Západní spojenci Ukrajiny nadále posilují její obranné schopnosti v boji proti ruské agresi. Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že Spojené státy, Velká Británie, Francie ani Německo již neomezují použití dodaných zbraní podle jejich doletu. Ukrajina tak nově smí cílit i na vojenské cíle hluboko na ruském území.
„Už neexistují žádná omezení ohledně doletu zbraní, které byly Ukrajině dodány – ať už ze strany Spojeného království, Francie nebo nás. Ani Spojené státy žádná taková omezení neuplatňují,“ prohlásil Merz během diskusního fóra pořádaného německou stanicí WDR.
Toto prohlášení představuje zásadní posun v přístupu Západu. Ještě donedávna platilo, že Ukrajina smí střely dlouhého doletu, jako jsou americké ATACMS, britské Storm Shadow či francouzské SCALP, používat pouze proti ruským cílům na okupovaném ukrajinském území. Teprve koncem roku 2024 došlo k prvnímu zmírnění těchto pravidel, když administrativa prezidenta Joea Bidena povolila údery i na ruské cíle v pohraničních oblastech.
Friedrich Merz nyní poprvé potvrdil, že žádné další limity už neplatí. „To znamená, že se Ukrajina může nyní bránit například útoky na vojenské pozice uvnitř Ruska. Donedávna to nemohla, a kromě několika výjimek tak ani nečinila,“ uvedl Merz.
Zároveň připomněl kontrast mezi chováním obou stran konfliktu. Zatímco Ukrajina cílí na vojenskou infrastrukturu, Rusko pokračuje v útocích na „města, školky, nemocnice a domovy pro seniory“, řekl kancléř.
Friedrich Merz se stal kancléřem po květnovém odchodu Olafa Scholze a už v době před nástupem do úřadu avizoval, že zvažuje zrušení zákazu dodávek německých střel Taurus. Ty jsou schopné zasáhnout cíle až na vzdálenost 500 kilometrů a mohly by zásadně rozšířit úderné možnosti Ukrajiny. Přesto však Merz zatím neoznámil, zda k těmto dodávkám skutečně dojde.
Změna v politice západních zemí přichází v době, kdy Ukrajina čelí zesílené ruské ofenzivě, zejména v Doněcké oblasti. Současně sama podniká razantní útoky drony na cíle v hloubi ruského území, včetně chemických závodů a letišť.
Zatímco někteří západní představitelé, včetně bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, dříve varovali před eskalací konfliktu a prosazovali omezení používání moderních zbraní, současný prezident Donald Trump se k otázce staví odlišně. Trump, který usiluje o mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, kritizoval Bidenovo rozhodnutí uvolnit pravidla a přislíbil, že v případě dohody o příměří podpoří rychlé vyjednávání.
Nedávné rozhodnutí o odstranění všech doletových omezení je tak nejen vojenským, ale i politickým signálem. Ukazuje, že Západ je odhodlán podporovat Ukrajinu bez výhrad a umožnit jí účinnou obranu – a to i proti vojenským cílům daleko za frontovou linií.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
