Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou znovu eskaluje poté, co bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv zveřejnil návrh, podle kterého by téměř celé území Ukrajiny mohlo být přeměněno na takzvanou bezpečnostní nárazníkovou zónu pod kontrolou ruské armády. V animaci zveřejněné na síti X zůstává Ukrajině pouze malý západní výběžek – části Lvovské a Volyňské oblasti – sousedící s Polskem.
Medveděvův výstup přišel ve chvíli, kdy ruský prezident Vladimir Putin oficiálně oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace již na vytváření podobné nárazníkové zóny podél hranice s Ukrajinou pracují. Tento krok podle něj reaguje na bezpečnostní hrozby a raketové útoky z ukrajinské strany, zejména na nedávný úder na město Lgov v Kurské oblasti, kde bylo zraněno dvanáct civilistů, včetně dvou dětí.
„Již dříve jsem řekl, že padlo rozhodnutí vytvořit nezbytnou bezpečnostní nárazníkovou zónu podél hranice. Naše ozbrojené síly tento úkol právě řeší,“ uvedl Putin během jednání vlády v Moskvě. Dodal, že palebná postavení ukrajinské armády jsou „aktivně potlačována“ a že práce pokračují podle plánu.
Na vývoj okamžitě reagoval mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj, který plán označil za „agresivní“ a připomněl, že právě Rusko je „hlavní překážkou mírových snah“. Kyjev i západní partneři vnímají tzv. nárazníkovou zónu jako další fázi okupace, která má legitimizovat trvalé rozšíření ruského vlivu hluboko na ukrajinské území.
Putin návrh nárazníkové zóny poprvé zmínil již v březnu během návštěvy Kurské oblasti. Nyní plán potvrdil s tím, že chystá zvláštní jednání o obnově zničených oblastí v pohraničí, kde by mělo dojít k návratu obyvatel, rekonstrukci infrastruktury a obnovení základních služeb – ale pouze v místech, kde to „bezpečnostní situace umožňuje“.
Institut pro studium války (ISW) již dříve upozornil, že se o podobné zóně v oblasti ruské Sumske oblasti diskutovalo delší dobu. Samotná ruská média zveřejnila detailní záběry z Putinovy schůzky s místními úředníky, při níž prezident zkoumal, jak hluboká by zóna měla být. „Kolik kilometrů hluboká by měla být?“ zazněla údajně jeho otázka.
Západní analytici upozorňují, že plán na zřízení nárazníkové zóny nemá nic společného s obranou Ruska, ale že jde o cílenou destabilizaci regionu a snahu proměnit Ukrajinu v nefunkční stát bez strategického významu. V případě realizace by totiž Rusko efektivně kontrolovalo více než 90 % ukrajinského území, jak naznačila animace sdílená Medveděvem.
Na pozadí tohoto vývoje se odehrála i významná diplomatická událost – první osobní jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací od roku 2022, které proběhlo v Turecku. Výsledkem bylo dosažení dohody o výměně válečných zajatců v rozsahu 1 000 osob na každé straně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko již obdrželo seznam jmen z ukrajinské strany. Prezident Zelenskyj oznámil, že Ukrajina „prověřuje každé jméno“ na ruském seznamu a dodal, že výměna je „jediným hmatatelným výsledkem“ setkání v Turecku.
Zatímco Moskva se snaží prezentovat plán nárazníkové zóny jako legitimní obranné opatření, Kyjev a jeho spojenci v něm vidí pokračování agrese, která má za cíl zlomit Ukrajinu nejen vojensky, ale i politicky a psychologicky. Odborníci se obávají, že podobný vývoj by válku nejen prodloužil, ale téměř znemožnil budoucí mírová jednání.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.