Temná energie, tajemná síla zodpovědná za zrychlující se rozpínání vesmíru, podle nejnovějších měření začíná slábnout. Tento objev by mohl otřást současnými vědeckými teoriemi o osudu kosmu a otevřít možnost, že vesmír jednou skončí opačným procesem, než jakým vznikl – takzvaným „velkým krachem“ (Big Crunch).
Pokud se výsledky týmu pracujícího s temnoenergetickým spektroskopickým přístrojem (Desi) na observatoři Kitt Peak v Arizoně potvrdí, znamenalo by to zásadní změnu v dosavadním chápání vývoje vesmíru. Podle vědců by to byla první významná revize standardního kosmologického modelu za několik desetiletí.
„To, co pozorujeme, je nesmírně zajímavé. Je vzrušující si představit, že jsme na prahu velkého objevu o temné energii a samotné podstatě vesmíru,“ uvedla pro The Guardian profesorka Alexie Leauthaud-Harnett z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která se na výzkumu podílí.
Temná energie byla objevena koncem 90. let, když astronomové zkoumali supernovy ve vzdáleném vesmíru. Očekávalo se, že gravitace by měla zpomalovat rozpínání vesmíru, ale měření ukázala pravý opak – tempo rozpínání se zrychlovalo, což vedlo k teorii o existenci neznámé síly, kterou vědci nazvali temnou energií.
Až dosud se temná energie považovala za konstantní, což znamenalo, že vesmír bude pokračovat ve své expanzi až do takzvaného „velkého zamrznutí“ (Big Freeze), kdy budou galaxie od sebe tak vzdálené, že se mezi nimi přestane šířit i světlo. Nová zjištění, prezentovaná na summitu Americké fyzikální společnosti v Kalifornii, však naznačují, že temná energie dosáhla vrcholu před miliardami let a nyní oslabuje přibližně o 10 %.
„Pozorujeme, že něco skutečně tlačí galaxie od sebe, ale není to konstantní síla. Slábne,“ uvedl profesor Carlos Frenk z Durhamské univerzity.
Desi využívá 5 000 optických vláken ke snímání vesmíru s dosud nevídanou přesností. Nejnovější analýza zahrnuje data z 15 milionů galaxií pokrývající 11 miliard let kosmické historie a umožnila vytvořit nejdetailnější trojrozměrnou mapu vesmíru.
Pokud bude trend slábnutí temné energie pokračovat a dosáhne záporných hodnot, znamenalo by to, že vesmír by se přestal rozpínat a nakonec by se začal smršťovat. Tento scénář, známý jako velký krach, by vedl k opětovnému zhroucení celého vesmíru do jediného bodu – podobně jako tomu bylo před velkým třeskem.
Výsledky studie sice neodpovídají nejvyššímu stupni statistické jistoty, který se v oboru považuje za nutný pro definitivní potvrzení objevů, ale mezi vědci už vyvolaly výrazný posun v názorech. Někteří skeptici, jako profesor John Peacock z Univerzity v Edinburghu, který dříve pochyboval o proměnlivé povaze temné energie, nyní tvrdí, že je o těchto datech přesvědčen.
„Extrémní tvrzení vyžadují extrémní důkazy. Vědu neberu jako sázku, ale na tento výsledek bych si klidně vsadil tisíc liber,“ prohlásil.
Jiní odborníci však zůstávají opatrní. „Tyto nové měření zatím neposkytují rozhodující důkaz pro teorii slábnoucí temné energie. Možná to přijde, až Desi nashromáždí více dat,“ uvedl profesor George Efstathiou z Cambridgeské univerzity.
Zatímco odpovědi na klíčové otázky stále chybí, vědci se shodují, že pokud se potvrzení těchto výsledků podaří, bude to znamenat zásadní změnu v chápání vesmíru. „Po dvaceti letech tápání v temné energii máme konečně nové otázky, které nás mohou posunout dál,“ dodal profesor Ofer Lahav z Londýnské univerze.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.