Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Klíčovým faktorem pro schopnost masivně šířit nákazu je fáze infekce, kdy je člověk nejvíce nemocný. V tomto období se dramaticky zvyšuje počet vylučovaných částic vlhkosti v každém litru vydechnutého vzduchu. Zatímco zdravý jedinec vydechne několik tisíc mikroskopických částic, u infikovaného toto číslo stoupá k desítkám tisíc. Jelikož každá taková částice může nést stovky virů, je snadné pochopit, jak rychle se infekce v okolí šíří.
Zajímavým zjištěním je vliv fyziologie a životního stylu na šíření virů. Studie naznačují, že superpřenašeči jsou častěji muži nad 40 let nebo lidé s nadváhou. U osob s vyšší tělesnou hmotností může tuk v oblasti hrudníku bránit plnému roztažení plic, což vede k mělčímu a rychlejšímu dýchání. Vyšší spotřeba kyslíku a produkce oxidu uhličitého pak u těchto jedinců způsobuje intenzivnější vylučování dechových částic do okolí.
Výraznou roli hraje také způsob, jakým lidé mluví a artikulují. Hlasitý projev může vygenerovat až padesátkrát více aerosolů než tichá řeč, protože hlasivky se při něm otevírají a zavírají mnohem častěji. Vědci dokonce identifikovali konkrétní hlásky jako „T“, „K“ nebo „P“, při jejichž vyslovování se do vzduchu uvolňuje více kapének. Ukázalo se také, že výslovnost některých samohlásek produkuje více částic než jiné, což z hlasitých řečníků dělá rizikové osoby.
Dalším důležitým faktorem je celková kapacita plic a vlastnosti hlenu v dýchacích cestách. Lidé s většími a silnějšími plícemi, což bývá často důsledkem fyzické aktivity v dětství, vydechují větší objemy vzduchu, a tím i více viru. Naopak děti jsou jako superpřenašeči méně pravděpodobné kvůli menšímu objemu svých plic. Rozdíly v hustotě a složení hlenu pak určují, jak efektivně dokáže tělo viry zachytit a zneškodnit, nebo zda jim dovolí zůstat v infekčním stavu.
Kromě biologických dispozic rozhoduje o masovém šíření i prostředí a chování. Superpřenašečem se člověk stává zejména v uzavřených prostorách se špatným větráním, jako jsou posilovny. Během intenzivního cvičení totiž lidé produkují až 130krát více aerosolů než v klidu. Roli hraje i vlhkost vzduchu; v suchém prostředí se vlhkost z dechových částic rychle odpařuje, ty se zmenšují, stávají se koncentrovanějšími a zůstávají ve vzduchu déle, čímž se zvyšuje šance na jejich vdechnutí jinou osobou.
Cílem probíhajících výzkumů je v budoucnu identifikovat potenciální superpřenašeče dříve, než nakazí své okolí. Toho by bylo možné dosáhnout například analýzou složení hlenu nebo zkoumáním řečových vzorců. Taková znalost by mohla dotyčné jedince motivovat k větší opatrnosti nebo k upřednostnění očkování. Do té doby vědci radí vyhýbat se v sezóně respiračních chorob zejména hlučným místům, jako jsou karaoke bary, a udržovat si odstup od velmi hlasitě mluvících osob.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.