Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Trumpova nedávná prohlášení o tom, že Amerika „Grónsko skutečně potřebuje“, protože je obklopeno ruskými a čínskými plavidly, narazila v Kodani i v samotném Grónsku na tvrdý odpor. Dánská premiérka Mette Frederiksenová i grónský premiér Jens Frederik-Nielsen shodně zdůraznili, že ostrov není na prodej a že podobná rétorika nemá mezi přáteli místo. Podle expertů tato debata nechtěně přesouvá pozornost od vnějších hrozeb k vnitřním sporům uvnitř NATO.
Pro Rusko je Arktida v současnosti jediným směrem, kde může reálně expandovat za své hranice. Na východě ho blokuje Čína, na západě kolektivní obrana NATO a na jihu vlivní regionální hráči jako Turecko či Írán. Vladimir Putin se již dříve nechal slyšet, že „ruské hranice nikde nekončí“, a symbolické zapíchnutí titanové vlajky na mořské dno u severního pólu v roce 2007 bylo jasným signálem budoucích mocenských ambicí Kremlu.
Řešením by podle Žovnirenka mohl být nový diplomatický rámec, který by se inspiroval historií. V roce 1959 Spojené státy iniciovaly vznik Antarktické smlouvy, která „zmrazila“ územní nároky, demilitarizovala kontinent a určila jej pro mírové a vědecké účely. Podobná „Arktická smlouva“ by mohla odstranit podněty k militarizaci regionu a zároveň posílit důvěru mezi Washingtonem a jeho spojenci, aniž by kdokoli ztratil tvář.
Z ukrajinské perspektivy je jednota Západu v Arktidě klíčová i pro konflikt ve východní Evropě. Moskva totiž velmi rychle využívá každou neshodu mezi demokraciemi ke svému posílení. Pokud spojenci vystupují jednotně a předvídatelně, odstrašení funguje nejlépe. Americké lídršpíru vždy nejvíce svědčilo, když kombinovalo sílu s pravidly, která vzbuzují důvěru, nikoliv úzkost.
Arktida tedy není jen bojem o suroviny nebo nové námořní cesty, ale testem, zda Západ dokáže formovat budoucnost skrze předvídavost, a ne jen reagovat na krize. Jednotný přístup založený na pravidlech by omezil manévrovací prostor Ruska nejen na severu, ale i v dalších částech světa. Pro Spojené státy by taková smlouva byla praktickým nástrojem, jak ochránit své dlouhodobé zájmy a zároveň tmelit alianci v době, kdy je to nejvíce potřeba.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.