Prezident Donald Trump v reakci na pokračující protesty proti imigračním raziím povolal do Los Angeles nejen tisíce příslušníků Národní gardy, ale nově také více než 700 příslušníků námořní pěchoty z kalifornské základny Marine Corps Air Ground Combat Center ve Twentynine Palms. Tento krok představuje výraznou eskalaci a v očích kalifornských představitelů také ohrožení demokratických principů.
Nasazení celého praporu mariňáků bylo oznámeno jen krátce poté, co Trump podepsal memorandum o nasazení 2 000 členů Národní gardy, přičemž později nařídil vyslání dalších 2 000. Kalifornský guvernér Gavin Newsom a starostka Los Angeles Karen Bassová se přitom k nasazení jednotek výslovně nevyjádřili souhlasně, což vyvolalo právní spor mezi státem a federální vládou.
Podle velení amerického Severního velitelství (NORTHCOM) mají mariňáci ze 2. praporu 7. pluku 1. divize námořní pěchoty „posílit stávající síly a zajistit nepřetržité pokrytí oblasti“ v koordinaci s federálními složkami. Ačkoliv mariňáci stejně jako Národní garda nemohou bez vyhlášení zákona o vzpouře (Insurrection Act) vykonávat přímé policejní činnosti, jako jsou zatýkání, jejich přítomnost je v domácím prostředí extrémně neobvyklá. Podle armádních právníků se stále dolaďují pravidla pro použití síly.
Jeden z představitelů Pentagonu, který byl s plánem obeznámen, potvrdil, že úkolem mariňáků bude zřejmě podpora v oblasti zabezpečení a kontrola davu. Přesto obraz těžce vyzbrojených mariňáků v amerických ulicích vyvolal mezi obyvatelstvem i politiky silné emoce – podobné nasazení nebylo k vidění od nepokojů v LA v roce 1992.
Guvernér Newsom reagoval ostrým prohlášením: „Tato eskalace je zcela neodůvodněná, bezprecedentní a absolutně nepřijatelná. Nasazovat elitní složku americké armády proti vlastním občanům je krokem, který podkopává samotné základy demokracie.“ Newsom zároveň odmítl, že by šlo o „nasazení“ v pravém slova smyslu, čímž se snažil odlišit vojenskou mobilizaci od plného bojového nasazení.
Podle údajů NORTHCOM působí momentálně v oblasti Los Angeles přibližně 1 700 příslušníků Národní gardy, přičemž ostatní jednotky stále čekají na pokyny. Mariňáci mají být integrováni do bezpečnostních opatření, která mají chránit federální budovy a zaměstnance.
Velitel losangeleské policie Jim McDonnell vyzval ke „stálé a otevřené komunikaci“ mezi všemi složkami, aby se předešlo chaosu, eskalaci a došlo k zákonnému a koordinovanému postupu. Připomněl také, že LAPD má zkušenosti s velkými demonstracemi a prioritou je bezpečnost.
Tento vývoj přichází v době, kdy Kalifornie podala žalobu na federální vládu za to, že prezident Trump bez souhlasu guvernéra využil státní Národní gardu. V žalobě se uvádí, že Trump „zneužil kontrolované protesty k bezprecedentnímu mocenskému posunu na úkor suverenity Kalifornie“.
V ulicích mezitím pokračují protesty – lidé skandují proti raziím, policie zasahuje slzným plynem a gumovými projektily, a lidskoprávní organizace hlásí zadržování bez přístupu k právníkům. V centru pozornosti je i případ Davida Huerty, odborového předáka, který byl zatčen při pozorování zásahu a čelí obvinění z maření výkonu úřední moci.
Starostka Bassová uvedla, že mnoho zadržených „zmizelo“, odvezli je na neznámá místa bez přístupu k právní pomoci. Zdůraznila, že Los Angeles je „město imigrantů“ a varovala před tím, aby se stalo pokusnou laboratoří pro federální represe: „Nebudu stát stranou, když z nás Bílý dům dělá experiment.“
Napětí v Kalifornii dál roste, zatímco federální vláda hrozí dalšími raziemi a zatýkáním. Nasazení mariňáků v ulicích amerického města mezitím vzbuzuje obavy, že se hranice mezi civilní a vojenskou mocí začínají nebezpečně stírat.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
