Příměří oznámené Donaldem Trumpem působilo od začátku velmi nejistě. Ani Írán, ani Izrael jej oficiálně nepotvrdily a už během několika hodin ho narušily nové útoky – konkrétně zprávy o íránské raketě mířící na sever Izraele.
Zatímco Teherán popírá, že by za útokem stál, Izrael slíbil tvrdou odvetu. Americký prezident reagoval podrážděně a zklamaně. Uvědomil si, jak složité je v praxi prosadit diplomatické řešení, když realita na bojišti říká něco jiného.
Trump vyhlásil příměří přes sociální sítě, ale slova na internetu mají jen malou váhu ve srovnání s každodenním strachem obyvatel regionu. Po víkendových náletech nese Trump jasně svůj podíl na dalším vývoji a jeho pověst vyjednavače je pod tlakem.
Věřil, že americká síla – včetně nasazení bombardérů – dokáže zastavit konflikt. Ale to se zatím nepotvrdilo. Teď se hraje o čas – uvidí, jestli Izrael ustoupí a dodrží výzvu k míru. Nadcházející hodiny ukážou, jestli má příměří vůbec šanci přežít.
„Jako novinář často sleduji prezidenta Trumpa přímo v Bílém domě nebo na jeho cestách. Ale tak silná slova, jaká použil dnes ráno – přímo před kamerami – jsem od něj slyšel jen výjimečně,“ uvedl reportér BBC.
Obvykle si podobné výroky schovává pro své internetové publikum. Na veřejnosti se snaží působit jako rozvážný vyjednavač. Tentokrát ale otevřeně proklínal obě strany – a především Izrael, který ho zklamal.
Trump se dlouhodobě snaží profilovat jako ten, kdo dokáže ukončit světové konflikty. Vyzdvihoval svou roli v mírových dohodách mezi Rwandou a Kongem nebo Indií a Pákistánem. Ale konflikt mezi Izraelem a Íránem je mnohem viditelnější – a také mnohem výbušnější.
Příměří, které ohlásil, mělo být jeho velkým diplomatickým vítězstvím. Pokud by navíc vedlo k zastavení íránského jaderného programu, mohl by to prezentovat jako jeden ze svých největších úspěchů.
V noci z Bílého domu zaznívala slova chvály na prezidentovu iniciativu. Ráno ale přišlo tvrdé vystřízlivění – dohoda nefunguje, a Trump se snaží zachránit situaci výzvami a stále naléhavějšími prohlášeními.
Trump v pondělí večer sliboval, že dohoda přinese „lásku, mír a prosperitu“ pro obě strany. Ale už následující ráno musel čelit zprávám o nových výbuších a raketách vypálených z Teheránu.
Prezident Spojených států do celé situace vložil nejen svou prestiž, ale i konkrétní vojenskou podporu – americké síly se zapojily do operací, čímž riskoval jejich bezpečnost i mezinárodní kritiku.
Z jeho výroků je patrné, že tlak na něj sílí. Před odletem na summit NATO do Haagu volal izraelskému premiérovi Netanjahuovi a apeloval na něj, aby ustoupil od dalších útoků. I při nástupu do letadla ujišťoval, že „příměří stále platí“.
Jestli to ale bude pravda i ve chvíli, kdy dorazí do Evropy, je zatím velmi nejisté.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
