Temná energie, tajemná síla zodpovědná za zrychlující se rozpínání vesmíru, podle nejnovějších měření začíná slábnout. Tento objev by mohl otřást současnými vědeckými teoriemi o osudu kosmu a otevřít možnost, že vesmír jednou skončí opačným procesem, než jakým vznikl – takzvaným „velkým krachem“ (Big Crunch).
Pokud se výsledky týmu pracujícího s temnoenergetickým spektroskopickým přístrojem (Desi) na observatoři Kitt Peak v Arizoně potvrdí, znamenalo by to zásadní změnu v dosavadním chápání vývoje vesmíru. Podle vědců by to byla první významná revize standardního kosmologického modelu za několik desetiletí.
„To, co pozorujeme, je nesmírně zajímavé. Je vzrušující si představit, že jsme na prahu velkého objevu o temné energii a samotné podstatě vesmíru,“ uvedla pro The Guardian profesorka Alexie Leauthaud-Harnett z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která se na výzkumu podílí.
Temná energie byla objevena koncem 90. let, když astronomové zkoumali supernovy ve vzdáleném vesmíru. Očekávalo se, že gravitace by měla zpomalovat rozpínání vesmíru, ale měření ukázala pravý opak – tempo rozpínání se zrychlovalo, což vedlo k teorii o existenci neznámé síly, kterou vědci nazvali temnou energií.
Až dosud se temná energie považovala za konstantní, což znamenalo, že vesmír bude pokračovat ve své expanzi až do takzvaného „velkého zamrznutí“ (Big Freeze), kdy budou galaxie od sebe tak vzdálené, že se mezi nimi přestane šířit i světlo. Nová zjištění, prezentovaná na summitu Americké fyzikální společnosti v Kalifornii, však naznačují, že temná energie dosáhla vrcholu před miliardami let a nyní oslabuje přibližně o 10 %.
„Pozorujeme, že něco skutečně tlačí galaxie od sebe, ale není to konstantní síla. Slábne,“ uvedl profesor Carlos Frenk z Durhamské univerzity.
Desi využívá 5 000 optických vláken ke snímání vesmíru s dosud nevídanou přesností. Nejnovější analýza zahrnuje data z 15 milionů galaxií pokrývající 11 miliard let kosmické historie a umožnila vytvořit nejdetailnější trojrozměrnou mapu vesmíru.
Pokud bude trend slábnutí temné energie pokračovat a dosáhne záporných hodnot, znamenalo by to, že vesmír by se přestal rozpínat a nakonec by se začal smršťovat. Tento scénář, známý jako velký krach, by vedl k opětovnému zhroucení celého vesmíru do jediného bodu – podobně jako tomu bylo před velkým třeskem.
Výsledky studie sice neodpovídají nejvyššímu stupni statistické jistoty, který se v oboru považuje za nutný pro definitivní potvrzení objevů, ale mezi vědci už vyvolaly výrazný posun v názorech. Někteří skeptici, jako profesor John Peacock z Univerzity v Edinburghu, který dříve pochyboval o proměnlivé povaze temné energie, nyní tvrdí, že je o těchto datech přesvědčen.
„Extrémní tvrzení vyžadují extrémní důkazy. Vědu neberu jako sázku, ale na tento výsledek bych si klidně vsadil tisíc liber,“ prohlásil.
Jiní odborníci však zůstávají opatrní. „Tyto nové měření zatím neposkytují rozhodující důkaz pro teorii slábnoucí temné energie. Možná to přijde, až Desi nashromáždí více dat,“ uvedl profesor George Efstathiou z Cambridgeské univerzity.
Zatímco odpovědi na klíčové otázky stále chybí, vědci se shodují, že pokud se potvrzení těchto výsledků podaří, bude to znamenat zásadní změnu v chápání vesmíru. „Po dvaceti letech tápání v temné energii máme konečně nové otázky, které nás mohou posunout dál,“ dodal profesor Ofer Lahav z Londýnské univerze.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.