Prezident Donald Trump v reakci na pokračující protesty proti imigračním raziím povolal do Los Angeles nejen tisíce příslušníků Národní gardy, ale nově také více než 700 příslušníků námořní pěchoty z kalifornské základny Marine Corps Air Ground Combat Center ve Twentynine Palms. Tento krok představuje výraznou eskalaci a v očích kalifornských představitelů také ohrožení demokratických principů.
Nasazení celého praporu mariňáků bylo oznámeno jen krátce poté, co Trump podepsal memorandum o nasazení 2 000 členů Národní gardy, přičemž později nařídil vyslání dalších 2 000. Kalifornský guvernér Gavin Newsom a starostka Los Angeles Karen Bassová se přitom k nasazení jednotek výslovně nevyjádřili souhlasně, což vyvolalo právní spor mezi státem a federální vládou.
Podle velení amerického Severního velitelství (NORTHCOM) mají mariňáci ze 2. praporu 7. pluku 1. divize námořní pěchoty „posílit stávající síly a zajistit nepřetržité pokrytí oblasti“ v koordinaci s federálními složkami. Ačkoliv mariňáci stejně jako Národní garda nemohou bez vyhlášení zákona o vzpouře (Insurrection Act) vykonávat přímé policejní činnosti, jako jsou zatýkání, jejich přítomnost je v domácím prostředí extrémně neobvyklá. Podle armádních právníků se stále dolaďují pravidla pro použití síly.
Jeden z představitelů Pentagonu, který byl s plánem obeznámen, potvrdil, že úkolem mariňáků bude zřejmě podpora v oblasti zabezpečení a kontrola davu. Přesto obraz těžce vyzbrojených mariňáků v amerických ulicích vyvolal mezi obyvatelstvem i politiky silné emoce – podobné nasazení nebylo k vidění od nepokojů v LA v roce 1992.
Guvernér Newsom reagoval ostrým prohlášením: „Tato eskalace je zcela neodůvodněná, bezprecedentní a absolutně nepřijatelná. Nasazovat elitní složku americké armády proti vlastním občanům je krokem, který podkopává samotné základy demokracie.“ Newsom zároveň odmítl, že by šlo o „nasazení“ v pravém slova smyslu, čímž se snažil odlišit vojenskou mobilizaci od plného bojového nasazení.
Podle údajů NORTHCOM působí momentálně v oblasti Los Angeles přibližně 1 700 příslušníků Národní gardy, přičemž ostatní jednotky stále čekají na pokyny. Mariňáci mají být integrováni do bezpečnostních opatření, která mají chránit federální budovy a zaměstnance.
Velitel losangeleské policie Jim McDonnell vyzval ke „stálé a otevřené komunikaci“ mezi všemi složkami, aby se předešlo chaosu, eskalaci a došlo k zákonnému a koordinovanému postupu. Připomněl také, že LAPD má zkušenosti s velkými demonstracemi a prioritou je bezpečnost.
Tento vývoj přichází v době, kdy Kalifornie podala žalobu na federální vládu za to, že prezident Trump bez souhlasu guvernéra využil státní Národní gardu. V žalobě se uvádí, že Trump „zneužil kontrolované protesty k bezprecedentnímu mocenskému posunu na úkor suverenity Kalifornie“.
V ulicích mezitím pokračují protesty – lidé skandují proti raziím, policie zasahuje slzným plynem a gumovými projektily, a lidskoprávní organizace hlásí zadržování bez přístupu k právníkům. V centru pozornosti je i případ Davida Huerty, odborového předáka, který byl zatčen při pozorování zásahu a čelí obvinění z maření výkonu úřední moci.
Starostka Bassová uvedla, že mnoho zadržených „zmizelo“, odvezli je na neznámá místa bez přístupu k právní pomoci. Zdůraznila, že Los Angeles je „město imigrantů“ a varovala před tím, aby se stalo pokusnou laboratoří pro federální represe: „Nebudu stát stranou, když z nás Bílý dům dělá experiment.“
Napětí v Kalifornii dál roste, zatímco federální vláda hrozí dalšími raziemi a zatýkáním. Nasazení mariňáků v ulicích amerického města mezitím vzbuzuje obavy, že se hranice mezi civilní a vojenskou mocí začínají nebezpečně stírat.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
