Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Trumpova nedávná prohlášení o tom, že Amerika „Grónsko skutečně potřebuje“, protože je obklopeno ruskými a čínskými plavidly, narazila v Kodani i v samotném Grónsku na tvrdý odpor. Dánská premiérka Mette Frederiksenová i grónský premiér Jens Frederik-Nielsen shodně zdůraznili, že ostrov není na prodej a že podobná rétorika nemá mezi přáteli místo. Podle expertů tato debata nechtěně přesouvá pozornost od vnějších hrozeb k vnitřním sporům uvnitř NATO.
Pro Rusko je Arktida v současnosti jediným směrem, kde může reálně expandovat za své hranice. Na východě ho blokuje Čína, na západě kolektivní obrana NATO a na jihu vlivní regionální hráči jako Turecko či Írán. Vladimir Putin se již dříve nechal slyšet, že „ruské hranice nikde nekončí“, a symbolické zapíchnutí titanové vlajky na mořské dno u severního pólu v roce 2007 bylo jasným signálem budoucích mocenských ambicí Kremlu.
Řešením by podle Žovnirenka mohl být nový diplomatický rámec, který by se inspiroval historií. V roce 1959 Spojené státy iniciovaly vznik Antarktické smlouvy, která „zmrazila“ územní nároky, demilitarizovala kontinent a určila jej pro mírové a vědecké účely. Podobná „Arktická smlouva“ by mohla odstranit podněty k militarizaci regionu a zároveň posílit důvěru mezi Washingtonem a jeho spojenci, aniž by kdokoli ztratil tvář.
Z ukrajinské perspektivy je jednota Západu v Arktidě klíčová i pro konflikt ve východní Evropě. Moskva totiž velmi rychle využívá každou neshodu mezi demokraciemi ke svému posílení. Pokud spojenci vystupují jednotně a předvídatelně, odstrašení funguje nejlépe. Americké lídršpíru vždy nejvíce svědčilo, když kombinovalo sílu s pravidly, která vzbuzují důvěru, nikoliv úzkost.
Arktida tedy není jen bojem o suroviny nebo nové námořní cesty, ale testem, zda Západ dokáže formovat budoucnost skrze předvídavost, a ne jen reagovat na krize. Jednotný přístup založený na pravidlech by omezil manévrovací prostor Ruska nejen na severu, ale i v dalších částech světa. Pro Spojené státy by taková smlouva byla praktickým nástrojem, jak ochránit své dlouhodobé zájmy a zároveň tmelit alianci v době, kdy je to nejvíce potřeba.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.
Akce Íránu v regionu představují nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje stabilitu na Blízkém východě. Uvádí to společné prohlášení Spojených států a šesti spojeneckých států Perského zálivu, které sdílelo kuvajtské ministerstvo zahraničí. Podle textu, jenž byl původně publikován v arabštině, je cílení na civilisty a nebojující státy bezohledným chováním podkopávajícím stabilitu.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.