Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Trpělivost Bílého domu vůči Moskvě je po více než šesti měsících diplomatických snah vyčerpaná. Prezident Trump veřejně vyjádřil svou frustraci z toho, co vnímá jako opakující se vzorec: produktivní telefonáty s ruským vůdcem následované zprávami o nových útocích na ukrajinská města.
Trump stanovil pro Rusko ultimátum do 8. srpna. Pokud do této doby nebude souhlasit s příměřím, bude čelit dalším sankcím. Ty by zahrnovaly sekundární sankce na ruské prodeje ropy a sektorové sankce zaměřené na bankovní systém.
Tato diplomatická snaha přichází v době, kdy Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města, a to i přes probíhající mírové iniciativy. Zatímco Ukrajina vyjádřila ochotu jednat o příměří, američtí představitelé tvrdí, že Rusko neprojevuje žádný „upřímný zájem“ o ukončení konfliktu.
Trump původně dal Rusku 50 dní na pokrok v ukončení války, ale tento termín zkrátil na 10 dní 29. července s odůvodněním nedostatku pokroku.
Rubio se také vyjádřil k ruským hrozbám vůči USA, konkrétně k vyjádřením Dmitrije Medveděva, bývalého prezidenta Ruska. Ten hrozil konfrontací mezi Ruskem a Spojenými státy. Rubio, přestože neignoruje Medveděvovy výhrůžky, tvrdí, že bývalý prezident není klíčovým rozhodovacím činitelem v Rusku a jeho slova nebudou mít přímý vliv na politiku Kremlu.
Co se týče možnosti přímé vojenské konfrontace, Rubio je skeptický. Vzhledem k velikosti jaderného arsenálu obou zemí by jakýkoliv vojenský konflikt měl devastující následky pro celý svět. „Válku mezi Spojenými státy a Ruskem nikdy neuvidíme. Jsou to dvě největší jaderné armády na světě,“ míní Rubio.
„A nebezpečí by bylo prostě příliš velké. Nemyslím si, že je pochyb o tom, že s konvenční vojenskou kapacitou by se Rusové nemohli postavit Spojeným státům nebo, upřímně řečeno, mnoha zemím v Evropě. Myslím, že by se trápili. Měli problémy s Ukrajinou, která je nyní největší armádou v Evropě, ale v době, kdy byla napadena, to nebyla. Myslím, že by se trápili. Na konvenční frontě velmi,“ dodal.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.