Na schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Donald Trump pochlubil, že během svého druhého funkčního období ukončil šest válek. Podle Bílého domu se stal „prezidentem míru“ a měl by mu být udělen Nobelův mír, o který ostatně otevřeně usiluje. Na seznamu údajně ukončených konfliktů se objevila Indie s Pákistánem, Izrael a Írán, Rwanda a Kongo, Arménie s Ázerbájdžánem, Kambodža a Thajsko, a také Srbsko a Kosovo.
Tato prohlášení však musíme podle CNN brát s patřičnou nadsázkou. Ačkoliv se každý americký prezident snaží řešit mezinárodní krize, Trumpova administrativa využívá každého sebemenšího úspěchu k hlasité oslavě. Navíc, i když se mu v některých případech podařilo zastavit eskalující konflikty, často se jedná spíše o křehká příměří než o trvalé mírové dohody. Důkazem může být například neúspěch jeho snah o mír s Hamásem.
Jedním z problematických bodů jsou mírové dohody s Izraelem a Íránem. Ačkoliv je mezi oběma zeměmi v platnosti neformální příměří, nic nenasvědčuje tomu, že by se letitý konflikt, který začal s íránskou islámskou revolucí v roce 1979, měl v dohledné době trvale vyřešit. Mezi Trumpovy neúspěchy se řadí i snaha o mír se Severní Koreou. Během jeho mandátu se Kim Čong-un sice scházel na bezvýsledných setkáních, ale ve skutečnosti si jen rozšířil jaderný arzenál.
Mimo to je Trumpova zahraniční politika kritizována za to, že se soustředí pouze na rychlé a mediálně atraktivní výsledky, které může ihned prezentovat jako „vítězství“. Tyto snahy se dají přirovnat k marketingu, kdy podnikatel propaguje svůj produkt, aniž by se staral o dlouhodobou udržitelnost. Není se proto co divit, že se kritici ptají, zda má Trump skutečně zájem řešit příčiny konfliktů, nebo jen sbírat body pro své politické ambice.
Jednou z nejčerstvějších a největších událostí je mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou podepsali lídři obou zemí v Bílém domě. Smlouva zavazuje tyto bývalé sovětské republiky k vzájemnému uznání hranic a odmítnutí násilí. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev označil dohodu za „zázrak“ a pochválil Trumpovo vedení. Smlouva je výhodná i pro USA, jelikož díky ní Spojené státy získávají dopravní koridor, který omezuje vliv Ruska a Íránu v regionu.
Podobnou taktiku použil Trump také v jihovýchodní Asii, kde pohrozil Kambodži a Thajsku zrušením obchodních dohod, pokud nezastaví svůj pohraniční konflikt. Jeho páky se ukázaly jako účinné, ale příměří bylo nakonec dosaženo i za pomoci zemí z Asociace národů jihovýchodní Asie. Kambodžský premiér Hun Manet však po dohodě nominoval Trumpa na Nobelovu cenu míru.
Úspěch zaznamenala Trumpova administrativa i v diplomatických jednáních mezi Indií a Pákistánem, kde se obě země dohodly na příměří. I když Trumpovo tvrzení, že konflikt ukončil, je značně přehnané, Pákistán se rozhodl nominovat jej na Nobelovu cenu míru. Napětí mezi oběma jadernými mocnostmi se totiž stále nevyřešilo, a do vyjednávání byly zapojeny i další země, jako je Saúdská Arábie nebo Velká Británie.
Je pravda, že Trump dokázal v některých případech zastavit ozbrojené konflikty a zachránit životy. Ale jeho diplomatické úspěchy jsou často dočasné a jsou výsledkem tlaku a jednostranných akcí, které nemusí vést k trvalému míru. Otázkou zůstává, zda je schopen v těchto snahách pokračovat i do budoucna, nebo zda se jedná jen o marketingovou kampaň s cílem získat prestižní ocenění.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.