I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Samotná mírová jednání, která trvala 21 hodin, byla od počátku odsouzena k nezdaru. Trump totiž do vyjednávacího týmu nasadil lidi bez odpovídajících zkušeností – realitního magnáta Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera. Tím zcela odsunul na vedlejší kolej ministerstvo zahraničí a šéfa diplomacie Marca Rubia, což vedlo k naprosté marginalizaci profesionální diplomacie.
Vedením delegace byl pověřen viceprezident JD Vance, což se ukázalo jako další strategická chyba. Vance sice disponuje politickou autoritou, ale nemá žádný osobní zájem na tom, aby žehlil problémy, které si Trump způsobil sám a před kterými ho Vance dopředu varoval. Navíc se spekuluje, že Trump chtěl na Vance pouze přehodit vinu za téměř jistý neúspěch rozhovorů, což vnáší další napětí do už tak chaotické administrativy.
V sázce je nyní i samotné dvoutýdenní příměří, které po krachu jednání pravděpodobně nevydrží. To bude mít katastrofální následky nejen pro civilisty v regionu, ale i pro světovou ekonomiku. Izrael navíc svými kroky jakékoliv snahy o smír dále torpéduje. Vance po neúspěchu bez jakékoliv snahy o kompromis jednání ukončil a odletěl domů, což jen podtrhuje slabou vyjednávací pozici Washingtonu.
Komentář upozorňuje, že Trump a jeho okolí si odmítají přiznat porážku. Přitom před začátkem války, ke které Trumpa dotlačil Benjamin Netanjahu a radikální křídlo Republikánů, byl Hormuzský průliv volný a státy v Perském zálivu prosperovaly. Nyní je Libanon pod faktickou izraelskou okupací a Írán má stále v rukou zásoby obohaceného uranu. Z tohoto pohledu je vítězem Teherán, nikoliv Washington.
Trumpovo prohlášení, že „ať se stane cokoliv, Amerika vyhrává“, je podle redakce naprosto lživé. V asymetrickém konfliktu, kde Írán drží světovou ekonomiku jako rukojmí a terorizuje své sousedy, Amerika vyhrát nemůže. I kdyby Trump eskaloval vojenské operace nebo se pokusil silou otevřít zaminovaný Hormuzský průliv, povede to jen k dalším ztrátám.
Amerika se dříve či později bude muset smířit s ponižujícími podmínkami Teheránu, nebo se z regionu zcela stáhnout. Takový ústup by byl pro USA stejným ponížením, jako byla evakuace ze Saigonu v roce 1975 nebo ústup z Kábulu v roce 2021. Rozdíl by byl pouze v tom, že tentokrát by po sobě Spojené státy zanechaly rozvrácený region, jehož problémy by musela řešit Evropa, Čína a arabští vládci.
Největší tragédií celého konfliktu zůstává fakt, že Trump jednostranně opustil dvě diplomatické dohody, které mohly amerických cílů dosáhnout mírovou cestou. První byla jaderná dohoda (JCPOA), kterou Trump vypověděl jen z řevnivosti vůči svému předchůdci Obamovi. Druhou byla nedávná dohoda zprostředkovaná Ománem, která byla těsně před podpisem, než se Trump koncem února rozhodl pro silové řešení. Čas ukázal, že „válečnická“ cesta byla a zůstává tragickým omylem.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
