Trump se ambiciózního projektu Golden Dome nedočká

Golden Dome
Golden Dome, foto: Lockheed Martin
Klára Marková 30. května 2025 19:37
Sdílej:

Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.

Zlatá kupole se má spouštět postupně a ne jako celek. První fáze zahrnuje především vývoj a integraci datových a komunikačních systémů. Samotné zbraně ve vesmíru budou přicházet až později. Do konce Trumpova mandátu by tak mohl vzniknout základní rámec systému: satelitní síť schopná sledovat stovky balistických střel směřujících na USA. Zatím však bez možnosti je přímo zničit.

K fyzickému zásahu by sloužily zatím pouze pozemní obranné systémy, jako jsou baterie Patriot rozmístěné na Aljašce a v Kalifornii. Ačkoliv se Pentagon pokusí testovat i vesmírné zbraně, zatím nejsou dostatečně ověřené ani funkční.

Projekt se silně opírá o technologie společnosti SpaceX Elona Muska. Ta vyvíjí nový sledovací systém s názvem aerial moving target identifier, jehož první prototypy Pentagon získal už během Bidenovy administrativy. Klíčová část systému – schopnost zničit střelu ve fázi startu (tzv. boost phase), kdy má nejvyšší tepelnou stopu – je však stále ve vývoji. Technologie, která by dokázala vypustit ze satelitu protiraketu, jež by po průchodu atmosférou zničila balistickou střelu, je zatím mimo dosah současných možností.

Kromě toho má obrana ve fázi klouzavého letu (glide phase), která je zajišťována pozemními prostředky od 80. let, stále jen asi 20% úspěšnost.

O konkrétních schopnostech a strategii Pentagon mlčí. Mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell pouze uvedl, že „nebudou veřejně sdělovány technické detaily ohledně schopností nebo akvizičních strategií pokročilých systémů.“

Co se týče financování, projekt Zlaté kupole má stát přibližně 175 miliard dolarů: 17,6 miliardy v roce 2026, přibližně 50 miliard v roce 2027 a dalších 100 miliard v roce 2028. Konečné náklady se mohou navýšit v závislosti na tom, jak velké ambice Trump s projektem bude mít. Například obrana proti stovce balistických střel by vyžadovala tisíce satelitů, které bude nutné každých pár let nahradit kvůli jejich sestupu z oběžné dráhy.

Trump v úterý na své síti Truth Social uvedl, že by se k projektu mohla připojit i Kanada – buď zaplatí 61 miliard dolarů, nebo se stane 51. státem USA a získá přístup zdarma. Není jasné, jak k částce došel. Pentagon v minulosti skutečně zvažoval, že by Kanada do systému přispěla svými satelitními a radarovými daty, nešlo ale o formální členství.

Projekt původně nesl pracovní název Moonshot, ale ministr obrany Pete Hegseth ho považoval za nevhodný a navrhl rozdělení systému do tří úrovní: stříbrné, zlaté a platinové. Pouze zlatá varianta byla podrobně rozpočtově zpracována – a podle všeho právě ta se nyní realizuje.

Zatímco Trump zůstává veřejně optimistický, realita ukazuje, že cesta ke Zlaté kupoli bude mnohem delší a technicky náročnější, než současná rétorika Bílého domu naznačuje. 

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.