V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Podle Homana je rychlost stahování agentů Imigračního a celního úřadu (ICE) a Pohraniční stráže (CBP) přímo závislá na ochotě místních a státních představitelů spolupracovat. Zdůraznil, že pokud Minnesotané chtějí vidět v ulicích méně federálů, musí se zapojit do efektivnější kooperace při identifikaci a zadržování osob bez legálního pobytu. Tato prohlášení zaznívají v době, kdy jsou vztahy mezi administrativou a guvernérem Timem Walzem na bodu mrazu.
Hlavním impulsem pro Homanovo vyslání do Minneapolis byla nedávná série tragických incidentů, při nichž federální agenti zastřelili dva americké občany. Poslední obětí se stal sedmatřicetiletý zdravotní bratr Alex Pretti, který byl zabit minulý víkend během protestu proti imigračním zátahům. Homan se však během tiskové konference odmítl k těmto úmrtím podrobněji vyjádřit s tím, že probíhající vyšetřování musí jít svou cestou a on nebude spekulovat o vině či nevině zapojených agentů.
Rodina zabitého Prettiho přitom zveřejnila videozáznam, který zachycuje jiný konflikt s federálními agenty jedenáct dní před jeho smrtí. Právníci rodiny tvrdí, že tyto záběry dokazují agresivní chování ozbrojených složek, zatímco ministerstvo pro vnitřní bezpečnost původně uvádělo, že Pretti na agenty útočil střelnou zbraní. Homan k tomu pouze podotkl, že prezident Trump si nepřeje žádná úmrtí, a to ani u osob, po kterých imigrační úřady pátrají.
Nová strategie, kterou Homan v Minneapolis prosazuje, počítá s přesunem agentů z ulic přímo do věznic. Cílem je, aby ICE mohlo přebírat nelegální migranty s kriminální minulostí přímo v kontrolovaném prostředí nápravných zařízení, což má být bezpečnější pro agenty i komunitu. Homan kritizoval politiku takzvaných azylových měst, která podle něj vytvářejí útočiště pro zločince, a vyzval místní úřady, aby přestaly propouštět nebezpečné jedince zpět do společnosti.
Navzdory slibům o omezení operací v ulicích Homan jasně deklaroval, že administrativa neustoupí od své mise deportovat miliony osob. „Nehodláme se vzdát našeho poslání, jen ho budeme dělat chytřeji,“ prohlásil border tsar. Zdůraznil, že cílené vymáhání práva bude pokračovat po celé zemi a žádná osoba bez dokladů není automaticky „mimo hru“, i když prioritou zůstávají jedinci s kriminální anamnézou.
Homan se také důrazně ohradil proti kritice chování federálních agentů. Uvedl, že tito muži a ženy vykonávají náročnou práci v nepřátelském prostředí a čelí nenávistné rétorice. Pokud se však některý z agentů zachová neprofesionálně, bude podle něj potrestán podle platných předpisů. Vyzval státní činitele Minnesoty, aby se postavili „bok po boku“ s federály a pomohli zklidnit výbušnou atmosféru v Minneapolis.
Otázka počtu nasazených sil zůstává i nadále nejasná. Homan odmítl uvést konkrétní počty agentů operujících v současnosti v Minneapolis s odvoláním na běžnou rotaci personálu. Reportéři upozornili, že podle některých odhadů se ve městě nachází až 3 000 federálních pracovníků, což výrazně převyšuje stavy místní policie. Homan pouze zopakoval, že jeho hlavním cílem je nyní plán na stažení, nikoli navyšování sil.
Politický rozměr celého sporu podtrhuje i Homanova výzva pro ty, kterým se činnost ICE nelíbí, aby své stížnosti adresovali Kongresu a usilovali o změnu zákonů. Administrativa podle něj pouze vymáhá pravidla, která schválili zákonodárci. Připustil sice, že mise nebyla doposud prováděna „dokonale“, ale vnitřní změny a lepší komunikace s místními lídry mají vést k vyšší efektivitě.
Nálada v Minneapolis zůstává po Homanově vystoupení napjatá. Místní lídři, včetně starosty Jacoba Freye, nadále požadují okamžité ukončení operace „Metro Surge“, kterou považují za okupaci města. Homan sice označil dosavadní rozhovory s guvernérem Walzem za produktivní, ale zároveň dal jasně najevo, že z Minneapolis neodjede, dokud nebude „problém vyřešen“.
Výsledek této návštěvy tak lze interpretovat jako pokus o deeskalaci napětí bez faktické změny kurzu v imigrační politice. Sliby o stažení sil jsou podmíněny ústupky ze strany státu Minnesota v otázce azylových pravidel, což představuje patovou situaci. Zatímco Homan hovoří o „pokroku“, obyvatelé Minneapolis se nadále potýkají s masivní přítomností ozbrojených federálních složek ve svých čtvrtích.
Budoucí vývoj v Minneapolis bude pravděpodobně záviset na tom, zda dojde k reálnému snížení počtu agentů v terénu, nebo zda zůstane pouze u rétorických gest. Homanův důraz na „cílené operace“ naznačuje, že zátahy se mohou stát méně viditelnými, ale nikoliv méně intenzivními. Pro rodiny obětí, jako byl Alex Pretti, však tyto přísliby přicházejí příliš pozdě a nedůvěra vůči federálním orgánům v regionu nadále roste.
Vzhledem k tomu, že Homan neuvedl žádný časový horizont pro odsun jednotek, zůstává Minneapolis i nadále centrem největšího vnitrostátního střetu mezi federální mocí a státní samosprávou v oblasti imigrace. Další dny ukáží, zda se skutečně podaří najít „společnou řeč“, o které Homan hovořil, nebo zda bude přítomnost federálních agentů v Minnesotě i nadále zdrojem násilných střetů a tragických úmrtí.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.