Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
Clarková, která se specializuje na přechodovou spravedlnost a mezinárodní trestní právo, se rozhodla zkoumat dopady války na přírodu jiným způsobem – skrze zvuky. Její projekt podpořený britskou Leverhulme Trust zahrnuje více než 30 rozhovorů s ukrajinskými biology, ornitology, herpetology i mořským biologem, kteří kromě rozhovorů pořizovali i nahrávky místních zvukových krajin.
Jedním z nejsilnějších záznamů je nahrávka íránských dronů Šáhid, které prolétaly nad kanceláří pracovníka v národním parku Tuzlivski Lymany na jihu Ukrajiny. Tyto „nenormální“ zvuky podle něj citelně ovlivňují některé druhy ptáků. V roce 2024 například opustila kolonie plameňáků svá hnízda kvůli hluku, což vedlo k úhynu vajec. Výzkumy i mimo válečný kontext přitom ukazují, že drony mohou zásadně narušit hnízdění ptáků.
Jiný vědec – herpetolog – sdílel záznam žab z oblasti Volyň na severu země, který pořídil ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Tvrdí, že možná šlo o poslední takový „žabí koncert“, protože oblast je nyní silně militarizována a stavba obranných zařízení nevyhnutelně zasahuje do místních ekosystémů.
Zajímavý je i fenomén, kdy válka paradoxně přírodě v některých směrech pomáhá. V řadě oblastí totiž došlo ke snížení antropogenního tlaku – například díky zákazu lovu, který platí od počátku války na východě země v roce 2014. Tento zákaz umožnil rozmach druhů, jako jsou lišky nebo srnci. Jeden z účastníků výzkumu například nahrál noční zvuky z louky v Kyjevské oblasti, kde je slyšet vzdálené volání lišky. Jiný zaznamenal zvuky srnců v blízkosti přírodní rezervace Kaniv.
Video: |
Ovšem nekontrolovaný nárůst některých populací může mít negativní dopady. Slavný ekolog Aldo Leopold již v roce 1949 varoval, že vymýcení vlků v USA vedlo k přemnožení jelenů, kteří následně zničili rozsáhlé části vegetace. Je tedy třeba mít na paměti, že i „pozitivní“ důsledky války mohou mít stinné stránky.
Příroda ale dokazuje i mimořádnou schopnost regenerace. Jedním z příkladů je zóna kolem Černobylu, která byla po jaderné havárii v roce 1986 vyhlášena jako neobyvatelná. Dnes zde ale vědci opět zaznamenávají zpěv ptáků – a některé druhy se dokonce přizpůsobily vysoké radiaci. Jiný příklad se týká přehrady Kachovka, kterou Rusové zničili v červnu 2023. Po odtoku vody z rezervoáru se na jeho dně začal tvořit mladý vrbový les.
Záznamy z přírodní rezervace Jelaněcká step v Mykolajivské oblasti zase zachycují zvuky větru a volání bažantů – symbol obnovy divoké stepi. A i vojáci z frontové linie v Charkovské oblasti zaznamenali zpěv ptáků – podobně jako v první světové válce, kdy ptáci zpívali i nad zákopy. Některé druhy ptáků, například volavky, kormoráni nebo čápi bílí, se podle výzkumníků dokonce adaptovaly na válečný hluk.
Profesorka Clarková se ve svém výzkumu zaměřuje i na právní rovinu – konkrétně na environmentální reparace. Podle ní je třeba se vedle nápravy škod soustředit i na podporu samovolného zotavení ekosystémů. Zvuky přírody mohou být důkazem jak o utrpení, tak o její obnovující síle. Reparace by tedy neměly tyto přírodní procesy narušovat, ale naopak je podporovat.
Celý výzkum ukazuje, že příroda není během války jen tichým pozorovatelem. Naopak – trpí, ale také překvapivě odolává. A pokud jí dáme prostor, může se začít hojit sama. Zvuky z válkou zasažených oblastí jsou tak nejen dokumentem ničení, ale i důkazem života, který se snaží znovu rozkvést navzdory hrůzám války.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
Americký prezident Donald Trump odvolal viceprezidenta J. D. Vance z vedení diplomatických jednání s Iránem. K tomuto kroku Bílého domu dochází bezprostředně poté, co viceprezident označil probíhající konflikt za hlavní příčinu zdrcující porážky Republikánské strany v nedávných listopadových volbách do Kongresu.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.