Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.
Myšlenky vyjádřené v deklaraci se formovaly delší dobu a odrážely napětí mezi britskou korunou a koloniemi. Podobné filozofické podněty reagující na korupci, oligarchii a tyranii se tehdy objevovaly také v Evropě, například v textech Thomase Paina, Johna Wilkese, Granvilla Sharpa či Catharine Macaulayové. Macaulayová tvrdila, že panovníkova moc vychází ze smlouvy s ovládanými, jejíž porušení ji zneplatňuje, což údajně inspirovalo Benjamina Franklina.
Současné oslavy 250. výročí provází hluboké vnitřní rozdělení USA, kvůli kterému vznikly dvě konkurenční organizace. První z nich, America250, založil kongres v roce 2016 jako nestranický výbor podepsaný Barackem Obamou. Druhou s názvem Freedom250 spustil v roce 2025 současný prezident Donald Trump a odráží spíše jeho vlastní politické vize. Spor se promítá i do debaty o interpretaci amerických dějin. Trumpova administrativa vydala dekret s názvem Obnova pravdy a rozumu v americké historii, který cílí na takzvanou „woke historii“.
Na základě tohoto nařízení se odstraňují nebo přepisují texty v muzeích, které podle vládních představ nevhodně očerňují dřívější či žijící Američany, včetně lidí z koloniální éry. Vzdělávací materiály se mají nově soustředit výhradně na úspěchy a pokrok národa. Mezi terči těchto změn jsou i expozice o hrůzách otroctví, přičemž celý spor o výklad dějin pravděpodobně skončí až u Nejvyššího soudu.
V souvislosti s tímto ideologickým střetem odborníci podle webu The Conversation zdůrazňují nutnost nezapomínat na zásadní přínos Afroameričanů. Už v roce 1772, kdy zakladatelé státu teprve formulovali své protibritské postoje, zotročená žena Phillis Wheatleyová publikovala báseň přirovnávající její postavení k tyranskému řetězu. O dvě staletí později označil Martin Luther King Jr. Deklaraci nezávislosti za dlužní úpis garantující nezcizitelná práva pro všechny, nicméně v současnosti se zdá, že spravedlnosti se nedostává.
Americká demokracie bývá často označována za experiment v neustálém vývoji. Její křehkost se projevila 6. ledna 2021, kdy dav zaútočil na Kapitol s cílem zabránit potvrzení výsledků prezidentských voleb z roku 2020, o jejichž zmanipulování Donald Trump stále mluví. Přestože tehdy demokracie zvítězila, historie USA zažila hned několik momentů, kdy byla kvůli hlubokému rozdělení společnosti v ohrožení.
Ukrajina mezitím již více než čtyři roky čelí agresivní válce ze strany sousedního Ruska. Původní ruské předpoklady, že země po invazi z února 2022 kapituluje během necelého týdne, se nenaplnily a Ukrajinci nadále vytrvale odolávají. V poslední době se situace na bojišti mění, neboť stoupající ruské ztráty, nedostatek potravin i paliva a patová situace na frontě oslabují morálku ruských vojsk.
Ukrajinské armádě se daří dosahovat úspěchů díky útokům bezpilotních letounů hluboko v ruském vnitrozemí. Významný tlak vyvíjí zejména na Krymský poloostrov, který je klíčovou součástí Putinových plánů. Dlouhotrvající konflikt si však vybírá obrovskou daň na životech civilistů a těžce zasahuje rodiny, které válka rozdělila.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.