Ceny vajec v České republice stoupají nejrychleji v celé Evropské unii – a dokonce rychleji než ve Spojených státech, kde aktuálně vrcholí vaječná krize natolik vážná, že se jí věnuje i prezident Donald Trump. Podle analýzy společnosti Tradingpedia vzrostly ceny vajec v Česku mezi únorem a březnem letošního roku o 20,4 %, což je nejvíce ze všech členských států EU. V meziročním srovnání jsou vajíčka v Česku dražší o 44,4 %.
Zajímavé podle ekonoma Lukáše Kovandy přitom je, že ani Spojené státy během své současné krize nezaznamenaly takto vysoký měsíční růst cen – nejvíce to bylo 19,5 %. Na druhou stranu, v meziročním srovnání tam ceny vyskočily o více než 100 %.
O to překvapivější je situace v Česku, kde prudké zdražení přichází navzdory tomu, že drůbežářský sektor nebyl zasažen ptačí chřipkou tak vážně jako jinde. Například v Maďarsku bylo od loňského října do poloviny března zaznamenáno přes 200 výskytů ptačí chřipky, zatímco v Česku pouze tři.
Přesto v Maďarsku ceny mezi únorem a březnem vzrostly „jen“ o 9,1 %. Oproti Česku tedy zhruba poloviční nárůst. I to potvrzuje, že příčinou současného českého zdražování nejsou jen sezónní vlivy a choroby, ale i jiné, specificky české faktory.
Zvýšenou poptávku po potravinách, včetně vajec, podporuje zlepšující se spotřebitelská nálada a návrat ochoty utrácet po odeznění extrémní inflace z předchozích let. Energie zlevnily a reálné příjmy Čechů rostou, takže lidé více utrácí – mimo jiné i za vejce.
Dalším faktorem jsou strukturální problémy českého trhu. Mezi ně patří slabší konkurence mezi obchodními řetězci, což otevírá prostor pro agresivnější cenovou politiku. A významnou roli hraje i přechod na takzvané welfare chovy nosnic – tedy na dražší formy chovu mimo klece.
Klecové chovy budou v Česku zakázány od roku 2025. Tento krok však Česko podniká jednostranně, bez širší shody na úrovni EU. Zatímco čeští farmáři investují do nákladných přestaveb chovů, konkurence například z Polska může nadále produkovat levnější klecová vejce. Výsledkem může být, že český zákazník bude jíst stále klecová vejce – jen už ne česká, ale dovážená.
Podle některých analytiků tak český aktivismus a tlak na rychlou změnu způsobu chovu nosnic vede pouze k ztrátě konkurenceschopnosti domácích producentů a k dalšímu tlaku na růst cen.
Ačkoli někteří politici uklidňují veřejnost tím, že si za průměrnou mzdu mohou Češi koupit přibližně stejně vajec jako dříve, realita je jiná. Od roku 2011 se ceny vajec ztrojnásobily, zatímco mzdy zdaleka takto rychle nerostly. Aby bylo vejce reálně stejně dostupné jako v roce 2011, musela by dnešní průměrná hrubá mzda činit zhruba 75 000 korun – ve skutečnosti je však o 30 000 korun nižší.
Vejce jsou tedy v Česku aktuálně drahá nejen nominálně, ale i reálně. A pokud nedojde k zásadním změnám v zemědělské politice či na trhu, další zdražení se nedá vyloučit.
Měsíc dnes zbývá do zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ten už proběhne bez osobní přítomnosti prezidenta Jiřího Bartošky, který před necelým měsícem zemřel. Na tuto výraznou osobnost se pochopitelně bude v lázeňském městě na západě Čech vzpomínat.
Jaromír Soukup se ve sporu s Agátou Hanychovou snaží dosáhnout svého, tedy aby dcera Rozárka nadále mohla trávit čas i s otcem. Naposledy si u soudu vyslechl i svědectví Ornelly Koktové. Nyní prozradil, co kamarádka Hanychové říkala.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusové podle Trumpa připravují odvetu za víkendovou speciální operaci ukrajinských tajných služeb, při které drony útočily na letadla na ruských leteckých základnách.
Jakub Prachař si podle očitých svědků neudělal vůbec dobrou reklamu na palubě letadla, které letělo z Česka do Spojených arabských emirátů. Údajně se choval tak, že mu po přistání asistovali s vystupováním policisté. Co se stalo?
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
