Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou znovu eskaluje poté, co bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv zveřejnil návrh, podle kterého by téměř celé území Ukrajiny mohlo být přeměněno na takzvanou bezpečnostní nárazníkovou zónu pod kontrolou ruské armády. V animaci zveřejněné na síti X zůstává Ukrajině pouze malý západní výběžek – části Lvovské a Volyňské oblasti – sousedící s Polskem.
Medveděvův výstup přišel ve chvíli, kdy ruský prezident Vladimir Putin oficiálně oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace již na vytváření podobné nárazníkové zóny podél hranice s Ukrajinou pracují. Tento krok podle něj reaguje na bezpečnostní hrozby a raketové útoky z ukrajinské strany, zejména na nedávný úder na město Lgov v Kurské oblasti, kde bylo zraněno dvanáct civilistů, včetně dvou dětí.
„Již dříve jsem řekl, že padlo rozhodnutí vytvořit nezbytnou bezpečnostní nárazníkovou zónu podél hranice. Naše ozbrojené síly tento úkol právě řeší,“ uvedl Putin během jednání vlády v Moskvě. Dodal, že palebná postavení ukrajinské armády jsou „aktivně potlačována“ a že práce pokračují podle plánu.
Na vývoj okamžitě reagoval mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj, který plán označil za „agresivní“ a připomněl, že právě Rusko je „hlavní překážkou mírových snah“. Kyjev i západní partneři vnímají tzv. nárazníkovou zónu jako další fázi okupace, která má legitimizovat trvalé rozšíření ruského vlivu hluboko na ukrajinské území.
Putin návrh nárazníkové zóny poprvé zmínil již v březnu během návštěvy Kurské oblasti. Nyní plán potvrdil s tím, že chystá zvláštní jednání o obnově zničených oblastí v pohraničí, kde by mělo dojít k návratu obyvatel, rekonstrukci infrastruktury a obnovení základních služeb – ale pouze v místech, kde to „bezpečnostní situace umožňuje“.
Institut pro studium války (ISW) již dříve upozornil, že se o podobné zóně v oblasti ruské Sumske oblasti diskutovalo delší dobu. Samotná ruská média zveřejnila detailní záběry z Putinovy schůzky s místními úředníky, při níž prezident zkoumal, jak hluboká by zóna měla být. „Kolik kilometrů hluboká by měla být?“ zazněla údajně jeho otázka.
Západní analytici upozorňují, že plán na zřízení nárazníkové zóny nemá nic společného s obranou Ruska, ale že jde o cílenou destabilizaci regionu a snahu proměnit Ukrajinu v nefunkční stát bez strategického významu. V případě realizace by totiž Rusko efektivně kontrolovalo více než 90 % ukrajinského území, jak naznačila animace sdílená Medveděvem.
Na pozadí tohoto vývoje se odehrála i významná diplomatická událost – první osobní jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací od roku 2022, které proběhlo v Turecku. Výsledkem bylo dosažení dohody o výměně válečných zajatců v rozsahu 1 000 osob na každé straně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko již obdrželo seznam jmen z ukrajinské strany. Prezident Zelenskyj oznámil, že Ukrajina „prověřuje každé jméno“ na ruském seznamu a dodal, že výměna je „jediným hmatatelným výsledkem“ setkání v Turecku.
Zatímco Moskva se snaží prezentovat plán nárazníkové zóny jako legitimní obranné opatření, Kyjev a jeho spojenci v něm vidí pokračování agrese, která má za cíl zlomit Ukrajinu nejen vojensky, ale i politicky a psychologicky. Odborníci se obávají, že podobný vývoj by válku nejen prodloužil, ale téměř znemožnil budoucí mírová jednání.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.