I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Samotná mírová jednání, která trvala 21 hodin, byla od počátku odsouzena k nezdaru. Trump totiž do vyjednávacího týmu nasadil lidi bez odpovídajících zkušeností – realitního magnáta Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera. Tím zcela odsunul na vedlejší kolej ministerstvo zahraničí a šéfa diplomacie Marca Rubia, což vedlo k naprosté marginalizaci profesionální diplomacie.
Vedením delegace byl pověřen viceprezident JD Vance, což se ukázalo jako další strategická chyba. Vance sice disponuje politickou autoritou, ale nemá žádný osobní zájem na tom, aby žehlil problémy, které si Trump způsobil sám a před kterými ho Vance dopředu varoval. Navíc se spekuluje, že Trump chtěl na Vance pouze přehodit vinu za téměř jistý neúspěch rozhovorů, což vnáší další napětí do už tak chaotické administrativy.
V sázce je nyní i samotné dvoutýdenní příměří, které po krachu jednání pravděpodobně nevydrží. To bude mít katastrofální následky nejen pro civilisty v regionu, ale i pro světovou ekonomiku. Izrael navíc svými kroky jakékoliv snahy o smír dále torpéduje. Vance po neúspěchu bez jakékoliv snahy o kompromis jednání ukončil a odletěl domů, což jen podtrhuje slabou vyjednávací pozici Washingtonu.
Komentář upozorňuje, že Trump a jeho okolí si odmítají přiznat porážku. Přitom před začátkem války, ke které Trumpa dotlačil Benjamin Netanjahu a radikální křídlo Republikánů, byl Hormuzský průliv volný a státy v Perském zálivu prosperovaly. Nyní je Libanon pod faktickou izraelskou okupací a Írán má stále v rukou zásoby obohaceného uranu. Z tohoto pohledu je vítězem Teherán, nikoliv Washington.
Trumpovo prohlášení, že „ať se stane cokoliv, Amerika vyhrává“, je podle redakce naprosto lživé. V asymetrickém konfliktu, kde Írán drží světovou ekonomiku jako rukojmí a terorizuje své sousedy, Amerika vyhrát nemůže. I kdyby Trump eskaloval vojenské operace nebo se pokusil silou otevřít zaminovaný Hormuzský průliv, povede to jen k dalším ztrátám.
Amerika se dříve či později bude muset smířit s ponižujícími podmínkami Teheránu, nebo se z regionu zcela stáhnout. Takový ústup by byl pro USA stejným ponížením, jako byla evakuace ze Saigonu v roce 1975 nebo ústup z Kábulu v roce 2021. Rozdíl by byl pouze v tom, že tentokrát by po sobě Spojené státy zanechaly rozvrácený region, jehož problémy by musela řešit Evropa, Čína a arabští vládci.
Největší tragédií celého konfliktu zůstává fakt, že Trump jednostranně opustil dvě diplomatické dohody, které mohly amerických cílů dosáhnout mírovou cestou. První byla jaderná dohoda (JCPOA), kterou Trump vypověděl jen z řevnivosti vůči svému předchůdci Obamovi. Druhou byla nedávná dohoda zprostředkovaná Ománem, která byla těsně před podpisem, než se Trump koncem února rozhodl pro silové řešení. Čas ukázal, že „válečnická“ cesta byla a zůstává tragickým omylem.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.