V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Podle Homana je rychlost stahování agentů Imigračního a celního úřadu (ICE) a Pohraniční stráže (CBP) přímo závislá na ochotě místních a státních představitelů spolupracovat. Zdůraznil, že pokud Minnesotané chtějí vidět v ulicích méně federálů, musí se zapojit do efektivnější kooperace při identifikaci a zadržování osob bez legálního pobytu. Tato prohlášení zaznívají v době, kdy jsou vztahy mezi administrativou a guvernérem Timem Walzem na bodu mrazu.
Hlavním impulsem pro Homanovo vyslání do Minneapolis byla nedávná série tragických incidentů, při nichž federální agenti zastřelili dva americké občany. Poslední obětí se stal sedmatřicetiletý zdravotní bratr Alex Pretti, který byl zabit minulý víkend během protestu proti imigračním zátahům. Homan se však během tiskové konference odmítl k těmto úmrtím podrobněji vyjádřit s tím, že probíhající vyšetřování musí jít svou cestou a on nebude spekulovat o vině či nevině zapojených agentů.
Rodina zabitého Prettiho přitom zveřejnila videozáznam, který zachycuje jiný konflikt s federálními agenty jedenáct dní před jeho smrtí. Právníci rodiny tvrdí, že tyto záběry dokazují agresivní chování ozbrojených složek, zatímco ministerstvo pro vnitřní bezpečnost původně uvádělo, že Pretti na agenty útočil střelnou zbraní. Homan k tomu pouze podotkl, že prezident Trump si nepřeje žádná úmrtí, a to ani u osob, po kterých imigrační úřady pátrají.
Nová strategie, kterou Homan v Minneapolis prosazuje, počítá s přesunem agentů z ulic přímo do věznic. Cílem je, aby ICE mohlo přebírat nelegální migranty s kriminální minulostí přímo v kontrolovaném prostředí nápravných zařízení, což má být bezpečnější pro agenty i komunitu. Homan kritizoval politiku takzvaných azylových měst, která podle něj vytvářejí útočiště pro zločince, a vyzval místní úřady, aby přestaly propouštět nebezpečné jedince zpět do společnosti.
Navzdory slibům o omezení operací v ulicích Homan jasně deklaroval, že administrativa neustoupí od své mise deportovat miliony osob. „Nehodláme se vzdát našeho poslání, jen ho budeme dělat chytřeji,“ prohlásil border tsar. Zdůraznil, že cílené vymáhání práva bude pokračovat po celé zemi a žádná osoba bez dokladů není automaticky „mimo hru“, i když prioritou zůstávají jedinci s kriminální anamnézou.
Homan se také důrazně ohradil proti kritice chování federálních agentů. Uvedl, že tito muži a ženy vykonávají náročnou práci v nepřátelském prostředí a čelí nenávistné rétorice. Pokud se však některý z agentů zachová neprofesionálně, bude podle něj potrestán podle platných předpisů. Vyzval státní činitele Minnesoty, aby se postavili „bok po boku“ s federály a pomohli zklidnit výbušnou atmosféru v Minneapolis.
Otázka počtu nasazených sil zůstává i nadále nejasná. Homan odmítl uvést konkrétní počty agentů operujících v současnosti v Minneapolis s odvoláním na běžnou rotaci personálu. Reportéři upozornili, že podle některých odhadů se ve městě nachází až 3 000 federálních pracovníků, což výrazně převyšuje stavy místní policie. Homan pouze zopakoval, že jeho hlavním cílem je nyní plán na stažení, nikoli navyšování sil.
Politický rozměr celého sporu podtrhuje i Homanova výzva pro ty, kterým se činnost ICE nelíbí, aby své stížnosti adresovali Kongresu a usilovali o změnu zákonů. Administrativa podle něj pouze vymáhá pravidla, která schválili zákonodárci. Připustil sice, že mise nebyla doposud prováděna „dokonale“, ale vnitřní změny a lepší komunikace s místními lídry mají vést k vyšší efektivitě.
Nálada v Minneapolis zůstává po Homanově vystoupení napjatá. Místní lídři, včetně starosty Jacoba Freye, nadále požadují okamžité ukončení operace „Metro Surge“, kterou považují za okupaci města. Homan sice označil dosavadní rozhovory s guvernérem Walzem za produktivní, ale zároveň dal jasně najevo, že z Minneapolis neodjede, dokud nebude „problém vyřešen“.
Výsledek této návštěvy tak lze interpretovat jako pokus o deeskalaci napětí bez faktické změny kurzu v imigrační politice. Sliby o stažení sil jsou podmíněny ústupky ze strany státu Minnesota v otázce azylových pravidel, což představuje patovou situaci. Zatímco Homan hovoří o „pokroku“, obyvatelé Minneapolis se nadále potýkají s masivní přítomností ozbrojených federálních složek ve svých čtvrtích.
Budoucí vývoj v Minneapolis bude pravděpodobně záviset na tom, zda dojde k reálnému snížení počtu agentů v terénu, nebo zda zůstane pouze u rétorických gest. Homanův důraz na „cílené operace“ naznačuje, že zátahy se mohou stát méně viditelnými, ale nikoliv méně intenzivními. Pro rodiny obětí, jako byl Alex Pretti, však tyto přísliby přicházejí příliš pozdě a nedůvěra vůči federálním orgánům v regionu nadále roste.
Vzhledem k tomu, že Homan neuvedl žádný časový horizont pro odsun jednotek, zůstává Minneapolis i nadále centrem největšího vnitrostátního střetu mezi federální mocí a státní samosprávou v oblasti imigrace. Další dny ukáží, zda se skutečně podaří najít „společnou řeč“, o které Homan hovořil, nebo zda bude přítomnost federálních agentů v Minnesotě i nadále zdrojem násilných střetů a tragických úmrtí.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.