Prezident Donald Trump v reakci na pokračující protesty proti imigračním raziím povolal do Los Angeles nejen tisíce příslušníků Národní gardy, ale nově také více než 700 příslušníků námořní pěchoty z kalifornské základny Marine Corps Air Ground Combat Center ve Twentynine Palms. Tento krok představuje výraznou eskalaci a v očích kalifornských představitelů také ohrožení demokratických principů.
Nasazení celého praporu mariňáků bylo oznámeno jen krátce poté, co Trump podepsal memorandum o nasazení 2 000 členů Národní gardy, přičemž později nařídil vyslání dalších 2 000. Kalifornský guvernér Gavin Newsom a starostka Los Angeles Karen Bassová se přitom k nasazení jednotek výslovně nevyjádřili souhlasně, což vyvolalo právní spor mezi státem a federální vládou.
Podle velení amerického Severního velitelství (NORTHCOM) mají mariňáci ze 2. praporu 7. pluku 1. divize námořní pěchoty „posílit stávající síly a zajistit nepřetržité pokrytí oblasti“ v koordinaci s federálními složkami. Ačkoliv mariňáci stejně jako Národní garda nemohou bez vyhlášení zákona o vzpouře (Insurrection Act) vykonávat přímé policejní činnosti, jako jsou zatýkání, jejich přítomnost je v domácím prostředí extrémně neobvyklá. Podle armádních právníků se stále dolaďují pravidla pro použití síly.
Jeden z představitelů Pentagonu, který byl s plánem obeznámen, potvrdil, že úkolem mariňáků bude zřejmě podpora v oblasti zabezpečení a kontrola davu. Přesto obraz těžce vyzbrojených mariňáků v amerických ulicích vyvolal mezi obyvatelstvem i politiky silné emoce – podobné nasazení nebylo k vidění od nepokojů v LA v roce 1992.
Guvernér Newsom reagoval ostrým prohlášením: „Tato eskalace je zcela neodůvodněná, bezprecedentní a absolutně nepřijatelná. Nasazovat elitní složku americké armády proti vlastním občanům je krokem, který podkopává samotné základy demokracie.“ Newsom zároveň odmítl, že by šlo o „nasazení“ v pravém slova smyslu, čímž se snažil odlišit vojenskou mobilizaci od plného bojového nasazení.
Podle údajů NORTHCOM působí momentálně v oblasti Los Angeles přibližně 1 700 příslušníků Národní gardy, přičemž ostatní jednotky stále čekají na pokyny. Mariňáci mají být integrováni do bezpečnostních opatření, která mají chránit federální budovy a zaměstnance.
Velitel losangeleské policie Jim McDonnell vyzval ke „stálé a otevřené komunikaci“ mezi všemi složkami, aby se předešlo chaosu, eskalaci a došlo k zákonnému a koordinovanému postupu. Připomněl také, že LAPD má zkušenosti s velkými demonstracemi a prioritou je bezpečnost.
Tento vývoj přichází v době, kdy Kalifornie podala žalobu na federální vládu za to, že prezident Trump bez souhlasu guvernéra využil státní Národní gardu. V žalobě se uvádí, že Trump „zneužil kontrolované protesty k bezprecedentnímu mocenskému posunu na úkor suverenity Kalifornie“.
V ulicích mezitím pokračují protesty – lidé skandují proti raziím, policie zasahuje slzným plynem a gumovými projektily, a lidskoprávní organizace hlásí zadržování bez přístupu k právníkům. V centru pozornosti je i případ Davida Huerty, odborového předáka, který byl zatčen při pozorování zásahu a čelí obvinění z maření výkonu úřední moci.
Starostka Bassová uvedla, že mnoho zadržených „zmizelo“, odvezli je na neznámá místa bez přístupu k právní pomoci. Zdůraznila, že Los Angeles je „město imigrantů“ a varovala před tím, aby se stalo pokusnou laboratoří pro federální represe: „Nebudu stát stranou, když z nás Bílý dům dělá experiment.“
Napětí v Kalifornii dál roste, zatímco federální vláda hrozí dalšími raziemi a zatýkáním. Nasazení mariňáků v ulicích amerického města mezitím vzbuzuje obavy, že se hranice mezi civilní a vojenskou mocí začínají nebezpečně stírat.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.
Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
