Ve svém příspěvku na sociální síti Donald Trump prohlásil, že Ukrajina může „vyhrát zpět celou Ukrajinu v její původní podobě“. Podle obránců Ukrajiny je to sice významný posun v Trumpově rétorice, nicméně k reálnému vítězství je potřeba mnohem víc než pouhá slova.
Válka, která probíhá od roku 2022, je velmi složitá. Rusko bylo donuceno k ústupu pouze v několika případech, a to na jaře 2022, kdy mělo přetížené síly u Kyjeva, a na podzim téhož roku, kdy se situace opakovala u Chersonu a Charkovské oblasti.
Ukrajinská letní protiofenzíva v roce 2023 se však nezdařila, a to i přes dodávky západních zbraní, jako jsou tanky, rakety a obrněná vozidla. Ukrajina se sice pokusila prorazit na několika místech fronty, ale její útoky byly neúspěšné. Po celou dobu navíc Rusko pomalu postupovalo, například od Avdijivky až k branám Pokrovsku v Doněcké oblasti.
Trump se zmínil o zpřísnění ekonomických sankcí a uvalení sekundárních cel na kupce ruské ropy. Zatím se to však týká pouze Indie, nikoli Číny, která je v této oblasti mnohem významnější. Je potřeba si uvědomit, že to samo o sobě k vítězství ve válce nepomůže. Přestože by Ukrajině pomohly další dodávky amerických zbraní, největší potřebu má vylepšit svou protivzdušnou obranu.
Místo toho Trump říká, že Ukrajina může zvítězit díky „času, trpělivosti a finanční podpoře Evropy“. Tím odkazuje na nedávný program, v rámci kterého evropské státy platí za americké zbraně pro Ukrajinu. Ačkoli to Ukrajině pomáhá, k dramatickému obratu na bojišti to nejspíš nepovede.
Ukrajina už dříve přiznala, že vojenskými prostředky nebude schopná dobýt všechna území, která Rusko okupuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v únoru připustil, že část nebo všechna území, která Rusko okupovalo od roku 2014, budou muset být získána zpět diplomatickou cestou.
Podle vojenských analytiků by se mohla Ukrajina osvobodit pouze ve dvou případech. První by byla radikální změna v západní vojenské pomoci, například přímá intervence vzdušných sil NATO. To je však z politického hlediska nepravděpodobné. Druhým scénářem je kolaps Ruska, který by mohl být způsoben změnou režimu v Kremlu. Ani to však zatím nic nenasvědčuje.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.