V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Zatímco někteří pracovníci si volnější pravidla chválí kvůli vyššímu pohodlí při práci, jiní je považují za nespravedlivá vůči ženám, od kterých se při odhalení nohou stále očekávají silonové punčocháče. Část žen dokonce hovoří o obtěžování mužským ochlupením, pro což se na internetu vžil termín sunehara.
Zástupce tokijské samosprávy Noboru Watanabe k tomu uvedl, že cílem je nabídnout lidem v extrémních horkách více možností bez diktování konkrétního oděvu, pokud oblečení nikoho neuráží. Červnový průzkum kliniky Gorilla Clinic ukázal, že 53,5 % dotázaných je proti nošení šortek do práce, zatímco 46,5 % nápad podporuje, přičemž nejčastějším důvodem odporu u obou pohlaví byly obavy z postavy a ochlupení.
Přestože v mladých firmách a technologických společnostech se neformální oblečení prosazuje delší dobu, vládní doporučení z něj učinilo společensky přijatelnější normu. Mnoho mužů se však kvůli ochlupení na nohách cítí nesví. Ředitel kliniky Gorilla Clinic Akifumi Funatsu zaznamenal nárůst klientů žádajících laserovou depilaci, kterou již nepovažují za pouhou estetickou záležitost, ale za součást společenské etikety při nošení šortek.
Změnu letního šatníku poprvé prosadila Koikeová jako ministryně životního prostředí již v roce 2005 v rámci národní kampaně Cool Biz zaměřené na úsporu energie. Do akce se tehdy zapojil i premiér Džuničiró Koizumi, který vystupoval bez kravaty a saka. Po zemětřesení a cunami v roce 2011 vláda kampaň rozšířila pod názvem Super Cool Biz. V současnosti Japonsko čelí rekordním horkům a vysokým cenám energií, přičemž meteorologové varují před extrémními teplotami přesahujícími 40 °C. Podle úřadů si úpal v polovině července vyžádal sedm obětí a tisíce hospitalizací.
Vedle doporučení pít dostatek tekutin a používat klimatizaci se obyvatelé chránění před horkem pomocí oblečení s zabudovanými ventilátory, chladicích ubrousků či deštníků blokujících UV záření. Odborníci navíc zdůrazňují nutnost postupné aklimatizace na vysoké teploty už během období dešťů, jelikož přizpůsobení organismu trvá několik týdnů. Situaci v Japonsku navíc komplikuje vysoká vlhkost vzduchu, která ztěžuje odpařování potu a snižuje schopnost těla se přirozeně ochlazovat.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Ukrajina se připravuje na významnou víkendovou návštěvu. Ze Spojených států amerických dorazí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Dvojice diplomatů se zastaví i v Rusku, informovala britská stanice BBC.
Od úterý sice máme meteorologický podzim, ale v některých částech Evropy nadále panuje horké léto. Upozornila na to britská stanice BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku, kde dokonce padl letošní teplotní rekord.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) představili ve čtvrtek novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Aplikace získala zcela nový vzhled a výrazně rozšiřuje množství zdravotních informací, ke kterým mají lidé přístup přímo ve svém telefonu.
Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.
Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.
Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.