Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Za nákazami stály dvě vzácné varianty salmonely – Blockley a Strathcona –, které se obvykle v Evropě téměř nevyskytují. Původ infekce byl podle britské Agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) opakovaně dohledán právě k rajčatům. Alarmující je, že se nákaza neomezila jen na jednu oblast, ale byla rozptýlena po celé zemi.
Kmen Salmonella Blockley se častěji objevuje v jihovýchodní Asii a Severní Americe. V Evropě byl zaznamenán jen několikrát. Strain Strathcona byl poprvé identifikován v Kanadě v roce 1988 a jeho výskyt je celosvětově velmi vzácný. V rámci šetření UKHSA bylo potvrzeno 81 případů nákazy kmenem Blockley, z toho 14 lidí muselo být hospitalizováno. Dalších 24 případů bylo spojeno s kmenem Strathcona – a i zde byly rajčata hlavním podezřelým zdrojem.
Salmonela je bakteriální infekce postihující trávicí trakt, která se běžně vyskytuje v mase, vejcích nebo drůbeži. Obvykle vyvolává průjmy, horečku a zvracení, které v lehčích případech odezní během několika dní. V některých případech ale může být infekce smrtelná, především u starších osob či lidí s oslabenou imunitou.
Podle britských statistik způsobuje potravinová salmonela v průměru 33 úmrtí ročně. Závažnější bilanci má v této kategorii pouze norovirus, který je přisuzován přibližně 56 úmrtím ročně. I přesto ale nové zjištění UKHSA vyvolalo vlnu znepokojení.
Experti upozorňují, že právě specifická struktura a konzistence rajčat může zvyšovat pravděpodobnost, že na jejich povrchu ulpí nebezpečné bakterie. Na rozdíl od tepelně upravovaných potravin se rajčata často konzumují syrová, což zvyšuje riziko přenosu infekce přímo do lidského těla.
Po zveřejnění údajů vyzývají hygienici obyvatele, aby si dávali pozor na původ rajčat, dodržovali přísné hygienické postupy při manipulaci s čerstvou zeleninou a pečlivě je omývali před konzumací. Zároveň upozorňují spotřebitele, aby při jakýchkoli příznacích infekce, jako jsou průjem, bolesti břicha, horečka nebo nevolnost, okamžitě vyhledali lékařskou pomoc.
Skandál kolem kontaminovaných rajčat přichází v době, kdy se zdravotní úřady potýkají s obecně vyšším výskytem salmonelových infekcí než v předešlých dvou letech. V prvním čtvrtletí letošního roku bylo zaznamenáno výrazně více případů než ve stejném období let 2023 a 2024.
Zatím není známo, zda byly nakažené plody domácího nebo zahraničního původu, ani zda se jedná o ojedinělou událost, nebo pokračující hrozbu. UKHSA pokračuje ve vyšetřování a nevylučuje další opatření včetně možných stažení konkrétních šarží ze supermarketů.
Zdravotníci zdůrazňují, že přestože jsou rajčata běžnou a zdravou součástí jídelníčku, v současné situaci je důležité zvýšené opatrnosti nepodceňovat.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.