Trump poslal k Íránu větší armádu než k Venezuele. Čas se krátí, vzkázal Teheránu

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 28. ledna 2026 16:14
Sdílej:

Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.

Trump naléhá na Teherán, aby bez prodlení zahájil rozhovory o nové smlouvě, která by definitivně zamezila vzniku íránské atomové bomby. V této souvislosti zmínil loňské údery v rámci operace „Midnight Hammer“, které citelně zasáhly íránskou jadernou infrastrukturu. Prezident zdůraznil, že pokud Írán neustoupí, bude příští vojenský zásah podstatně drsnější a pro zemi mnohem fatálnější než ten předchozí.

V evropských diplomatických kruzích panuje značná nervozita a očekává se, že kritický moment nastane už během nejbližších dní. Washington navíc své nároky rozšířil i na eliminaci balistických raket dlouhého doletu a naznačil nutnost odchodu ajatolláha Alího Chameneího z vedení země. Takové ultimátum však Írán interpretuje jako hrubé narušení vlastní nezávislosti a dosud ho striktně odmítal jako zcela nepřípustné.

Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí se nechal slyšet, že pod hlavněmi amerických děl vyjednávat nebude. Přesto vyslal tajnou zprávu americkému emisarovi Stevu Witkoffovi, v níž vyjádřil ochotu k dialogu, pokud nebudou kladeny předem dané podmínky. Teherán se nyní horečně snaží získat zastání u klíčových arabských mocností, jako jsou Egypt či Saúdská Arábie, aby společně našli způsob, jak hrozící válku odvrátit.

Země v Perském zálivu se děsí možného zatažení do konfliktu a usilují o roli mediátorů. Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán například ujistil íránský protějšek, že Rijád neposkytne své území ani nebe pro případnou americkou agresi. Podobně uvažuje i většina sousedních států, pro které by přímá válka mezi Washingtonem a Teheránem znamenala totální destabilizaci celé oblasti a globální krizi.

Podle části politických komentátorů může Trumpova útočná rétorika sloužit i jako odvedení pozornosti od vnitřních nepokojů v USA, zejména situace v Minnesotě. Faktem ovšem je, že Írán je po předchozích útocích a kvůli hluboké ekonomické depresi ve velmi slabé pozici. Země bojuje s extrémní inflací a vnitrostátním odporem, který režim tlumí násilím, jež si vyžádalo již tisíce mrtvých mezi protestujícími.

Íránské ozbrojené síly reagovaly na pohyb amerických lodí vyhlášením nejvyšší ostražitosti. Teherán rezolutně prohlásil, že jakoukoli agresi, byť by byla deklarována jako omezený úder, bude vnímat jako zahájení plnohodnotného válečného konfliktu. Íránští generálové pohrozili, že v případě útoku okamžitě udeří na veškeré odpalovací rampy a základny, odkud by americké či jiné operace proti jejich území vycházely.

Stalo se