Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Zlatá kupole se má spouštět postupně a ne jako celek. První fáze zahrnuje především vývoj a integraci datových a komunikačních systémů. Samotné zbraně ve vesmíru budou přicházet až později. Do konce Trumpova mandátu by tak mohl vzniknout základní rámec systému: satelitní síť schopná sledovat stovky balistických střel směřujících na USA. Zatím však bez možnosti je přímo zničit.
K fyzickému zásahu by sloužily zatím pouze pozemní obranné systémy, jako jsou baterie Patriot rozmístěné na Aljašce a v Kalifornii. Ačkoliv se Pentagon pokusí testovat i vesmírné zbraně, zatím nejsou dostatečně ověřené ani funkční.
Projekt se silně opírá o technologie společnosti SpaceX Elona Muska. Ta vyvíjí nový sledovací systém s názvem aerial moving target identifier, jehož první prototypy Pentagon získal už během Bidenovy administrativy. Klíčová část systému – schopnost zničit střelu ve fázi startu (tzv. boost phase), kdy má nejvyšší tepelnou stopu – je však stále ve vývoji. Technologie, která by dokázala vypustit ze satelitu protiraketu, jež by po průchodu atmosférou zničila balistickou střelu, je zatím mimo dosah současných možností.
Kromě toho má obrana ve fázi klouzavého letu (glide phase), která je zajišťována pozemními prostředky od 80. let, stále jen asi 20% úspěšnost.
O konkrétních schopnostech a strategii Pentagon mlčí. Mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell pouze uvedl, že „nebudou veřejně sdělovány technické detaily ohledně schopností nebo akvizičních strategií pokročilých systémů.“
Co se týče financování, projekt Zlaté kupole má stát přibližně 175 miliard dolarů: 17,6 miliardy v roce 2026, přibližně 50 miliard v roce 2027 a dalších 100 miliard v roce 2028. Konečné náklady se mohou navýšit v závislosti na tom, jak velké ambice Trump s projektem bude mít. Například obrana proti stovce balistických střel by vyžadovala tisíce satelitů, které bude nutné každých pár let nahradit kvůli jejich sestupu z oběžné dráhy.
Trump v úterý na své síti Truth Social uvedl, že by se k projektu mohla připojit i Kanada – buď zaplatí 61 miliard dolarů, nebo se stane 51. státem USA a získá přístup zdarma. Není jasné, jak k částce došel. Pentagon v minulosti skutečně zvažoval, že by Kanada do systému přispěla svými satelitními a radarovými daty, nešlo ale o formální členství.
Projekt původně nesl pracovní název Moonshot, ale ministr obrany Pete Hegseth ho považoval za nevhodný a navrhl rozdělení systému do tří úrovní: stříbrné, zlaté a platinové. Pouze zlatá varianta byla podrobně rozpočtově zpracována – a podle všeho právě ta se nyní realizuje.
Zatímco Trump zůstává veřejně optimistický, realita ukazuje, že cesta ke Zlaté kupoli bude mnohem delší a technicky náročnější, než současná rétorika Bílého domu naznačuje.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
