Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Trump naléhá na Teherán, aby bez prodlení zahájil rozhovory o nové smlouvě, která by definitivně zamezila vzniku íránské atomové bomby. V této souvislosti zmínil loňské údery v rámci operace „Midnight Hammer“, které citelně zasáhly íránskou jadernou infrastrukturu. Prezident zdůraznil, že pokud Írán neustoupí, bude příští vojenský zásah podstatně drsnější a pro zemi mnohem fatálnější než ten předchozí.
V evropských diplomatických kruzích panuje značná nervozita a očekává se, že kritický moment nastane už během nejbližších dní. Washington navíc své nároky rozšířil i na eliminaci balistických raket dlouhého doletu a naznačil nutnost odchodu ajatolláha Alího Chameneího z vedení země. Takové ultimátum však Írán interpretuje jako hrubé narušení vlastní nezávislosti a dosud ho striktně odmítal jako zcela nepřípustné.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí se nechal slyšet, že pod hlavněmi amerických děl vyjednávat nebude. Přesto vyslal tajnou zprávu americkému emisarovi Stevu Witkoffovi, v níž vyjádřil ochotu k dialogu, pokud nebudou kladeny předem dané podmínky. Teherán se nyní horečně snaží získat zastání u klíčových arabských mocností, jako jsou Egypt či Saúdská Arábie, aby společně našli způsob, jak hrozící válku odvrátit.
Země v Perském zálivu se děsí možného zatažení do konfliktu a usilují o roli mediátorů. Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán například ujistil íránský protějšek, že Rijád neposkytne své území ani nebe pro případnou americkou agresi. Podobně uvažuje i většina sousedních států, pro které by přímá válka mezi Washingtonem a Teheránem znamenala totální destabilizaci celé oblasti a globální krizi.
Podle části politických komentátorů může Trumpova útočná rétorika sloužit i jako odvedení pozornosti od vnitřních nepokojů v USA, zejména situace v Minnesotě. Faktem ovšem je, že Írán je po předchozích útocích a kvůli hluboké ekonomické depresi ve velmi slabé pozici. Země bojuje s extrémní inflací a vnitrostátním odporem, který režim tlumí násilím, jež si vyžádalo již tisíce mrtvých mezi protestujícími.
Íránské ozbrojené síly reagovaly na pohyb amerických lodí vyhlášením nejvyšší ostražitosti. Teherán rezolutně prohlásil, že jakoukoli agresi, byť by byla deklarována jako omezený úder, bude vnímat jako zahájení plnohodnotného válečného konfliktu. Íránští generálové pohrozili, že v případě útoku okamžitě udeří na veškeré odpalovací rampy a základny, odkud by americké či jiné operace proti jejich území vycházely.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.