Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Šefčovič v pondělí při příjezdu na jednání ministrů v Bruselu prohlásil, že takto vysoké clo by učinilo obchod „prakticky nemožným“ a znemožnilo pokračování ve výměně zboží v hodnotě 4,4 miliardy eur denně. „Byli jsme velmi blízko dohodě,“ uvedl zklamaně s odkazem na čtyři týdny intenzivních vyjednávání s americkou stranou.
Trump v sobotu nečekaně oznámil, že od 1. srpna zavede 30% cla na dovoz zboží z EU. Tento výrok zcela zaskočil evropské vyjednavače, kteří ještě donedávna doufali v dohodu o mnohem nižším 10% clu. Evropané se tak ocitli v patové situaci a museli reagovat.
Brusel se zatím rozhodl odložit spuštění odvetných cel na americké zboží v hodnotě 21 miliard eur, která měla vstoupit v platnost o půlnoci z pondělí na úterý, až na začátek srpna. Ministři zároveň projednávají další kolo protiopatření, tentokrát cílené na americký export v hodnotě 72 miliard eur.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, který schůzce předsedá, varoval před dopady obchodní války. „Nikdo v Evropě si nepřeje eskalaci, ale musíme také ukázat, že se umíme bránit,“ řekl.
Francie požaduje urychlené přípravy odvetných kroků a navrhuje využití tzv. „nástroje proti nátlaku“, což je nový legislativní rámec umožňující EU zasáhnout proti státům, které využívají obchod jako formu politického tlaku.
Oproti tomu Německo vyzývá k umírněnému, pragmatickému přístupu a Itálie varuje před nebezpečím vyvolání otevřené obchodní války. Obavy zaznívají také ze strany zemí střední a východní Evropy, které varují, že tvrdé protiakce EU by mohly vést k omezení americké vojenské přítomnosti v regionu.
„Musíme zabránit eskalaci. Čelíme geopolitickým výzvám a máme společné problémy, které musíme s USA řešit – například otázku fentanylu,“ řekl litevský ministr zahraničí Keṣtutis Budrys.
Trump v posledních dnech ostře kritizoval i Kanadu a Mexiko kvůli údajné nedostatečné snaze zabránit toku opioidů do USA, ačkoliv tato témata nebyla dosud součástí jednání mezi EU a Spojenými státy.
Napětí mezi oběma stranami tak znovu narůstá a nejistota kolem budoucnosti transatlantického obchodu se prohlubuje. EU se nyní snaží balancovat mezi diplomatickým tlakem a přípravou tvrdších reakcí, aniž by vyvolala plnohodnotný obchodní konflikt.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.