Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Teherán po desetiletí hrozil využitím průlivu jako páky, ale k činu přistoupil až v nynější válce, kterou vnímá jako boj o přežití. Ironií osudu je, že snaha USA a Izraele o oslabení íránského jaderného programu dala Íránu do rukou mnohem efektivnější nástroj. Kontrola nad průlivem se stala ústředním bodem íránské strategie a Teherán nyní požaduje uznání své suverenity nad touto vodní cestou jako podmínku v mírových rozhovorech.
Tato nová íránská „páka“ slouží podle expertů třem hlavním účelům. Prvním je obrovský ekonomický potenciál. Zavedením mýtného systému, který činí přibližně jeden dolar na barel ropy, může Írán generovat až 600 milionů dolarů měsíčně z ropy a dalších 800 milionů z dodávek plynu. Ekonomové odhadují, že až 80 % těchto poplatků zaplatí státy Perského zálivu, což pro Teherán představuje roční příjem kolem 14 miliard dolarů jen z ropy.
Druhým pilířem je bezpečnostní záruka. Schopností kdykoliv ochromit globální energetický tep přiměl Írán své odpůrce k tomu, aby si příště velmi dobře rozmysleli jakýkoliv vojenský zásah. Vzniká tak odstrašení založené na ekonomickém riziku, které je pro moderní svět mnohem bolestivější než čistě vojenská hrozba. Třetím účelem je pak geopolitický vliv na země globálního Jihu, kterému může Írán výměnou za přístup k průlivu nabízet obcházení amerických sankcí.
Americká snaha o neutralizaci tohoto vlivu naráží na strukturální limity. Udržet íránskou kontrolu nad úzkým průlivem je pro Teherán mnohem snazší a levnější než pro USA udržovat nákladnou námořní blokádu v mezinárodních vodách. Odborníci varují, že Hormuz se může stát „americkým Suezem“ – momentem, který neodhalí sílu velmoci, ale spíše její vyčerpání a limity jejího dosahu.
Zásadní otázkou zůstává postoj Číny, která odebírá přes 80 % íránské ropy. Přestože byl jeden čínský tanker donucen k obratu, mnoho dalších v posledních dnech bez problémů prošlo novým íránským mýtným systémem. Peking sice blokádu označuje za „nebezpečnou a nezodpovědnou“, ale zdá se, že je ochoten přistoupit na nová íránská pravidla. Čína se na tento scénář připravovala a její ropné rezervy by jí umožnily přečkat výpadek v průlivu až po dobu sedmi měsíců.
Konflikt navíc urychluje odklon arabských států v Zálivu od slepého spoléhání se na americké bezpečnostní záruky. Návštěva korunního prince Abú Zabí v Pekingu v tomto týdnu jen potvrzuje rostoucí vliv Číny, jejíž obchod se státy Zálivu v roce 2024 dosáhl 257 miliard dolarů a poprvé tak překonal obchodní výměnu se Západem.
V dlouhodobém horizontu se očekává, že Írán využije situaci k prosazení nového regionálního bezpečnostního rámce, ve kterém by Spojené státy figurovaly jen okrajově, zatímco Čína by mohla hrát roli garanta stability. Pokud se tento scénář naplní, bude to znamenat konec jedné éry americké nadvlády na Blízkém východě a vítězství íránské asymetrické strategie, která dokázala proměnit válečný konflikt v trvalou diplomatickou a ekonomickou výhodu.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.