Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Podle vysokých úředníků však na cestě k příměří stále leží závažné překážky. Plán na schůzku s ruským prezidentem přišel poté, co zvláštní vyslanec Steve Witkoff dosáhl významného pokroku během své jednání v Moskvě.
Představitelé Bílého domu informovali média o možnosti schůzky s Putinem po Witkoffově setkání s ruským vůdcem v Kremlu. Po něm Trump prohlásil, že během jednání o ukončení války na Ukrajině bylo dosaženo "velkého pokroku". Na dotaz novinářů, kdy se setká s lídry Ukrajiny a Ruska, odpověděl, že šance na brzké setkání je vysoká. Vysvětlil, že k tomu sice nevedl žádný konkrétní průlom, ale američtí úředníci na tom pracují už dlouho.
Podle listu The New York Times a stanice CNN, které citovaly zdroje obeznámené s plány, hodlá Trump nejprve jednat s Putinem a poté by rád uspořádal třístrannou schůzku, na níž by se sešel s Putinem i ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump neupřesnil, kde by se summit mohl konat. Jednalo by se o první setkání lídrů USA a Ruska od doby, kdy se Joe Biden v červnu 2021 sešel v Ženevě se svým protějškem.
Marco Rubio, americký ministr zahraničí, varoval před přehnaným optimismem. Doufá sice, že pokud bude pokrok pokračovat, naskytne se příležitost pro prezidenta setkat se s oběma lídry. Upozornil však, že než se tak stane, je třeba vyřešit spoustu věcí.
Řekl, že míru brání mnoho překážek, zejména ruské územní nároky. Na stole prý zatím není žádný konkrétní návrh na příměří. Podle Rubia ale Spojené státy nyní lépe chápou podmínky, za nichž by Rusko bylo ochotno válku ukončit, a teď je musí porovnat s tím, co jsou ochotni přijmout Ukrajinci.
Witkoffovo tříhodinové jednání se odehrálo dva dny před uplynutím termínu, který prezident stanovil Rusku k uzavření mírové dohody, v opačném případě hrozil novými sankcemi. „Můj speciální vyslanec, Steve Witkoff, právě měl velmi produktivní schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dosáhli jsme velkého pokroku!“ napsal Trump na sociálních sítích. Dodal, že o výsledcích informoval některé evropské spojence. „Všichni se shodují, že tato válka musí skončit, a budeme na tom pracovat v nadcházejících dnech a týdnech,“ uzavřel Trump.
Někteří analytici jsou však obezřetní, protože podobná Trumpova tvrzení o Putinově ochotě jednat v minulosti nepřinesla velký pokrok. Putin prozatím nedal najevo, že by byl ochoten dělat ústupky, nebo že by změnil své hlavní válečné cíle. Objevily se však nepotvrzené zprávy, že by Kreml mohl Trumpovi navrhnout zastavení dálkových úderů z obou stran. Zatím není jasné, zda se o tom jednalo během středeční schůzky v Kremlu.
Ve středu večer Trump telefonoval Zelenskému, který se vracel do Kyjeva z návštěvy frontových oblastí na severovýchodě země. Zelenskyj posléze na sociálních sítích uvedl, že jejich společná pozice je jasná: válka musí skončit spravedlivě. Poděkoval evropským lídrům za podporu a dodal, že Ukrajina musí bránit svou nezávislost. Řekl, že všichni usilují o trvalý a spolehlivý mír, a že Rusko musí ukončit válku, kterou samo začalo.
Trump dříve slíbil zavedení dodatečných cel na země dovážející ruskou ropu, pokud do pátku nedojde k posunu v mírové dohodě. Vydal již exekutivní příkaz, kterým uvalil dodatečné 25% clo na indické zboží, což zdůvodnil pokračujícím dovozem ruské ropy do Indie. Indické ministerstvo zahraničí označilo toto rozhodnutí za nešťastné, protože prý i jiné země dělají ve svém národním zájmu totéž. Jeden z vysokých úředníků řekl, že další cla mohou přijít už v pátek.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.