Prezident Donald Trump v reakci na pokračující protesty proti imigračním raziím povolal do Los Angeles nejen tisíce příslušníků Národní gardy, ale nově také více než 700 příslušníků námořní pěchoty z kalifornské základny Marine Corps Air Ground Combat Center ve Twentynine Palms. Tento krok představuje výraznou eskalaci a v očích kalifornských představitelů také ohrožení demokratických principů.
Nasazení celého praporu mariňáků bylo oznámeno jen krátce poté, co Trump podepsal memorandum o nasazení 2 000 členů Národní gardy, přičemž později nařídil vyslání dalších 2 000. Kalifornský guvernér Gavin Newsom a starostka Los Angeles Karen Bassová se přitom k nasazení jednotek výslovně nevyjádřili souhlasně, což vyvolalo právní spor mezi státem a federální vládou.
Podle velení amerického Severního velitelství (NORTHCOM) mají mariňáci ze 2. praporu 7. pluku 1. divize námořní pěchoty „posílit stávající síly a zajistit nepřetržité pokrytí oblasti“ v koordinaci s federálními složkami. Ačkoliv mariňáci stejně jako Národní garda nemohou bez vyhlášení zákona o vzpouře (Insurrection Act) vykonávat přímé policejní činnosti, jako jsou zatýkání, jejich přítomnost je v domácím prostředí extrémně neobvyklá. Podle armádních právníků se stále dolaďují pravidla pro použití síly.
Jeden z představitelů Pentagonu, který byl s plánem obeznámen, potvrdil, že úkolem mariňáků bude zřejmě podpora v oblasti zabezpečení a kontrola davu. Přesto obraz těžce vyzbrojených mariňáků v amerických ulicích vyvolal mezi obyvatelstvem i politiky silné emoce – podobné nasazení nebylo k vidění od nepokojů v LA v roce 1992.
Guvernér Newsom reagoval ostrým prohlášením: „Tato eskalace je zcela neodůvodněná, bezprecedentní a absolutně nepřijatelná. Nasazovat elitní složku americké armády proti vlastním občanům je krokem, který podkopává samotné základy demokracie.“ Newsom zároveň odmítl, že by šlo o „nasazení“ v pravém slova smyslu, čímž se snažil odlišit vojenskou mobilizaci od plného bojového nasazení.
Podle údajů NORTHCOM působí momentálně v oblasti Los Angeles přibližně 1 700 příslušníků Národní gardy, přičemž ostatní jednotky stále čekají na pokyny. Mariňáci mají být integrováni do bezpečnostních opatření, která mají chránit federální budovy a zaměstnance.
Velitel losangeleské policie Jim McDonnell vyzval ke „stálé a otevřené komunikaci“ mezi všemi složkami, aby se předešlo chaosu, eskalaci a došlo k zákonnému a koordinovanému postupu. Připomněl také, že LAPD má zkušenosti s velkými demonstracemi a prioritou je bezpečnost.
Tento vývoj přichází v době, kdy Kalifornie podala žalobu na federální vládu za to, že prezident Trump bez souhlasu guvernéra využil státní Národní gardu. V žalobě se uvádí, že Trump „zneužil kontrolované protesty k bezprecedentnímu mocenskému posunu na úkor suverenity Kalifornie“.
V ulicích mezitím pokračují protesty – lidé skandují proti raziím, policie zasahuje slzným plynem a gumovými projektily, a lidskoprávní organizace hlásí zadržování bez přístupu k právníkům. V centru pozornosti je i případ Davida Huerty, odborového předáka, který byl zatčen při pozorování zásahu a čelí obvinění z maření výkonu úřední moci.
Starostka Bassová uvedla, že mnoho zadržených „zmizelo“, odvezli je na neznámá místa bez přístupu k právní pomoci. Zdůraznila, že Los Angeles je „město imigrantů“ a varovala před tím, aby se stalo pokusnou laboratoří pro federální represe: „Nebudu stát stranou, když z nás Bílý dům dělá experiment.“
Napětí v Kalifornii dál roste, zatímco federální vláda hrozí dalšími raziemi a zatýkáním. Nasazení mariňáků v ulicích amerického města mezitím vzbuzuje obavy, že se hranice mezi civilní a vojenskou mocí začínají nebezpečně stírat.
Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Vlády po celém světě podceňují podporu veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu, což brání přijímání ambicióznějších politik. Podle nejnovějšího výzkumu je propast mezi skutečnou ochotou lidí přispět k řešení klimatické krize a vnímáním této ochoty ze strany politiků obrovská.
Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.
Americký prezident Donald Trump dnes podle Bílého domu přednese „vzrušující oznámení“, které bude souviset s Pentagonem. Uvedla to tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Česká armáda prochází zásadní modernizací, ale její budoucnost je nejistá. Před parlamentními volbami se obranná politika stává klíčovým tématem. Zatímco vláda prosazuje navyšování rozpočtu a hlubší integraci s NATO, opozice, včetně ANO a uskupení Stačilo, volá po škrtech a omezení podpory Ukrajině. Výsledek voleb může zásadně ovlivnit směřování české obrany i vztahy se spojenci.
Francouzský herec Gérard Depardieu bude postaven před soud kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního napadení. Tyto činy měl spáchat na herečce Charlotte Arnould v roce 2018. Rozhodnutí o zahájení soudního procesu bylo v úterý vydáno pařížským vyšetřujícím soudcem.
I když je klimatizace vítaným pomocníkem v horkých dnech, může být za určitých okolností také zdrojem zdravotních problémů. Pokud nefunguje správně nebo není řádně udržovaná, může se stát semeništěm škodlivých mikrobů.
Více než 1400 mrtvých a tisíce zraněných si vyžádalo zemětřesení, které v neděli zasáhlo Afghánistán. Nová afghánská vláda pod vedením Tálibánu proto nyní naléhavě žádá o mezinárodní pomoc. Záchranáři se snaží prohledávat trosky domů a hledat přeživší. Jejich práci ale ztěžuje drsný horský terén a nepříznivé počasí.
Dva dny po incidentu, při kterém byl napaden předseda hnutí ANO Andrej Babiš, se útočník, čtyřiašedesátiletý Vladislav N., vyjádřil k motivům svého činu.
I přesto, že se v nadcházejících měsících zřejmě vrátí klimatický jev La Niña, očekává se, že globální teploty zůstanou nadprůměrné. Vyplývá to z prohlášení Světové meteorologické organizace (WMO) spadající pod OSN.
Expředseda vlády Andrej Babiš byl v pondělí na východě Česka napaden. Během mítinku v Dobré ho zasáhl do hlavy a zad holí muž, kterého policie ihned zatkla. Útok, který policisté kvalifikovali jako výtržnictví, si vyžádal Babišovu krátkou hospitalizaci.