Ve svém příspěvku na sociální síti Donald Trump prohlásil, že Ukrajina může „vyhrát zpět celou Ukrajinu v její původní podobě“. Podle obránců Ukrajiny je to sice významný posun v Trumpově rétorice, nicméně k reálnému vítězství je potřeba mnohem víc než pouhá slova.
Válka, která probíhá od roku 2022, je velmi složitá. Rusko bylo donuceno k ústupu pouze v několika případech, a to na jaře 2022, kdy mělo přetížené síly u Kyjeva, a na podzim téhož roku, kdy se situace opakovala u Chersonu a Charkovské oblasti.
Ukrajinská letní protiofenzíva v roce 2023 se však nezdařila, a to i přes dodávky západních zbraní, jako jsou tanky, rakety a obrněná vozidla. Ukrajina se sice pokusila prorazit na několika místech fronty, ale její útoky byly neúspěšné. Po celou dobu navíc Rusko pomalu postupovalo, například od Avdijivky až k branám Pokrovsku v Doněcké oblasti.
Trump se zmínil o zpřísnění ekonomických sankcí a uvalení sekundárních cel na kupce ruské ropy. Zatím se to však týká pouze Indie, nikoli Číny, která je v této oblasti mnohem významnější. Je potřeba si uvědomit, že to samo o sobě k vítězství ve válce nepomůže. Přestože by Ukrajině pomohly další dodávky amerických zbraní, největší potřebu má vylepšit svou protivzdušnou obranu.
Místo toho Trump říká, že Ukrajina může zvítězit díky „času, trpělivosti a finanční podpoře Evropy“. Tím odkazuje na nedávný program, v rámci kterého evropské státy platí za americké zbraně pro Ukrajinu. Ačkoli to Ukrajině pomáhá, k dramatickému obratu na bojišti to nejspíš nepovede.
Ukrajina už dříve přiznala, že vojenskými prostředky nebude schopná dobýt všechna území, která Rusko okupuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v únoru připustil, že část nebo všechna území, která Rusko okupovalo od roku 2014, budou muset být získána zpět diplomatickou cestou.
Podle vojenských analytiků by se mohla Ukrajina osvobodit pouze ve dvou případech. První by byla radikální změna v západní vojenské pomoci, například přímá intervence vzdušných sil NATO. To je však z politického hlediska nepravděpodobné. Druhým scénářem je kolaps Ruska, který by mohl být způsoben změnou režimu v Kremlu. Ani to však zatím nic nenasvědčuje.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.