Ceny vajec v České republice stoupají nejrychleji v celé Evropské unii – a dokonce rychleji než ve Spojených státech, kde aktuálně vrcholí vaječná krize natolik vážná, že se jí věnuje i prezident Donald Trump. Podle analýzy společnosti Tradingpedia vzrostly ceny vajec v Česku mezi únorem a březnem letošního roku o 20,4 %, což je nejvíce ze všech členských států EU. V meziročním srovnání jsou vajíčka v Česku dražší o 44,4 %.
Zajímavé podle ekonoma Lukáše Kovandy přitom je, že ani Spojené státy během své současné krize nezaznamenaly takto vysoký měsíční růst cen – nejvíce to bylo 19,5 %. Na druhou stranu, v meziročním srovnání tam ceny vyskočily o více než 100 %.
O to překvapivější je situace v Česku, kde prudké zdražení přichází navzdory tomu, že drůbežářský sektor nebyl zasažen ptačí chřipkou tak vážně jako jinde. Například v Maďarsku bylo od loňského října do poloviny března zaznamenáno přes 200 výskytů ptačí chřipky, zatímco v Česku pouze tři.
Přesto v Maďarsku ceny mezi únorem a březnem vzrostly „jen“ o 9,1 %. Oproti Česku tedy zhruba poloviční nárůst. I to potvrzuje, že příčinou současného českého zdražování nejsou jen sezónní vlivy a choroby, ale i jiné, specificky české faktory.
Zvýšenou poptávku po potravinách, včetně vajec, podporuje zlepšující se spotřebitelská nálada a návrat ochoty utrácet po odeznění extrémní inflace z předchozích let. Energie zlevnily a reálné příjmy Čechů rostou, takže lidé více utrácí – mimo jiné i za vejce.
Dalším faktorem jsou strukturální problémy českého trhu. Mezi ně patří slabší konkurence mezi obchodními řetězci, což otevírá prostor pro agresivnější cenovou politiku. A významnou roli hraje i přechod na takzvané welfare chovy nosnic – tedy na dražší formy chovu mimo klece.
Klecové chovy budou v Česku zakázány od roku 2025. Tento krok však Česko podniká jednostranně, bez širší shody na úrovni EU. Zatímco čeští farmáři investují do nákladných přestaveb chovů, konkurence například z Polska může nadále produkovat levnější klecová vejce. Výsledkem může být, že český zákazník bude jíst stále klecová vejce – jen už ne česká, ale dovážená.
Podle některých analytiků tak český aktivismus a tlak na rychlou změnu způsobu chovu nosnic vede pouze k ztrátě konkurenceschopnosti domácích producentů a k dalšímu tlaku na růst cen.
Ačkoli někteří politici uklidňují veřejnost tím, že si za průměrnou mzdu mohou Češi koupit přibližně stejně vajec jako dříve, realita je jiná. Od roku 2011 se ceny vajec ztrojnásobily, zatímco mzdy zdaleka takto rychle nerostly. Aby bylo vejce reálně stejně dostupné jako v roce 2011, musela by dnešní průměrná hrubá mzda činit zhruba 75 000 korun – ve skutečnosti je však o 30 000 korun nižší.
Vejce jsou tedy v Česku aktuálně drahá nejen nominálně, ale i reálně. A pokud nedojde k zásadním změnám v zemědělské politice či na trhu, další zdražení se nedá vyloučit.
Premiér Petr Fiala (ODS) či ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odsoudili pondělní útok na expremiéra Andreje Babiše (ANO) na mítinku na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Podle Aleny Schillerové je napadení přímým důsledkem kampaně vládních stran, která je podle jejích slov založená na strachu a rozdělování.
Vyhrocená volební kampaň se v pondělí promítla do mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Babiš byl podle svědků zasažen berlí do hlavy, na místě zasahovala policie. Předseda hnutí, které je favoritem voleb, odjel do nemocnice.
Jiřina Bohdalová se po většinu léta zotavovala z náročné operace, kterou podstoupila před prázdninami. V jejich závěru se konečně objevila na veřejnosti. A dočkala se pořádného, ale především příjemného překvapení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek v Paříži setká s evropskými lídry. Schůzka je součástí mezinárodního úsilí o ukončení ruské invaze, která trvá již tři a půl roku.
Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.
Mezinárodní sdružení pro studium genocidy (IAGS) schválilo rezoluci, podle níž jednání Izraele v Pásmu Gazy splňuje právní definici genocidy. Pro návrh hlasovalo 86 % z 500 členů organizace. Rezoluce uvádí, že „politika a jednání Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy v článku II Úmluvy OSN o prevenci a trestání zločinu genocidy (1948)“.
Ministři obrany České republiky a Švédska, Jana Černochová a Pål Jonson, se ve čtvrtek ve Švédsku zúčastnili slavnostního odhalení prvního bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV, které bylo vyrobeno pro českou armádu. Vozidlo vzniklo v závodě BAE Systems Hägglunds v Örnsköldsviku. Celkem bude ve Švédsku vyrobeno 39 kusů a dalších 207 vozidel se bude vyrábět v Česku, uvedl National Interest.
Ve východním Afghánistánu došlo k silnému zemětřesení, které si vyžádalo stovky obětí a zničilo celé vesnice. Podle mluvčího vlády Tálibánu si otřesy o síle 6,0 stupně vyžádaly více než 800 mrtvých a na 2 500 zraněných.
V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Polsko, které se v posledním roce a půl pyšnilo pozicí klíčového hráče evropské zahraniční politiky, se nyní potýká s vnitřními spory. Otevřený konflikt mezi prezidentem a premiérem narušuje postavení země na mezinárodní scéně.
Izraelský útok na nemocnici Náser v Chán Júnisu vyvolal rozsáhlé mezinárodní rozhořčení. Incident, který se odehrál 25. srpna, je příkladem takzvaného „dvojitého úderu“. První útok si vyžádal nejméně jednu oběť, ale když na místo dorazili záchranáři, novináři a další, následoval druhý útok, při němž zemřelo dalších dvacet lidí. Mezi nimi bylo pět novinářů a několik členů zdravotnického personálu, kteří ošetřovali raněné z prvního úderu.
Při silném zemětřesení, které zasáhlo východní Afghánistán, zahynulo podle ministerstva vnitra Tálibánu více než 600 lidí. Epicentrum otřesů o síle 6,0 stupně se nacházelo v hloubce pouhých osmi kilometrů. Otřesy byly cítit v široké oblasti, a to až po pákistánský Islámábád.