Americký prezident Donald Trump rozšířil svá nová cla i na některé z nejodlehlejších míst na planetě – včetně neobydlených ostrovů obývaných pouze tučňáky.
Seznam 185 zemí a území, na které se vztahují Trumpova cla, zahrnuje například Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, které jsou součástí Austrálie, a arktické území Jan Mayen, patřící Norsku. Tyto oblasti nemají žádné lidské obyvatele ani vlastní ekonomiku, přesto na ně Bílý dům uvalil 10% clo, stejně jako na Austrálii a Norsko.
Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy jsou jedněmi z nejodlehlejších míst na Zemi a přístupné jsou pouze dvoutýdenní lodní cestou z Austrálie. Žijí zde převážně tučňáci a tuleni a návštěvy jsou přísně omezené z ekologických důvodů. Přesto se ocitly na Trumpově seznamu zemí podléhajících clům.
Podobný osud postihl i další „vnější území“ Austrálie, jako jsou Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk. Právě Norfolk, kde žije 2 188 obyvatel, byl zvlášť vyčleněn s celní sazbou 29 %, tedy vyšší než pro samotnou Austrálii.
Australský premiér Anthony Albanese nad tímto krokem vyjádřil údiv. „Nechápu, jak by Norfolk mohl být obchodním konkurentem americké ekonomiky,“ prohlásil podle serveru Euronews.
Podle údajů z roku 2023 Norfolk Island vyvezl do USA zboží v hodnotě 655 000 dolarů, z čehož 413 000 dolarů tvořila kožená obuv. Nicméně mluvčí místní správy tvrdí, že na ostrově nejsou známy žádné exporty do USA a hlavní ekonomickou aktivitou je turismus. „Jen kroutíme hlavami,“ dodal.
Trumpova cla zasahují i Arktidu a vojenské základny
Vedle Heardových a McDonaldových ostrovů byla cla uvalena i na norské arktické území Jan Mayen, kde se nachází pouze norská vojenská základna a meteorologická stanice. Společně se souostrovím Svalbard, kde žije necelých 3 000 lidí, se Jan Mayen stal terčem 10% cel. Norsko jako celek pak čelí 15% clu.
Norský premiér Jonas Gahr Støre označil tento krok za „špatnou zprávu“ a upozornil, že USA jsou třetím největším exportním trhem pro Norsko, kam směřuje 8 % norského vývozu.
Podobný osud postihl i Britské indickooceánské území, kde se nachází pouze vojenská základna Diego Garcia sdílená Británií a USA. Přesto i na tuto oblast dopadlo Trumpovo 10% clo.
Mezi nejpřekvapivější postižené oblasti patří francouzský ostrov Réunion v Indickém oceánu, kde žije téměř 900 000 obyvatel. Na tento zámořský region byla uvalena mimořádně vysoká 37% celní sazba, což vzbudilo rozhořčení ve francouzských obchodních kruzích.
Trumpova nová cla se tak dotkla i míst, která nemají s mezinárodním obchodem téměř žádné spojení. Kritici tvrdí, že rozhodnutí bylo přijato bez hlubší analýzy a může poškodit nejen americké spotřebitele, ale i geopolitické vztahy USA se spojenci.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.