Na schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Donald Trump pochlubil, že během svého druhého funkčního období ukončil šest válek. Podle Bílého domu se stal „prezidentem míru“ a měl by mu být udělen Nobelův mír, o který ostatně otevřeně usiluje. Na seznamu údajně ukončených konfliktů se objevila Indie s Pákistánem, Izrael a Írán, Rwanda a Kongo, Arménie s Ázerbájdžánem, Kambodža a Thajsko, a také Srbsko a Kosovo.
Tato prohlášení však musíme podle CNN brát s patřičnou nadsázkou. Ačkoliv se každý americký prezident snaží řešit mezinárodní krize, Trumpova administrativa využívá každého sebemenšího úspěchu k hlasité oslavě. Navíc, i když se mu v některých případech podařilo zastavit eskalující konflikty, často se jedná spíše o křehká příměří než o trvalé mírové dohody. Důkazem může být například neúspěch jeho snah o mír s Hamásem.
Jedním z problematických bodů jsou mírové dohody s Izraelem a Íránem. Ačkoliv je mezi oběma zeměmi v platnosti neformální příměří, nic nenasvědčuje tomu, že by se letitý konflikt, který začal s íránskou islámskou revolucí v roce 1979, měl v dohledné době trvale vyřešit. Mezi Trumpovy neúspěchy se řadí i snaha o mír se Severní Koreou. Během jeho mandátu se Kim Čong-un sice scházel na bezvýsledných setkáních, ale ve skutečnosti si jen rozšířil jaderný arzenál.
Mimo to je Trumpova zahraniční politika kritizována za to, že se soustředí pouze na rychlé a mediálně atraktivní výsledky, které může ihned prezentovat jako „vítězství“. Tyto snahy se dají přirovnat k marketingu, kdy podnikatel propaguje svůj produkt, aniž by se staral o dlouhodobou udržitelnost. Není se proto co divit, že se kritici ptají, zda má Trump skutečně zájem řešit příčiny konfliktů, nebo jen sbírat body pro své politické ambice.
Jednou z nejčerstvějších a největších událostí je mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou podepsali lídři obou zemí v Bílém domě. Smlouva zavazuje tyto bývalé sovětské republiky k vzájemnému uznání hranic a odmítnutí násilí. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev označil dohodu za „zázrak“ a pochválil Trumpovo vedení. Smlouva je výhodná i pro USA, jelikož díky ní Spojené státy získávají dopravní koridor, který omezuje vliv Ruska a Íránu v regionu.
Podobnou taktiku použil Trump také v jihovýchodní Asii, kde pohrozil Kambodži a Thajsku zrušením obchodních dohod, pokud nezastaví svůj pohraniční konflikt. Jeho páky se ukázaly jako účinné, ale příměří bylo nakonec dosaženo i za pomoci zemí z Asociace národů jihovýchodní Asie. Kambodžský premiér Hun Manet však po dohodě nominoval Trumpa na Nobelovu cenu míru.
Úspěch zaznamenala Trumpova administrativa i v diplomatických jednáních mezi Indií a Pákistánem, kde se obě země dohodly na příměří. I když Trumpovo tvrzení, že konflikt ukončil, je značně přehnané, Pákistán se rozhodl nominovat jej na Nobelovu cenu míru. Napětí mezi oběma jadernými mocnostmi se totiž stále nevyřešilo, a do vyjednávání byly zapojeny i další země, jako je Saúdská Arábie nebo Velká Británie.
Je pravda, že Trump dokázal v některých případech zastavit ozbrojené konflikty a zachránit životy. Ale jeho diplomatické úspěchy jsou často dočasné a jsou výsledkem tlaku a jednostranných akcí, které nemusí vést k trvalému míru. Otázkou zůstává, zda je schopen v těchto snahách pokračovat i do budoucna, nebo zda se jedná jen o marketingovou kampaň s cílem získat prestižní ocenění.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.