Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.
Před těmito jednáními venezuelský diktátor Nicolás Maduro vzdorně tančil před obrovským davem příznivců na mítinku pod širým nebem v Caracasu, který připomínal styl Donalda Trumpa. Tím rozmetal dřívější spekulace, že by ustoupil americkým výzvám k odchodu ze země. Maduro prohlásil, že jeho země si nepřeje mír otroků ani mír kolonií. Jeho vzdorovitost představuje pro Trumpa, ministra obrany Petea Hegsetha a další vysoké úředníky prohlubující se strategické dilema.
Tenké domácí politické základy Trumpovy kampaně se začínají drolit kvůli neustávající kontroverzi ohledně následného amerického útoku. Ten údajně zabil přeživší členy posádky lodi podezřelé z pašování drog v Karibiku. Kritici z řad Demokratů v Kongresu varují před potenciálním válečným zločinem. Dokonce i několik vlivných Republikánů je otřeseno a signalizují neobvyklou ochotu důkladně prošetřit postupy administrativy. Konfrontace s Venezuelou začíná pohlcovat Washington po více než čtyřech měsících stupňujícího se politického, ekonomického a vojenského tlaku.
Vojenský tlak je symbolizován majestátní přítomností největší letadlové lodi světa, USS Gerald R. Ford, a celé armády amerických plavidel v pobřežních vodách Venezuely. Trump sice hrozil, že pozemní útoky na cíle drogových kartelů ve Venezuele začnou "velmi brzy", a dokonce prohlásil vzdušný prostor země za uzavřený, ale Maduro neodstoupil.
Americký prezident, který je citlivý na jakékoliv náznaky, že by po vyřčení hrozeb "zbaběle ustoupil", musí nyní zvážit, zda jeho zastrašování zbraněmi neztrácí na věrohodnosti. To by se stalo bez demonstrace vojenské síly, jež by jej vtáhla do zámořského konfliktu. Washington doufá, že vojenské posilování tak otřese Madurem, že přijme exil, nebo že ho svrhnou generálové z jeho blízkého kruhu.
Madurova neústupnost klade otázku, zda by jakýkoliv americký tlak, s výjimkou vojenské akce, mohl jeho režim narušit. Administrativa mohla podcenit odolnost Madurou ovládané mocenské základny. Pokud se Trump rozhodne pro vojenskou akci, úplná invaze do Venezuely se stále zdá nepředstavitelná. Proto musí najít možnosti, které by otřásly Madurovou bezpečností a změnily politickou rovnici v Caracasu. Zároveň ale nesmí riskovat, že útoky na údajná drogová místa či vojenské základny Madura spíše posílí, sjednotí veřejné mínění a přesvědčí ho o možnosti přežít.
Zároveň sílí kontrola role ministra obrany Petea Hegsetha v útocích na lodě. Bývalý moderátor Fox News, který byl kontroverzní volbou do vedení Pentagonu, se kvůli nedostatku zkušeností, arogantnímu chování a odmítání některých vojenských etických a právních záruk stává pro prezidenta politickou zátěží, zatímco Demokraté požadují jeho rezignaci. Hegsethova poznámka, že zprávy o „double-tap“ útoku jsou „vykonstruované, pobuřující a hanlivé“, byla v rozporu s informacemi z Bílého domu. Později sice uvedl, že příkaz k útoku vydal admirál Frank M. Bradley, čímž se snažil ochránit vojáky. Nicméně to může mít negativní dopad na velitelský řetězec a důvěru vyšších důstojníků.
Pokud by se Madurovi podařilo vybudování amerických vojsk a intenzivní tlak přežít, znamenalo by to pro Trumpa zdrcující ránu. Jeho autorita by poklesla a autokraté v Pekingu a Moskvě by si toho všimli. V případě, že by se podařilo dosáhnout mírového sesazení Madura, znamenalo by to pro Trumpa triumf v zahraniční politice.
Vyslalo by to jasný signál dalším nepřátelům USA v regionu a ukázalo by Číně a Rusku, že Trump vládne svému geopolitickému „zadnímu dvorku“. Historie nicméně ukazuje, že diktátorské režimy, budované po celá desetiletí, bývají často mnohem odolnější, než se zdá pozorovatelům zvenčí. Mnoho Američanů je proti vojenské akci ve Venezuele a jakékoliv americké ztráty nebo neúmyslné oběti z řad civilistů by se mohly politicky obrátit proti Trumpovi. Žádná z možností, které Trumpův úzký kruh v pondělí zvažoval, není bez rizik.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.
Ozónová díra nad Antarktidou dosáhla letos nejmenší rozlohy a trvala nejkratší dobu od roku 2019. Oznámili to evropští vesmírní vědci, kteří toto zjištění označili za „uklidňující znamení“ probíhající obnovy ozónové vrstvy.
Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.