Na schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Donald Trump pochlubil, že během svého druhého funkčního období ukončil šest válek. Podle Bílého domu se stal „prezidentem míru“ a měl by mu být udělen Nobelův mír, o který ostatně otevřeně usiluje. Na seznamu údajně ukončených konfliktů se objevila Indie s Pákistánem, Izrael a Írán, Rwanda a Kongo, Arménie s Ázerbájdžánem, Kambodža a Thajsko, a také Srbsko a Kosovo.
Tato prohlášení však musíme podle CNN brát s patřičnou nadsázkou. Ačkoliv se každý americký prezident snaží řešit mezinárodní krize, Trumpova administrativa využívá každého sebemenšího úspěchu k hlasité oslavě. Navíc, i když se mu v některých případech podařilo zastavit eskalující konflikty, často se jedná spíše o křehká příměří než o trvalé mírové dohody. Důkazem může být například neúspěch jeho snah o mír s Hamásem.
Jedním z problematických bodů jsou mírové dohody s Izraelem a Íránem. Ačkoliv je mezi oběma zeměmi v platnosti neformální příměří, nic nenasvědčuje tomu, že by se letitý konflikt, který začal s íránskou islámskou revolucí v roce 1979, měl v dohledné době trvale vyřešit. Mezi Trumpovy neúspěchy se řadí i snaha o mír se Severní Koreou. Během jeho mandátu se Kim Čong-un sice scházel na bezvýsledných setkáních, ale ve skutečnosti si jen rozšířil jaderný arzenál.
Mimo to je Trumpova zahraniční politika kritizována za to, že se soustředí pouze na rychlé a mediálně atraktivní výsledky, které může ihned prezentovat jako „vítězství“. Tyto snahy se dají přirovnat k marketingu, kdy podnikatel propaguje svůj produkt, aniž by se staral o dlouhodobou udržitelnost. Není se proto co divit, že se kritici ptají, zda má Trump skutečně zájem řešit příčiny konfliktů, nebo jen sbírat body pro své politické ambice.
Jednou z nejčerstvějších a největších událostí je mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou podepsali lídři obou zemí v Bílém domě. Smlouva zavazuje tyto bývalé sovětské republiky k vzájemnému uznání hranic a odmítnutí násilí. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev označil dohodu za „zázrak“ a pochválil Trumpovo vedení. Smlouva je výhodná i pro USA, jelikož díky ní Spojené státy získávají dopravní koridor, který omezuje vliv Ruska a Íránu v regionu.
Podobnou taktiku použil Trump také v jihovýchodní Asii, kde pohrozil Kambodži a Thajsku zrušením obchodních dohod, pokud nezastaví svůj pohraniční konflikt. Jeho páky se ukázaly jako účinné, ale příměří bylo nakonec dosaženo i za pomoci zemí z Asociace národů jihovýchodní Asie. Kambodžský premiér Hun Manet však po dohodě nominoval Trumpa na Nobelovu cenu míru.
Úspěch zaznamenala Trumpova administrativa i v diplomatických jednáních mezi Indií a Pákistánem, kde se obě země dohodly na příměří. I když Trumpovo tvrzení, že konflikt ukončil, je značně přehnané, Pákistán se rozhodl nominovat jej na Nobelovu cenu míru. Napětí mezi oběma jadernými mocnostmi se totiž stále nevyřešilo, a do vyjednávání byly zapojeny i další země, jako je Saúdská Arábie nebo Velká Británie.
Je pravda, že Trump dokázal v některých případech zastavit ozbrojené konflikty a zachránit životy. Ale jeho diplomatické úspěchy jsou často dočasné a jsou výsledkem tlaku a jednostranných akcí, které nemusí vést k trvalému míru. Otázkou zůstává, zda je schopen v těchto snahách pokračovat i do budoucna, nebo zda se jedná jen o marketingovou kampaň s cílem získat prestižní ocenění.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.