Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Podle vysokých úředníků však na cestě k příměří stále leží závažné překážky. Plán na schůzku s ruským prezidentem přišel poté, co zvláštní vyslanec Steve Witkoff dosáhl významného pokroku během své jednání v Moskvě.
Představitelé Bílého domu informovali média o možnosti schůzky s Putinem po Witkoffově setkání s ruským vůdcem v Kremlu. Po něm Trump prohlásil, že během jednání o ukončení války na Ukrajině bylo dosaženo "velkého pokroku". Na dotaz novinářů, kdy se setká s lídry Ukrajiny a Ruska, odpověděl, že šance na brzké setkání je vysoká. Vysvětlil, že k tomu sice nevedl žádný konkrétní průlom, ale američtí úředníci na tom pracují už dlouho.
Podle listu The New York Times a stanice CNN, které citovaly zdroje obeznámené s plány, hodlá Trump nejprve jednat s Putinem a poté by rád uspořádal třístrannou schůzku, na níž by se sešel s Putinem i ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump neupřesnil, kde by se summit mohl konat. Jednalo by se o první setkání lídrů USA a Ruska od doby, kdy se Joe Biden v červnu 2021 sešel v Ženevě se svým protějškem.
Marco Rubio, americký ministr zahraničí, varoval před přehnaným optimismem. Doufá sice, že pokud bude pokrok pokračovat, naskytne se příležitost pro prezidenta setkat se s oběma lídry. Upozornil však, že než se tak stane, je třeba vyřešit spoustu věcí.
Řekl, že míru brání mnoho překážek, zejména ruské územní nároky. Na stole prý zatím není žádný konkrétní návrh na příměří. Podle Rubia ale Spojené státy nyní lépe chápou podmínky, za nichž by Rusko bylo ochotno válku ukončit, a teď je musí porovnat s tím, co jsou ochotni přijmout Ukrajinci.
Witkoffovo tříhodinové jednání se odehrálo dva dny před uplynutím termínu, který prezident stanovil Rusku k uzavření mírové dohody, v opačném případě hrozil novými sankcemi. „Můj speciální vyslanec, Steve Witkoff, právě měl velmi produktivní schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dosáhli jsme velkého pokroku!“ napsal Trump na sociálních sítích. Dodal, že o výsledcích informoval některé evropské spojence. „Všichni se shodují, že tato válka musí skončit, a budeme na tom pracovat v nadcházejících dnech a týdnech,“ uzavřel Trump.
Někteří analytici jsou však obezřetní, protože podobná Trumpova tvrzení o Putinově ochotě jednat v minulosti nepřinesla velký pokrok. Putin prozatím nedal najevo, že by byl ochoten dělat ústupky, nebo že by změnil své hlavní válečné cíle. Objevily se však nepotvrzené zprávy, že by Kreml mohl Trumpovi navrhnout zastavení dálkových úderů z obou stran. Zatím není jasné, zda se o tom jednalo během středeční schůzky v Kremlu.
Ve středu večer Trump telefonoval Zelenskému, který se vracel do Kyjeva z návštěvy frontových oblastí na severovýchodě země. Zelenskyj posléze na sociálních sítích uvedl, že jejich společná pozice je jasná: válka musí skončit spravedlivě. Poděkoval evropským lídrům za podporu a dodal, že Ukrajina musí bránit svou nezávislost. Řekl, že všichni usilují o trvalý a spolehlivý mír, a že Rusko musí ukončit válku, kterou samo začalo.
Trump dříve slíbil zavedení dodatečných cel na země dovážející ruskou ropu, pokud do pátku nedojde k posunu v mírové dohodě. Vydal již exekutivní příkaz, kterým uvalil dodatečné 25% clo na indické zboží, což zdůvodnil pokračujícím dovozem ruské ropy do Indie. Indické ministerstvo zahraničí označilo toto rozhodnutí za nešťastné, protože prý i jiné země dělají ve svém národním zájmu totéž. Jeden z vysokých úředníků řekl, že další cla mohou přijít už v pátek.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.