Západní spojenci Ukrajiny nadále posilují její obranné schopnosti v boji proti ruské agresi. Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že Spojené státy, Velká Británie, Francie ani Německo již neomezují použití dodaných zbraní podle jejich doletu. Ukrajina tak nově smí cílit i na vojenské cíle hluboko na ruském území.
„Už neexistují žádná omezení ohledně doletu zbraní, které byly Ukrajině dodány – ať už ze strany Spojeného království, Francie nebo nás. Ani Spojené státy žádná taková omezení neuplatňují,“ prohlásil Merz během diskusního fóra pořádaného německou stanicí WDR.
Toto prohlášení představuje zásadní posun v přístupu Západu. Ještě donedávna platilo, že Ukrajina smí střely dlouhého doletu, jako jsou americké ATACMS, britské Storm Shadow či francouzské SCALP, používat pouze proti ruským cílům na okupovaném ukrajinském území. Teprve koncem roku 2024 došlo k prvnímu zmírnění těchto pravidel, když administrativa prezidenta Joea Bidena povolila údery i na ruské cíle v pohraničních oblastech.
Friedrich Merz nyní poprvé potvrdil, že žádné další limity už neplatí. „To znamená, že se Ukrajina může nyní bránit například útoky na vojenské pozice uvnitř Ruska. Donedávna to nemohla, a kromě několika výjimek tak ani nečinila,“ uvedl Merz.
Zároveň připomněl kontrast mezi chováním obou stran konfliktu. Zatímco Ukrajina cílí na vojenskou infrastrukturu, Rusko pokračuje v útocích na „města, školky, nemocnice a domovy pro seniory“, řekl kancléř.
Friedrich Merz se stal kancléřem po květnovém odchodu Olafa Scholze a už v době před nástupem do úřadu avizoval, že zvažuje zrušení zákazu dodávek německých střel Taurus. Ty jsou schopné zasáhnout cíle až na vzdálenost 500 kilometrů a mohly by zásadně rozšířit úderné možnosti Ukrajiny. Přesto však Merz zatím neoznámil, zda k těmto dodávkám skutečně dojde.
Změna v politice západních zemí přichází v době, kdy Ukrajina čelí zesílené ruské ofenzivě, zejména v Doněcké oblasti. Současně sama podniká razantní útoky drony na cíle v hloubi ruského území, včetně chemických závodů a letišť.
Zatímco někteří západní představitelé, včetně bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, dříve varovali před eskalací konfliktu a prosazovali omezení používání moderních zbraní, současný prezident Donald Trump se k otázce staví odlišně. Trump, který usiluje o mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, kritizoval Bidenovo rozhodnutí uvolnit pravidla a přislíbil, že v případě dohody o příměří podpoří rychlé vyjednávání.
Nedávné rozhodnutí o odstranění všech doletových omezení je tak nejen vojenským, ale i politickým signálem. Ukazuje, že Západ je odhodlán podporovat Ukrajinu bez výhrad a umožnit jí účinnou obranu – a to i proti vojenským cílům daleko za frontovou linií.
Čas letí, takže to v příštím týdnu budou už dva měsíce, co nás navždy opustila Anna Julie Slováčková. Pod její poslední písničku Jsi ve mně napořád bude už navždy podepsaný rapper Lipo, který dceru slavných rodičů oslovil ke spolupráci. Jak na ni vzpomíná?
Do Prahy dorazila jedna ze světových popových hvězd Dua Lipa a pořádně překvapila české fanoušky. Během koncertu totiž zazněla píseň Na ostří nože z repertoáru Ewy Farne. Od té chvíle všechny zajímalo, jak reagovala samotná Slavice. Nyní už to víme.
Již v příštím týdnu by se mohlo uskutečnit další kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova vypracovala Moskva memorandum, které by na něm delegace diplomatů představila Ukrajincům.
Pomyslné bezvládí v České televizi po květnovém odvolání generálního ředitele Jana Součka pokračuje, ale pomalu se chýlí ke konci. Dnes vyprší lhůta pro doručení přihlášek do boje o post šéfa veřejnoprávní televize. Podle mediálních informací se jím chce stát nejméně pět osob.
Válka mezi bývalými partnery Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ve středu pokračovalo dalším dějstvím, které bylo netrpělivě očekáváno. Dopředu se totiž vědělo, že mohou zaznít pikantní svědectví. Co se dělo za zavřenými dveřmi?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že při nedávném leteckém úderu v Gaze byl zabit Muhammad Sinvár, jeden z nejvýše postavených a nejhledanějších velitelů Hamásu. Podle Netanjahua jde o další z řady úspěšných likvidací, které zasáhly vedení této islamistické organizace. Zatím však nevedly k jejímu definitivnímu oslabení.
Evropská komise se chystá navrhnout ambiciózní, ale politicky realistický klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Cíl bude doplněn o tzv. flexibility — ústupky, které mají členským státům usnadnit jeho dosažení. Informovala o tom místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico.
Slovensko se pod vedením současné vlády stále zřetelněji profiluje jako systémově nestabilní článek, jenž může reálně narušovat integritu a soudržnost obranného i politického rámce euroatlantického prostoru. Kabinet Roberta Fica dovedl zemi do situace, v níž se Německo coby jeden z klíčových aktérů evropské integrace uchýlilo k hrozbě pozastavení evropských fondů. Pro premiéra Fica je taková perspektiva krajně nepřijatelná, neboť právě finanční transfery z Bruselu představují hlavní a v podstatě jedinou motivaci pro setrvávání Slovenska v západních strukturách.
Nejméně jeden civilista přišel o život a dalších 48 lidí bylo zraněno poté, co izraelští vojáci v úterý zahájili palbu na dav Palestinců, kteří se shromáždili u nového místa pro distribuci potravin v Rafahu. Místo bylo zřízeno organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), kterou k tomu nedávno zmocnily izraelské úřady.
Slovenská vláda schválila plán, podle něhož bude možné prodávat maso z medvěda hnědého veřejnosti. Tento krok vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i opozičních politiků, protože medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a jeho maso se v Evropě konzumuje jen zřídka.
V pondělí večer zaplavily centrum Liverpoolu stovky tisíc fanoušků místního fotbalového klubu, aby oslavili vítězství svého týmu v anglické Premier League. Oslavy se však změnily v tragédii poté, co krátce po 18. hodině místního času vjel do davu šedý Ford Galaxy – jen pár minut poté, co místem projel slavnostní autobus s hráči.
Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli snaze zakázat vstup zahraničním studentům na své kampusy. Bílý dům za to zrušil všechny federální dotace pro Harvard, které dosahují částky 100 milionů dolarů (přibližně 74 milionů liber). Ačkoli federální soudce prozatím nařízení o zákazu zablokoval, mnozí pozorovatelé vyjadřují obavy, že tento spor poškodí globální pověst Spojených států.
