Válka v Íránu a zablokování Hormuzského průlivu začínají drtivě dopadat na zemědělce v jižní Asii. Přestože se konflikt odehrává tisíce kilometrů daleko, v Indii a na Šrí Lance vyvolává nedostatek hnojiv a pohonných hmot paniku, která může podle odborníků vyústit v hlubokou potravinovou krizi. Světový potravinový program odhaduje, že pokud boje neskončí do června, mohlo by do stavu akutní potravinové nejistoty upadnout dalších 45 milionů lidí.
Indie, která je po Číně druhým největším spotřebitelem hnojiv na světě, je na dodávkách z Perského zálivu životně závislá. Většina surovin i hotových produktů proudí právě přes nyní uzavřený Hormuzský průliv.
Situaci komplikuje i fakt, že indická domácí výroba močoviny, klíčového dusíkatého hnojiva, závisí na dováženém zemním plynu. Kvůli omezení dodávek plynu o 30 % už nyní tamní továrny hlásí potíže, což zemědělce v „obilnici Indie“, státech Paňdžáb a Harijána, naplňuje ochromující úzkostí.
Zemědělci se obávají, že bez dostatku hnojiv budou výnosy rýže a bavlny v nadcházející sezóně drasticky nízké. To by mělo dominový efekt na celé rodiny a regiony, které jsou na zemědělství existenčně závislé. Prodejci hnojiv potvrzují, že za desítky let své praxe nezažili takovou míru paniky. Rolníci se snaží předzásobit, i když mají hnojiva omezenou trvanlivost, a ceny na černém trhu začínají stoupat.
Indická vláda se sice snaží situaci uklidnit prohlášeními, že zásob je dostatek a zdroje se daří diverzifikovat mimo oblast Zálivu, ale realita v terénu hovoří o opaku. Zemědělství už tak bojuje s nízkými zisky a vysokým zadlužením farmářů. Nedostatek nafty a rostoucí ceny elektřiny navíc ztěžují zavlažování, sklizeň i transport plodin, což dále podkopává potravinovou bezpečnost země.
Ještě kritičtější je situace na Šrí Lance, která se z podobného nedostatku hnojiv vzpamatovávala teprve před pěti lety během tehdejší ekonomické krize. Podle zpráv OSN patří Šrí Lanka k nejzranitelnějším zemím světa, pokud bude blokáda v Zálivu pokračovat. Někteří tamní farmáři se už nyní rozhodli v příští sezóně rýži vůbec nesázet ze strachu, že se kvůli drahým vstupům jen více zadluží.
Zástupci šrílanských zemědělských svazů obviňují vládu ze lži, když tvrdí, že jsou sklady plné. Podle nich jsou zásoby v regionech minimální a ceny se již stihly téměř zdvojnásobit. Pokud bude nadcházející sklizeň zasažena, hrozí zemi nejen nedostatek základních potravin, ale i ohrožení národní bezpečnosti.
Celý region se tak ocitá v nejistotě, která spojuje geopolitiku s každodenním přežitím milionů lidí. Jak shrnul jeden z indických farmářů, pokud se dodávky hnojiv a paliv brzy neobnoví, nebudou zemědělci schopni nasytit své rodiny ani zbytek země. Jižní Asie tak stojí na prahu měsíce, který rozhodne o tom, zda se podaří odvrátit hladomor vyvolaný konfliktem na druhém konci kontinentu.
Meteorologické léto oficiálně začne, jakmile skončí květen. Přesto se již během následujícího víkendu můžeme v Česku dočkat tropického počasí. Meteorologové zmiňují tři oblasti, kde by teploty mohly překročit hranici 30 stupňů.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.
Federální obžaloba bývalého kubánského vůdce Raúla Castra za sestřelení civilního letadla z roku 1996 může definitivně zhatit jakoukoliv šanci na diplomatickou dohodu a dovést Spojené státy a Kubu až k otevřenému vojenskému konfliktu. Zprávu o obvinění s nadšením přivítala kubánská exilová komunita v Miami, která se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv ústupkům vůči Havaně a požaduje úplný konec současného režimu. Bývalý americký diplomat Ricardo Zúñiga, který v minulosti vedl tajná vyjednávání s Havanou, však varoval, že krok ministerstva spravedlnosti může mít zcela opačný účinek, protože Washington tímto krokem fakticky uzavřel veškeré komunikační kanály.
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.
Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.