Astronomové se domnívají, že poprvé zachytili obrovský výbuch plazmatu u hvězdy mimo naši sluneční soustavu, který je v některých ohledech podobný slunečním bouřím, jež vyvolávají polární záře. V tomto případě šlo však o erupci s mnohem většími a hrozivějšími rozměry. Místo pestrobarevné polární záře by taková silná exploze pravděpodobně měla katastrofické následky pro jakoukoli planetu v blízkosti.
Pravděpodobnou příčinou tohoto výbušného jevu bylo koronální vyvržení hmoty, neboli CME. V naší sluneční soustavě se jedná o obrovský oblak ionizovaného plynu, čili plazmatu, a magnetických polí, který je vymrštěn z vnější atmosféry Slunce. Takovéto výrony mohou, pokud jsou dostatečně velké a dosáhnou až k Zemi, vyvolat „kosmické počasí“ a výrazně narušit magnetické pole naší planety.
Tyto silné sluneční bouře vytvářejí polární záře, ale současně mohou narušit komunikaci, elektrickou síť a provoz satelitů. Vědci až doposud nebyli schopni zaznamenat koronální vyvržení hmoty u jiné hvězdy. Přelomový objev je popsán ve studii zveřejněné ve středu v časopise Nature, píše CNN.
Předmětem zkoumání byla červená trpasličí hvězda s názvem StKM 1-1262, která se nachází zhruba 130 světelných let od Země. Tato hvězdná bouře se řítila ohromující rychlostí 2 400 kilometrů za sekundu. Taková rychlost byla u našeho Slunce pozorována pouze u jednoho z dvou tisíc koronálních vyvržení hmoty.
Hvězda se chová jako silně zmagnetizovaný, vařící se kbelík plazmatu a tento výtrysk je 10 až 100 tisíckrát silnější než nejsilnější, jaký kdy dokáže vytvořit naše Slunce, uvedl spoluautor studie Cyril Tasse. Hustý, rychlý výron materiálu, který se z hvězdy vyvalil, byl natolik silný, že by mohl odtrhnout atmosféru planetě obíhající v její těsné blízkosti.
Porozumění tomu, jak násilná aktivita hvězd ovlivňuje exoplanety, je zásadní pro astronomy při snaze určit, zda je některá planeta mimo naši sluneční soustavu potenciálně obyvatelná. Jakmile je CME uvolněno do vesmíru, generuje spršku rádiových vln, když prochází vnější hvězdnou atmosférou.
Vědci zachytili rádiový signál pomocí nového analytického softwaru, když prohledávali záznamy z přehlídky oblohy provedené před téměř deseti lety rádiovým teleskopem LOFAR. Tato technika nazvaná RIMS (Radio Interferometric Multiplexed Spectroscopy), byla vyvinuta na základě vlnových délek světla zachycených z tisíců hvězd, aby vědci mohli sledovat jejich změny v čase.
Signál detekovaný pomocí RIMS byl rádiový záblesk typu II, což naznačuje, že horký plyn byl odnášen od hvězdy do vesmíru. Na rozdíl od rychlých rádiových záblesků, které trvají milisekundy a mají nejasný původ, se rádiový záblesk typu II objevuje v průběhu několika minut, upřesnil hlavní autor studie Dr. Joe Callingham.
Červené trpasličí hvězdy mohou mít magnetická pole, která jsou více než tisíckrát silnější než u našeho Slunce. StKM 1-1262 má poloviční hmotnost Slunce, ale otáčí se dvacetkrát rychleji a pyšní se magnetickým polem, které je odhadem 300krát silnější. Astronomové často objevují exoplanety obíhající tyto hvězdy v těsnější vzdálenosti, než jakou známe z naší sluneční soustavy.
