Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Současný systém je relativně jednoduchý. Domácnosti, na které se vztahuje poplatková povinnost, odvádějí České televizi 150 korun a Českému rozhlasu 55 korun měsíčně. Dohromady tedy 2460 korun ročně. Peníze putují přímo veřejnoprávním médiím, nikoli přes státní rozpočet. Stát prostřednictvím zákona určuje výši poplatků a okruh plátců, samotné financování však není závislé na každoročním přidělování prostředků vládou.
Babišův návrh by tuto logiku zásadně změnil. Pokud by se platby staly dobrovolnými, domácnosti by mohly legálně přestat platit, aniž by ztratily přístup k vysílání. Z ekonomického hlediska by tak vznikl klasický problém černého pasažéra. Pro jednotlivce by bylo výhodné neplatit za službu, kterou může nadále využívat a kterou financují ostatní.
Z toho důvodu je problematické předpokládat, že dobrovolné příspěvky dlouhodobě zajistí dostatek prostředků na provoz obou médií. Výnos dobrovolných plateb zkrátka bude nejistý a může být výrazně nižší než dnešní příjem z povinných poplatků.
Pokud stát současně zaručí určitý objem financování, musí případný výpadek dorovnat. Pro ilustraci: jestliže by Česká televize a Český rozhlas měly garantovaný roční příjem osm miliard korun a dobrovolné příspěvky by vynesly pouze dvě miliardy, zbývajících šest miliard by muselo přijít odjinud. Pokud je garantuje stát, musí pro ně zajistit odpovídající zdroje.
Premiérovo tvrzení, že peníze nemají plynout přímo ze státního rozpočtu, přitom tento problém samo o sobě neřeší. Stát může vytvořit zvláštní fond, účelový účet či jiný mechanismus, přes který budou prostředky do obou institucí proudit. Pokud však bude tento fond financován z daní nebo státních transferů, ekonomická podstata se nezmění. Financování mimo státní rozpočet totiž automaticky neznamená financování mimo veřejné finance.
Ani případné vytvoření účelové daně by neznamenalo dobrovolnost. Šlo by pouze o nahrazení jedné povinné platby jinou. Což odhaluje rozpor mezi dobrovolnými poplatky a skandinávským modelem, kterým se Babiš hodlá inspirovat.
Ve Švédsku byly tradiční televizní poplatky nahrazeny zvláštní povinnou platbou vybíranou prostřednictvím daňového systému. Její výše závisí na příjmu a má zákonem stanovený strop. Vybrané prostředky směřují na oddělený účet určený veřejnoprávním médiím. Podobný princip účelového zdanění využívá Finsko. V Norsku se naopak veřejnoprávní vysílání od roku 2020 financuje prostřednictvím státního rozpočtu. Žádná z těchto variant však není založena na dobrovolných platbách obyvatelstva.
Skandinávská inspirace tedy může znamenat konec tradičních koncesionářských poplatků, nikoli konec povinného podílení se občanů na financování veřejnoprávních médií.
Z pohledu domácností by Babišův návrh mohl přinést okamžitou a viditelnou úsporu. Pokud by nemusely odvádět dnešních 205 korun měsíčně, ročně by jim zůstalo 2460 korun. To však ještě neznamená stejnou úsporu pro společnost jako celek. Pokud by stát chybějící peníze zajistil prostřednictvím obecných daní, náklady by se pouze přerozdělily mezi daňové poplatníky. Část by je nesla prostřednictvím daní z příjmů, část prostřednictvím spotřebních daní a DPH. Při dluhovém financování by se navíc část nákladů přesunula do budoucnosti.
Změna by tedy mohla ovlivnit nejen způsob výběru prostředků, ale i to, kdo na provoz médií přispívá více a kdo méně. Zatímco dnešní domácí poplatek představuje pevnou částku, stejné pro nízkopříjmové a vysokopříjmové domácnosti, daňové financování může více zohledňovat příjmy a spotřebu jednotlivých domácností – tedy relativně více zatížit vysokopříjmové domácnosti, a to v souladu s daňovou progresí, která je v českém daňovém systému zabudována.
Ekonomický závěr je jednoznačný. Dobrovolné poplatky samy o sobě nezaručí úsporu veřejných prostředků. Pokud mají Česká televize a Český rozhlas zachovat garantovaný objem financování, musí někdo jejich provoz zaplatit. Stát může změnit způsob, jakým peníze vybírá a rozděluje, nemůže však účetním přesunem odstranit samotné náklady.
Podstatou Babišova návrhu tak nemusí být konec financování veřejnoprávních médií občany, nýbrž konec jeho přímé a viditelné podoby. Místo povinného poplatku by občané mohli platit nepřímo prostřednictvím daní.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Měl to být zpočátku nevinný mem. Pokud by však o něm francouzská fotbalová hvězda Kylian Mbappé nemluvila více. Když Mbappé dostal otázku, jaký internetový mem považuje za svůj nejvtipnější, poukázal na jeho spojení se zakladatelem čínské Komunistické strany Mao Ce-tungem. „Je na něm chlapík... myslím, že to byl čínský diktátor,“ řekl Mbappé, aniž by tušil, jakou reakci jeho slova vyvolají. Hned se totiž ozvala Čínská lidová republika, která Mbappého slova odsoudila. Hned tři čínští sponzoři pak s Mbappém okamžitě ukončili spolupráci. Francouz se za svá slova následně omluvil, stejně tak jako se za Mbappého omluvil Číně i klub Realu Madrid, za který francouzský fotbalista nastupuje.
K činům vyzval bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, který je v posledních letech známý ostrou kritikou Ruska, české politiky. Podle Haška by mělo dojít k přijetí zákonů, které znemožní vystupování Rusů a propagaci ruské invaze na Ukrajinu v České republice. Legendární sportovec tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS).
Američané schválili prodej 500 raket Patriot ukrajinské armádě, pro kterou představují zásadní zbraň při obraně proti ruské agresi. O důležité transakci informovala britská stanice BBC. Problémem však je, že nikdo neví, kdy rakety na Ukrajinu dorazí.
Skotští policisté se nově zabývají okolnostmi pobytu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na královském zámku Balmoral, kde byl finančník hostem bývalého prince Andrewa. Informoval o tom britský deník Guardian.
Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude?
Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ.
Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji.
Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se bez toho jistě obešel, ale na pondělním jednání vlády se musí připravit na nečekaného hosta. Pražský hrad předem oznámil, že se jednání zúčastní také prezident Petr Pavel.
Premiér Donald Tusk se rozhodl konat ve věci letitých sporů o obsazení polského ústavního soudu. Situace se vyhrotila v pátek večer, kdy k soudní budově museli dorazit policisté. Prezident Karol Nawrocki se zároveň narychlo vrátil ze zahraniční cesty. Informovala o tom britská stanice BBC.
Světovou hereckou obec rozesmutnila již ve čtvrtek informace, že ve věku 86 let zemřel legendární herec Patrick Stewart. Mezi kolegy, kteří reagovali na smutnou zprávu, nechyběl jeho britský kolega Ian McKellen.