Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Podle předběžných čísel přibylo v srpnu pouze 22 000 nových pracovních míst, což je velmi málo. Obvykle totiž ekonomika potřebuje vytvořit kolem 100 000 míst za měsíc, aby se udržela v souladu s populačním růstem.
Za poslední čtyři měsíce vzniklo jen 107 000 nových míst, což je nejhorší výsledek za poslední desítky let, pokud nepočítáme období recese. V červnu dokonce došlo ke ztrátě 13 000 pracovních míst, což se naposledy stalo v prosinci 2020. I přes Trumpovy sliby, že cla podpoří americkou výrobu, ztratil výrobní sektor letos už 78 000 pracovních míst.
Trumpova administrativa se snaží tyto špatné zprávy bagatelizovat a zpochybňovat. Prezident dokonce propustil šéfku úřadu, který zprávu vydal, a na její místo se chystá dosadit loajálního člověka. Sám prezident se pustil do kritiky předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že nesnížil úrokové sazby. Ostatní vládní úředníci přiznávají, že čísla jsou „zklamáním“. Ministr obchodu Howard Lutnick dokonce žádal veřejnost o trpělivost a vyzval je, aby jeho ekonomické výsledky hodnotili až za rok.
Získat od lidí trpělivost ale nebude snadné, protože veřejnost je vůči Trumpově ekonomické politice stále skeptičtější. Podle průzkumu agentury Quinnipiac University z konce srpna dosáhla Trumpova ekonomická schvalovací čísla nejnižších hodnot za obě jeho funkční období – až 57 % respondentů s ním nesouhlasí. Podobné výsledky přinesly i další průzkumy. Kritika přichází dokonce i od jeho vlastních podporovatelů, kdy více než čtvrtina republikánů nesouhlasí s vysokými životními náklady a 32 % s jeho celní politikou.
Hlavní hrozbou pro Trumpa je, že pokud se ekonomická situace ještě zhorší, lidé mohou ztratit trpělivost s jeho politikou. Jeho kontroverzní kroky, ať už jde o deportace, nebo o nasazování vojsk na domácí půdě, většinu Američanů přímo nezasáhly, ale ekonomika už ano. V případě pokračujícího zhoršování situace na tom budou Američané podstatně hůř.
I když se Trump pokouší svalovat vinu na Úřad pro statistiku práce nebo na Fed, je velmi pravděpodobné, že veřejnost si dokáže vše spojit s jeho zavedením masivních cel, která zavedl bez konzultace s Kongresem. Svými rozhodnutími dobrovolně převzal odpovědnost za už tak křehkou ekonomickou situaci a navíc do ní vnesl obrovskou nejistotu. Investoval do toho značný politický kapitál, a vypadá to, že jde o velmi špatnou sázku.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.