Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou znovu eskaluje poté, co bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv zveřejnil návrh, podle kterého by téměř celé území Ukrajiny mohlo být přeměněno na takzvanou bezpečnostní nárazníkovou zónu pod kontrolou ruské armády. V animaci zveřejněné na síti X zůstává Ukrajině pouze malý západní výběžek – části Lvovské a Volyňské oblasti – sousedící s Polskem.
Medveděvův výstup přišel ve chvíli, kdy ruský prezident Vladimir Putin oficiálně oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace již na vytváření podobné nárazníkové zóny podél hranice s Ukrajinou pracují. Tento krok podle něj reaguje na bezpečnostní hrozby a raketové útoky z ukrajinské strany, zejména na nedávný úder na město Lgov v Kurské oblasti, kde bylo zraněno dvanáct civilistů, včetně dvou dětí.
„Již dříve jsem řekl, že padlo rozhodnutí vytvořit nezbytnou bezpečnostní nárazníkovou zónu podél hranice. Naše ozbrojené síly tento úkol právě řeší,“ uvedl Putin během jednání vlády v Moskvě. Dodal, že palebná postavení ukrajinské armády jsou „aktivně potlačována“ a že práce pokračují podle plánu.
Na vývoj okamžitě reagoval mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj, který plán označil za „agresivní“ a připomněl, že právě Rusko je „hlavní překážkou mírových snah“. Kyjev i západní partneři vnímají tzv. nárazníkovou zónu jako další fázi okupace, která má legitimizovat trvalé rozšíření ruského vlivu hluboko na ukrajinské území.
Putin návrh nárazníkové zóny poprvé zmínil již v březnu během návštěvy Kurské oblasti. Nyní plán potvrdil s tím, že chystá zvláštní jednání o obnově zničených oblastí v pohraničí, kde by mělo dojít k návratu obyvatel, rekonstrukci infrastruktury a obnovení základních služeb – ale pouze v místech, kde to „bezpečnostní situace umožňuje“.
Institut pro studium války (ISW) již dříve upozornil, že se o podobné zóně v oblasti ruské Sumske oblasti diskutovalo delší dobu. Samotná ruská média zveřejnila detailní záběry z Putinovy schůzky s místními úředníky, při níž prezident zkoumal, jak hluboká by zóna měla být. „Kolik kilometrů hluboká by měla být?“ zazněla údajně jeho otázka.
Západní analytici upozorňují, že plán na zřízení nárazníkové zóny nemá nic společného s obranou Ruska, ale že jde o cílenou destabilizaci regionu a snahu proměnit Ukrajinu v nefunkční stát bez strategického významu. V případě realizace by totiž Rusko efektivně kontrolovalo více než 90 % ukrajinského území, jak naznačila animace sdílená Medveděvem.
Na pozadí tohoto vývoje se odehrála i významná diplomatická událost – první osobní jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací od roku 2022, které proběhlo v Turecku. Výsledkem bylo dosažení dohody o výměně válečných zajatců v rozsahu 1 000 osob na každé straně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko již obdrželo seznam jmen z ukrajinské strany. Prezident Zelenskyj oznámil, že Ukrajina „prověřuje každé jméno“ na ruském seznamu a dodal, že výměna je „jediným hmatatelným výsledkem“ setkání v Turecku.
Zatímco Moskva se snaží prezentovat plán nárazníkové zóny jako legitimní obranné opatření, Kyjev a jeho spojenci v něm vidí pokračování agrese, která má za cíl zlomit Ukrajinu nejen vojensky, ale i politicky a psychologicky. Odborníci se obávají, že podobný vývoj by válku nejen prodloužil, ale téměř znemožnil budoucí mírová jednání.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.