Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
Clarková, která se specializuje na přechodovou spravedlnost a mezinárodní trestní právo, se rozhodla zkoumat dopady války na přírodu jiným způsobem – skrze zvuky. Její projekt podpořený britskou Leverhulme Trust zahrnuje více než 30 rozhovorů s ukrajinskými biology, ornitology, herpetology i mořským biologem, kteří kromě rozhovorů pořizovali i nahrávky místních zvukových krajin.
Jedním z nejsilnějších záznamů je nahrávka íránských dronů Šáhid, které prolétaly nad kanceláří pracovníka v národním parku Tuzlivski Lymany na jihu Ukrajiny. Tyto „nenormální“ zvuky podle něj citelně ovlivňují některé druhy ptáků. V roce 2024 například opustila kolonie plameňáků svá hnízda kvůli hluku, což vedlo k úhynu vajec. Výzkumy i mimo válečný kontext přitom ukazují, že drony mohou zásadně narušit hnízdění ptáků.
Jiný vědec – herpetolog – sdílel záznam žab z oblasti Volyň na severu země, který pořídil ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Tvrdí, že možná šlo o poslední takový „žabí koncert“, protože oblast je nyní silně militarizována a stavba obranných zařízení nevyhnutelně zasahuje do místních ekosystémů.
Zajímavý je i fenomén, kdy válka paradoxně přírodě v některých směrech pomáhá. V řadě oblastí totiž došlo ke snížení antropogenního tlaku – například díky zákazu lovu, který platí od počátku války na východě země v roce 2014. Tento zákaz umožnil rozmach druhů, jako jsou lišky nebo srnci. Jeden z účastníků výzkumu například nahrál noční zvuky z louky v Kyjevské oblasti, kde je slyšet vzdálené volání lišky. Jiný zaznamenal zvuky srnců v blízkosti přírodní rezervace Kaniv.
Video: |
Ovšem nekontrolovaný nárůst některých populací může mít negativní dopady. Slavný ekolog Aldo Leopold již v roce 1949 varoval, že vymýcení vlků v USA vedlo k přemnožení jelenů, kteří následně zničili rozsáhlé části vegetace. Je tedy třeba mít na paměti, že i „pozitivní“ důsledky války mohou mít stinné stránky.
Příroda ale dokazuje i mimořádnou schopnost regenerace. Jedním z příkladů je zóna kolem Černobylu, která byla po jaderné havárii v roce 1986 vyhlášena jako neobyvatelná. Dnes zde ale vědci opět zaznamenávají zpěv ptáků – a některé druhy se dokonce přizpůsobily vysoké radiaci. Jiný příklad se týká přehrady Kachovka, kterou Rusové zničili v červnu 2023. Po odtoku vody z rezervoáru se na jeho dně začal tvořit mladý vrbový les.
Záznamy z přírodní rezervace Jelaněcká step v Mykolajivské oblasti zase zachycují zvuky větru a volání bažantů – symbol obnovy divoké stepi. A i vojáci z frontové linie v Charkovské oblasti zaznamenali zpěv ptáků – podobně jako v první světové válce, kdy ptáci zpívali i nad zákopy. Některé druhy ptáků, například volavky, kormoráni nebo čápi bílí, se podle výzkumníků dokonce adaptovaly na válečný hluk.
Profesorka Clarková se ve svém výzkumu zaměřuje i na právní rovinu – konkrétně na environmentální reparace. Podle ní je třeba se vedle nápravy škod soustředit i na podporu samovolného zotavení ekosystémů. Zvuky přírody mohou být důkazem jak o utrpení, tak o její obnovující síle. Reparace by tedy neměly tyto přírodní procesy narušovat, ale naopak je podporovat.
Celý výzkum ukazuje, že příroda není během války jen tichým pozorovatelem. Naopak – trpí, ale také překvapivě odolává. A pokud jí dáme prostor, může se začít hojit sama. Zvuky z válkou zasažených oblastí jsou tak nejen dokumentem ničení, ale i důkazem života, který se snaží znovu rozkvést navzdory hrůzám války.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.