Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Teherán po desetiletí hrozil využitím průlivu jako páky, ale k činu přistoupil až v nynější válce, kterou vnímá jako boj o přežití. Ironií osudu je, že snaha USA a Izraele o oslabení íránského jaderného programu dala Íránu do rukou mnohem efektivnější nástroj. Kontrola nad průlivem se stala ústředním bodem íránské strategie a Teherán nyní požaduje uznání své suverenity nad touto vodní cestou jako podmínku v mírových rozhovorech.
Tato nová íránská „páka“ slouží podle expertů třem hlavním účelům. Prvním je obrovský ekonomický potenciál. Zavedením mýtného systému, který činí přibližně jeden dolar na barel ropy, může Írán generovat až 600 milionů dolarů měsíčně z ropy a dalších 800 milionů z dodávek plynu. Ekonomové odhadují, že až 80 % těchto poplatků zaplatí státy Perského zálivu, což pro Teherán představuje roční příjem kolem 14 miliard dolarů jen z ropy.
Druhým pilířem je bezpečnostní záruka. Schopností kdykoliv ochromit globální energetický tep přiměl Írán své odpůrce k tomu, aby si příště velmi dobře rozmysleli jakýkoliv vojenský zásah. Vzniká tak odstrašení založené na ekonomickém riziku, které je pro moderní svět mnohem bolestivější než čistě vojenská hrozba. Třetím účelem je pak geopolitický vliv na země globálního Jihu, kterému může Írán výměnou za přístup k průlivu nabízet obcházení amerických sankcí.
Americká snaha o neutralizaci tohoto vlivu naráží na strukturální limity. Udržet íránskou kontrolu nad úzkým průlivem je pro Teherán mnohem snazší a levnější než pro USA udržovat nákladnou námořní blokádu v mezinárodních vodách. Odborníci varují, že Hormuz se může stát „americkým Suezem“ – momentem, který neodhalí sílu velmoci, ale spíše její vyčerpání a limity jejího dosahu.
Zásadní otázkou zůstává postoj Číny, která odebírá přes 80 % íránské ropy. Přestože byl jeden čínský tanker donucen k obratu, mnoho dalších v posledních dnech bez problémů prošlo novým íránským mýtným systémem. Peking sice blokádu označuje za „nebezpečnou a nezodpovědnou“, ale zdá se, že je ochoten přistoupit na nová íránská pravidla. Čína se na tento scénář připravovala a její ropné rezervy by jí umožnily přečkat výpadek v průlivu až po dobu sedmi měsíců.
Konflikt navíc urychluje odklon arabských států v Zálivu od slepého spoléhání se na americké bezpečnostní záruky. Návštěva korunního prince Abú Zabí v Pekingu v tomto týdnu jen potvrzuje rostoucí vliv Číny, jejíž obchod se státy Zálivu v roce 2024 dosáhl 257 miliard dolarů a poprvé tak překonal obchodní výměnu se Západem.
V dlouhodobém horizontu se očekává, že Írán využije situaci k prosazení nového regionálního bezpečnostního rámce, ve kterém by Spojené státy figurovaly jen okrajově, zatímco Čína by mohla hrát roli garanta stability. Pokud se tento scénář naplní, bude to znamenat konec jedné éry americké nadvlády na Blízkém východě a vítězství íránské asymetrické strategie, která dokázala proměnit válečný konflikt v trvalou diplomatickou a ekonomickou výhodu.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.