Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru vyzval republikány, aby „znárodnili hlasování“. Toto prohlášení přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o zásadní revizi pravidel voleb před klíčovými podzimními volbami do Kongresu. Trump v podcastu Dana Bongina uvedla, že by strana měla převzít kontrolu nad procesem hlasování nejméně v patnácti klíčových oblastech.
Prezidentova slova zazněla necelý týden poté, co FBI provedla prohlídku volebního úřadu v okrese Fulton v Georgii. Tento okres je dlouhodobě terčem Trumpových nepodložených tvrzení o podvodech v prezidentských volbách roku 2020. Podle informací CNN souvisela razie se snahou ministerstva spravedlnosti zajistit volební záznamy a vyšetřit údajné nesrovnalosti při sčítání hlasů.
Trump v rozhovoru označil některé státy za „prohnilé“ a tvrdil, že v nich ve skutečnosti zvítězil, i když oficiální výsledky ukazují opak. Naznačil také, že vyšetřování v Georgii přinese „zajímavé věci“. Šéfka tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová potvrdila, že ji k dohledu nad kontroverzní prohlídkou v Atlantě pověřil přímo prezident. Podle zdrojů z blízkého okolí dokonce Gabbardová spojila Trumpa telefonicky přímo s agenty FBI, kterým prezident udělil krátkou motivační řeč.
V americkém systému jsou volby tradičně v kompetenci státních a místních úředníků, přičemž role federální vlády je velmi omezená. Trump se však již dříve pokusil tyto mechanismy změnit. Loni podepsal exekutivní příkaz, který vyžaduje prokázání občanství při registraci k volbám a zakazuje sčítání korespondenčních hlasů doručených po dni voleb. Federální soudy však část tohoto příkazu zablokovaly s tím, že neobčané mají účast ve federálních volbách zakázanou již nyní.
Kromě snahy o zákaz korespondenčního hlasování a hlasovacích strojů zahájil prezident také kampaň za přerozdělení volebních obvodů uprostřed desetiletí. Tento krok má republikánům pomoci získat více křesel v nadcházejících volbách do Sněmovny reprezentantů. Ministerstvo spravedlnosti navíc zažalovalo dvě desítky států s požadavkem na zpřístupnění kompletních seznamů voličů, včetně citlivých údajů, jako jsou čísla sociálního pojištění a adresy bydliště.
Demokratičtí volební úředníci se již začali připravovat na možnou intervenci federální vlády do průběhu podzimních voleb. Státní tajemník Minnesoty Steve Simon uvedl, že se svými kolegy diskutuje o možnostech, jak chránit voliče před kontaktem s federálními orgány přímo ve volebních místnostech. Podle něj je nezbytné brát hrozbu federálních zásahů do volebního procesu jako legitimní riziko, na které je třeba mít připravený krizový plán.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.