Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Zlatá kupole se má spouštět postupně a ne jako celek. První fáze zahrnuje především vývoj a integraci datových a komunikačních systémů. Samotné zbraně ve vesmíru budou přicházet až později. Do konce Trumpova mandátu by tak mohl vzniknout základní rámec systému: satelitní síť schopná sledovat stovky balistických střel směřujících na USA. Zatím však bez možnosti je přímo zničit.
K fyzickému zásahu by sloužily zatím pouze pozemní obranné systémy, jako jsou baterie Patriot rozmístěné na Aljašce a v Kalifornii. Ačkoliv se Pentagon pokusí testovat i vesmírné zbraně, zatím nejsou dostatečně ověřené ani funkční.
Projekt se silně opírá o technologie společnosti SpaceX Elona Muska. Ta vyvíjí nový sledovací systém s názvem aerial moving target identifier, jehož první prototypy Pentagon získal už během Bidenovy administrativy. Klíčová část systému – schopnost zničit střelu ve fázi startu (tzv. boost phase), kdy má nejvyšší tepelnou stopu – je však stále ve vývoji. Technologie, která by dokázala vypustit ze satelitu protiraketu, jež by po průchodu atmosférou zničila balistickou střelu, je zatím mimo dosah současných možností.
Kromě toho má obrana ve fázi klouzavého letu (glide phase), která je zajišťována pozemními prostředky od 80. let, stále jen asi 20% úspěšnost.
O konkrétních schopnostech a strategii Pentagon mlčí. Mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell pouze uvedl, že „nebudou veřejně sdělovány technické detaily ohledně schopností nebo akvizičních strategií pokročilých systémů.“
Co se týče financování, projekt Zlaté kupole má stát přibližně 175 miliard dolarů: 17,6 miliardy v roce 2026, přibližně 50 miliard v roce 2027 a dalších 100 miliard v roce 2028. Konečné náklady se mohou navýšit v závislosti na tom, jak velké ambice Trump s projektem bude mít. Například obrana proti stovce balistických střel by vyžadovala tisíce satelitů, které bude nutné každých pár let nahradit kvůli jejich sestupu z oběžné dráhy.
Trump v úterý na své síti Truth Social uvedl, že by se k projektu mohla připojit i Kanada – buď zaplatí 61 miliard dolarů, nebo se stane 51. státem USA a získá přístup zdarma. Není jasné, jak k částce došel. Pentagon v minulosti skutečně zvažoval, že by Kanada do systému přispěla svými satelitními a radarovými daty, nešlo ale o formální členství.
Projekt původně nesl pracovní název Moonshot, ale ministr obrany Pete Hegseth ho považoval za nevhodný a navrhl rozdělení systému do tří úrovní: stříbrné, zlaté a platinové. Pouze zlatá varianta byla podrobně rozpočtově zpracována – a podle všeho právě ta se nyní realizuje.
Zatímco Trump zůstává veřejně optimistický, realita ukazuje, že cesta ke Zlaté kupoli bude mnohem delší a technicky náročnější, než současná rétorika Bílého domu naznačuje.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
