Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Podle vysokých úředníků však na cestě k příměří stále leží závažné překážky. Plán na schůzku s ruským prezidentem přišel poté, co zvláštní vyslanec Steve Witkoff dosáhl významného pokroku během své jednání v Moskvě.
Představitelé Bílého domu informovali média o možnosti schůzky s Putinem po Witkoffově setkání s ruským vůdcem v Kremlu. Po něm Trump prohlásil, že během jednání o ukončení války na Ukrajině bylo dosaženo "velkého pokroku". Na dotaz novinářů, kdy se setká s lídry Ukrajiny a Ruska, odpověděl, že šance na brzké setkání je vysoká. Vysvětlil, že k tomu sice nevedl žádný konkrétní průlom, ale američtí úředníci na tom pracují už dlouho.
Podle listu The New York Times a stanice CNN, které citovaly zdroje obeznámené s plány, hodlá Trump nejprve jednat s Putinem a poté by rád uspořádal třístrannou schůzku, na níž by se sešel s Putinem i ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump neupřesnil, kde by se summit mohl konat. Jednalo by se o první setkání lídrů USA a Ruska od doby, kdy se Joe Biden v červnu 2021 sešel v Ženevě se svým protějškem.
Marco Rubio, americký ministr zahraničí, varoval před přehnaným optimismem. Doufá sice, že pokud bude pokrok pokračovat, naskytne se příležitost pro prezidenta setkat se s oběma lídry. Upozornil však, že než se tak stane, je třeba vyřešit spoustu věcí.
Řekl, že míru brání mnoho překážek, zejména ruské územní nároky. Na stole prý zatím není žádný konkrétní návrh na příměří. Podle Rubia ale Spojené státy nyní lépe chápou podmínky, za nichž by Rusko bylo ochotno válku ukončit, a teď je musí porovnat s tím, co jsou ochotni přijmout Ukrajinci.
Witkoffovo tříhodinové jednání se odehrálo dva dny před uplynutím termínu, který prezident stanovil Rusku k uzavření mírové dohody, v opačném případě hrozil novými sankcemi. „Můj speciální vyslanec, Steve Witkoff, právě měl velmi produktivní schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dosáhli jsme velkého pokroku!“ napsal Trump na sociálních sítích. Dodal, že o výsledcích informoval některé evropské spojence. „Všichni se shodují, že tato válka musí skončit, a budeme na tom pracovat v nadcházejících dnech a týdnech,“ uzavřel Trump.
Někteří analytici jsou však obezřetní, protože podobná Trumpova tvrzení o Putinově ochotě jednat v minulosti nepřinesla velký pokrok. Putin prozatím nedal najevo, že by byl ochoten dělat ústupky, nebo že by změnil své hlavní válečné cíle. Objevily se však nepotvrzené zprávy, že by Kreml mohl Trumpovi navrhnout zastavení dálkových úderů z obou stran. Zatím není jasné, zda se o tom jednalo během středeční schůzky v Kremlu.
Ve středu večer Trump telefonoval Zelenskému, který se vracel do Kyjeva z návštěvy frontových oblastí na severovýchodě země. Zelenskyj posléze na sociálních sítích uvedl, že jejich společná pozice je jasná: válka musí skončit spravedlivě. Poděkoval evropským lídrům za podporu a dodal, že Ukrajina musí bránit svou nezávislost. Řekl, že všichni usilují o trvalý a spolehlivý mír, a že Rusko musí ukončit válku, kterou samo začalo.
Trump dříve slíbil zavedení dodatečných cel na země dovážející ruskou ropu, pokud do pátku nedojde k posunu v mírové dohodě. Vydal již exekutivní příkaz, kterým uvalil dodatečné 25% clo na indické zboží, což zdůvodnil pokračujícím dovozem ruské ropy do Indie. Indické ministerstvo zahraničí označilo toto rozhodnutí za nešťastné, protože prý i jiné země dělají ve svém národním zájmu totéž. Jeden z vysokých úředníků řekl, že další cla mohou přijít už v pátek.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.