Velkolepou dohodu nečekejme. Experti popisují, jak bude vypadat konec války na Ukrajině

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin Pool
Klára Marková 30. června 2026 08:47
Sdílej:

Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.

Ruský prezident Vladimir Putin již otevřeně přiznal potíže s invazí i hrozící palivovou krizi. Změna nastala také v Maďarsku, kde Viktor Orbán prohrál volby a nový lídr Péter Magyar přestal blokovat unijní finance i zbraně pro Kyjev.

Po dřívějším prohlášení Donalda Trumpa, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, se situace obrátila a Kyjev má momentálně navrch. Historik Peter Frankopan upozorňuje, že noví ruští branci mají průměrnou životnost od příjezdu do výcvikového prostoru po smrt na bojišti pouhých 10 dní až tři týdny, přičemž přímo v boji přežijí v průměru 20 až 35 minut.

Mnozí odborníci i samotný Volodymyr Zelenskyj nyní považují tuto situaci za ideální moment k zahájení mírových rozhovorů. Zkušenosti s ruským prezidentem z uplynulých 17 let však ukazují, že Vladimir Putin nikdy neustupuje ani nekompromisuje, protože zosobnění slabosti by pro něj v ruském systému znamenalo politický či fyzický konec.

Namísto diplomatického vyjednávání lze od Kremlu očekávat spíše eskalaci konfliktu, masivní údery na ukrajinské civilisty a vyhlášení všeobecné mobilizace v Rusku, která na frontu pošle další vojáky.

Konec konfliktu se pravděpodobně nebude podobat velkolepému mírovému summitu, ale spíše scénáři z Korejského poloostrova. Lze předpokládat neoficiální a tichou dohodu, kdy Rusko přestane bombardovat ukrajinská města a Ukrajina výměnou za to zastaví útoky na ruskou ekonomickou infrastrukturu a rafinérie.

Boje se následně omezí výhradně na frontovou linii, kde Ukrajina vybudovala neprostupnou dronovou hradbu. Střety budou postupně slábnout, až se fronta promění v silně opevněné, demilitarizované pásmo a konflikt zůstane na celá desetiletí zmrazený.

Dosažení tohoto bodu závisí především na tom, jak dlouho dokáže Ukrajina způsobovat Rusku hospodářské škody a zvyšovat finanční náklady na vedení války. Západní partneři by se proto neměli upínat k nerealistické mírové smlouvě, ale měli by se zaměřit na to, aby byla válka pro Kreml finančně neúnosná.

To vyžaduje nepřetržité dodávky zbraní pro údery na ruskou válečnou ekonomiku, zpřísňování sankcí a trpělivost při dlouhodobém vyčerpávání Ruska, dokud vojenské akce samy neustanou.

Stalo se
Počasí
Ilustrační fotografie

První předpověď počasí na příští víkend: Kde v Česku může sněžit?

Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Novinky
Donald Tusk na summitu EU. (6. března 2025).

Polské překvapení pro Kyjev! Tusk oznámil, že přestává přispívat na ukrajinské zbraně

Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média. 

Novinky
Komentář
Ilustrační fotografie.

Fixujte, dokud je čas! Zdražení energií od jedné z firem jako varování

Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.

Novinky
Andrej Babiš

Bylo to zajímavé! Babiš jednal se Zelenským i dalšími evropskými lídry

Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.