Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Klíčovým faktorem pro schopnost masivně šířit nákazu je fáze infekce, kdy je člověk nejvíce nemocný. V tomto období se dramaticky zvyšuje počet vylučovaných částic vlhkosti v každém litru vydechnutého vzduchu. Zatímco zdravý jedinec vydechne několik tisíc mikroskopických částic, u infikovaného toto číslo stoupá k desítkám tisíc. Jelikož každá taková částice může nést stovky virů, je snadné pochopit, jak rychle se infekce v okolí šíří.
Zajímavým zjištěním je vliv fyziologie a životního stylu na šíření virů. Studie naznačují, že superpřenašeči jsou častěji muži nad 40 let nebo lidé s nadváhou. U osob s vyšší tělesnou hmotností může tuk v oblasti hrudníku bránit plnému roztažení plic, což vede k mělčímu a rychlejšímu dýchání. Vyšší spotřeba kyslíku a produkce oxidu uhličitého pak u těchto jedinců způsobuje intenzivnější vylučování dechových částic do okolí.
Výraznou roli hraje také způsob, jakým lidé mluví a artikulují. Hlasitý projev může vygenerovat až padesátkrát více aerosolů než tichá řeč, protože hlasivky se při něm otevírají a zavírají mnohem častěji. Vědci dokonce identifikovali konkrétní hlásky jako „T“, „K“ nebo „P“, při jejichž vyslovování se do vzduchu uvolňuje více kapének. Ukázalo se také, že výslovnost některých samohlásek produkuje více částic než jiné, což z hlasitých řečníků dělá rizikové osoby.
Dalším důležitým faktorem je celková kapacita plic a vlastnosti hlenu v dýchacích cestách. Lidé s většími a silnějšími plícemi, což bývá často důsledkem fyzické aktivity v dětství, vydechují větší objemy vzduchu, a tím i více viru. Naopak děti jsou jako superpřenašeči méně pravděpodobné kvůli menšímu objemu svých plic. Rozdíly v hustotě a složení hlenu pak určují, jak efektivně dokáže tělo viry zachytit a zneškodnit, nebo zda jim dovolí zůstat v infekčním stavu.
Kromě biologických dispozic rozhoduje o masovém šíření i prostředí a chování. Superpřenašečem se člověk stává zejména v uzavřených prostorách se špatným větráním, jako jsou posilovny. Během intenzivního cvičení totiž lidé produkují až 130krát více aerosolů než v klidu. Roli hraje i vlhkost vzduchu; v suchém prostředí se vlhkost z dechových částic rychle odpařuje, ty se zmenšují, stávají se koncentrovanějšími a zůstávají ve vzduchu déle, čímž se zvyšuje šance na jejich vdechnutí jinou osobou.
Cílem probíhajících výzkumů je v budoucnu identifikovat potenciální superpřenašeče dříve, než nakazí své okolí. Toho by bylo možné dosáhnout například analýzou složení hlenu nebo zkoumáním řečových vzorců. Taková znalost by mohla dotyčné jedince motivovat k větší opatrnosti nebo k upřednostnění očkování. Do té doby vědci radí vyhýbat se v sezóně respiračních chorob zejména hlučným místům, jako jsou karaoke bary, a udržovat si odstup od velmi hlasitě mluvících osob.
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.