Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Trpělivost Bílého domu vůči Moskvě je po více než šesti měsících diplomatických snah vyčerpaná. Prezident Trump veřejně vyjádřil svou frustraci z toho, co vnímá jako opakující se vzorec: produktivní telefonáty s ruským vůdcem následované zprávami o nových útocích na ukrajinská města.
Trump stanovil pro Rusko ultimátum do 8. srpna. Pokud do této doby nebude souhlasit s příměřím, bude čelit dalším sankcím. Ty by zahrnovaly sekundární sankce na ruské prodeje ropy a sektorové sankce zaměřené na bankovní systém.
Tato diplomatická snaha přichází v době, kdy Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města, a to i přes probíhající mírové iniciativy. Zatímco Ukrajina vyjádřila ochotu jednat o příměří, američtí představitelé tvrdí, že Rusko neprojevuje žádný „upřímný zájem“ o ukončení konfliktu.
Trump původně dal Rusku 50 dní na pokrok v ukončení války, ale tento termín zkrátil na 10 dní 29. července s odůvodněním nedostatku pokroku.
Rubio se také vyjádřil k ruským hrozbám vůči USA, konkrétně k vyjádřením Dmitrije Medveděva, bývalého prezidenta Ruska. Ten hrozil konfrontací mezi Ruskem a Spojenými státy. Rubio, přestože neignoruje Medveděvovy výhrůžky, tvrdí, že bývalý prezident není klíčovým rozhodovacím činitelem v Rusku a jeho slova nebudou mít přímý vliv na politiku Kremlu.
Co se týče možnosti přímé vojenské konfrontace, Rubio je skeptický. Vzhledem k velikosti jaderného arsenálu obou zemí by jakýkoliv vojenský konflikt měl devastující následky pro celý svět. „Válku mezi Spojenými státy a Ruskem nikdy neuvidíme. Jsou to dvě největší jaderné armády na světě,“ míní Rubio.
„A nebezpečí by bylo prostě příliš velké. Nemyslím si, že je pochyb o tom, že s konvenční vojenskou kapacitou by se Rusové nemohli postavit Spojeným státům nebo, upřímně řečeno, mnoha zemím v Evropě. Myslím, že by se trápili. Měli problémy s Ukrajinou, která je nyní největší armádou v Evropě, ale v době, kdy byla napadena, to nebyla. Myslím, že by se trápili. Na konvenční frontě velmi,“ dodal.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.