Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
Clarková, která se specializuje na přechodovou spravedlnost a mezinárodní trestní právo, se rozhodla zkoumat dopady války na přírodu jiným způsobem – skrze zvuky. Její projekt podpořený britskou Leverhulme Trust zahrnuje více než 30 rozhovorů s ukrajinskými biology, ornitology, herpetology i mořským biologem, kteří kromě rozhovorů pořizovali i nahrávky místních zvukových krajin.
Jedním z nejsilnějších záznamů je nahrávka íránských dronů Šáhid, které prolétaly nad kanceláří pracovníka v národním parku Tuzlivski Lymany na jihu Ukrajiny. Tyto „nenormální“ zvuky podle něj citelně ovlivňují některé druhy ptáků. V roce 2024 například opustila kolonie plameňáků svá hnízda kvůli hluku, což vedlo k úhynu vajec. Výzkumy i mimo válečný kontext přitom ukazují, že drony mohou zásadně narušit hnízdění ptáků.
Jiný vědec – herpetolog – sdílel záznam žab z oblasti Volyň na severu země, který pořídil ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Tvrdí, že možná šlo o poslední takový „žabí koncert“, protože oblast je nyní silně militarizována a stavba obranných zařízení nevyhnutelně zasahuje do místních ekosystémů.
Zajímavý je i fenomén, kdy válka paradoxně přírodě v některých směrech pomáhá. V řadě oblastí totiž došlo ke snížení antropogenního tlaku – například díky zákazu lovu, který platí od počátku války na východě země v roce 2014. Tento zákaz umožnil rozmach druhů, jako jsou lišky nebo srnci. Jeden z účastníků výzkumu například nahrál noční zvuky z louky v Kyjevské oblasti, kde je slyšet vzdálené volání lišky. Jiný zaznamenal zvuky srnců v blízkosti přírodní rezervace Kaniv.
Video: |
Ovšem nekontrolovaný nárůst některých populací může mít negativní dopady. Slavný ekolog Aldo Leopold již v roce 1949 varoval, že vymýcení vlků v USA vedlo k přemnožení jelenů, kteří následně zničili rozsáhlé části vegetace. Je tedy třeba mít na paměti, že i „pozitivní“ důsledky války mohou mít stinné stránky.
Příroda ale dokazuje i mimořádnou schopnost regenerace. Jedním z příkladů je zóna kolem Černobylu, která byla po jaderné havárii v roce 1986 vyhlášena jako neobyvatelná. Dnes zde ale vědci opět zaznamenávají zpěv ptáků – a některé druhy se dokonce přizpůsobily vysoké radiaci. Jiný příklad se týká přehrady Kachovka, kterou Rusové zničili v červnu 2023. Po odtoku vody z rezervoáru se na jeho dně začal tvořit mladý vrbový les.
Záznamy z přírodní rezervace Jelaněcká step v Mykolajivské oblasti zase zachycují zvuky větru a volání bažantů – symbol obnovy divoké stepi. A i vojáci z frontové linie v Charkovské oblasti zaznamenali zpěv ptáků – podobně jako v první světové válce, kdy ptáci zpívali i nad zákopy. Některé druhy ptáků, například volavky, kormoráni nebo čápi bílí, se podle výzkumníků dokonce adaptovaly na válečný hluk.
Profesorka Clarková se ve svém výzkumu zaměřuje i na právní rovinu – konkrétně na environmentální reparace. Podle ní je třeba se vedle nápravy škod soustředit i na podporu samovolného zotavení ekosystémů. Zvuky přírody mohou být důkazem jak o utrpení, tak o její obnovující síle. Reparace by tedy neměly tyto přírodní procesy narušovat, ale naopak je podporovat.
Celý výzkum ukazuje, že příroda není během války jen tichým pozorovatelem. Naopak – trpí, ale také překvapivě odolává. A pokud jí dáme prostor, může se začít hojit sama. Zvuky z válkou zasažených oblastí jsou tak nejen dokumentem ničení, ale i důkazem života, který se snaží znovu rozkvést navzdory hrůzám války.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.