Temná energie, tajemná síla zodpovědná za zrychlující se rozpínání vesmíru, podle nejnovějších měření začíná slábnout. Tento objev by mohl otřást současnými vědeckými teoriemi o osudu kosmu a otevřít možnost, že vesmír jednou skončí opačným procesem, než jakým vznikl – takzvaným „velkým krachem“ (Big Crunch).
Pokud se výsledky týmu pracujícího s temnoenergetickým spektroskopickým přístrojem (Desi) na observatoři Kitt Peak v Arizoně potvrdí, znamenalo by to zásadní změnu v dosavadním chápání vývoje vesmíru. Podle vědců by to byla první významná revize standardního kosmologického modelu za několik desetiletí.
„To, co pozorujeme, je nesmírně zajímavé. Je vzrušující si představit, že jsme na prahu velkého objevu o temné energii a samotné podstatě vesmíru,“ uvedla pro The Guardian profesorka Alexie Leauthaud-Harnett z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která se na výzkumu podílí.
Temná energie byla objevena koncem 90. let, když astronomové zkoumali supernovy ve vzdáleném vesmíru. Očekávalo se, že gravitace by měla zpomalovat rozpínání vesmíru, ale měření ukázala pravý opak – tempo rozpínání se zrychlovalo, což vedlo k teorii o existenci neznámé síly, kterou vědci nazvali temnou energií.
Až dosud se temná energie považovala za konstantní, což znamenalo, že vesmír bude pokračovat ve své expanzi až do takzvaného „velkého zamrznutí“ (Big Freeze), kdy budou galaxie od sebe tak vzdálené, že se mezi nimi přestane šířit i světlo. Nová zjištění, prezentovaná na summitu Americké fyzikální společnosti v Kalifornii, však naznačují, že temná energie dosáhla vrcholu před miliardami let a nyní oslabuje přibližně o 10 %.
„Pozorujeme, že něco skutečně tlačí galaxie od sebe, ale není to konstantní síla. Slábne,“ uvedl profesor Carlos Frenk z Durhamské univerzity.
Desi využívá 5 000 optických vláken ke snímání vesmíru s dosud nevídanou přesností. Nejnovější analýza zahrnuje data z 15 milionů galaxií pokrývající 11 miliard let kosmické historie a umožnila vytvořit nejdetailnější trojrozměrnou mapu vesmíru.
Pokud bude trend slábnutí temné energie pokračovat a dosáhne záporných hodnot, znamenalo by to, že vesmír by se přestal rozpínat a nakonec by se začal smršťovat. Tento scénář, známý jako velký krach, by vedl k opětovnému zhroucení celého vesmíru do jediného bodu – podobně jako tomu bylo před velkým třeskem.
Výsledky studie sice neodpovídají nejvyššímu stupni statistické jistoty, který se v oboru považuje za nutný pro definitivní potvrzení objevů, ale mezi vědci už vyvolaly výrazný posun v názorech. Někteří skeptici, jako profesor John Peacock z Univerzity v Edinburghu, který dříve pochyboval o proměnlivé povaze temné energie, nyní tvrdí, že je o těchto datech přesvědčen.
„Extrémní tvrzení vyžadují extrémní důkazy. Vědu neberu jako sázku, ale na tento výsledek bych si klidně vsadil tisíc liber,“ prohlásil.
Jiní odborníci však zůstávají opatrní. „Tyto nové měření zatím neposkytují rozhodující důkaz pro teorii slábnoucí temné energie. Možná to přijde, až Desi nashromáždí více dat,“ uvedl profesor George Efstathiou z Cambridgeské univerzity.
Zatímco odpovědi na klíčové otázky stále chybí, vědci se shodují, že pokud se potvrzení těchto výsledků podaří, bude to znamenat zásadní změnu v chápání vesmíru. „Po dvaceti letech tápání v temné energii máme konečně nové otázky, které nás mohou posunout dál,“ dodal profesor Ofer Lahav z Londýnské univerze.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.