit například přísnější tresty za neplacení alimentů nebo zrušení nominačního zákona, byl odsunut do pozadí. Ačkoliv se ministři k některým tuzemským tématům nakonec dostali, prioritou zůstala zahraniční politika a ochrana českých občanů.
Předseda vlády Andrej Babiš k situaci poznamenal, že ozbrojený konflikt je vždy krajním řešením, ovšem v tomto případě předchozí diplomatické snahy spojenců zcela selhaly. Podle premiéra představuje současné íránské vedení trvalou hrozbu pro stabilitu celé oblasti a netají se úmyslem zničit Izrael. Vláda je v tomto postoji jednotná a vnímá preventivní vojenské zásahy jako nezbytný krok k zamezení ještě drastičtějšímu scénáři.
Ministr zahraničí Petr Macinka doplnil, že Írán během dřívějších rozhovorů o svém jaderném programu nepostupoval čestně. Informace od zpravodajských služeb podle něj jasně doložily, že Teherán pouze klamal tělem, aby získal čas na přípravu vlastních útočných operací. Sobotní akci spojenců tak česká vláda interpretuje jako logické vyústění ztroskotaných mírových jednání a reakci na neustávající íránské hrozby.
Klíčovým bodem pondělního programu se stala organizace návratu českých turistů a pracovníků, kteří kvůli bojům a zablokovanému nebi uvízli v regionu. Nejvíce Čechů se momentálně nachází ve Spojených arabských emirátech, kde je situace v Dubaji hodnocena jako relativně klidná. Stát rozhodl o vyslání dvou armádních speciálů, které mají pomoci s evakuací, přičemž tyto kroky úzce ladí také se slovenskou stranou.
Do záchranných prací se zapojili i soukromí dopravci, zejména společnost Smartwings, která vyslala pět letadel do ománského Maskatu pro své klienty. Další úsilí o repatriaci se upírá k Jordánsku a Egyptu, zatímco vzdušný prostor nad jinými státy v oblasti zůstává v tuto chvíli uzavřen. Vláda ujistila, že vyvine maximální úsilí pro bezpečí každého občana v zasažené zóně, i když je logistická situace kvůli probíhajícím střetům extrémně složitá.
Ministr vnitra Lubomír Metnar uklidňoval veřejnost s tím, že v České republice je aktuálně klid a tajné služby nemají indicie o konkrétním nebezpečí. Kabinet proto zatím nezvýšil stupeň ohrožení terorismem a země zůstává v režimu B, který značí mírné riziko. Lidé se však musí připravit na to, že v ulicích uvidí více policejních hlídek vybavených balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi.
Tato preventivní opatření cílí především na vybraná místa, která by mohla být potenciálním terčem útoku. Jde zejména o židovské památky a objekty, budovu rádia Svobodná Evropa a diplomatická zastoupení USA, Izraele či Palestiny. Na zvýšený dohled jsou nasazena všechna krajská ředitelství policie i cizinecká policie na letištích, přičemž čeští policisté jsou v neustálém kontaktu se svými kolegy z ostatních evropských zemí.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.