Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Pokud by Trump svoji hrozbu uskutečnil doslova, týkala by se také Česka. Spojené státy totiž vůči České republice vykazují poměrně výrazný deficit v obchodu se zbožím. Podle amerického statistického úřadu Census Bureau vyvezly USA v roce 2025 do Česka zboží za 4,44 miliardy dolarů, zatímco z Česka dovezly zboží za 8,17 miliardy dolarů. Americký deficit tak činil 3,73 miliardy dolarů, tedy zhruba 80 miliard korun. V prvním pololetí letošního roku činil dalších 1,43 miliardy dolarů.
Je však nutné zdůraznit, že Trump Českou republiku jmenovitě nezmínil. Hrozbu formuloval obecně vůči všem zemím, s nimiž mají USA deficit. Také není jasné, jak by takto radikální omezení obchodu prakticky či právně provedl. V případě Česka by navíc obchodní opatření byla řešena především na úrovni Evropské unie, protože společná obchodní politika je kompetencí EU.
Trumpův výrok je přesto mimořádný. Propojuje totiž dvě oblasti hospodářské politiky, které jsou za normálních okolností oddělené. Prezident fakticky hrozí použitím obchodní politiky proti zahraničním zemím nikoli proto, aby od nich získal obchodní ústupek, nýbrž jako nástroj nátlaku na vlastní nezávislou centrální banku.
O to zvláštnější je načasování výroku. Americká ekonomika v srpnu vytvořila 162 tisíc pracovních míst, výrazně více, než trh očekával. Silný výsledek naopak zvýšil pravděpodobnost, že Fed na zářijovém zasedání úrokové sazby zvýší. Finanční trhy po zveřejnění dat připisovaly zvýšení sazeb přibližně šedesátiprocentní pravděpodobnost.
Trump tedy žádá Fed, aby učinil prakticky opak toho, k čemu jej nyní tlačí ekonomická data. Prezident argumentuje tím, že silnější Amerika představuje kvalitnějšího dlužníka, a měla by proto platit nižší úroky. To ale zaměňuje úrok placený podle bonity dlužníka za měnověpolitickou sazbu. Fed nastavuje sazby zejména s ohledem na inflaci a stav ekonomiky. Silný pracovní trh může být naopak argumentem pro sazby vyšší.
Hrozba zastavením obchodu navíc může vytvořit pozoruhodný začarovaný kruh. Pokud by Trump obchod s deficitními zeměmi skutečně omezil, zřejmě by to znamenalo omezení dovozu a růst cen části zboží v USA. To by mohlo zvýšit inflační tlaky, a dát tak Fedu ještě větší důvod sazby nesnižovat.
Pro Česko je zatím Trumpův výrok hlavně varováním. Úplné zastavení vzájemného obchodu je extrémní scénář a v tuto chvíli jej nelze považovat za základní variantu vývoje. Pokud by však Washington začal tuto hrozbu převádět do konkrétních opatření vůči Evropské unii, český průmysl by byl zasažen nejen přímo vývozem do USA, ale především nepřímo přes německé a další evropské výrobce, jejichž dodavatelské řetězce jsou s českými firmami úzce propojené.
Trump tím každopádně posouvá svůj spor s Fedem na novou úroveň. Už nejde pouze o verbální kritiku centrálních bankéřů. Prezident nyní naznačuje, že je připraven použít jednu z nejmocnějších pák americké hospodářské politiky – přístup na americký trh – jako prostředek k tomu, aby centrální banku přiměl ke snížení úrokových sazeb.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.