Válka, jak jste ji nikdy neslyšeli. Unikátní dokument přináší jedinečný pohled na dění na Ukrajině

Clarková, která se specializuje na přechodovou spravedlnost a mezinárodní trestní právo, se rozhodla zkoumat dopady války na přírodu jiným způsobem – skrze zvuky. Její projekt podpořený britskou Leverhulme Trust zahrnuje více než 30 rozhovorů s ukrajinskými biology, ornitology, herpetology i mořským biologem, kteří kromě rozhovorů pořizovali i nahrávky místních zvukových krajin.

Jedním z nejsilnějších záznamů je nahrávka íránských dronů Šáhid, které prolétaly nad kanceláří pracovníka v národním parku Tuzlivski Lymany na jihu Ukrajiny. Tyto „nenormální“ zvuky podle něj citelně ovlivňují některé druhy ptáků. V roce 2024 například opustila kolonie plameňáků svá hnízda kvůli hluku, což vedlo k úhynu vajec. Výzkumy i mimo válečný kontext přitom ukazují, že drony mohou zásadně narušit hnízdění ptáků.

Jiný vědec – herpetolog – sdílel záznam žab z oblasti Volyň na severu země, který pořídil ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Tvrdí, že možná šlo o poslední takový „žabí koncert“, protože oblast je nyní silně militarizována a stavba obranných zařízení nevyhnutelně zasahuje do místních ekosystémů.

Zajímavý je i fenomén, kdy válka paradoxně přírodě v některých směrech pomáhá. V řadě oblastí totiž došlo ke snížení antropogenního tlaku – například díky zákazu lovu, který platí od počátku války na východě země v roce 2014. Tento zákaz umožnil rozmach druhů, jako jsou lišky nebo srnci. Jeden z účastníků výzkumu například nahrál noční zvuky z louky v Kyjevské oblasti, kde je slyšet vzdálené volání lišky. Jiný zaznamenal zvuky srnců v blízkosti přírodní rezervace Kaniv.

Ovšem nekontrolovaný nárůst některých populací může mít negativní dopady. Slavný ekolog Aldo Leopold již v roce 1949 varoval, že vymýcení vlků v USA vedlo k přemnožení jelenů, kteří následně zničili rozsáhlé části vegetace. Je tedy třeba mít na paměti, že i „pozitivní“ důsledky války mohou mít stinné stránky.

Příroda ale dokazuje i mimořádnou schopnost regenerace. Jedním z příkladů je zóna kolem Černobylu, která byla po jaderné havárii v roce 1986 vyhlášena jako neobyvatelná. Dnes zde ale vědci opět zaznamenávají zpěv ptáků – a některé druhy se dokonce přizpůsobily vysoké radiaci. Jiný příklad se týká přehrady Kachovka, kterou Rusové zničili v červnu 2023. Po odtoku vody z rezervoáru se na jeho dně začal tvořit mladý vrbový les.

Záznamy z přírodní rezervace Jelaněcká step v Mykolajivské oblasti zase zachycují zvuky větru a volání bažantů – symbol obnovy divoké stepi. A i vojáci z frontové linie v Charkovské oblasti zaznamenali zpěv ptáků – podobně jako v první světové válce, kdy ptáci zpívali i nad zákopy. Některé druhy ptáků, například volavky, kormoráni nebo čápi bílí, se podle výzkumníků dokonce adaptovaly na válečný hluk.

Profesorka Clarková se ve svém výzkumu zaměřuje i na právní rovinu – konkrétně na environmentální reparace. Podle ní je třeba se vedle nápravy škod soustředit i na podporu samovolného zotavení ekosystémů. Zvuky přírody mohou být důkazem jak o utrpení, tak o její obnovující síle. Reparace by tedy neměly tyto přírodní procesy narušovat, ale naopak je podporovat.

Celý výzkum ukazuje, že příroda není během války jen tichým pozorovatelem. Naopak – trpí, ale také překvapivě odolává. A pokud jí dáme prostor, může se začít hojit sama. Zvuky z válkou zasažených oblastí jsou tak nejen dokumentem ničení, ale i důkazem života, který se snaží znovu rozkvést navzdory hrůzám války.