Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Podle vysokých úředníků však na cestě k příměří stále leží závažné překážky. Plán na schůzku s ruským prezidentem přišel poté, co zvláštní vyslanec Steve Witkoff dosáhl významného pokroku během své jednání v Moskvě.
Představitelé Bílého domu informovali média o možnosti schůzky s Putinem po Witkoffově setkání s ruským vůdcem v Kremlu. Po něm Trump prohlásil, že během jednání o ukončení války na Ukrajině bylo dosaženo "velkého pokroku". Na dotaz novinářů, kdy se setká s lídry Ukrajiny a Ruska, odpověděl, že šance na brzké setkání je vysoká. Vysvětlil, že k tomu sice nevedl žádný konkrétní průlom, ale američtí úředníci na tom pracují už dlouho.
Podle listu The New York Times a stanice CNN, které citovaly zdroje obeznámené s plány, hodlá Trump nejprve jednat s Putinem a poté by rád uspořádal třístrannou schůzku, na níž by se sešel s Putinem i ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump neupřesnil, kde by se summit mohl konat. Jednalo by se o první setkání lídrů USA a Ruska od doby, kdy se Joe Biden v červnu 2021 sešel v Ženevě se svým protějškem.
Marco Rubio, americký ministr zahraničí, varoval před přehnaným optimismem. Doufá sice, že pokud bude pokrok pokračovat, naskytne se příležitost pro prezidenta setkat se s oběma lídry. Upozornil však, že než se tak stane, je třeba vyřešit spoustu věcí.
Řekl, že míru brání mnoho překážek, zejména ruské územní nároky. Na stole prý zatím není žádný konkrétní návrh na příměří. Podle Rubia ale Spojené státy nyní lépe chápou podmínky, za nichž by Rusko bylo ochotno válku ukončit, a teď je musí porovnat s tím, co jsou ochotni přijmout Ukrajinci.
Witkoffovo tříhodinové jednání se odehrálo dva dny před uplynutím termínu, který prezident stanovil Rusku k uzavření mírové dohody, v opačném případě hrozil novými sankcemi. „Můj speciální vyslanec, Steve Witkoff, právě měl velmi produktivní schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dosáhli jsme velkého pokroku!“ napsal Trump na sociálních sítích. Dodal, že o výsledcích informoval některé evropské spojence. „Všichni se shodují, že tato válka musí skončit, a budeme na tom pracovat v nadcházejících dnech a týdnech,“ uzavřel Trump.
Někteří analytici jsou však obezřetní, protože podobná Trumpova tvrzení o Putinově ochotě jednat v minulosti nepřinesla velký pokrok. Putin prozatím nedal najevo, že by byl ochoten dělat ústupky, nebo že by změnil své hlavní válečné cíle. Objevily se však nepotvrzené zprávy, že by Kreml mohl Trumpovi navrhnout zastavení dálkových úderů z obou stran. Zatím není jasné, zda se o tom jednalo během středeční schůzky v Kremlu.
Ve středu večer Trump telefonoval Zelenskému, který se vracel do Kyjeva z návštěvy frontových oblastí na severovýchodě země. Zelenskyj posléze na sociálních sítích uvedl, že jejich společná pozice je jasná: válka musí skončit spravedlivě. Poděkoval evropským lídrům za podporu a dodal, že Ukrajina musí bránit svou nezávislost. Řekl, že všichni usilují o trvalý a spolehlivý mír, a že Rusko musí ukončit válku, kterou samo začalo.
Trump dříve slíbil zavedení dodatečných cel na země dovážející ruskou ropu, pokud do pátku nedojde k posunu v mírové dohodě. Vydal již exekutivní příkaz, kterým uvalil dodatečné 25% clo na indické zboží, což zdůvodnil pokračujícím dovozem ruské ropy do Indie. Indické ministerstvo zahraničí označilo toto rozhodnutí za nešťastné, protože prý i jiné země dělají ve svém národním zájmu totéž. Jeden z vysokých úředníků řekl, že další cla mohou přijít už v pátek.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.