Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Šefčovič v pondělí při příjezdu na jednání ministrů v Bruselu prohlásil, že takto vysoké clo by učinilo obchod „prakticky nemožným“ a znemožnilo pokračování ve výměně zboží v hodnotě 4,4 miliardy eur denně. „Byli jsme velmi blízko dohodě,“ uvedl zklamaně s odkazem na čtyři týdny intenzivních vyjednávání s americkou stranou.
Trump v sobotu nečekaně oznámil, že od 1. srpna zavede 30% cla na dovoz zboží z EU. Tento výrok zcela zaskočil evropské vyjednavače, kteří ještě donedávna doufali v dohodu o mnohem nižším 10% clu. Evropané se tak ocitli v patové situaci a museli reagovat.
Brusel se zatím rozhodl odložit spuštění odvetných cel na americké zboží v hodnotě 21 miliard eur, která měla vstoupit v platnost o půlnoci z pondělí na úterý, až na začátek srpna. Ministři zároveň projednávají další kolo protiopatření, tentokrát cílené na americký export v hodnotě 72 miliard eur.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, který schůzce předsedá, varoval před dopady obchodní války. „Nikdo v Evropě si nepřeje eskalaci, ale musíme také ukázat, že se umíme bránit,“ řekl.
Francie požaduje urychlené přípravy odvetných kroků a navrhuje využití tzv. „nástroje proti nátlaku“, což je nový legislativní rámec umožňující EU zasáhnout proti státům, které využívají obchod jako formu politického tlaku.
Oproti tomu Německo vyzývá k umírněnému, pragmatickému přístupu a Itálie varuje před nebezpečím vyvolání otevřené obchodní války. Obavy zaznívají také ze strany zemí střední a východní Evropy, které varují, že tvrdé protiakce EU by mohly vést k omezení americké vojenské přítomnosti v regionu.
„Musíme zabránit eskalaci. Čelíme geopolitickým výzvám a máme společné problémy, které musíme s USA řešit – například otázku fentanylu,“ řekl litevský ministr zahraničí Keṣtutis Budrys.
Trump v posledních dnech ostře kritizoval i Kanadu a Mexiko kvůli údajné nedostatečné snaze zabránit toku opioidů do USA, ačkoliv tato témata nebyla dosud součástí jednání mezi EU a Spojenými státy.
Napětí mezi oběma stranami tak znovu narůstá a nejistota kolem budoucnosti transatlantického obchodu se prohlubuje. EU se nyní snaží balancovat mezi diplomatickým tlakem a přípravou tvrdších reakcí, aniž by vyvolala plnohodnotný obchodní konflikt.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.