Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Šefčovič v pondělí při příjezdu na jednání ministrů v Bruselu prohlásil, že takto vysoké clo by učinilo obchod „prakticky nemožným“ a znemožnilo pokračování ve výměně zboží v hodnotě 4,4 miliardy eur denně. „Byli jsme velmi blízko dohodě,“ uvedl zklamaně s odkazem na čtyři týdny intenzivních vyjednávání s americkou stranou.
Trump v sobotu nečekaně oznámil, že od 1. srpna zavede 30% cla na dovoz zboží z EU. Tento výrok zcela zaskočil evropské vyjednavače, kteří ještě donedávna doufali v dohodu o mnohem nižším 10% clu. Evropané se tak ocitli v patové situaci a museli reagovat.
Brusel se zatím rozhodl odložit spuštění odvetných cel na americké zboží v hodnotě 21 miliard eur, která měla vstoupit v platnost o půlnoci z pondělí na úterý, až na začátek srpna. Ministři zároveň projednávají další kolo protiopatření, tentokrát cílené na americký export v hodnotě 72 miliard eur.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, který schůzce předsedá, varoval před dopady obchodní války. „Nikdo v Evropě si nepřeje eskalaci, ale musíme také ukázat, že se umíme bránit,“ řekl.
Francie požaduje urychlené přípravy odvetných kroků a navrhuje využití tzv. „nástroje proti nátlaku“, což je nový legislativní rámec umožňující EU zasáhnout proti státům, které využívají obchod jako formu politického tlaku.
Oproti tomu Německo vyzývá k umírněnému, pragmatickému přístupu a Itálie varuje před nebezpečím vyvolání otevřené obchodní války. Obavy zaznívají také ze strany zemí střední a východní Evropy, které varují, že tvrdé protiakce EU by mohly vést k omezení americké vojenské přítomnosti v regionu.
„Musíme zabránit eskalaci. Čelíme geopolitickým výzvám a máme společné problémy, které musíme s USA řešit – například otázku fentanylu,“ řekl litevský ministr zahraničí Keṣtutis Budrys.
Trump v posledních dnech ostře kritizoval i Kanadu a Mexiko kvůli údajné nedostatečné snaze zabránit toku opioidů do USA, ačkoliv tato témata nebyla dosud součástí jednání mezi EU a Spojenými státy.
Napětí mezi oběma stranami tak znovu narůstá a nejistota kolem budoucnosti transatlantického obchodu se prohlubuje. EU se nyní snaží balancovat mezi diplomatickým tlakem a přípravou tvrdších reakcí, aniž by vyvolala plnohodnotný obchodní konflikt.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.