Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou znovu eskaluje poté, co bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv zveřejnil návrh, podle kterého by téměř celé území Ukrajiny mohlo být přeměněno na takzvanou bezpečnostní nárazníkovou zónu pod kontrolou ruské armády. V animaci zveřejněné na síti X zůstává Ukrajině pouze malý západní výběžek – části Lvovské a Volyňské oblasti – sousedící s Polskem.
Medveděvův výstup přišel ve chvíli, kdy ruský prezident Vladimir Putin oficiálně oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace již na vytváření podobné nárazníkové zóny podél hranice s Ukrajinou pracují. Tento krok podle něj reaguje na bezpečnostní hrozby a raketové útoky z ukrajinské strany, zejména na nedávný úder na město Lgov v Kurské oblasti, kde bylo zraněno dvanáct civilistů, včetně dvou dětí.
„Již dříve jsem řekl, že padlo rozhodnutí vytvořit nezbytnou bezpečnostní nárazníkovou zónu podél hranice. Naše ozbrojené síly tento úkol právě řeší,“ uvedl Putin během jednání vlády v Moskvě. Dodal, že palebná postavení ukrajinské armády jsou „aktivně potlačována“ a že práce pokračují podle plánu.
Na vývoj okamžitě reagoval mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj, který plán označil za „agresivní“ a připomněl, že právě Rusko je „hlavní překážkou mírových snah“. Kyjev i západní partneři vnímají tzv. nárazníkovou zónu jako další fázi okupace, která má legitimizovat trvalé rozšíření ruského vlivu hluboko na ukrajinské území.
Putin návrh nárazníkové zóny poprvé zmínil již v březnu během návštěvy Kurské oblasti. Nyní plán potvrdil s tím, že chystá zvláštní jednání o obnově zničených oblastí v pohraničí, kde by mělo dojít k návratu obyvatel, rekonstrukci infrastruktury a obnovení základních služeb – ale pouze v místech, kde to „bezpečnostní situace umožňuje“.
Institut pro studium války (ISW) již dříve upozornil, že se o podobné zóně v oblasti ruské Sumske oblasti diskutovalo delší dobu. Samotná ruská média zveřejnila detailní záběry z Putinovy schůzky s místními úředníky, při níž prezident zkoumal, jak hluboká by zóna měla být. „Kolik kilometrů hluboká by měla být?“ zazněla údajně jeho otázka.
Západní analytici upozorňují, že plán na zřízení nárazníkové zóny nemá nic společného s obranou Ruska, ale že jde o cílenou destabilizaci regionu a snahu proměnit Ukrajinu v nefunkční stát bez strategického významu. V případě realizace by totiž Rusko efektivně kontrolovalo více než 90 % ukrajinského území, jak naznačila animace sdílená Medveděvem.
Na pozadí tohoto vývoje se odehrála i významná diplomatická událost – první osobní jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací od roku 2022, které proběhlo v Turecku. Výsledkem bylo dosažení dohody o výměně válečných zajatců v rozsahu 1 000 osob na každé straně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko již obdrželo seznam jmen z ukrajinské strany. Prezident Zelenskyj oznámil, že Ukrajina „prověřuje každé jméno“ na ruském seznamu a dodal, že výměna je „jediným hmatatelným výsledkem“ setkání v Turecku.
Zatímco Moskva se snaží prezentovat plán nárazníkové zóny jako legitimní obranné opatření, Kyjev a jeho spojenci v něm vidí pokračování agrese, která má za cíl zlomit Ukrajinu nejen vojensky, ale i politicky a psychologicky. Odborníci se obávají, že podobný vývoj by válku nejen prodloužil, ale téměř znemožnil budoucí mírová jednání.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
Výplatní termíny důchodů už se letos jednou upravovaly. Nyní se chystá druhá fáze změny, která se bude týkat klientů žijících v zařízeních sociálních služeb. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Dalším stáním pokračoval v uplynulém týdnu spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich společnou dceru Rozárku. Tentokrát to u soudu nebylo jen o bývalých partnerech, ale i o další osobě. Té se chce dcera herečky Veroniky Žilkové odvděčit.
Česká hokejová reprezentace sice zažila na květnovém mistrovství světa v hokeji neúspěch, když skončila už ve čtvrtfinále, ale realizační tým v čele s hlavním trenérem Radimem Rulíkem bude pokračovat ve své práci. Český hokej to v úterý oznámil na sociálních sítích.
Česko si dnes odpočine od silných bouřek. Pouze na den. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) již avizuje, že problémy znovu nastanou již zítra. Meteorologové hodlají situaci upřesňovat v úterý či během středečního dopoledne.