Na schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Donald Trump pochlubil, že během svého druhého funkčního období ukončil šest válek. Podle Bílého domu se stal „prezidentem míru“ a měl by mu být udělen Nobelův mír, o který ostatně otevřeně usiluje. Na seznamu údajně ukončených konfliktů se objevila Indie s Pákistánem, Izrael a Írán, Rwanda a Kongo, Arménie s Ázerbájdžánem, Kambodža a Thajsko, a také Srbsko a Kosovo.
Tato prohlášení však musíme podle CNN brát s patřičnou nadsázkou. Ačkoliv se každý americký prezident snaží řešit mezinárodní krize, Trumpova administrativa využívá každého sebemenšího úspěchu k hlasité oslavě. Navíc, i když se mu v některých případech podařilo zastavit eskalující konflikty, často se jedná spíše o křehká příměří než o trvalé mírové dohody. Důkazem může být například neúspěch jeho snah o mír s Hamásem.
Jedním z problematických bodů jsou mírové dohody s Izraelem a Íránem. Ačkoliv je mezi oběma zeměmi v platnosti neformální příměří, nic nenasvědčuje tomu, že by se letitý konflikt, který začal s íránskou islámskou revolucí v roce 1979, měl v dohledné době trvale vyřešit. Mezi Trumpovy neúspěchy se řadí i snaha o mír se Severní Koreou. Během jeho mandátu se Kim Čong-un sice scházel na bezvýsledných setkáních, ale ve skutečnosti si jen rozšířil jaderný arzenál.
Mimo to je Trumpova zahraniční politika kritizována za to, že se soustředí pouze na rychlé a mediálně atraktivní výsledky, které může ihned prezentovat jako „vítězství“. Tyto snahy se dají přirovnat k marketingu, kdy podnikatel propaguje svůj produkt, aniž by se staral o dlouhodobou udržitelnost. Není se proto co divit, že se kritici ptají, zda má Trump skutečně zájem řešit příčiny konfliktů, nebo jen sbírat body pro své politické ambice.
Jednou z nejčerstvějších a největších událostí je mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou podepsali lídři obou zemí v Bílém domě. Smlouva zavazuje tyto bývalé sovětské republiky k vzájemnému uznání hranic a odmítnutí násilí. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev označil dohodu za „zázrak“ a pochválil Trumpovo vedení. Smlouva je výhodná i pro USA, jelikož díky ní Spojené státy získávají dopravní koridor, který omezuje vliv Ruska a Íránu v regionu.
Podobnou taktiku použil Trump také v jihovýchodní Asii, kde pohrozil Kambodži a Thajsku zrušením obchodních dohod, pokud nezastaví svůj pohraniční konflikt. Jeho páky se ukázaly jako účinné, ale příměří bylo nakonec dosaženo i za pomoci zemí z Asociace národů jihovýchodní Asie. Kambodžský premiér Hun Manet však po dohodě nominoval Trumpa na Nobelovu cenu míru.
Úspěch zaznamenala Trumpova administrativa i v diplomatických jednáních mezi Indií a Pákistánem, kde se obě země dohodly na příměří. I když Trumpovo tvrzení, že konflikt ukončil, je značně přehnané, Pákistán se rozhodl nominovat jej na Nobelovu cenu míru. Napětí mezi oběma jadernými mocnostmi se totiž stále nevyřešilo, a do vyjednávání byly zapojeny i další země, jako je Saúdská Arábie nebo Velká Británie.
Je pravda, že Trump dokázal v některých případech zastavit ozbrojené konflikty a zachránit životy. Ale jeho diplomatické úspěchy jsou často dočasné a jsou výsledkem tlaku a jednostranných akcí, které nemusí vést k trvalému míru. Otázkou zůstává, zda je schopen v těchto snahách pokračovat i do budoucna, nebo zda se jedná jen o marketingovou kampaň s cílem získat prestižní ocenění.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.