V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Podle Homana je rychlost stahování agentů Imigračního a celního úřadu (ICE) a Pohraniční stráže (CBP) přímo závislá na ochotě místních a státních představitelů spolupracovat. Zdůraznil, že pokud Minnesotané chtějí vidět v ulicích méně federálů, musí se zapojit do efektivnější kooperace při identifikaci a zadržování osob bez legálního pobytu. Tato prohlášení zaznívají v době, kdy jsou vztahy mezi administrativou a guvernérem Timem Walzem na bodu mrazu.
Hlavním impulsem pro Homanovo vyslání do Minneapolis byla nedávná série tragických incidentů, při nichž federální agenti zastřelili dva americké občany. Poslední obětí se stal sedmatřicetiletý zdravotní bratr Alex Pretti, který byl zabit minulý víkend během protestu proti imigračním zátahům. Homan se však během tiskové konference odmítl k těmto úmrtím podrobněji vyjádřit s tím, že probíhající vyšetřování musí jít svou cestou a on nebude spekulovat o vině či nevině zapojených agentů.
Rodina zabitého Prettiho přitom zveřejnila videozáznam, který zachycuje jiný konflikt s federálními agenty jedenáct dní před jeho smrtí. Právníci rodiny tvrdí, že tyto záběry dokazují agresivní chování ozbrojených složek, zatímco ministerstvo pro vnitřní bezpečnost původně uvádělo, že Pretti na agenty útočil střelnou zbraní. Homan k tomu pouze podotkl, že prezident Trump si nepřeje žádná úmrtí, a to ani u osob, po kterých imigrační úřady pátrají.
Nová strategie, kterou Homan v Minneapolis prosazuje, počítá s přesunem agentů z ulic přímo do věznic. Cílem je, aby ICE mohlo přebírat nelegální migranty s kriminální minulostí přímo v kontrolovaném prostředí nápravných zařízení, což má být bezpečnější pro agenty i komunitu. Homan kritizoval politiku takzvaných azylových měst, která podle něj vytvářejí útočiště pro zločince, a vyzval místní úřady, aby přestaly propouštět nebezpečné jedince zpět do společnosti.
Navzdory slibům o omezení operací v ulicích Homan jasně deklaroval, že administrativa neustoupí od své mise deportovat miliony osob. „Nehodláme se vzdát našeho poslání, jen ho budeme dělat chytřeji,“ prohlásil border tsar. Zdůraznil, že cílené vymáhání práva bude pokračovat po celé zemi a žádná osoba bez dokladů není automaticky „mimo hru“, i když prioritou zůstávají jedinci s kriminální anamnézou.
Homan se také důrazně ohradil proti kritice chování federálních agentů. Uvedl, že tito muži a ženy vykonávají náročnou práci v nepřátelském prostředí a čelí nenávistné rétorice. Pokud se však některý z agentů zachová neprofesionálně, bude podle něj potrestán podle platných předpisů. Vyzval státní činitele Minnesoty, aby se postavili „bok po boku“ s federály a pomohli zklidnit výbušnou atmosféru v Minneapolis.
Otázka počtu nasazených sil zůstává i nadále nejasná. Homan odmítl uvést konkrétní počty agentů operujících v současnosti v Minneapolis s odvoláním na běžnou rotaci personálu. Reportéři upozornili, že podle některých odhadů se ve městě nachází až 3 000 federálních pracovníků, což výrazně převyšuje stavy místní policie. Homan pouze zopakoval, že jeho hlavním cílem je nyní plán na stažení, nikoli navyšování sil.
Politický rozměr celého sporu podtrhuje i Homanova výzva pro ty, kterým se činnost ICE nelíbí, aby své stížnosti adresovali Kongresu a usilovali o změnu zákonů. Administrativa podle něj pouze vymáhá pravidla, která schválili zákonodárci. Připustil sice, že mise nebyla doposud prováděna „dokonale“, ale vnitřní změny a lepší komunikace s místními lídry mají vést k vyšší efektivitě.
Nálada v Minneapolis zůstává po Homanově vystoupení napjatá. Místní lídři, včetně starosty Jacoba Freye, nadále požadují okamžité ukončení operace „Metro Surge“, kterou považují za okupaci města. Homan sice označil dosavadní rozhovory s guvernérem Walzem za produktivní, ale zároveň dal jasně najevo, že z Minneapolis neodjede, dokud nebude „problém vyřešen“.
Výsledek této návštěvy tak lze interpretovat jako pokus o deeskalaci napětí bez faktické změny kurzu v imigrační politice. Sliby o stažení sil jsou podmíněny ústupky ze strany státu Minnesota v otázce azylových pravidel, což představuje patovou situaci. Zatímco Homan hovoří o „pokroku“, obyvatelé Minneapolis se nadále potýkají s masivní přítomností ozbrojených federálních složek ve svých čtvrtích.
Budoucí vývoj v Minneapolis bude pravděpodobně záviset na tom, zda dojde k reálnému snížení počtu agentů v terénu, nebo zda zůstane pouze u rétorických gest. Homanův důraz na „cílené operace“ naznačuje, že zátahy se mohou stát méně viditelnými, ale nikoliv méně intenzivními. Pro rodiny obětí, jako byl Alex Pretti, však tyto přísliby přicházejí příliš pozdě a nedůvěra vůči federálním orgánům v regionu nadále roste.
Vzhledem k tomu, že Homan neuvedl žádný časový horizont pro odsun jednotek, zůstává Minneapolis i nadále centrem největšího vnitrostátního střetu mezi federální mocí a státní samosprávou v oblasti imigrace. Další dny ukáží, zda se skutečně podaří najít „společnou řeč“, o které Homan hovořil, nebo zda bude přítomnost federálních agentů v Minnesotě i nadále zdrojem násilných střetů a tragických úmrtí.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
