Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Podle vysokých úředníků však na cestě k příměří stále leží závažné překážky. Plán na schůzku s ruským prezidentem přišel poté, co zvláštní vyslanec Steve Witkoff dosáhl významného pokroku během své jednání v Moskvě.
Představitelé Bílého domu informovali média o možnosti schůzky s Putinem po Witkoffově setkání s ruským vůdcem v Kremlu. Po něm Trump prohlásil, že během jednání o ukončení války na Ukrajině bylo dosaženo "velkého pokroku". Na dotaz novinářů, kdy se setká s lídry Ukrajiny a Ruska, odpověděl, že šance na brzké setkání je vysoká. Vysvětlil, že k tomu sice nevedl žádný konkrétní průlom, ale američtí úředníci na tom pracují už dlouho.
Podle listu The New York Times a stanice CNN, které citovaly zdroje obeznámené s plány, hodlá Trump nejprve jednat s Putinem a poté by rád uspořádal třístrannou schůzku, na níž by se sešel s Putinem i ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump neupřesnil, kde by se summit mohl konat. Jednalo by se o první setkání lídrů USA a Ruska od doby, kdy se Joe Biden v červnu 2021 sešel v Ženevě se svým protějškem.
Marco Rubio, americký ministr zahraničí, varoval před přehnaným optimismem. Doufá sice, že pokud bude pokrok pokračovat, naskytne se příležitost pro prezidenta setkat se s oběma lídry. Upozornil však, že než se tak stane, je třeba vyřešit spoustu věcí.
Řekl, že míru brání mnoho překážek, zejména ruské územní nároky. Na stole prý zatím není žádný konkrétní návrh na příměří. Podle Rubia ale Spojené státy nyní lépe chápou podmínky, za nichž by Rusko bylo ochotno válku ukončit, a teď je musí porovnat s tím, co jsou ochotni přijmout Ukrajinci.
Witkoffovo tříhodinové jednání se odehrálo dva dny před uplynutím termínu, který prezident stanovil Rusku k uzavření mírové dohody, v opačném případě hrozil novými sankcemi. „Můj speciální vyslanec, Steve Witkoff, právě měl velmi produktivní schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dosáhli jsme velkého pokroku!“ napsal Trump na sociálních sítích. Dodal, že o výsledcích informoval některé evropské spojence. „Všichni se shodují, že tato válka musí skončit, a budeme na tom pracovat v nadcházejících dnech a týdnech,“ uzavřel Trump.
Někteří analytici jsou však obezřetní, protože podobná Trumpova tvrzení o Putinově ochotě jednat v minulosti nepřinesla velký pokrok. Putin prozatím nedal najevo, že by byl ochoten dělat ústupky, nebo že by změnil své hlavní válečné cíle. Objevily se však nepotvrzené zprávy, že by Kreml mohl Trumpovi navrhnout zastavení dálkových úderů z obou stran. Zatím není jasné, zda se o tom jednalo během středeční schůzky v Kremlu.
Ve středu večer Trump telefonoval Zelenskému, který se vracel do Kyjeva z návštěvy frontových oblastí na severovýchodě země. Zelenskyj posléze na sociálních sítích uvedl, že jejich společná pozice je jasná: válka musí skončit spravedlivě. Poděkoval evropským lídrům za podporu a dodal, že Ukrajina musí bránit svou nezávislost. Řekl, že všichni usilují o trvalý a spolehlivý mír, a že Rusko musí ukončit válku, kterou samo začalo.
Trump dříve slíbil zavedení dodatečných cel na země dovážející ruskou ropu, pokud do pátku nedojde k posunu v mírové dohodě. Vydal již exekutivní příkaz, kterým uvalil dodatečné 25% clo na indické zboží, což zdůvodnil pokračujícím dovozem ruské ropy do Indie. Indické ministerstvo zahraničí označilo toto rozhodnutí za nešťastné, protože prý i jiné země dělají ve svém národním zájmu totéž. Jeden z vysokých úředníků řekl, že další cla mohou přijít už v pátek.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.