Ceny vajec v České republice stoupají nejrychleji v celé Evropské unii – a dokonce rychleji než ve Spojených státech, kde aktuálně vrcholí vaječná krize natolik vážná, že se jí věnuje i prezident Donald Trump. Podle analýzy společnosti Tradingpedia vzrostly ceny vajec v Česku mezi únorem a březnem letošního roku o 20,4 %, což je nejvíce ze všech členských států EU. V meziročním srovnání jsou vajíčka v Česku dražší o 44,4 %.
Zajímavé podle ekonoma Lukáše Kovandy přitom je, že ani Spojené státy během své současné krize nezaznamenaly takto vysoký měsíční růst cen – nejvíce to bylo 19,5 %. Na druhou stranu, v meziročním srovnání tam ceny vyskočily o více než 100 %.
O to překvapivější je situace v Česku, kde prudké zdražení přichází navzdory tomu, že drůbežářský sektor nebyl zasažen ptačí chřipkou tak vážně jako jinde. Například v Maďarsku bylo od loňského října do poloviny března zaznamenáno přes 200 výskytů ptačí chřipky, zatímco v Česku pouze tři.
Přesto v Maďarsku ceny mezi únorem a březnem vzrostly „jen“ o 9,1 %. Oproti Česku tedy zhruba poloviční nárůst. I to potvrzuje, že příčinou současného českého zdražování nejsou jen sezónní vlivy a choroby, ale i jiné, specificky české faktory.
Zvýšenou poptávku po potravinách, včetně vajec, podporuje zlepšující se spotřebitelská nálada a návrat ochoty utrácet po odeznění extrémní inflace z předchozích let. Energie zlevnily a reálné příjmy Čechů rostou, takže lidé více utrácí – mimo jiné i za vejce.
Dalším faktorem jsou strukturální problémy českého trhu. Mezi ně patří slabší konkurence mezi obchodními řetězci, což otevírá prostor pro agresivnější cenovou politiku. A významnou roli hraje i přechod na takzvané welfare chovy nosnic – tedy na dražší formy chovu mimo klece.
Klecové chovy budou v Česku zakázány od roku 2025. Tento krok však Česko podniká jednostranně, bez širší shody na úrovni EU. Zatímco čeští farmáři investují do nákladných přestaveb chovů, konkurence například z Polska může nadále produkovat levnější klecová vejce. Výsledkem může být, že český zákazník bude jíst stále klecová vejce – jen už ne česká, ale dovážená.
Podle některých analytiků tak český aktivismus a tlak na rychlou změnu způsobu chovu nosnic vede pouze k ztrátě konkurenceschopnosti domácích producentů a k dalšímu tlaku na růst cen.
Ačkoli někteří politici uklidňují veřejnost tím, že si za průměrnou mzdu mohou Češi koupit přibližně stejně vajec jako dříve, realita je jiná. Od roku 2011 se ceny vajec ztrojnásobily, zatímco mzdy zdaleka takto rychle nerostly. Aby bylo vejce reálně stejně dostupné jako v roce 2011, musela by dnešní průměrná hrubá mzda činit zhruba 75 000 korun – ve skutečnosti je však o 30 000 korun nižší.
Vejce jsou tedy v Česku aktuálně drahá nejen nominálně, ale i reálně. A pokud nedojde k zásadním změnám v zemědělské politice či na trhu, další zdražení se nedá vyloučit.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
