Americký prezident Donald Trump rozšířil svá nová cla i na některé z nejodlehlejších míst na planetě – včetně neobydlených ostrovů obývaných pouze tučňáky.
Seznam 185 zemí a území, na které se vztahují Trumpova cla, zahrnuje například Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, které jsou součástí Austrálie, a arktické území Jan Mayen, patřící Norsku. Tyto oblasti nemají žádné lidské obyvatele ani vlastní ekonomiku, přesto na ně Bílý dům uvalil 10% clo, stejně jako na Austrálii a Norsko.
Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy jsou jedněmi z nejodlehlejších míst na Zemi a přístupné jsou pouze dvoutýdenní lodní cestou z Austrálie. Žijí zde převážně tučňáci a tuleni a návštěvy jsou přísně omezené z ekologických důvodů. Přesto se ocitly na Trumpově seznamu zemí podléhajících clům.
Podobný osud postihl i další „vnější území“ Austrálie, jako jsou Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk. Právě Norfolk, kde žije 2 188 obyvatel, byl zvlášť vyčleněn s celní sazbou 29 %, tedy vyšší než pro samotnou Austrálii.
Australský premiér Anthony Albanese nad tímto krokem vyjádřil údiv. „Nechápu, jak by Norfolk mohl být obchodním konkurentem americké ekonomiky,“ prohlásil podle serveru Euronews.
Podle údajů z roku 2023 Norfolk Island vyvezl do USA zboží v hodnotě 655 000 dolarů, z čehož 413 000 dolarů tvořila kožená obuv. Nicméně mluvčí místní správy tvrdí, že na ostrově nejsou známy žádné exporty do USA a hlavní ekonomickou aktivitou je turismus. „Jen kroutíme hlavami,“ dodal.
Trumpova cla zasahují i Arktidu a vojenské základny
Vedle Heardových a McDonaldových ostrovů byla cla uvalena i na norské arktické území Jan Mayen, kde se nachází pouze norská vojenská základna a meteorologická stanice. Společně se souostrovím Svalbard, kde žije necelých 3 000 lidí, se Jan Mayen stal terčem 10% cel. Norsko jako celek pak čelí 15% clu.
Norský premiér Jonas Gahr Støre označil tento krok za „špatnou zprávu“ a upozornil, že USA jsou třetím největším exportním trhem pro Norsko, kam směřuje 8 % norského vývozu.
Podobný osud postihl i Britské indickooceánské území, kde se nachází pouze vojenská základna Diego Garcia sdílená Británií a USA. Přesto i na tuto oblast dopadlo Trumpovo 10% clo.
Mezi nejpřekvapivější postižené oblasti patří francouzský ostrov Réunion v Indickém oceánu, kde žije téměř 900 000 obyvatel. Na tento zámořský region byla uvalena mimořádně vysoká 37% celní sazba, což vzbudilo rozhořčení ve francouzských obchodních kruzích.
Trumpova nová cla se tak dotkla i míst, která nemají s mezinárodním obchodem téměř žádné spojení. Kritici tvrdí, že rozhodnutí bylo přijato bez hlubší analýzy a může poškodit nejen americké spotřebitele, ale i geopolitické vztahy USA se spojenci.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.