Ve svém příspěvku na sociální síti Donald Trump prohlásil, že Ukrajina může „vyhrát zpět celou Ukrajinu v její původní podobě“. Podle obránců Ukrajiny je to sice významný posun v Trumpově rétorice, nicméně k reálnému vítězství je potřeba mnohem víc než pouhá slova.
Válka, která probíhá od roku 2022, je velmi složitá. Rusko bylo donuceno k ústupu pouze v několika případech, a to na jaře 2022, kdy mělo přetížené síly u Kyjeva, a na podzim téhož roku, kdy se situace opakovala u Chersonu a Charkovské oblasti.
Ukrajinská letní protiofenzíva v roce 2023 se však nezdařila, a to i přes dodávky západních zbraní, jako jsou tanky, rakety a obrněná vozidla. Ukrajina se sice pokusila prorazit na několika místech fronty, ale její útoky byly neúspěšné. Po celou dobu navíc Rusko pomalu postupovalo, například od Avdijivky až k branám Pokrovsku v Doněcké oblasti.
Trump se zmínil o zpřísnění ekonomických sankcí a uvalení sekundárních cel na kupce ruské ropy. Zatím se to však týká pouze Indie, nikoli Číny, která je v této oblasti mnohem významnější. Je potřeba si uvědomit, že to samo o sobě k vítězství ve válce nepomůže. Přestože by Ukrajině pomohly další dodávky amerických zbraní, největší potřebu má vylepšit svou protivzdušnou obranu.
Místo toho Trump říká, že Ukrajina může zvítězit díky „času, trpělivosti a finanční podpoře Evropy“. Tím odkazuje na nedávný program, v rámci kterého evropské státy platí za americké zbraně pro Ukrajinu. Ačkoli to Ukrajině pomáhá, k dramatickému obratu na bojišti to nejspíš nepovede.
Ukrajina už dříve přiznala, že vojenskými prostředky nebude schopná dobýt všechna území, která Rusko okupuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v únoru připustil, že část nebo všechna území, která Rusko okupovalo od roku 2014, budou muset být získána zpět diplomatickou cestou.
Podle vojenských analytiků by se mohla Ukrajina osvobodit pouze ve dvou případech. První by byla radikální změna v západní vojenské pomoci, například přímá intervence vzdušných sil NATO. To je však z politického hlediska nepravděpodobné. Druhým scénářem je kolaps Ruska, který by mohl být způsoben změnou režimu v Kremlu. Ani to však zatím nic nenasvědčuje.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.