Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Zlatá kupole se má spouštět postupně a ne jako celek. První fáze zahrnuje především vývoj a integraci datových a komunikačních systémů. Samotné zbraně ve vesmíru budou přicházet až později. Do konce Trumpova mandátu by tak mohl vzniknout základní rámec systému: satelitní síť schopná sledovat stovky balistických střel směřujících na USA. Zatím však bez možnosti je přímo zničit.
K fyzickému zásahu by sloužily zatím pouze pozemní obranné systémy, jako jsou baterie Patriot rozmístěné na Aljašce a v Kalifornii. Ačkoliv se Pentagon pokusí testovat i vesmírné zbraně, zatím nejsou dostatečně ověřené ani funkční.
Projekt se silně opírá o technologie společnosti SpaceX Elona Muska. Ta vyvíjí nový sledovací systém s názvem aerial moving target identifier, jehož první prototypy Pentagon získal už během Bidenovy administrativy. Klíčová část systému – schopnost zničit střelu ve fázi startu (tzv. boost phase), kdy má nejvyšší tepelnou stopu – je však stále ve vývoji. Technologie, která by dokázala vypustit ze satelitu protiraketu, jež by po průchodu atmosférou zničila balistickou střelu, je zatím mimo dosah současných možností.
Kromě toho má obrana ve fázi klouzavého letu (glide phase), která je zajišťována pozemními prostředky od 80. let, stále jen asi 20% úspěšnost.
O konkrétních schopnostech a strategii Pentagon mlčí. Mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell pouze uvedl, že „nebudou veřejně sdělovány technické detaily ohledně schopností nebo akvizičních strategií pokročilých systémů.“
Co se týče financování, projekt Zlaté kupole má stát přibližně 175 miliard dolarů: 17,6 miliardy v roce 2026, přibližně 50 miliard v roce 2027 a dalších 100 miliard v roce 2028. Konečné náklady se mohou navýšit v závislosti na tom, jak velké ambice Trump s projektem bude mít. Například obrana proti stovce balistických střel by vyžadovala tisíce satelitů, které bude nutné každých pár let nahradit kvůli jejich sestupu z oběžné dráhy.
Trump v úterý na své síti Truth Social uvedl, že by se k projektu mohla připojit i Kanada – buď zaplatí 61 miliard dolarů, nebo se stane 51. státem USA a získá přístup zdarma. Není jasné, jak k částce došel. Pentagon v minulosti skutečně zvažoval, že by Kanada do systému přispěla svými satelitními a radarovými daty, nešlo ale o formální členství.
Projekt původně nesl pracovní název Moonshot, ale ministr obrany Pete Hegseth ho považoval za nevhodný a navrhl rozdělení systému do tří úrovní: stříbrné, zlaté a platinové. Pouze zlatá varianta byla podrobně rozpočtově zpracována – a podle všeho právě ta se nyní realizuje.
Zatímco Trump zůstává veřejně optimistický, realita ukazuje, že cesta ke Zlaté kupoli bude mnohem delší a technicky náročnější, než současná rétorika Bílého domu naznačuje.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
