Temná energie, tajemná síla zodpovědná za zrychlující se rozpínání vesmíru, podle nejnovějších měření začíná slábnout. Tento objev by mohl otřást současnými vědeckými teoriemi o osudu kosmu a otevřít možnost, že vesmír jednou skončí opačným procesem, než jakým vznikl – takzvaným „velkým krachem“ (Big Crunch).
Pokud se výsledky týmu pracujícího s temnoenergetickým spektroskopickým přístrojem (Desi) na observatoři Kitt Peak v Arizoně potvrdí, znamenalo by to zásadní změnu v dosavadním chápání vývoje vesmíru. Podle vědců by to byla první významná revize standardního kosmologického modelu za několik desetiletí.
„To, co pozorujeme, je nesmírně zajímavé. Je vzrušující si představit, že jsme na prahu velkého objevu o temné energii a samotné podstatě vesmíru,“ uvedla pro The Guardian profesorka Alexie Leauthaud-Harnett z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která se na výzkumu podílí.
Temná energie byla objevena koncem 90. let, když astronomové zkoumali supernovy ve vzdáleném vesmíru. Očekávalo se, že gravitace by měla zpomalovat rozpínání vesmíru, ale měření ukázala pravý opak – tempo rozpínání se zrychlovalo, což vedlo k teorii o existenci neznámé síly, kterou vědci nazvali temnou energií.
Až dosud se temná energie považovala za konstantní, což znamenalo, že vesmír bude pokračovat ve své expanzi až do takzvaného „velkého zamrznutí“ (Big Freeze), kdy budou galaxie od sebe tak vzdálené, že se mezi nimi přestane šířit i světlo. Nová zjištění, prezentovaná na summitu Americké fyzikální společnosti v Kalifornii, však naznačují, že temná energie dosáhla vrcholu před miliardami let a nyní oslabuje přibližně o 10 %.
„Pozorujeme, že něco skutečně tlačí galaxie od sebe, ale není to konstantní síla. Slábne,“ uvedl profesor Carlos Frenk z Durhamské univerzity.
Desi využívá 5 000 optických vláken ke snímání vesmíru s dosud nevídanou přesností. Nejnovější analýza zahrnuje data z 15 milionů galaxií pokrývající 11 miliard let kosmické historie a umožnila vytvořit nejdetailnější trojrozměrnou mapu vesmíru.
Pokud bude trend slábnutí temné energie pokračovat a dosáhne záporných hodnot, znamenalo by to, že vesmír by se přestal rozpínat a nakonec by se začal smršťovat. Tento scénář, známý jako velký krach, by vedl k opětovnému zhroucení celého vesmíru do jediného bodu – podobně jako tomu bylo před velkým třeskem.
Výsledky studie sice neodpovídají nejvyššímu stupni statistické jistoty, který se v oboru považuje za nutný pro definitivní potvrzení objevů, ale mezi vědci už vyvolaly výrazný posun v názorech. Někteří skeptici, jako profesor John Peacock z Univerzity v Edinburghu, který dříve pochyboval o proměnlivé povaze temné energie, nyní tvrdí, že je o těchto datech přesvědčen.
„Extrémní tvrzení vyžadují extrémní důkazy. Vědu neberu jako sázku, ale na tento výsledek bych si klidně vsadil tisíc liber,“ prohlásil.
Jiní odborníci však zůstávají opatrní. „Tyto nové měření zatím neposkytují rozhodující důkaz pro teorii slábnoucí temné energie. Možná to přijde, až Desi nashromáždí více dat,“ uvedl profesor George Efstathiou z Cambridgeské univerzity.
Zatímco odpovědi na klíčové otázky stále chybí, vědci se shodují, že pokud se potvrzení těchto výsledků podaří, bude to znamenat zásadní změnu v chápání vesmíru. „Po dvaceti letech tápání v temné energii máme konečně nové otázky, které nás mohou posunout dál,“ dodal profesor Ofer Lahav z Londýnské univerze.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.