Prezident Donald Trump v reakci na pokračující protesty proti imigračním raziím povolal do Los Angeles nejen tisíce příslušníků Národní gardy, ale nově také více než 700 příslušníků námořní pěchoty z kalifornské základny Marine Corps Air Ground Combat Center ve Twentynine Palms. Tento krok představuje výraznou eskalaci a v očích kalifornských představitelů také ohrožení demokratických principů.
Nasazení celého praporu mariňáků bylo oznámeno jen krátce poté, co Trump podepsal memorandum o nasazení 2 000 členů Národní gardy, přičemž později nařídil vyslání dalších 2 000. Kalifornský guvernér Gavin Newsom a starostka Los Angeles Karen Bassová se přitom k nasazení jednotek výslovně nevyjádřili souhlasně, což vyvolalo právní spor mezi státem a federální vládou.
Podle velení amerického Severního velitelství (NORTHCOM) mají mariňáci ze 2. praporu 7. pluku 1. divize námořní pěchoty „posílit stávající síly a zajistit nepřetržité pokrytí oblasti“ v koordinaci s federálními složkami. Ačkoliv mariňáci stejně jako Národní garda nemohou bez vyhlášení zákona o vzpouře (Insurrection Act) vykonávat přímé policejní činnosti, jako jsou zatýkání, jejich přítomnost je v domácím prostředí extrémně neobvyklá. Podle armádních právníků se stále dolaďují pravidla pro použití síly.
Jeden z představitelů Pentagonu, který byl s plánem obeznámen, potvrdil, že úkolem mariňáků bude zřejmě podpora v oblasti zabezpečení a kontrola davu. Přesto obraz těžce vyzbrojených mariňáků v amerických ulicích vyvolal mezi obyvatelstvem i politiky silné emoce – podobné nasazení nebylo k vidění od nepokojů v LA v roce 1992.
Guvernér Newsom reagoval ostrým prohlášením: „Tato eskalace je zcela neodůvodněná, bezprecedentní a absolutně nepřijatelná. Nasazovat elitní složku americké armády proti vlastním občanům je krokem, který podkopává samotné základy demokracie.“ Newsom zároveň odmítl, že by šlo o „nasazení“ v pravém slova smyslu, čímž se snažil odlišit vojenskou mobilizaci od plného bojového nasazení.
Podle údajů NORTHCOM působí momentálně v oblasti Los Angeles přibližně 1 700 příslušníků Národní gardy, přičemž ostatní jednotky stále čekají na pokyny. Mariňáci mají být integrováni do bezpečnostních opatření, která mají chránit federální budovy a zaměstnance.
Velitel losangeleské policie Jim McDonnell vyzval ke „stálé a otevřené komunikaci“ mezi všemi složkami, aby se předešlo chaosu, eskalaci a došlo k zákonnému a koordinovanému postupu. Připomněl také, že LAPD má zkušenosti s velkými demonstracemi a prioritou je bezpečnost.
Tento vývoj přichází v době, kdy Kalifornie podala žalobu na federální vládu za to, že prezident Trump bez souhlasu guvernéra využil státní Národní gardu. V žalobě se uvádí, že Trump „zneužil kontrolované protesty k bezprecedentnímu mocenskému posunu na úkor suverenity Kalifornie“.
V ulicích mezitím pokračují protesty – lidé skandují proti raziím, policie zasahuje slzným plynem a gumovými projektily, a lidskoprávní organizace hlásí zadržování bez přístupu k právníkům. V centru pozornosti je i případ Davida Huerty, odborového předáka, který byl zatčen při pozorování zásahu a čelí obvinění z maření výkonu úřední moci.
Starostka Bassová uvedla, že mnoho zadržených „zmizelo“, odvezli je na neznámá místa bez přístupu k právní pomoci. Zdůraznila, že Los Angeles je „město imigrantů“ a varovala před tím, aby se stalo pokusnou laboratoří pro federální represe: „Nebudu stát stranou, když z nás Bílý dům dělá experiment.“
Napětí v Kalifornii dál roste, zatímco federální vláda hrozí dalšími raziemi a zatýkáním. Nasazení mariňáků v ulicích amerického města mezitím vzbuzuje obavy, že se hranice mezi civilní a vojenskou mocí začínají nebezpečně stírat.
Protesty proti imigrantským raziím a rozmístění armády v Los Angeles vyústily v hromadná zatýkání a vyhlášení nočního zákazu vycházení. Prezident Donald Trump prohlásil, že město „osvobodí“, čímž dále rozdmýchal politické napětí s kalifornskými představiteli.
