Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Trump naléhá na Teherán, aby bez prodlení zahájil rozhovory o nové smlouvě, která by definitivně zamezila vzniku íránské atomové bomby. V této souvislosti zmínil loňské údery v rámci operace „Midnight Hammer“, které citelně zasáhly íránskou jadernou infrastrukturu. Prezident zdůraznil, že pokud Írán neustoupí, bude příští vojenský zásah podstatně drsnější a pro zemi mnohem fatálnější než ten předchozí.
V evropských diplomatických kruzích panuje značná nervozita a očekává se, že kritický moment nastane už během nejbližších dní. Washington navíc své nároky rozšířil i na eliminaci balistických raket dlouhého doletu a naznačil nutnost odchodu ajatolláha Alího Chameneího z vedení země. Takové ultimátum však Írán interpretuje jako hrubé narušení vlastní nezávislosti a dosud ho striktně odmítal jako zcela nepřípustné.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí se nechal slyšet, že pod hlavněmi amerických děl vyjednávat nebude. Přesto vyslal tajnou zprávu americkému emisarovi Stevu Witkoffovi, v níž vyjádřil ochotu k dialogu, pokud nebudou kladeny předem dané podmínky. Teherán se nyní horečně snaží získat zastání u klíčových arabských mocností, jako jsou Egypt či Saúdská Arábie, aby společně našli způsob, jak hrozící válku odvrátit.
Země v Perském zálivu se děsí možného zatažení do konfliktu a usilují o roli mediátorů. Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán například ujistil íránský protějšek, že Rijád neposkytne své území ani nebe pro případnou americkou agresi. Podobně uvažuje i většina sousedních států, pro které by přímá válka mezi Washingtonem a Teheránem znamenala totální destabilizaci celé oblasti a globální krizi.
Podle části politických komentátorů může Trumpova útočná rétorika sloužit i jako odvedení pozornosti od vnitřních nepokojů v USA, zejména situace v Minnesotě. Faktem ovšem je, že Írán je po předchozích útocích a kvůli hluboké ekonomické depresi ve velmi slabé pozici. Země bojuje s extrémní inflací a vnitrostátním odporem, který režim tlumí násilím, jež si vyžádalo již tisíce mrtvých mezi protestujícími.
Íránské ozbrojené síly reagovaly na pohyb amerických lodí vyhlášením nejvyšší ostražitosti. Teherán rezolutně prohlásil, že jakoukoli agresi, byť by byla deklarována jako omezený úder, bude vnímat jako zahájení plnohodnotného válečného konfliktu. Íránští generálové pohrozili, že v případě útoku okamžitě udeří na veškeré odpalovací rampy a základny, odkud by americké či jiné operace proti jejich území vycházely.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.