Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou znovu eskaluje poté, co bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv zveřejnil návrh, podle kterého by téměř celé území Ukrajiny mohlo být přeměněno na takzvanou bezpečnostní nárazníkovou zónu pod kontrolou ruské armády. V animaci zveřejněné na síti X zůstává Ukrajině pouze malý západní výběžek – části Lvovské a Volyňské oblasti – sousedící s Polskem.
Medveděvův výstup přišel ve chvíli, kdy ruský prezident Vladimir Putin oficiálně oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace již na vytváření podobné nárazníkové zóny podél hranice s Ukrajinou pracují. Tento krok podle něj reaguje na bezpečnostní hrozby a raketové útoky z ukrajinské strany, zejména na nedávný úder na město Lgov v Kurské oblasti, kde bylo zraněno dvanáct civilistů, včetně dvou dětí.
„Již dříve jsem řekl, že padlo rozhodnutí vytvořit nezbytnou bezpečnostní nárazníkovou zónu podél hranice. Naše ozbrojené síly tento úkol právě řeší,“ uvedl Putin během jednání vlády v Moskvě. Dodal, že palebná postavení ukrajinské armády jsou „aktivně potlačována“ a že práce pokračují podle plánu.
Na vývoj okamžitě reagoval mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj, který plán označil za „agresivní“ a připomněl, že právě Rusko je „hlavní překážkou mírových snah“. Kyjev i západní partneři vnímají tzv. nárazníkovou zónu jako další fázi okupace, která má legitimizovat trvalé rozšíření ruského vlivu hluboko na ukrajinské území.
Putin návrh nárazníkové zóny poprvé zmínil již v březnu během návštěvy Kurské oblasti. Nyní plán potvrdil s tím, že chystá zvláštní jednání o obnově zničených oblastí v pohraničí, kde by mělo dojít k návratu obyvatel, rekonstrukci infrastruktury a obnovení základních služeb – ale pouze v místech, kde to „bezpečnostní situace umožňuje“.
Institut pro studium války (ISW) již dříve upozornil, že se o podobné zóně v oblasti ruské Sumske oblasti diskutovalo delší dobu. Samotná ruská média zveřejnila detailní záběry z Putinovy schůzky s místními úředníky, při níž prezident zkoumal, jak hluboká by zóna měla být. „Kolik kilometrů hluboká by měla být?“ zazněla údajně jeho otázka.
Západní analytici upozorňují, že plán na zřízení nárazníkové zóny nemá nic společného s obranou Ruska, ale že jde o cílenou destabilizaci regionu a snahu proměnit Ukrajinu v nefunkční stát bez strategického významu. V případě realizace by totiž Rusko efektivně kontrolovalo více než 90 % ukrajinského území, jak naznačila animace sdílená Medveděvem.
Na pozadí tohoto vývoje se odehrála i významná diplomatická událost – první osobní jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací od roku 2022, které proběhlo v Turecku. Výsledkem bylo dosažení dohody o výměně válečných zajatců v rozsahu 1 000 osob na každé straně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko již obdrželo seznam jmen z ukrajinské strany. Prezident Zelenskyj oznámil, že Ukrajina „prověřuje každé jméno“ na ruském seznamu a dodal, že výměna je „jediným hmatatelným výsledkem“ setkání v Turecku.
Zatímco Moskva se snaží prezentovat plán nárazníkové zóny jako legitimní obranné opatření, Kyjev a jeho spojenci v něm vidí pokračování agrese, která má za cíl zlomit Ukrajinu nejen vojensky, ale i politicky a psychologicky. Odborníci se obávají, že podobný vývoj by válku nejen prodloužil, ale téměř znemožnil budoucí mírová jednání.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.