Americký prezident Donald Trump rozšířil svá nová cla i na některé z nejodlehlejších míst na planetě – včetně neobydlených ostrovů obývaných pouze tučňáky.
Seznam 185 zemí a území, na které se vztahují Trumpova cla, zahrnuje například Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, které jsou součástí Austrálie, a arktické území Jan Mayen, patřící Norsku. Tyto oblasti nemají žádné lidské obyvatele ani vlastní ekonomiku, přesto na ně Bílý dům uvalil 10% clo, stejně jako na Austrálii a Norsko.
Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy jsou jedněmi z nejodlehlejších míst na Zemi a přístupné jsou pouze dvoutýdenní lodní cestou z Austrálie. Žijí zde převážně tučňáci a tuleni a návštěvy jsou přísně omezené z ekologických důvodů. Přesto se ocitly na Trumpově seznamu zemí podléhajících clům.
Podobný osud postihl i další „vnější území“ Austrálie, jako jsou Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk. Právě Norfolk, kde žije 2 188 obyvatel, byl zvlášť vyčleněn s celní sazbou 29 %, tedy vyšší než pro samotnou Austrálii.
Australský premiér Anthony Albanese nad tímto krokem vyjádřil údiv. „Nechápu, jak by Norfolk mohl být obchodním konkurentem americké ekonomiky,“ prohlásil podle serveru Euronews.
Podle údajů z roku 2023 Norfolk Island vyvezl do USA zboží v hodnotě 655 000 dolarů, z čehož 413 000 dolarů tvořila kožená obuv. Nicméně mluvčí místní správy tvrdí, že na ostrově nejsou známy žádné exporty do USA a hlavní ekonomickou aktivitou je turismus. „Jen kroutíme hlavami,“ dodal.
Trumpova cla zasahují i Arktidu a vojenské základny
Vedle Heardových a McDonaldových ostrovů byla cla uvalena i na norské arktické území Jan Mayen, kde se nachází pouze norská vojenská základna a meteorologická stanice. Společně se souostrovím Svalbard, kde žije necelých 3 000 lidí, se Jan Mayen stal terčem 10% cel. Norsko jako celek pak čelí 15% clu.
Norský premiér Jonas Gahr Støre označil tento krok za „špatnou zprávu“ a upozornil, že USA jsou třetím největším exportním trhem pro Norsko, kam směřuje 8 % norského vývozu.
Podobný osud postihl i Britské indickooceánské území, kde se nachází pouze vojenská základna Diego Garcia sdílená Británií a USA. Přesto i na tuto oblast dopadlo Trumpovo 10% clo.
Mezi nejpřekvapivější postižené oblasti patří francouzský ostrov Réunion v Indickém oceánu, kde žije téměř 900 000 obyvatel. Na tento zámořský region byla uvalena mimořádně vysoká 37% celní sazba, což vzbudilo rozhořčení ve francouzských obchodních kruzích.
Trumpova nová cla se tak dotkla i míst, která nemají s mezinárodním obchodem téměř žádné spojení. Kritici tvrdí, že rozhodnutí bylo přijato bez hlubší analýzy a může poškodit nejen americké spotřebitele, ale i geopolitické vztahy USA se spojenci.
Veřejné promítání zápasu mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Saúdskou Arábií, které se mělo konat v centru Madridu na Plaza de Colón, bylo zrušeno z důvodu extrémních veder. Madridská radnice a Španělská fotbalová federace se k tomuto kroku rozhodly poté, co národní meteorologická služba AEMET vydala pro madridský region oranžovou výstrahu před vysokými teplotami, které mají dosáhnout až 40 stupňů Celsia.
Válka Spojených států s Íránem se po podepsání prozatímní dohody a před zahájením dalších rozhovorů prozatím zastavila. Prezident Donald Trump deklaruje americké vítězství a na své sociální síti Truth Social vyzdvihuje přínosy šedesátidenního memoranda, přičemž tvrdí, že ropa opět teče, akciové trhy rostou, ceny klesají a Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.
Britský premiér Keir Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí svou rezignaci poté, co se ocitl pod drtivým tlakem poslanců vlastní Labouristické strany. Ti požadují, aby uvolnil místo Andy Burnhamovi, který by se měl stát novým lídrem strany.
Francie zakázala prodej a konzumaci alkoholu na některých akcích v rámci masivního národního hudebního festivalu, protože vlna veder vyhnala teploty k rekordním hodnotám. Každoroční oslavy svátku hudby Fête de la Musique přitahují do francouzských ulic miliony lidí.
Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
