Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.
Myšlenky vyjádřené v deklaraci se formovaly delší dobu a odrážely napětí mezi britskou korunou a koloniemi. Podobné filozofické podněty reagující na korupci, oligarchii a tyranii se tehdy objevovaly také v Evropě, například v textech Thomase Paina, Johna Wilkese, Granvilla Sharpa či Catharine Macaulayové. Macaulayová tvrdila, že panovníkova moc vychází ze smlouvy s ovládanými, jejíž porušení ji zneplatňuje, což údajně inspirovalo Benjamina Franklina.
Současné oslavy 250. výročí provází hluboké vnitřní rozdělení USA, kvůli kterému vznikly dvě konkurenční organizace. První z nich, America250, založil kongres v roce 2016 jako nestranický výbor podepsaný Barackem Obamou. Druhou s názvem Freedom250 spustil v roce 2025 současný prezident Donald Trump a odráží spíše jeho vlastní politické vize. Spor se promítá i do debaty o interpretaci amerických dějin. Trumpova administrativa vydala dekret s názvem Obnova pravdy a rozumu v americké historii, který cílí na takzvanou „woke historii“.
Na základě tohoto nařízení se odstraňují nebo přepisují texty v muzeích, které podle vládních představ nevhodně očerňují dřívější či žijící Američany, včetně lidí z koloniální éry. Vzdělávací materiály se mají nově soustředit výhradně na úspěchy a pokrok národa. Mezi terči těchto změn jsou i expozice o hrůzách otroctví, přičemž celý spor o výklad dějin pravděpodobně skončí až u Nejvyššího soudu.
V souvislosti s tímto ideologickým střetem odborníci podle webu The Conversation zdůrazňují nutnost nezapomínat na zásadní přínos Afroameričanů. Už v roce 1772, kdy zakladatelé státu teprve formulovali své protibritské postoje, zotročená žena Phillis Wheatleyová publikovala báseň přirovnávající její postavení k tyranskému řetězu. O dvě staletí později označil Martin Luther King Jr. Deklaraci nezávislosti za dlužní úpis garantující nezcizitelná práva pro všechny, nicméně v současnosti se zdá, že spravedlnosti se nedostává.
Americká demokracie bývá často označována za experiment v neustálém vývoji. Její křehkost se projevila 6. ledna 2021, kdy dav zaútočil na Kapitol s cílem zabránit potvrzení výsledků prezidentských voleb z roku 2020, o jejichž zmanipulování Donald Trump stále mluví. Přestože tehdy demokracie zvítězila, historie USA zažila hned několik momentů, kdy byla kvůli hlubokému rozdělení společnosti v ohrožení.
Ukrajina mezitím již více než čtyři roky čelí agresivní válce ze strany sousedního Ruska. Původní ruské předpoklady, že země po invazi z února 2022 kapituluje během necelého týdne, se nenaplnily a Ukrajinci nadále vytrvale odolávají. V poslední době se situace na bojišti mění, neboť stoupající ruské ztráty, nedostatek potravin i paliva a patová situace na frontě oslabují morálku ruských vojsk.
Ukrajinské armádě se daří dosahovat úspěchů díky útokům bezpilotních letounů hluboko v ruském vnitrozemí. Významný tlak vyvíjí zejména na Krymský poloostrov, který je klíčovou součástí Putinových plánů. Dlouhotrvající konflikt si však vybírá obrovskou daň na životech civilistů a těžce zasahuje rodiny, které válka rozdělila.
Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.
Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem.
Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.