Napětí kolem války v Íránu opět otřásá základy Severoatlantické aliance. Prezident Donald Trump v posledních dnech stupňuje svou rétoriku a otevřeně hrozí, že Spojené státy z NATO vystoupí. Důvodem je jeho rostoucí hněv nad tím, že evropští spojenci odmítají podpořit americkou vojenskou kampaň a nepomáhají s řešením blokády Hormuzského průlivu. Navzdory těmto ostrým slovům však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Washington k takovému radikálnímu kroku skutečně chystal.
Podle diplomatů z centrály NATO, představitelů Pentagonu i poradců v Kongresu webem Politico dosud nezačaly žádné technické ani politické diskuse, které jsou pro opuštění téměř osmdesátiletého spojenectví nezbytné. Administrativa nevydala žádné konkrétní směrnice o přehodnocení role USA v alianci a neinformovala ani Kapitol o plánovaném stažení. Mnozí odborníci se proto domnívají, že jde spíše o politický blaf, jehož cílem je přimět Evropu k větší aktivitě.
Cesta k vystoupení z NATO by navíc byla pro Trumpa právně velmi trnitá. V roce 2023 vstoupil v platnost zákon, který prezidentovi zakazuje jednostranně opustit alianci bez souhlasu dvou třetin Senátu nebo samostatného aktu Kongresu. Je ironií osudu, že jedním ze spoluautorů tohoto zákona byl současný ministr zahraničí Marco Rubio. Demokraté i republikánští zastánci silné obrany již dali jasně najevo, že jakýkoli pokus o rozbití aliance narazí na tvrdý odpor.
I v rámci samotné Republikánské strany zaznívají varovné hlasy. Kongresman Don Bacon upozornil, že pokud by Trump skutečně vyvedl USA z NATO, jeho prezidentství by se z takového kroku nemuselo vzpamatovat a republikáni by mohli ztratit schopnost vyhrávat celostátní volby po několik dalších cyklů. Aliance totiž stále slouží klíčovým strategickým zájmům USA, což si uvědomuje i velká část prezidentova okolí.
Trumpova nespokojenost je však reálná. V nedávném rozhovoru pro The Telegraph označil NATO za „papírového tygra“ a prohlásil, že se jím nikdy nenechal ovlivnit. Bílý dům ústy mluvčí Anny Kelly vzkázal, že si Spojené státy budou pamatovat zklamání, které jim spojenci v době íránské krize připravili. Tato slova vyvolávají v evropských metropolích značnou nervozitu, i když se tamní lídři snaží o konstruktivní dialog, jako například finský prezident Alexander Stubb.
Někteří analytici se domnívají, že Trumpova rétorika je cíleným tlakem na Francii a Velkou Británii, aby vyslaly svá námořnictva k ochraně ropných tras. Pokud by se mu podařilo vynutit si viditelnou akci spojenců, mohl by doma slavit politické vítězství. Pokud však evropští lídři neustoupí, hrozí, že se napětí mezi oběma břehy Atlantiku vyostří do podoby, která nemá v historii obdoby.
Evropští představitelé se obávají i jiného scénáře: že Trump sice v NATO formálně zůstane, ale začne alianci vyhladovět tím, že jí přestane věnovat pozornost a omezí vojenské zdroje. „S Trumpem v úřadu je NATO bezcenné,“ nechal se slyšet jeden z německých úředníků. Podle něj už nejde o skutečné spojenectví, ale o přežívání v situaci, kdy jsou škody na vzájemné důvěře nesmírné.
Právní experti navíc upozorňují, že i kdyby se Trump rozhodl zákon ignorovat a z aliance vystoupit podobně, jako to udělal v roce 2020 s Dohodou o otevřeném nebi, čelil by okamžitým žalobám. Demokratické státy unie nebo soukromé subjekty s obchodními zájmy v Evropě by pravděpodobně u soudu napadly legitimitu takového kroku, což by vedlo k vleklé právní bitvě s nejistým výsledkem pro Bílý dům.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.