Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Klíčovým faktorem pro schopnost masivně šířit nákazu je fáze infekce, kdy je člověk nejvíce nemocný. V tomto období se dramaticky zvyšuje počet vylučovaných částic vlhkosti v každém litru vydechnutého vzduchu. Zatímco zdravý jedinec vydechne několik tisíc mikroskopických částic, u infikovaného toto číslo stoupá k desítkám tisíc. Jelikož každá taková částice může nést stovky virů, je snadné pochopit, jak rychle se infekce v okolí šíří.
Zajímavým zjištěním je vliv fyziologie a životního stylu na šíření virů. Studie naznačují, že superpřenašeči jsou častěji muži nad 40 let nebo lidé s nadváhou. U osob s vyšší tělesnou hmotností může tuk v oblasti hrudníku bránit plnému roztažení plic, což vede k mělčímu a rychlejšímu dýchání. Vyšší spotřeba kyslíku a produkce oxidu uhličitého pak u těchto jedinců způsobuje intenzivnější vylučování dechových částic do okolí.
Výraznou roli hraje také způsob, jakým lidé mluví a artikulují. Hlasitý projev může vygenerovat až padesátkrát více aerosolů než tichá řeč, protože hlasivky se při něm otevírají a zavírají mnohem častěji. Vědci dokonce identifikovali konkrétní hlásky jako „T“, „K“ nebo „P“, při jejichž vyslovování se do vzduchu uvolňuje více kapének. Ukázalo se také, že výslovnost některých samohlásek produkuje více částic než jiné, což z hlasitých řečníků dělá rizikové osoby.
Dalším důležitým faktorem je celková kapacita plic a vlastnosti hlenu v dýchacích cestách. Lidé s většími a silnějšími plícemi, což bývá často důsledkem fyzické aktivity v dětství, vydechují větší objemy vzduchu, a tím i více viru. Naopak děti jsou jako superpřenašeči méně pravděpodobné kvůli menšímu objemu svých plic. Rozdíly v hustotě a složení hlenu pak určují, jak efektivně dokáže tělo viry zachytit a zneškodnit, nebo zda jim dovolí zůstat v infekčním stavu.
Kromě biologických dispozic rozhoduje o masovém šíření i prostředí a chování. Superpřenašečem se člověk stává zejména v uzavřených prostorách se špatným větráním, jako jsou posilovny. Během intenzivního cvičení totiž lidé produkují až 130krát více aerosolů než v klidu. Roli hraje i vlhkost vzduchu; v suchém prostředí se vlhkost z dechových částic rychle odpařuje, ty se zmenšují, stávají se koncentrovanějšími a zůstávají ve vzduchu déle, čímž se zvyšuje šance na jejich vdechnutí jinou osobou.
Cílem probíhajících výzkumů je v budoucnu identifikovat potenciální superpřenašeče dříve, než nakazí své okolí. Toho by bylo možné dosáhnout například analýzou složení hlenu nebo zkoumáním řečových vzorců. Taková znalost by mohla dotyčné jedince motivovat k větší opatrnosti nebo k upřednostnění očkování. Do té doby vědci radí vyhýbat se v sezóně respiračních chorob zejména hlučným místům, jako jsou karaoke bary, a udržovat si odstup od velmi hlasitě mluvících osob.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.