Pokud by planeta, která má potenciálně kapalnou vodu a mohla by být obyvatelná, byla vystavena takovému výtrysku, její ochranné magnetické pole by tlaku CME pravděpodobně nevydrželo. Atmosféra by byla vystavena přímému působení, což by vedlo k jejímu odtržení a z planety by se stala pustá skála. Vědci se nyní chtějí zaměřit na to, jak takto malé hvězdy vytvářejí a uvolňují tak obrovskou energii a jaký dopad může mít opakované CME na blízké planety.
Astronomové se domnívají, že poprvé zachytili obrovský výbuch plazmatu u hvězdy mimo naši sluneční soustavu, který je v některých ohledech podobný slunečním bouřím, jež vyvolávají polární záře. V tomto případě šlo však o erupci s mnohem většími a hrozivějšími rozměry. Místo pestrobarevné polární záře by taková silná exploze pravděpodobně měla katastrofické následky pro jakoukoli planetu v blízkosti.
Vyslání letadlové lodi USS Gerald Ford ke břehům Venezuely vyvolalo obavu, že Washington zvažuje vojenskou invazi, která by destabilizovala nejen celý Karibik. Caracas reaguje mobilizací, Londýn odmítá sdílet zpravodajské informace a evropští spojenci po zkušenostech z Afghánistánu či Iráku zřejmě brzy dají jasně najevo, že v tom jsou USA samy. Pokud by skutečně vstoupily do Venezuely silou, hrozí rozpad západní jednoty, prudká regionální eskalace a opakování scénáře, který Západ sám odsuzuje na Ukrajině. V sázce je mnohem víc než pád jednoho režimu.
Michail Chodorkovskij, jeden z nejvýraznějších odpůrců Kremlu, vyslal Evropě důrazné varování. Podle něj by se kontinent měl připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, která potrvá nejméně deset let. Bývalý ropný magnát je přesvědčen, že tato situace nastane bez ohledu na to, jak se nakonec vyvine válka na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že „určitý druh studené války potrvá nejméně deset let“, jak uvedl pro server Politico.
Ačkoli Slovensko neřadí 17. listopad mezi oficiální státní svátky, výročí „sametové revoluce“ se letos stalo podnětem pro rozsáhlé protestní akce. Odpůrci předsedy vlády Roberta Fica volí nekonvenční formu odporu: na veřejné plochy křídou píší vzkazy kritizující aktuální politickou situaci. Tento fenomén, označovaný jako „Křídový protest“, byl odstartován událostmi v Popradu minulý týden a poukázal na výrazné napětí mezi vládou a mladou generací.
Armádě Vladimira Putina zbývají pouhé týdny na to, aby získala „symbolické“ vítězství v klíčovém ukrajinském městě. V opačném případě budou muset jeho vojáci čelit kruté ukrajinské zimě v zákopech. Ruský diktátor nasadil do svého ustrnulého mlýnku na maso téměř 200 000 vojáků ve snaze dobýt Pokrovsk. Tento boj probíhá již 18 měsíců.
Jedna z nejprestižnějších indických univerzit, Dillíská univerzita, čelí obvinění z ohrožení akademické svobody poté, co zrušila seminář o demokracii ve stejný den, kdy vydala pokyn zaměstnancům k propagaci summitu o dobrých životních podmínkách krav. Krávy jsou uctívány jako posvátné mnoha hinduisty, avšak kritici tvrdí, že vládnoucí strana Bharátyja Džanáta (BJP) premiéra Narendry Modiho využívá indickou oddanost tomuto zvířeti jako politický nástroj k prosazování své hinduisticko-nacionalistické agendy.
Málokdo předpověděl, že se úsilí prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v Gaze setká s úspěchem. Na Blízkém východě, a zejména v souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem, vždy platilo, že snahy o mír selžou. Vždy se něco pokazí a rozdíly mezi stranami jsou příliš velké. Strany se často chovají iracionálně, a ti, kteří chtějí jednání zmařit, s radostí vloží klacek do loukoťového kola. Proto jen malá menšina „beznadějných optimistů“ věřila v úspěch snah prezidenta Trumpa o ukončení války v Gaze.
Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.