Americký prezident Donald Trump rozšířil svá nová cla i na některé z nejodlehlejších míst na planetě – včetně neobydlených ostrovů obývaných pouze tučňáky.
Seznam 185 zemí a území, na které se vztahují Trumpova cla, zahrnuje například Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, které jsou součástí Austrálie, a arktické území Jan Mayen, patřící Norsku. Tyto oblasti nemají žádné lidské obyvatele ani vlastní ekonomiku, přesto na ně Bílý dům uvalil 10% clo, stejně jako na Austrálii a Norsko.
Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy jsou jedněmi z nejodlehlejších míst na Zemi a přístupné jsou pouze dvoutýdenní lodní cestou z Austrálie. Žijí zde převážně tučňáci a tuleni a návštěvy jsou přísně omezené z ekologických důvodů. Přesto se ocitly na Trumpově seznamu zemí podléhajících clům.
Podobný osud postihl i další „vnější území“ Austrálie, jako jsou Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk. Právě Norfolk, kde žije 2 188 obyvatel, byl zvlášť vyčleněn s celní sazbou 29 %, tedy vyšší než pro samotnou Austrálii.
Australský premiér Anthony Albanese nad tímto krokem vyjádřil údiv. „Nechápu, jak by Norfolk mohl být obchodním konkurentem americké ekonomiky,“ prohlásil podle serveru Euronews.
Podle údajů z roku 2023 Norfolk Island vyvezl do USA zboží v hodnotě 655 000 dolarů, z čehož 413 000 dolarů tvořila kožená obuv. Nicméně mluvčí místní správy tvrdí, že na ostrově nejsou známy žádné exporty do USA a hlavní ekonomickou aktivitou je turismus. „Jen kroutíme hlavami,“ dodal.
Trumpova cla zasahují i Arktidu a vojenské základny
Vedle Heardových a McDonaldových ostrovů byla cla uvalena i na norské arktické území Jan Mayen, kde se nachází pouze norská vojenská základna a meteorologická stanice. Společně se souostrovím Svalbard, kde žije necelých 3 000 lidí, se Jan Mayen stal terčem 10% cel. Norsko jako celek pak čelí 15% clu.
Norský premiér Jonas Gahr Støre označil tento krok za „špatnou zprávu“ a upozornil, že USA jsou třetím největším exportním trhem pro Norsko, kam směřuje 8 % norského vývozu.
Podobný osud postihl i Britské indickooceánské území, kde se nachází pouze vojenská základna Diego Garcia sdílená Británií a USA. Přesto i na tuto oblast dopadlo Trumpovo 10% clo.
Mezi nejpřekvapivější postižené oblasti patří francouzský ostrov Réunion v Indickém oceánu, kde žije téměř 900 000 obyvatel. Na tento zámořský region byla uvalena mimořádně vysoká 37% celní sazba, což vzbudilo rozhořčení ve francouzských obchodních kruzích.
Trumpova nová cla se tak dotkla i míst, která nemají s mezinárodním obchodem téměř žádné spojení. Kritici tvrdí, že rozhodnutí bylo přijato bez hlubší analýzy a může poškodit nejen americké spotřebitele, ale i geopolitické vztahy USA se spojenci.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.