Napětí kolem války v Íránu opět otřásá základy Severoatlantické aliance. Prezident Donald Trump v posledních dnech stupňuje svou rétoriku a otevřeně hrozí, že Spojené státy z NATO vystoupí. Důvodem je jeho rostoucí hněv nad tím, že evropští spojenci odmítají podpořit americkou vojenskou kampaň a nepomáhají s řešením blokády Hormuzského průlivu. Navzdory těmto ostrým slovům však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Washington k takovému radikálnímu kroku skutečně chystal.
Podle diplomatů z centrály NATO, představitelů Pentagonu i poradců v Kongresu webem Politico dosud nezačaly žádné technické ani politické diskuse, které jsou pro opuštění téměř osmdesátiletého spojenectví nezbytné. Administrativa nevydala žádné konkrétní směrnice o přehodnocení role USA v alianci a neinformovala ani Kapitol o plánovaném stažení. Mnozí odborníci se proto domnívají, že jde spíše o politický blaf, jehož cílem je přimět Evropu k větší aktivitě.
Cesta k vystoupení z NATO by navíc byla pro Trumpa právně velmi trnitá. V roce 2023 vstoupil v platnost zákon, který prezidentovi zakazuje jednostranně opustit alianci bez souhlasu dvou třetin Senátu nebo samostatného aktu Kongresu. Je ironií osudu, že jedním ze spoluautorů tohoto zákona byl současný ministr zahraničí Marco Rubio. Demokraté i republikánští zastánci silné obrany již dali jasně najevo, že jakýkoli pokus o rozbití aliance narazí na tvrdý odpor.
I v rámci samotné Republikánské strany zaznívají varovné hlasy. Kongresman Don Bacon upozornil, že pokud by Trump skutečně vyvedl USA z NATO, jeho prezidentství by se z takového kroku nemuselo vzpamatovat a republikáni by mohli ztratit schopnost vyhrávat celostátní volby po několik dalších cyklů. Aliance totiž stále slouží klíčovým strategickým zájmům USA, což si uvědomuje i velká část prezidentova okolí.
Trumpova nespokojenost je však reálná. V nedávném rozhovoru pro The Telegraph označil NATO za „papírového tygra“ a prohlásil, že se jím nikdy nenechal ovlivnit. Bílý dům ústy mluvčí Anny Kelly vzkázal, že si Spojené státy budou pamatovat zklamání, které jim spojenci v době íránské krize připravili. Tato slova vyvolávají v evropských metropolích značnou nervozitu, i když se tamní lídři snaží o konstruktivní dialog, jako například finský prezident Alexander Stubb.
Někteří analytici se domnívají, že Trumpova rétorika je cíleným tlakem na Francii a Velkou Británii, aby vyslaly svá námořnictva k ochraně ropných tras. Pokud by se mu podařilo vynutit si viditelnou akci spojenců, mohl by doma slavit politické vítězství. Pokud však evropští lídři neustoupí, hrozí, že se napětí mezi oběma břehy Atlantiku vyostří do podoby, která nemá v historii obdoby.
Evropští představitelé se obávají i jiného scénáře: že Trump sice v NATO formálně zůstane, ale začne alianci vyhladovět tím, že jí přestane věnovat pozornost a omezí vojenské zdroje. „S Trumpem v úřadu je NATO bezcenné,“ nechal se slyšet jeden z německých úředníků. Podle něj už nejde o skutečné spojenectví, ale o přežívání v situaci, kdy jsou škody na vzájemné důvěře nesmírné.
Právní experti navíc upozorňují, že i kdyby se Trump rozhodl zákon ignorovat a z aliance vystoupit podobně, jako to udělal v roce 2020 s Dohodou o otevřeném nebi, čelil by okamžitým žalobám. Demokratické státy unie nebo soukromé subjekty s obchodními zájmy v Evropě by pravděpodobně u soudu napadly legitimitu takového kroku, což by vedlo k vleklé právní bitvě s nejistým výsledkem pro Bílý dům.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.