Západní spojenci Ukrajiny nadále posilují její obranné schopnosti v boji proti ruské agresi. Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že Spojené státy, Velká Británie, Francie ani Německo již neomezují použití dodaných zbraní podle jejich doletu. Ukrajina tak nově smí cílit i na vojenské cíle hluboko na ruském území.
„Už neexistují žádná omezení ohledně doletu zbraní, které byly Ukrajině dodány – ať už ze strany Spojeného království, Francie nebo nás. Ani Spojené státy žádná taková omezení neuplatňují,“ prohlásil Merz během diskusního fóra pořádaného německou stanicí WDR.
Toto prohlášení představuje zásadní posun v přístupu Západu. Ještě donedávna platilo, že Ukrajina smí střely dlouhého doletu, jako jsou americké ATACMS, britské Storm Shadow či francouzské SCALP, používat pouze proti ruským cílům na okupovaném ukrajinském území. Teprve koncem roku 2024 došlo k prvnímu zmírnění těchto pravidel, když administrativa prezidenta Joea Bidena povolila údery i na ruské cíle v pohraničních oblastech.
Friedrich Merz nyní poprvé potvrdil, že žádné další limity už neplatí. „To znamená, že se Ukrajina může nyní bránit například útoky na vojenské pozice uvnitř Ruska. Donedávna to nemohla, a kromě několika výjimek tak ani nečinila,“ uvedl Merz.
Zároveň připomněl kontrast mezi chováním obou stran konfliktu. Zatímco Ukrajina cílí na vojenskou infrastrukturu, Rusko pokračuje v útocích na „města, školky, nemocnice a domovy pro seniory“, řekl kancléř.
Friedrich Merz se stal kancléřem po květnovém odchodu Olafa Scholze a už v době před nástupem do úřadu avizoval, že zvažuje zrušení zákazu dodávek německých střel Taurus. Ty jsou schopné zasáhnout cíle až na vzdálenost 500 kilometrů a mohly by zásadně rozšířit úderné možnosti Ukrajiny. Přesto však Merz zatím neoznámil, zda k těmto dodávkám skutečně dojde.
Změna v politice západních zemí přichází v době, kdy Ukrajina čelí zesílené ruské ofenzivě, zejména v Doněcké oblasti. Současně sama podniká razantní útoky drony na cíle v hloubi ruského území, včetně chemických závodů a letišť.
Zatímco někteří západní představitelé, včetně bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, dříve varovali před eskalací konfliktu a prosazovali omezení používání moderních zbraní, současný prezident Donald Trump se k otázce staví odlišně. Trump, který usiluje o mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, kritizoval Bidenovo rozhodnutí uvolnit pravidla a přislíbil, že v případě dohody o příměří podpoří rychlé vyjednávání.
Nedávné rozhodnutí o odstranění všech doletových omezení je tak nejen vojenským, ale i politickým signálem. Ukazuje, že Západ je odhodlán podporovat Ukrajinu bez výhrad a umožnit jí účinnou obranu – a to i proti vojenským cílům daleko za frontovou linií.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
