Válka v Íránu a zablokování Hormuzského průlivu začínají drtivě dopadat na zemědělce v jižní Asii. Přestože se konflikt odehrává tisíce kilometrů daleko, v Indii a na Šrí Lance vyvolává nedostatek hnojiv a pohonných hmot paniku, která může podle odborníků vyústit v hlubokou potravinovou krizi. Světový potravinový program odhaduje, že pokud boje neskončí do června, mohlo by do stavu akutní potravinové nejistoty upadnout dalších 45 milionů lidí.
Indie, která je po Číně druhým největším spotřebitelem hnojiv na světě, je na dodávkách z Perského zálivu životně závislá. Většina surovin i hotových produktů proudí právě přes nyní uzavřený Hormuzský průliv.
Situaci komplikuje i fakt, že indická domácí výroba močoviny, klíčového dusíkatého hnojiva, závisí na dováženém zemním plynu. Kvůli omezení dodávek plynu o 30 % už nyní tamní továrny hlásí potíže, což zemědělce v „obilnici Indie“, státech Paňdžáb a Harijána, naplňuje ochromující úzkostí.
Zemědělci se obávají, že bez dostatku hnojiv budou výnosy rýže a bavlny v nadcházející sezóně drasticky nízké. To by mělo dominový efekt na celé rodiny a regiony, které jsou na zemědělství existenčně závislé. Prodejci hnojiv potvrzují, že za desítky let své praxe nezažili takovou míru paniky. Rolníci se snaží předzásobit, i když mají hnojiva omezenou trvanlivost, a ceny na černém trhu začínají stoupat.
Indická vláda se sice snaží situaci uklidnit prohlášeními, že zásob je dostatek a zdroje se daří diverzifikovat mimo oblast Zálivu, ale realita v terénu hovoří o opaku. Zemědělství už tak bojuje s nízkými zisky a vysokým zadlužením farmářů. Nedostatek nafty a rostoucí ceny elektřiny navíc ztěžují zavlažování, sklizeň i transport plodin, což dále podkopává potravinovou bezpečnost země.
Ještě kritičtější je situace na Šrí Lance, která se z podobného nedostatku hnojiv vzpamatovávala teprve před pěti lety během tehdejší ekonomické krize. Podle zpráv OSN patří Šrí Lanka k nejzranitelnějším zemím světa, pokud bude blokáda v Zálivu pokračovat. Někteří tamní farmáři se už nyní rozhodli v příští sezóně rýži vůbec nesázet ze strachu, že se kvůli drahým vstupům jen více zadluží.
Zástupci šrílanských zemědělských svazů obviňují vládu ze lži, když tvrdí, že jsou sklady plné. Podle nich jsou zásoby v regionech minimální a ceny se již stihly téměř zdvojnásobit. Pokud bude nadcházející sklizeň zasažena, hrozí zemi nejen nedostatek základních potravin, ale i ohrožení národní bezpečnosti.
Celý region se tak ocitá v nejistotě, která spojuje geopolitiku s každodenním přežitím milionů lidí. Jak shrnul jeden z indických farmářů, pokud se dodávky hnojiv a paliv brzy neobnoví, nebudou zemědělci schopni nasytit své rodiny ani zbytek země. Jižní Asie tak stojí na prahu měsíce, který rozhodne o tom, zda se podaří odvrátit hladomor vyvolaný konfliktem na druhém konci kontinentu.
Politický osud vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové se rozhodne v úterý, kdy pařížský odvolací soud vynese verdikt ohledně její způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027.
Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.
Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem.
Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.