Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Šefčovič v pondělí při příjezdu na jednání ministrů v Bruselu prohlásil, že takto vysoké clo by učinilo obchod „prakticky nemožným“ a znemožnilo pokračování ve výměně zboží v hodnotě 4,4 miliardy eur denně. „Byli jsme velmi blízko dohodě,“ uvedl zklamaně s odkazem na čtyři týdny intenzivních vyjednávání s americkou stranou.
Trump v sobotu nečekaně oznámil, že od 1. srpna zavede 30% cla na dovoz zboží z EU. Tento výrok zcela zaskočil evropské vyjednavače, kteří ještě donedávna doufali v dohodu o mnohem nižším 10% clu. Evropané se tak ocitli v patové situaci a museli reagovat.
Brusel se zatím rozhodl odložit spuštění odvetných cel na americké zboží v hodnotě 21 miliard eur, která měla vstoupit v platnost o půlnoci z pondělí na úterý, až na začátek srpna. Ministři zároveň projednávají další kolo protiopatření, tentokrát cílené na americký export v hodnotě 72 miliard eur.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, který schůzce předsedá, varoval před dopady obchodní války. „Nikdo v Evropě si nepřeje eskalaci, ale musíme také ukázat, že se umíme bránit,“ řekl.
Francie požaduje urychlené přípravy odvetných kroků a navrhuje využití tzv. „nástroje proti nátlaku“, což je nový legislativní rámec umožňující EU zasáhnout proti státům, které využívají obchod jako formu politického tlaku.
Oproti tomu Německo vyzývá k umírněnému, pragmatickému přístupu a Itálie varuje před nebezpečím vyvolání otevřené obchodní války. Obavy zaznívají také ze strany zemí střední a východní Evropy, které varují, že tvrdé protiakce EU by mohly vést k omezení americké vojenské přítomnosti v regionu.
„Musíme zabránit eskalaci. Čelíme geopolitickým výzvám a máme společné problémy, které musíme s USA řešit – například otázku fentanylu,“ řekl litevský ministr zahraničí Keṣtutis Budrys.
Trump v posledních dnech ostře kritizoval i Kanadu a Mexiko kvůli údajné nedostatečné snaze zabránit toku opioidů do USA, ačkoliv tato témata nebyla dosud součástí jednání mezi EU a Spojenými státy.
Napětí mezi oběma stranami tak znovu narůstá a nejistota kolem budoucnosti transatlantického obchodu se prohlubuje. EU se nyní snaží balancovat mezi diplomatickým tlakem a přípravou tvrdších reakcí, aniž by vyvolala plnohodnotný obchodní konflikt.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Barack Obama o víkendu vyzval demokraty, aby opustili pasivitu a začali znovu aktivně bojovat za své hodnoty. Vystoupil na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey, kde ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory v Demokratické straně.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Špatná noc, mizerný spánek, kruhy pod očima a tělo, které by si nejradši lehlo zpět do postele. Přesně tak může vypadat ráno po probdělé noci. Co ale dělat, když vstávání nelze odložit a povinnosti volají? Britský publicista Joel Snape přináší podrobný návod, jak zvládnout den po noci plné převalování, a to od okamžiku probuzení až po večerní uléhání. I špatný spánek se dá přežít s grácií – a možná si den i trochu užijete.
V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.