Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Zlatá kupole se má spouštět postupně a ne jako celek. První fáze zahrnuje především vývoj a integraci datových a komunikačních systémů. Samotné zbraně ve vesmíru budou přicházet až později. Do konce Trumpova mandátu by tak mohl vzniknout základní rámec systému: satelitní síť schopná sledovat stovky balistických střel směřujících na USA. Zatím však bez možnosti je přímo zničit.
K fyzickému zásahu by sloužily zatím pouze pozemní obranné systémy, jako jsou baterie Patriot rozmístěné na Aljašce a v Kalifornii. Ačkoliv se Pentagon pokusí testovat i vesmírné zbraně, zatím nejsou dostatečně ověřené ani funkční.
Projekt se silně opírá o technologie společnosti SpaceX Elona Muska. Ta vyvíjí nový sledovací systém s názvem aerial moving target identifier, jehož první prototypy Pentagon získal už během Bidenovy administrativy. Klíčová část systému – schopnost zničit střelu ve fázi startu (tzv. boost phase), kdy má nejvyšší tepelnou stopu – je však stále ve vývoji. Technologie, která by dokázala vypustit ze satelitu protiraketu, jež by po průchodu atmosférou zničila balistickou střelu, je zatím mimo dosah současných možností.
Kromě toho má obrana ve fázi klouzavého letu (glide phase), která je zajišťována pozemními prostředky od 80. let, stále jen asi 20% úspěšnost.
O konkrétních schopnostech a strategii Pentagon mlčí. Mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell pouze uvedl, že „nebudou veřejně sdělovány technické detaily ohledně schopností nebo akvizičních strategií pokročilých systémů.“
Co se týče financování, projekt Zlaté kupole má stát přibližně 175 miliard dolarů: 17,6 miliardy v roce 2026, přibližně 50 miliard v roce 2027 a dalších 100 miliard v roce 2028. Konečné náklady se mohou navýšit v závislosti na tom, jak velké ambice Trump s projektem bude mít. Například obrana proti stovce balistických střel by vyžadovala tisíce satelitů, které bude nutné každých pár let nahradit kvůli jejich sestupu z oběžné dráhy.
Trump v úterý na své síti Truth Social uvedl, že by se k projektu mohla připojit i Kanada – buď zaplatí 61 miliard dolarů, nebo se stane 51. státem USA a získá přístup zdarma. Není jasné, jak k částce došel. Pentagon v minulosti skutečně zvažoval, že by Kanada do systému přispěla svými satelitními a radarovými daty, nešlo ale o formální členství.
Projekt původně nesl pracovní název Moonshot, ale ministr obrany Pete Hegseth ho považoval za nevhodný a navrhl rozdělení systému do tří úrovní: stříbrné, zlaté a platinové. Pouze zlatá varianta byla podrobně rozpočtově zpracována – a podle všeho právě ta se nyní realizuje.
Zatímco Trump zůstává veřejně optimistický, realita ukazuje, že cesta ke Zlaté kupoli bude mnohem delší a technicky náročnější, než současná rétorika Bílého domu naznačuje.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
