Ceny vajec v České republice stoupají nejrychleji v celé Evropské unii – a dokonce rychleji než ve Spojených státech, kde aktuálně vrcholí vaječná krize natolik vážná, že se jí věnuje i prezident Donald Trump. Podle analýzy společnosti Tradingpedia vzrostly ceny vajec v Česku mezi únorem a březnem letošního roku o 20,4 %, což je nejvíce ze všech členských států EU. V meziročním srovnání jsou vajíčka v Česku dražší o 44,4 %.
Zajímavé podle ekonoma Lukáše Kovandy přitom je, že ani Spojené státy během své současné krize nezaznamenaly takto vysoký měsíční růst cen – nejvíce to bylo 19,5 %. Na druhou stranu, v meziročním srovnání tam ceny vyskočily o více než 100 %.
O to překvapivější je situace v Česku, kde prudké zdražení přichází navzdory tomu, že drůbežářský sektor nebyl zasažen ptačí chřipkou tak vážně jako jinde. Například v Maďarsku bylo od loňského října do poloviny března zaznamenáno přes 200 výskytů ptačí chřipky, zatímco v Česku pouze tři.
Přesto v Maďarsku ceny mezi únorem a březnem vzrostly „jen“ o 9,1 %. Oproti Česku tedy zhruba poloviční nárůst. I to potvrzuje, že příčinou současného českého zdražování nejsou jen sezónní vlivy a choroby, ale i jiné, specificky české faktory.
Zvýšenou poptávku po potravinách, včetně vajec, podporuje zlepšující se spotřebitelská nálada a návrat ochoty utrácet po odeznění extrémní inflace z předchozích let. Energie zlevnily a reálné příjmy Čechů rostou, takže lidé více utrácí – mimo jiné i za vejce.
Dalším faktorem jsou strukturální problémy českého trhu. Mezi ně patří slabší konkurence mezi obchodními řetězci, což otevírá prostor pro agresivnější cenovou politiku. A významnou roli hraje i přechod na takzvané welfare chovy nosnic – tedy na dražší formy chovu mimo klece.
Klecové chovy budou v Česku zakázány od roku 2025. Tento krok však Česko podniká jednostranně, bez širší shody na úrovni EU. Zatímco čeští farmáři investují do nákladných přestaveb chovů, konkurence například z Polska může nadále produkovat levnější klecová vejce. Výsledkem může být, že český zákazník bude jíst stále klecová vejce – jen už ne česká, ale dovážená.
Podle některých analytiků tak český aktivismus a tlak na rychlou změnu způsobu chovu nosnic vede pouze k ztrátě konkurenceschopnosti domácích producentů a k dalšímu tlaku na růst cen.
Ačkoli někteří politici uklidňují veřejnost tím, že si za průměrnou mzdu mohou Češi koupit přibližně stejně vajec jako dříve, realita je jiná. Od roku 2011 se ceny vajec ztrojnásobily, zatímco mzdy zdaleka takto rychle nerostly. Aby bylo vejce reálně stejně dostupné jako v roce 2011, musela by dnešní průměrná hrubá mzda činit zhruba 75 000 korun – ve skutečnosti je však o 30 000 korun nižší.
Vejce jsou tedy v Česku aktuálně drahá nejen nominálně, ale i reálně. A pokud nedojde k zásadním změnám v zemědělské politice či na trhu, další zdražení se nedá vyloučit.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
