Napětí kolem války v Íránu opět otřásá základy Severoatlantické aliance. Prezident Donald Trump v posledních dnech stupňuje svou rétoriku a otevřeně hrozí, že Spojené státy z NATO vystoupí. Důvodem je jeho rostoucí hněv nad tím, že evropští spojenci odmítají podpořit americkou vojenskou kampaň a nepomáhají s řešením blokády Hormuzského průlivu. Navzdory těmto ostrým slovům však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Washington k takovému radikálnímu kroku skutečně chystal.
Podle diplomatů z centrály NATO, představitelů Pentagonu i poradců v Kongresu webem Politico dosud nezačaly žádné technické ani politické diskuse, které jsou pro opuštění téměř osmdesátiletého spojenectví nezbytné. Administrativa nevydala žádné konkrétní směrnice o přehodnocení role USA v alianci a neinformovala ani Kapitol o plánovaném stažení. Mnozí odborníci se proto domnívají, že jde spíše o politický blaf, jehož cílem je přimět Evropu k větší aktivitě.
Cesta k vystoupení z NATO by navíc byla pro Trumpa právně velmi trnitá. V roce 2023 vstoupil v platnost zákon, který prezidentovi zakazuje jednostranně opustit alianci bez souhlasu dvou třetin Senátu nebo samostatného aktu Kongresu. Je ironií osudu, že jedním ze spoluautorů tohoto zákona byl současný ministr zahraničí Marco Rubio. Demokraté i republikánští zastánci silné obrany již dali jasně najevo, že jakýkoli pokus o rozbití aliance narazí na tvrdý odpor.
I v rámci samotné Republikánské strany zaznívají varovné hlasy. Kongresman Don Bacon upozornil, že pokud by Trump skutečně vyvedl USA z NATO, jeho prezidentství by se z takového kroku nemuselo vzpamatovat a republikáni by mohli ztratit schopnost vyhrávat celostátní volby po několik dalších cyklů. Aliance totiž stále slouží klíčovým strategickým zájmům USA, což si uvědomuje i velká část prezidentova okolí.
Trumpova nespokojenost je však reálná. V nedávném rozhovoru pro The Telegraph označil NATO za „papírového tygra“ a prohlásil, že se jím nikdy nenechal ovlivnit. Bílý dům ústy mluvčí Anny Kelly vzkázal, že si Spojené státy budou pamatovat zklamání, které jim spojenci v době íránské krize připravili. Tato slova vyvolávají v evropských metropolích značnou nervozitu, i když se tamní lídři snaží o konstruktivní dialog, jako například finský prezident Alexander Stubb.
Někteří analytici se domnívají, že Trumpova rétorika je cíleným tlakem na Francii a Velkou Británii, aby vyslaly svá námořnictva k ochraně ropných tras. Pokud by se mu podařilo vynutit si viditelnou akci spojenců, mohl by doma slavit politické vítězství. Pokud však evropští lídři neustoupí, hrozí, že se napětí mezi oběma břehy Atlantiku vyostří do podoby, která nemá v historii obdoby.
Evropští představitelé se obávají i jiného scénáře: že Trump sice v NATO formálně zůstane, ale začne alianci vyhladovět tím, že jí přestane věnovat pozornost a omezí vojenské zdroje. „S Trumpem v úřadu je NATO bezcenné,“ nechal se slyšet jeden z německých úředníků. Podle něj už nejde o skutečné spojenectví, ale o přežívání v situaci, kdy jsou škody na vzájemné důvěře nesmírné.
Právní experti navíc upozorňují, že i kdyby se Trump rozhodl zákon ignorovat a z aliance vystoupit podobně, jako to udělal v roce 2020 s Dohodou o otevřeném nebi, čelil by okamžitým žalobám. Demokratické státy unie nebo soukromé subjekty s obchodními zájmy v Evropě by pravděpodobně u soudu napadly legitimitu takového kroku, což by vedlo k vleklé právní bitvě s nejistým výsledkem pro Bílý dům.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.