Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Podle předběžných čísel přibylo v srpnu pouze 22 000 nových pracovních míst, což je velmi málo. Obvykle totiž ekonomika potřebuje vytvořit kolem 100 000 míst za měsíc, aby se udržela v souladu s populačním růstem.
Za poslední čtyři měsíce vzniklo jen 107 000 nových míst, což je nejhorší výsledek za poslední desítky let, pokud nepočítáme období recese. V červnu dokonce došlo ke ztrátě 13 000 pracovních míst, což se naposledy stalo v prosinci 2020. I přes Trumpovy sliby, že cla podpoří americkou výrobu, ztratil výrobní sektor letos už 78 000 pracovních míst.
Trumpova administrativa se snaží tyto špatné zprávy bagatelizovat a zpochybňovat. Prezident dokonce propustil šéfku úřadu, který zprávu vydal, a na její místo se chystá dosadit loajálního člověka. Sám prezident se pustil do kritiky předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že nesnížil úrokové sazby. Ostatní vládní úředníci přiznávají, že čísla jsou „zklamáním“. Ministr obchodu Howard Lutnick dokonce žádal veřejnost o trpělivost a vyzval je, aby jeho ekonomické výsledky hodnotili až za rok.
Získat od lidí trpělivost ale nebude snadné, protože veřejnost je vůči Trumpově ekonomické politice stále skeptičtější. Podle průzkumu agentury Quinnipiac University z konce srpna dosáhla Trumpova ekonomická schvalovací čísla nejnižších hodnot za obě jeho funkční období – až 57 % respondentů s ním nesouhlasí. Podobné výsledky přinesly i další průzkumy. Kritika přichází dokonce i od jeho vlastních podporovatelů, kdy více než čtvrtina republikánů nesouhlasí s vysokými životními náklady a 32 % s jeho celní politikou.
Hlavní hrozbou pro Trumpa je, že pokud se ekonomická situace ještě zhorší, lidé mohou ztratit trpělivost s jeho politikou. Jeho kontroverzní kroky, ať už jde o deportace, nebo o nasazování vojsk na domácí půdě, většinu Američanů přímo nezasáhly, ale ekonomika už ano. V případě pokračujícího zhoršování situace na tom budou Američané podstatně hůř.
I když se Trump pokouší svalovat vinu na Úřad pro statistiku práce nebo na Fed, je velmi pravděpodobné, že veřejnost si dokáže vše spojit s jeho zavedením masivních cel, která zavedl bez konzultace s Kongresem. Svými rozhodnutími dobrovolně převzal odpovědnost za už tak křehkou ekonomickou situaci a navíc do ní vnesl obrovskou nejistotu. Investoval do toho značný politický kapitál, a vypadá to, že jde o velmi špatnou sázku.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
