Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Klíčovým faktorem pro schopnost masivně šířit nákazu je fáze infekce, kdy je člověk nejvíce nemocný. V tomto období se dramaticky zvyšuje počet vylučovaných částic vlhkosti v každém litru vydechnutého vzduchu. Zatímco zdravý jedinec vydechne několik tisíc mikroskopických částic, u infikovaného toto číslo stoupá k desítkám tisíc. Jelikož každá taková částice může nést stovky virů, je snadné pochopit, jak rychle se infekce v okolí šíří.
Zajímavým zjištěním je vliv fyziologie a životního stylu na šíření virů. Studie naznačují, že superpřenašeči jsou častěji muži nad 40 let nebo lidé s nadváhou. U osob s vyšší tělesnou hmotností může tuk v oblasti hrudníku bránit plnému roztažení plic, což vede k mělčímu a rychlejšímu dýchání. Vyšší spotřeba kyslíku a produkce oxidu uhličitého pak u těchto jedinců způsobuje intenzivnější vylučování dechových částic do okolí.
Výraznou roli hraje také způsob, jakým lidé mluví a artikulují. Hlasitý projev může vygenerovat až padesátkrát více aerosolů než tichá řeč, protože hlasivky se při něm otevírají a zavírají mnohem častěji. Vědci dokonce identifikovali konkrétní hlásky jako „T“, „K“ nebo „P“, při jejichž vyslovování se do vzduchu uvolňuje více kapének. Ukázalo se také, že výslovnost některých samohlásek produkuje více částic než jiné, což z hlasitých řečníků dělá rizikové osoby.
Dalším důležitým faktorem je celková kapacita plic a vlastnosti hlenu v dýchacích cestách. Lidé s většími a silnějšími plícemi, což bývá často důsledkem fyzické aktivity v dětství, vydechují větší objemy vzduchu, a tím i více viru. Naopak děti jsou jako superpřenašeči méně pravděpodobné kvůli menšímu objemu svých plic. Rozdíly v hustotě a složení hlenu pak určují, jak efektivně dokáže tělo viry zachytit a zneškodnit, nebo zda jim dovolí zůstat v infekčním stavu.
Kromě biologických dispozic rozhoduje o masovém šíření i prostředí a chování. Superpřenašečem se člověk stává zejména v uzavřených prostorách se špatným větráním, jako jsou posilovny. Během intenzivního cvičení totiž lidé produkují až 130krát více aerosolů než v klidu. Roli hraje i vlhkost vzduchu; v suchém prostředí se vlhkost z dechových částic rychle odpařuje, ty se zmenšují, stávají se koncentrovanějšími a zůstávají ve vzduchu déle, čímž se zvyšuje šance na jejich vdechnutí jinou osobou.
Cílem probíhajících výzkumů je v budoucnu identifikovat potenciální superpřenašeče dříve, než nakazí své okolí. Toho by bylo možné dosáhnout například analýzou složení hlenu nebo zkoumáním řečových vzorců. Taková znalost by mohla dotyčné jedince motivovat k větší opatrnosti nebo k upřednostnění očkování. Do té doby vědci radí vyhýbat se v sezóně respiračních chorob zejména hlučným místům, jako jsou karaoke bary, a udržovat si odstup od velmi hlasitě mluvících osob.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.