Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Klíčovým faktorem pro schopnost masivně šířit nákazu je fáze infekce, kdy je člověk nejvíce nemocný. V tomto období se dramaticky zvyšuje počet vylučovaných částic vlhkosti v každém litru vydechnutého vzduchu. Zatímco zdravý jedinec vydechne několik tisíc mikroskopických částic, u infikovaného toto číslo stoupá k desítkám tisíc. Jelikož každá taková částice může nést stovky virů, je snadné pochopit, jak rychle se infekce v okolí šíří.
Zajímavým zjištěním je vliv fyziologie a životního stylu na šíření virů. Studie naznačují, že superpřenašeči jsou častěji muži nad 40 let nebo lidé s nadváhou. U osob s vyšší tělesnou hmotností může tuk v oblasti hrudníku bránit plnému roztažení plic, což vede k mělčímu a rychlejšímu dýchání. Vyšší spotřeba kyslíku a produkce oxidu uhličitého pak u těchto jedinců způsobuje intenzivnější vylučování dechových částic do okolí.
Výraznou roli hraje také způsob, jakým lidé mluví a artikulují. Hlasitý projev může vygenerovat až padesátkrát více aerosolů než tichá řeč, protože hlasivky se při něm otevírají a zavírají mnohem častěji. Vědci dokonce identifikovali konkrétní hlásky jako „T“, „K“ nebo „P“, při jejichž vyslovování se do vzduchu uvolňuje více kapének. Ukázalo se také, že výslovnost některých samohlásek produkuje více částic než jiné, což z hlasitých řečníků dělá rizikové osoby.
Dalším důležitým faktorem je celková kapacita plic a vlastnosti hlenu v dýchacích cestách. Lidé s většími a silnějšími plícemi, což bývá často důsledkem fyzické aktivity v dětství, vydechují větší objemy vzduchu, a tím i více viru. Naopak děti jsou jako superpřenašeči méně pravděpodobné kvůli menšímu objemu svých plic. Rozdíly v hustotě a složení hlenu pak určují, jak efektivně dokáže tělo viry zachytit a zneškodnit, nebo zda jim dovolí zůstat v infekčním stavu.
Kromě biologických dispozic rozhoduje o masovém šíření i prostředí a chování. Superpřenašečem se člověk stává zejména v uzavřených prostorách se špatným větráním, jako jsou posilovny. Během intenzivního cvičení totiž lidé produkují až 130krát více aerosolů než v klidu. Roli hraje i vlhkost vzduchu; v suchém prostředí se vlhkost z dechových částic rychle odpařuje, ty se zmenšují, stávají se koncentrovanějšími a zůstávají ve vzduchu déle, čímž se zvyšuje šance na jejich vdechnutí jinou osobou.
Cílem probíhajících výzkumů je v budoucnu identifikovat potenciální superpřenašeče dříve, než nakazí své okolí. Toho by bylo možné dosáhnout například analýzou složení hlenu nebo zkoumáním řečových vzorců. Taková znalost by mohla dotyčné jedince motivovat k větší opatrnosti nebo k upřednostnění očkování. Do té doby vědci radí vyhýbat se v sezóně respiračních chorob zejména hlučným místům, jako jsou karaoke bary, a udržovat si odstup od velmi hlasitě mluvících osob.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.