V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Zatímco někteří pracovníci si volnější pravidla chválí kvůli vyššímu pohodlí při práci, jiní je považují za nespravedlivá vůči ženám, od kterých se při odhalení nohou stále očekávají silonové punčocháče. Část žen dokonce hovoří o obtěžování mužským ochlupením, pro což se na internetu vžil termín sunehara.
Zástupce tokijské samosprávy Noboru Watanabe k tomu uvedl, že cílem je nabídnout lidem v extrémních horkách více možností bez diktování konkrétního oděvu, pokud oblečení nikoho neuráží. Červnový průzkum kliniky Gorilla Clinic ukázal, že 53,5 % dotázaných je proti nošení šortek do práce, zatímco 46,5 % nápad podporuje, přičemž nejčastějším důvodem odporu u obou pohlaví byly obavy z postavy a ochlupení.
Přestože v mladých firmách a technologických společnostech se neformální oblečení prosazuje delší dobu, vládní doporučení z něj učinilo společensky přijatelnější normu. Mnoho mužů se však kvůli ochlupení na nohách cítí nesví. Ředitel kliniky Gorilla Clinic Akifumi Funatsu zaznamenal nárůst klientů žádajících laserovou depilaci, kterou již nepovažují za pouhou estetickou záležitost, ale za součást společenské etikety při nošení šortek.
Změnu letního šatníku poprvé prosadila Koikeová jako ministryně životního prostředí již v roce 2005 v rámci národní kampaně Cool Biz zaměřené na úsporu energie. Do akce se tehdy zapojil i premiér Džuničiró Koizumi, který vystupoval bez kravaty a saka. Po zemětřesení a cunami v roce 2011 vláda kampaň rozšířila pod názvem Super Cool Biz. V současnosti Japonsko čelí rekordním horkům a vysokým cenám energií, přičemž meteorologové varují před extrémními teplotami přesahujícími 40 °C. Podle úřadů si úpal v polovině července vyžádal sedm obětí a tisíce hospitalizací.
Vedle doporučení pít dostatek tekutin a používat klimatizaci se obyvatelé chránění před horkem pomocí oblečení s zabudovanými ventilátory, chladicích ubrousků či deštníků blokujících UV záření. Odborníci navíc zdůrazňují nutnost postupné aklimatizace na vysoké teploty už během období dešťů, jelikož přizpůsobení organismu trvá několik týdnů. Situaci v Japonsku navíc komplikuje vysoká vlhkost vzduchu, která ztěžuje odpařování potu a snižuje schopnost těla se přirozeně ochlazovat.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.