Americký voják speciálních jednotek, který se podílel na dopadení Nicoláse Madura, čelí obvinění z nezákonného zisku. Podle ministerstva spravedlnosti USA využil tajné informace k sázení na svržení venezuelského lídra. Gannon Ken Van Dyke měl díky těmto interním poznatkům vyhrát více než 409 000 dolarů.
K sázkám Van Dyke využil krypto-platformu Polymarket, která funguje jako predikční trh. Aktivní voják ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně začal obchodovat v prosinci loňského roku. Podle obžaloby vsadil přes 33 000 dolarů v době, kdy již disponoval neveřejnými detaily o chystané operaci.
Samotný zásah s názvem Operation Absolute Resolve proběhl 3. ledna letošního roku. Americké jednotky tehdy v rámci dramatické noční razie v Caracasu zadržely Madura i jeho manželku Cilii Flores. Oba byli následně převezeni do New Yorku, kde čelí obviněním z pašování drog a zbraní, což však popírají.
Ministerstvo spravedlnosti označilo vojákův postup za jasný případ zneužití informací v obchodním styku, tedy insider tradingu. Jako člen ozbrojených sil přitom podepsal závazek mlčenlivosti, ve kterém slíbil, že nikdy nevyzradí ani nevyužije citlivé informace o vojenských operacích pro osobní obohacení.
Na podezřelé obchody upozornila samotná platforma Polymarket. Společnost uvedla, že jakmile identifikovala uživatele obchodujícího na základě vládních informací, postoupila věc úřadům a plně spolupracovala na vyšetřování. Ve svém prohlášení zdůraznila, že insider trading nemá na jejich trhu místo.
Van Dyke byl obžalován z několika trestných činů, včetně podvodu s komoditami, krádeže neveřejných vládních informací a provádění nezákonných peněžních transakcí. Úřadující generální prokurátor Todd Blanche v této souvislosti připomněl, že zákony na ochranu národní bezpečnosti platí i pro moderní predikční trhy.
Prokurátor Jay Clayton dodal, že tyto platformy nesmějí sloužit jako útočiště pro lidi, kteří chtějí profitovat ze zneužití důvěrných materiálů. Federální prokurátoři tvrdí, že Van Dyke měl přístup k citlivým datům o plánování operace od 8. prosince do minimálně 6. ledna.
K případu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump během čtvrteční tiskové konference. Uvedl, že o konkrétním incidentu zatím neslyšel, ale slíbil, že se na něj zaměří. Zároveň vyjádřil obecnou nespokojenost s rozmachem sázení na politické události.
Prezident poznamenal, že se svět bohužel proměnil v jakési kasino, ať už jde o Spojené státy nebo Evropu. Přiznal, že podobné predikční mechanismy nikdy nepodporoval a není z jejich existence nadšený.
Stížnost na vojáka podala také Komise pro obchodování s komoditními kontrakty (CFTC). Ta Van Dyka oficiálně obvinila z nekalých obchodních praktik. Celý případ nyní putuje k soudu v New Yorku, kde se bude rozhodovat o výši trestu za zneužití privilegovaného postavení v armádě.
Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.