Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
Clarková, která se specializuje na přechodovou spravedlnost a mezinárodní trestní právo, se rozhodla zkoumat dopady války na přírodu jiným způsobem – skrze zvuky. Její projekt podpořený britskou Leverhulme Trust zahrnuje více než 30 rozhovorů s ukrajinskými biology, ornitology, herpetology i mořským biologem, kteří kromě rozhovorů pořizovali i nahrávky místních zvukových krajin.
Jedním z nejsilnějších záznamů je nahrávka íránských dronů Šáhid, které prolétaly nad kanceláří pracovníka v národním parku Tuzlivski Lymany na jihu Ukrajiny. Tyto „nenormální“ zvuky podle něj citelně ovlivňují některé druhy ptáků. V roce 2024 například opustila kolonie plameňáků svá hnízda kvůli hluku, což vedlo k úhynu vajec. Výzkumy i mimo válečný kontext přitom ukazují, že drony mohou zásadně narušit hnízdění ptáků.
Jiný vědec – herpetolog – sdílel záznam žab z oblasti Volyň na severu země, který pořídil ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Tvrdí, že možná šlo o poslední takový „žabí koncert“, protože oblast je nyní silně militarizována a stavba obranných zařízení nevyhnutelně zasahuje do místních ekosystémů.
Zajímavý je i fenomén, kdy válka paradoxně přírodě v některých směrech pomáhá. V řadě oblastí totiž došlo ke snížení antropogenního tlaku – například díky zákazu lovu, který platí od počátku války na východě země v roce 2014. Tento zákaz umožnil rozmach druhů, jako jsou lišky nebo srnci. Jeden z účastníků výzkumu například nahrál noční zvuky z louky v Kyjevské oblasti, kde je slyšet vzdálené volání lišky. Jiný zaznamenal zvuky srnců v blízkosti přírodní rezervace Kaniv.
Video: |
Ovšem nekontrolovaný nárůst některých populací může mít negativní dopady. Slavný ekolog Aldo Leopold již v roce 1949 varoval, že vymýcení vlků v USA vedlo k přemnožení jelenů, kteří následně zničili rozsáhlé části vegetace. Je tedy třeba mít na paměti, že i „pozitivní“ důsledky války mohou mít stinné stránky.
Příroda ale dokazuje i mimořádnou schopnost regenerace. Jedním z příkladů je zóna kolem Černobylu, která byla po jaderné havárii v roce 1986 vyhlášena jako neobyvatelná. Dnes zde ale vědci opět zaznamenávají zpěv ptáků – a některé druhy se dokonce přizpůsobily vysoké radiaci. Jiný příklad se týká přehrady Kachovka, kterou Rusové zničili v červnu 2023. Po odtoku vody z rezervoáru se na jeho dně začal tvořit mladý vrbový les.
Záznamy z přírodní rezervace Jelaněcká step v Mykolajivské oblasti zase zachycují zvuky větru a volání bažantů – symbol obnovy divoké stepi. A i vojáci z frontové linie v Charkovské oblasti zaznamenali zpěv ptáků – podobně jako v první světové válce, kdy ptáci zpívali i nad zákopy. Některé druhy ptáků, například volavky, kormoráni nebo čápi bílí, se podle výzkumníků dokonce adaptovaly na válečný hluk.
Profesorka Clarková se ve svém výzkumu zaměřuje i na právní rovinu – konkrétně na environmentální reparace. Podle ní je třeba se vedle nápravy škod soustředit i na podporu samovolného zotavení ekosystémů. Zvuky přírody mohou být důkazem jak o utrpení, tak o její obnovující síle. Reparace by tedy neměly tyto přírodní procesy narušovat, ale naopak je podporovat.
Celý výzkum ukazuje, že příroda není během války jen tichým pozorovatelem. Naopak – trpí, ale také překvapivě odolává. A pokud jí dáme prostor, může se začít hojit sama. Zvuky z válkou zasažených oblastí jsou tak nejen dokumentem ničení, ale i důkazem života, který se snaží znovu rozkvést navzdory hrůzám války.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.