Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.
Před těmito jednáními venezuelský diktátor Nicolás Maduro vzdorně tančil před obrovským davem příznivců na mítinku pod širým nebem v Caracasu, který připomínal styl Donalda Trumpa. Tím rozmetal dřívější spekulace, že by ustoupil americkým výzvám k odchodu ze země. Maduro prohlásil, že jeho země si nepřeje mír otroků ani mír kolonií. Jeho vzdorovitost představuje pro Trumpa, ministra obrany Petea Hegsetha a další vysoké úředníky prohlubující se strategické dilema.
Tenké domácí politické základy Trumpovy kampaně se začínají drolit kvůli neustávající kontroverzi ohledně následného amerického útoku. Ten údajně zabil přeživší členy posádky lodi podezřelé z pašování drog v Karibiku. Kritici z řad Demokratů v Kongresu varují před potenciálním válečným zločinem. Dokonce i několik vlivných Republikánů je otřeseno a signalizují neobvyklou ochotu důkladně prošetřit postupy administrativy. Konfrontace s Venezuelou začíná pohlcovat Washington po více než čtyřech měsících stupňujícího se politického, ekonomického a vojenského tlaku.
Vojenský tlak je symbolizován majestátní přítomností největší letadlové lodi světa, USS Gerald R. Ford, a celé armády amerických plavidel v pobřežních vodách Venezuely. Trump sice hrozil, že pozemní útoky na cíle drogových kartelů ve Venezuele začnou "velmi brzy", a dokonce prohlásil vzdušný prostor země za uzavřený, ale Maduro neodstoupil.
Americký prezident, který je citlivý na jakékoliv náznaky, že by po vyřčení hrozeb "zbaběle ustoupil", musí nyní zvážit, zda jeho zastrašování zbraněmi neztrácí na věrohodnosti. To by se stalo bez demonstrace vojenské síly, jež by jej vtáhla do zámořského konfliktu. Washington doufá, že vojenské posilování tak otřese Madurem, že přijme exil, nebo že ho svrhnou generálové z jeho blízkého kruhu.
Madurova neústupnost klade otázku, zda by jakýkoliv americký tlak, s výjimkou vojenské akce, mohl jeho režim narušit. Administrativa mohla podcenit odolnost Madurou ovládané mocenské základny. Pokud se Trump rozhodne pro vojenskou akci, úplná invaze do Venezuely se stále zdá nepředstavitelná. Proto musí najít možnosti, které by otřásly Madurovou bezpečností a změnily politickou rovnici v Caracasu. Zároveň ale nesmí riskovat, že útoky na údajná drogová místa či vojenské základny Madura spíše posílí, sjednotí veřejné mínění a přesvědčí ho o možnosti přežít.
Zároveň sílí kontrola role ministra obrany Petea Hegsetha v útocích na lodě. Bývalý moderátor Fox News, který byl kontroverzní volbou do vedení Pentagonu, se kvůli nedostatku zkušeností, arogantnímu chování a odmítání některých vojenských etických a právních záruk stává pro prezidenta politickou zátěží, zatímco Demokraté požadují jeho rezignaci. Hegsethova poznámka, že zprávy o „double-tap“ útoku jsou „vykonstruované, pobuřující a hanlivé“, byla v rozporu s informacemi z Bílého domu. Později sice uvedl, že příkaz k útoku vydal admirál Frank M. Bradley, čímž se snažil ochránit vojáky. Nicméně to může mít negativní dopad na velitelský řetězec a důvěru vyšších důstojníků.
Pokud by se Madurovi podařilo vybudování amerických vojsk a intenzivní tlak přežít, znamenalo by to pro Trumpa zdrcující ránu. Jeho autorita by poklesla a autokraté v Pekingu a Moskvě by si toho všimli. V případě, že by se podařilo dosáhnout mírového sesazení Madura, znamenalo by to pro Trumpa triumf v zahraniční politice.
Vyslalo by to jasný signál dalším nepřátelům USA v regionu a ukázalo by Číně a Rusku, že Trump vládne svému geopolitickému „zadnímu dvorku“. Historie nicméně ukazuje, že diktátorské režimy, budované po celá desetiletí, bývají často mnohem odolnější, než se zdá pozorovatelům zvenčí. Mnoho Američanů je proti vojenské akci ve Venezuele a jakékoliv americké ztráty nebo neúmyslné oběti z řad civilistů by se mohly politicky obrátit proti Trumpovi. Žádná z možností, které Trumpův úzký kruh v pondělí zvažoval, není bez rizik.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.