Americký prezident Donald Trump rozšířil svá nová cla i na některé z nejodlehlejších míst na planetě – včetně neobydlených ostrovů obývaných pouze tučňáky.
Seznam 185 zemí a území, na které se vztahují Trumpova cla, zahrnuje například Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, které jsou součástí Austrálie, a arktické území Jan Mayen, patřící Norsku. Tyto oblasti nemají žádné lidské obyvatele ani vlastní ekonomiku, přesto na ně Bílý dům uvalil 10% clo, stejně jako na Austrálii a Norsko.
Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy jsou jedněmi z nejodlehlejších míst na Zemi a přístupné jsou pouze dvoutýdenní lodní cestou z Austrálie. Žijí zde převážně tučňáci a tuleni a návštěvy jsou přísně omezené z ekologických důvodů. Přesto se ocitly na Trumpově seznamu zemí podléhajících clům.
Podobný osud postihl i další „vnější území“ Austrálie, jako jsou Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk. Právě Norfolk, kde žije 2 188 obyvatel, byl zvlášť vyčleněn s celní sazbou 29 %, tedy vyšší než pro samotnou Austrálii.
Australský premiér Anthony Albanese nad tímto krokem vyjádřil údiv. „Nechápu, jak by Norfolk mohl být obchodním konkurentem americké ekonomiky,“ prohlásil podle serveru Euronews.
Podle údajů z roku 2023 Norfolk Island vyvezl do USA zboží v hodnotě 655 000 dolarů, z čehož 413 000 dolarů tvořila kožená obuv. Nicméně mluvčí místní správy tvrdí, že na ostrově nejsou známy žádné exporty do USA a hlavní ekonomickou aktivitou je turismus. „Jen kroutíme hlavami,“ dodal.
Trumpova cla zasahují i Arktidu a vojenské základny
Vedle Heardových a McDonaldových ostrovů byla cla uvalena i na norské arktické území Jan Mayen, kde se nachází pouze norská vojenská základna a meteorologická stanice. Společně se souostrovím Svalbard, kde žije necelých 3 000 lidí, se Jan Mayen stal terčem 10% cel. Norsko jako celek pak čelí 15% clu.
Norský premiér Jonas Gahr Støre označil tento krok za „špatnou zprávu“ a upozornil, že USA jsou třetím největším exportním trhem pro Norsko, kam směřuje 8 % norského vývozu.
Podobný osud postihl i Britské indickooceánské území, kde se nachází pouze vojenská základna Diego Garcia sdílená Británií a USA. Přesto i na tuto oblast dopadlo Trumpovo 10% clo.
Mezi nejpřekvapivější postižené oblasti patří francouzský ostrov Réunion v Indickém oceánu, kde žije téměř 900 000 obyvatel. Na tento zámořský region byla uvalena mimořádně vysoká 37% celní sazba, což vzbudilo rozhořčení ve francouzských obchodních kruzích.
Trumpova nová cla se tak dotkla i míst, která nemají s mezinárodním obchodem téměř žádné spojení. Kritici tvrdí, že rozhodnutí bylo přijato bez hlubší analýzy a může poškodit nejen americké spotřebitele, ale i geopolitické vztahy USA se spojenci.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.