Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.
Před těmito jednáními venezuelský diktátor Nicolás Maduro vzdorně tančil před obrovským davem příznivců na mítinku pod širým nebem v Caracasu, který připomínal styl Donalda Trumpa. Tím rozmetal dřívější spekulace, že by ustoupil americkým výzvám k odchodu ze země. Maduro prohlásil, že jeho země si nepřeje mír otroků ani mír kolonií. Jeho vzdorovitost představuje pro Trumpa, ministra obrany Petea Hegsetha a další vysoké úředníky prohlubující se strategické dilema.
Tenké domácí politické základy Trumpovy kampaně se začínají drolit kvůli neustávající kontroverzi ohledně následného amerického útoku. Ten údajně zabil přeživší členy posádky lodi podezřelé z pašování drog v Karibiku. Kritici z řad Demokratů v Kongresu varují před potenciálním válečným zločinem. Dokonce i několik vlivných Republikánů je otřeseno a signalizují neobvyklou ochotu důkladně prošetřit postupy administrativy. Konfrontace s Venezuelou začíná pohlcovat Washington po více než čtyřech měsících stupňujícího se politického, ekonomického a vojenského tlaku.
Vojenský tlak je symbolizován majestátní přítomností největší letadlové lodi světa, USS Gerald R. Ford, a celé armády amerických plavidel v pobřežních vodách Venezuely. Trump sice hrozil, že pozemní útoky na cíle drogových kartelů ve Venezuele začnou "velmi brzy", a dokonce prohlásil vzdušný prostor země za uzavřený, ale Maduro neodstoupil.
Americký prezident, který je citlivý na jakékoliv náznaky, že by po vyřčení hrozeb "zbaběle ustoupil", musí nyní zvážit, zda jeho zastrašování zbraněmi neztrácí na věrohodnosti. To by se stalo bez demonstrace vojenské síly, jež by jej vtáhla do zámořského konfliktu. Washington doufá, že vojenské posilování tak otřese Madurem, že přijme exil, nebo že ho svrhnou generálové z jeho blízkého kruhu.
Madurova neústupnost klade otázku, zda by jakýkoliv americký tlak, s výjimkou vojenské akce, mohl jeho režim narušit. Administrativa mohla podcenit odolnost Madurou ovládané mocenské základny. Pokud se Trump rozhodne pro vojenskou akci, úplná invaze do Venezuely se stále zdá nepředstavitelná. Proto musí najít možnosti, které by otřásly Madurovou bezpečností a změnily politickou rovnici v Caracasu. Zároveň ale nesmí riskovat, že útoky na údajná drogová místa či vojenské základny Madura spíše posílí, sjednotí veřejné mínění a přesvědčí ho o možnosti přežít.
Zároveň sílí kontrola role ministra obrany Petea Hegsetha v útocích na lodě. Bývalý moderátor Fox News, který byl kontroverzní volbou do vedení Pentagonu, se kvůli nedostatku zkušeností, arogantnímu chování a odmítání některých vojenských etických a právních záruk stává pro prezidenta politickou zátěží, zatímco Demokraté požadují jeho rezignaci. Hegsethova poznámka, že zprávy o „double-tap“ útoku jsou „vykonstruované, pobuřující a hanlivé“, byla v rozporu s informacemi z Bílého domu. Později sice uvedl, že příkaz k útoku vydal admirál Frank M. Bradley, čímž se snažil ochránit vojáky. Nicméně to může mít negativní dopad na velitelský řetězec a důvěru vyšších důstojníků.
Pokud by se Madurovi podařilo vybudování amerických vojsk a intenzivní tlak přežít, znamenalo by to pro Trumpa zdrcující ránu. Jeho autorita by poklesla a autokraté v Pekingu a Moskvě by si toho všimli. V případě, že by se podařilo dosáhnout mírového sesazení Madura, znamenalo by to pro Trumpa triumf v zahraniční politice.
Vyslalo by to jasný signál dalším nepřátelům USA v regionu a ukázalo by Číně a Rusku, že Trump vládne svému geopolitickému „zadnímu dvorku“. Historie nicméně ukazuje, že diktátorské režimy, budované po celá desetiletí, bývají často mnohem odolnější, než se zdá pozorovatelům zvenčí. Mnoho Američanů je proti vojenské akci ve Venezuele a jakékoliv americké ztráty nebo neúmyslné oběti z řad civilistů by se mohly politicky obrátit proti Trumpovi. Žádná z možností, které Trumpův úzký kruh v pondělí zvažoval, není bez rizik.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.