Na schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Donald Trump pochlubil, že během svého druhého funkčního období ukončil šest válek. Podle Bílého domu se stal „prezidentem míru“ a měl by mu být udělen Nobelův mír, o který ostatně otevřeně usiluje. Na seznamu údajně ukončených konfliktů se objevila Indie s Pákistánem, Izrael a Írán, Rwanda a Kongo, Arménie s Ázerbájdžánem, Kambodža a Thajsko, a také Srbsko a Kosovo.
Tato prohlášení však musíme podle CNN brát s patřičnou nadsázkou. Ačkoliv se každý americký prezident snaží řešit mezinárodní krize, Trumpova administrativa využívá každého sebemenšího úspěchu k hlasité oslavě. Navíc, i když se mu v některých případech podařilo zastavit eskalující konflikty, často se jedná spíše o křehká příměří než o trvalé mírové dohody. Důkazem může být například neúspěch jeho snah o mír s Hamásem.
Jedním z problematických bodů jsou mírové dohody s Izraelem a Íránem. Ačkoliv je mezi oběma zeměmi v platnosti neformální příměří, nic nenasvědčuje tomu, že by se letitý konflikt, který začal s íránskou islámskou revolucí v roce 1979, měl v dohledné době trvale vyřešit. Mezi Trumpovy neúspěchy se řadí i snaha o mír se Severní Koreou. Během jeho mandátu se Kim Čong-un sice scházel na bezvýsledných setkáních, ale ve skutečnosti si jen rozšířil jaderný arzenál.
Mimo to je Trumpova zahraniční politika kritizována za to, že se soustředí pouze na rychlé a mediálně atraktivní výsledky, které může ihned prezentovat jako „vítězství“. Tyto snahy se dají přirovnat k marketingu, kdy podnikatel propaguje svůj produkt, aniž by se staral o dlouhodobou udržitelnost. Není se proto co divit, že se kritici ptají, zda má Trump skutečně zájem řešit příčiny konfliktů, nebo jen sbírat body pro své politické ambice.
Jednou z nejčerstvějších a největších událostí je mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou podepsali lídři obou zemí v Bílém domě. Smlouva zavazuje tyto bývalé sovětské republiky k vzájemnému uznání hranic a odmítnutí násilí. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev označil dohodu za „zázrak“ a pochválil Trumpovo vedení. Smlouva je výhodná i pro USA, jelikož díky ní Spojené státy získávají dopravní koridor, který omezuje vliv Ruska a Íránu v regionu.
Podobnou taktiku použil Trump také v jihovýchodní Asii, kde pohrozil Kambodži a Thajsku zrušením obchodních dohod, pokud nezastaví svůj pohraniční konflikt. Jeho páky se ukázaly jako účinné, ale příměří bylo nakonec dosaženo i za pomoci zemí z Asociace národů jihovýchodní Asie. Kambodžský premiér Hun Manet však po dohodě nominoval Trumpa na Nobelovu cenu míru.
Úspěch zaznamenala Trumpova administrativa i v diplomatických jednáních mezi Indií a Pákistánem, kde se obě země dohodly na příměří. I když Trumpovo tvrzení, že konflikt ukončil, je značně přehnané, Pákistán se rozhodl nominovat jej na Nobelovu cenu míru. Napětí mezi oběma jadernými mocnostmi se totiž stále nevyřešilo, a do vyjednávání byly zapojeny i další země, jako je Saúdská Arábie nebo Velká Británie.
Je pravda, že Trump dokázal v některých případech zastavit ozbrojené konflikty a zachránit životy. Ale jeho diplomatické úspěchy jsou často dočasné a jsou výsledkem tlaku a jednostranných akcí, které nemusí vést k trvalému míru. Otázkou zůstává, zda je schopen v těchto snahách pokračovat i do budoucna, nebo zda se jedná jen o marketingovou kampaň s cílem získat prestižní ocenění.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
