Ceny vajec v České republice stoupají nejrychleji v celé Evropské unii – a dokonce rychleji než ve Spojených státech, kde aktuálně vrcholí vaječná krize natolik vážná, že se jí věnuje i prezident Donald Trump. Podle analýzy společnosti Tradingpedia vzrostly ceny vajec v Česku mezi únorem a březnem letošního roku o 20,4 %, což je nejvíce ze všech členských států EU. V meziročním srovnání jsou vajíčka v Česku dražší o 44,4 %.
Zajímavé podle ekonoma Lukáše Kovandy přitom je, že ani Spojené státy během své současné krize nezaznamenaly takto vysoký měsíční růst cen – nejvíce to bylo 19,5 %. Na druhou stranu, v meziročním srovnání tam ceny vyskočily o více než 100 %.
O to překvapivější je situace v Česku, kde prudké zdražení přichází navzdory tomu, že drůbežářský sektor nebyl zasažen ptačí chřipkou tak vážně jako jinde. Například v Maďarsku bylo od loňského října do poloviny března zaznamenáno přes 200 výskytů ptačí chřipky, zatímco v Česku pouze tři.
Přesto v Maďarsku ceny mezi únorem a březnem vzrostly „jen“ o 9,1 %. Oproti Česku tedy zhruba poloviční nárůst. I to potvrzuje, že příčinou současného českého zdražování nejsou jen sezónní vlivy a choroby, ale i jiné, specificky české faktory.
Zvýšenou poptávku po potravinách, včetně vajec, podporuje zlepšující se spotřebitelská nálada a návrat ochoty utrácet po odeznění extrémní inflace z předchozích let. Energie zlevnily a reálné příjmy Čechů rostou, takže lidé více utrácí – mimo jiné i za vejce.
Dalším faktorem jsou strukturální problémy českého trhu. Mezi ně patří slabší konkurence mezi obchodními řetězci, což otevírá prostor pro agresivnější cenovou politiku. A významnou roli hraje i přechod na takzvané welfare chovy nosnic – tedy na dražší formy chovu mimo klece.
Klecové chovy budou v Česku zakázány od roku 2025. Tento krok však Česko podniká jednostranně, bez širší shody na úrovni EU. Zatímco čeští farmáři investují do nákladných přestaveb chovů, konkurence například z Polska může nadále produkovat levnější klecová vejce. Výsledkem může být, že český zákazník bude jíst stále klecová vejce – jen už ne česká, ale dovážená.
Podle některých analytiků tak český aktivismus a tlak na rychlou změnu způsobu chovu nosnic vede pouze k ztrátě konkurenceschopnosti domácích producentů a k dalšímu tlaku na růst cen.
Ačkoli někteří politici uklidňují veřejnost tím, že si za průměrnou mzdu mohou Češi koupit přibližně stejně vajec jako dříve, realita je jiná. Od roku 2011 se ceny vajec ztrojnásobily, zatímco mzdy zdaleka takto rychle nerostly. Aby bylo vejce reálně stejně dostupné jako v roce 2011, musela by dnešní průměrná hrubá mzda činit zhruba 75 000 korun – ve skutečnosti je však o 30 000 korun nižší.
Vejce jsou tedy v Česku aktuálně drahá nejen nominálně, ale i reálně. A pokud nedojde k zásadním změnám v zemědělské politice či na trhu, další zdražení se nedá vyloučit.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
