V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Zájem o hlasování byl nebývalý a atakoval dosavadní rekordy. Jen do 18:30 své právo využilo přes 77,8 % voličů, což představuje více než 5,8 milionu lidí. Očekává se, že po započtení všech hlasů bude výsledná účast ještě o něco vyšší.
I když oficiální data teprve vznikají, odhady předních agentur hovoří o politickém převratu. Institut Median předpovídá suverénní vítězství straně Tisza se ziskem 55,5 %, zatímco dosud vládnoucí koalice Fidesz-KDNP se propadla na necelých 38 %. Pokud se tato čísla potvrdí, půjde o oslabení vládního tábora o více než 14 procentních bodů oproti minulému období.
Pro teprve dvouletou stranu Tisza by takový výsledek znamenal zisk absolutní většiny v parlamentu. Podle Medianu by mohla získat 131 až 139 křesel. To je zásadní především kvůli hranici 133 mandátů, která v Maďarsku představuje ústavní většinu umožňující samostatné změny základního zákona.
Podobné závěry přineslo i Výzkumné centrum 21, které straně Tisza přisuzuje sedmnáctiprocentní náskok. Podle jejich analýz získal vítěz podporu přibližně 3,2 milionu lidí, ovšem otázka, zda to bude stačit na zmíněnou ústavní většinu, zůstává zatím otevřená.
Data Tibora Závecze z televize ATV rovněž potvrzují dominanci Tiszy (54 %) nad Fideszem (40 %). Závecz navíc upozornil na společenskou náladu – lidé ve svém okolí vnímali sympatizanty opozičního hnutí mnohem silněji, což svědčí o velmi úspěšné mobilizaci voličů.
Pro menší politické subjekty dopadly volby podle odhadů velmi špatně. Strana Mi Hazánk balancuje na hranici 5 % a reálně jí hrozí odchod z parlamentu. Demokratická koalice (DK) i Strana dvouocasého psa (MKKP) se pohybují pouze kolem 1 %, což na vstup do Národního shromáždění stačit nebude.
Průzkumy ukazují, že Tisza dokázala oslovit hlavně lidi, kteří dříve k volbám nechodili – podpořilo ji 62 % bývalých nevoličů. Fidesz naopak o část své základny přišel; část jeho dřívějších příznivců přešla ke konkurenci a zbytek k urnám vůbec nedorazil.
Letošní volby přinesly i jeden významný společenský milník. Poprvé v historii zasedne v maďarském parlamentu zástupce romské menšiny, který získal vlastní mandát.
Přestože v obou hlavních táborech panovalo odhodlání a víra ve vlastní úspěch, celospolečensky se vítězství očekávalo spíše od opoziční Tiszy. Definitivní potvrzení těchto předběžných odhadů přinesou až oficiální výsledky, které volební úřad zveřejní během noci.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.