Západní spojenci Ukrajiny nadále posilují její obranné schopnosti v boji proti ruské agresi. Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že Spojené státy, Velká Británie, Francie ani Německo již neomezují použití dodaných zbraní podle jejich doletu. Ukrajina tak nově smí cílit i na vojenské cíle hluboko na ruském území.
„Už neexistují žádná omezení ohledně doletu zbraní, které byly Ukrajině dodány – ať už ze strany Spojeného království, Francie nebo nás. Ani Spojené státy žádná taková omezení neuplatňují,“ prohlásil Merz během diskusního fóra pořádaného německou stanicí WDR.
Toto prohlášení představuje zásadní posun v přístupu Západu. Ještě donedávna platilo, že Ukrajina smí střely dlouhého doletu, jako jsou americké ATACMS, britské Storm Shadow či francouzské SCALP, používat pouze proti ruským cílům na okupovaném ukrajinském území. Teprve koncem roku 2024 došlo k prvnímu zmírnění těchto pravidel, když administrativa prezidenta Joea Bidena povolila údery i na ruské cíle v pohraničních oblastech.
Friedrich Merz nyní poprvé potvrdil, že žádné další limity už neplatí. „To znamená, že se Ukrajina může nyní bránit například útoky na vojenské pozice uvnitř Ruska. Donedávna to nemohla, a kromě několika výjimek tak ani nečinila,“ uvedl Merz.
Zároveň připomněl kontrast mezi chováním obou stran konfliktu. Zatímco Ukrajina cílí na vojenskou infrastrukturu, Rusko pokračuje v útocích na „města, školky, nemocnice a domovy pro seniory“, řekl kancléř.
Friedrich Merz se stal kancléřem po květnovém odchodu Olafa Scholze a už v době před nástupem do úřadu avizoval, že zvažuje zrušení zákazu dodávek německých střel Taurus. Ty jsou schopné zasáhnout cíle až na vzdálenost 500 kilometrů a mohly by zásadně rozšířit úderné možnosti Ukrajiny. Přesto však Merz zatím neoznámil, zda k těmto dodávkám skutečně dojde.
Změna v politice západních zemí přichází v době, kdy Ukrajina čelí zesílené ruské ofenzivě, zejména v Doněcké oblasti. Současně sama podniká razantní útoky drony na cíle v hloubi ruského území, včetně chemických závodů a letišť.
Zatímco někteří západní představitelé, včetně bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, dříve varovali před eskalací konfliktu a prosazovali omezení používání moderních zbraní, současný prezident Donald Trump se k otázce staví odlišně. Trump, který usiluje o mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, kritizoval Bidenovo rozhodnutí uvolnit pravidla a přislíbil, že v případě dohody o příměří podpoří rychlé vyjednávání.
Nedávné rozhodnutí o odstranění všech doletových omezení je tak nejen vojenským, ale i politickým signálem. Ukazuje, že Západ je odhodlán podporovat Ukrajinu bez výhrad a umožnit jí účinnou obranu – a to i proti vojenským cílům daleko za frontovou linií.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