Elon Musk ve středu přiznal, že některé jeho nedávné příspěvky na sociální síti X, zaměřené proti prezidentu Donaldu Trumpovi, byly přehnané. V nečekaně smířlivém tónu tak naznačil možnost uklidnění napjatých vztahů s hlavou státu, se kterou se minulý týden veřejně rozešel.
Guantánamo – místo, které se v povědomí veřejnosti zapsalo jako symbol boje proti terorismu – se má nyní stát novým střediskem americké imigrační politiky. Podle informací serveru Politico chce Trumpova vláda začít už tento týden přesouvat do zařízení tisíce nelegálních migrantů. Jde o bezprecedentní krok, který vyvolává rozruch nejen mezi americkými diplomaty, ale i mezi spojeneckými státy.
Filmový hit Quentina Tarantina „Hanebný pancharti“, považovaný za jeden z nejlepších snímků 21. století, bude z nabídky Netflixu stažen už v pondělí 16. června. Kultovní válečný thriller s Bradem Pittem a Oscarem oceněným Christophem Waltzem tak máte jen několik dní na zhlédnutí.
Napětí v ulicích amerických měst opět eskaluje. V Los Angeles, které se stalo epicentrem protestů proti masovým deportacím iniciovaným administrativou prezidenta Donalda Trumpa, došlo k dalším incidentům – tentokrát s přímým zásahem proti novinářům. Australská reportérka Lauren Tomasi byla během živého vstupu zasažena gumovým projektilem do nohy. Podle svědků ji policista zaměřil záměrně. Britský fotožurnalista Nick Stern musel být po podobném útoku operován.
Nasazení 2 000 příslušníků kalifornské národní gardy prezidentem Donaldem Trumpem bez vědomí a souhlasu guvernéra Gavina Newsoma vyvolalo ostrou kritiku a podle odborníků znamená bezprecedentní porušení dosavadních zvyklostí. Historická paralela existuje, ale podle odbornice na americké dějiny Sinead McEneaneyové z Open University je současná situace zásadně odlišná – a mnohem politicky motivovaná.
V části centra Los Angeles od úterního večera platí noční zákaz vycházení, v rámci kterého došlo k hromadnému zatýkání demonstrantů. Protesty, které se rozšířily i do dalších amerických měst, jsou reakcí na razie imigračního úřadu ICE. V Texasu se mezitím připravuje nasazení Národní gardy. Na ulicích Los Angeles však zatím vojáci přítomni nejsou, přestože se o jejich možné mobilizaci stále intenzivně jedná.
Přes rok bojuje britský král Karel III. se zákeřnou rakovinou. Zatímco u princezny Kate ustoupila nemoc do remise, panovník v léčbě pokračuje. Z Velké Británie nyní přišly znepokojivé zprávy ohledně zdravotního stavu hlavy královské rodiny.
Až do úvodních dnů letních prázdnin vidí meteorologové v nejnovějším dlouhodobém výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úplně nejlepší zprávy pro dovolenkáře nemají. Nadprůměrně teplé počasí se zatím neočekává.
Americký prezident Donald Trumpa neprojevuje žádné známky toho, že by chtěl Ameriku spojovat. Spíše naopak – už při prvních masových protestech od inaugurace ukazuje, jak moc umí situaci ještě více vyhrotit. Jeho vystupování na sociálních sítích, včetně osobního účtu a oficiálních kanálů Bílého domu, znovu dokazuje, že Trump spoléhá na populistickou rétoriku a šíření nenávisti jako hlavní nástroje politického boje.
Premiér Petr Fiala se nyní musí vypořádat s tím, jak mu exministr spravedlnosti Pavel Blažek výrazně zkomplikoval předvolební kampaň koalice Spolu. Jenže, jak se ukazuje, s tím si premiér příliš neví rady. Namísto toho, aby otevíral témata, která občany opravdu pálí, raději opakovaně varuje před proruskými vlivy a osočuje opozici. Jenže opozice pouze dělá svou práci – pečlivě kontroluje vládu a správně na ní nenechává nit suchou. A když premiér Fiala znovu a znovu sahá po slově „proruský“, unavuje tím už i své nejvěrnější příznivce.
Malý synovec mě chytil za ruku a chtěl mi ukázat své hračky. Automaticky jsem vykřikla bolestí. Jeho nevinný dotek totiž způsobil ostrou bolest, která mě provázela už roky – a nikdo mi ji nedokázal vysvětlit, píše pro The Guardian novinářka Tiffanie Drayton.
