Temná energie, tajemná síla zodpovědná za zrychlující se rozpínání vesmíru, podle nejnovějších měření začíná slábnout. Tento objev by mohl otřást současnými vědeckými teoriemi o osudu kosmu a otevřít možnost, že vesmír jednou skončí opačným procesem, než jakým vznikl – takzvaným „velkým krachem“ (Big Crunch).
Pokud se výsledky týmu pracujícího s temnoenergetickým spektroskopickým přístrojem (Desi) na observatoři Kitt Peak v Arizoně potvrdí, znamenalo by to zásadní změnu v dosavadním chápání vývoje vesmíru. Podle vědců by to byla první významná revize standardního kosmologického modelu za několik desetiletí.
„To, co pozorujeme, je nesmírně zajímavé. Je vzrušující si představit, že jsme na prahu velkého objevu o temné energii a samotné podstatě vesmíru,“ uvedla pro The Guardian profesorka Alexie Leauthaud-Harnett z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která se na výzkumu podílí.
Temná energie byla objevena koncem 90. let, když astronomové zkoumali supernovy ve vzdáleném vesmíru. Očekávalo se, že gravitace by měla zpomalovat rozpínání vesmíru, ale měření ukázala pravý opak – tempo rozpínání se zrychlovalo, což vedlo k teorii o existenci neznámé síly, kterou vědci nazvali temnou energií.
Až dosud se temná energie považovala za konstantní, což znamenalo, že vesmír bude pokračovat ve své expanzi až do takzvaného „velkého zamrznutí“ (Big Freeze), kdy budou galaxie od sebe tak vzdálené, že se mezi nimi přestane šířit i světlo. Nová zjištění, prezentovaná na summitu Americké fyzikální společnosti v Kalifornii, však naznačují, že temná energie dosáhla vrcholu před miliardami let a nyní oslabuje přibližně o 10 %.
„Pozorujeme, že něco skutečně tlačí galaxie od sebe, ale není to konstantní síla. Slábne,“ uvedl profesor Carlos Frenk z Durhamské univerzity.
Desi využívá 5 000 optických vláken ke snímání vesmíru s dosud nevídanou přesností. Nejnovější analýza zahrnuje data z 15 milionů galaxií pokrývající 11 miliard let kosmické historie a umožnila vytvořit nejdetailnější trojrozměrnou mapu vesmíru.
Pokud bude trend slábnutí temné energie pokračovat a dosáhne záporných hodnot, znamenalo by to, že vesmír by se přestal rozpínat a nakonec by se začal smršťovat. Tento scénář, známý jako velký krach, by vedl k opětovnému zhroucení celého vesmíru do jediného bodu – podobně jako tomu bylo před velkým třeskem.
Výsledky studie sice neodpovídají nejvyššímu stupni statistické jistoty, který se v oboru považuje za nutný pro definitivní potvrzení objevů, ale mezi vědci už vyvolaly výrazný posun v názorech. Někteří skeptici, jako profesor John Peacock z Univerzity v Edinburghu, který dříve pochyboval o proměnlivé povaze temné energie, nyní tvrdí, že je o těchto datech přesvědčen.
„Extrémní tvrzení vyžadují extrémní důkazy. Vědu neberu jako sázku, ale na tento výsledek bych si klidně vsadil tisíc liber,“ prohlásil.
Jiní odborníci však zůstávají opatrní. „Tyto nové měření zatím neposkytují rozhodující důkaz pro teorii slábnoucí temné energie. Možná to přijde, až Desi nashromáždí více dat,“ uvedl profesor George Efstathiou z Cambridgeské univerzity.
Zatímco odpovědi na klíčové otázky stále chybí, vědci se shodují, že pokud se potvrzení těchto výsledků podaří, bude to znamenat zásadní změnu v chápání vesmíru. „Po dvaceti letech tápání v temné energii máme konečně nové otázky, které nás mohou posunout dál,“ dodal profesor Ofer Lahav z Londýnské univerze.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.