Trump poprvé zpochybnil Putinovy úmysly: Pokud nechce mír, hrozí Rusku sankce!

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Mariana Nová 26. dubna 2025 19:46
Sdílej:

Šéf Bílého domu Donald Trump si snad poprvé připustil, že Rusko o mír na Ukrajině nestojí. Uvedl to v souvislosti s pokračujícími raketovými útoky na ukrajinská města. Kremlu proto hrozí sankcemi, které by se mohly dotknout i bankovního sektoru. 

Trump se do Putina pustil v příspěvku, v němž kritizoval oba své předchůdce v prezidentském úřadu, konkrétně Baracka Obamu a Joea Bidena, a především prestižní deník New York Times. List nařkl z toho, že bez ohledu na to, jak dobrou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou vyjedná, budou jeho reportéři tvrdit, že je špatná. 

"Není žádný důvod, aby Putin v posledních několika dnech střílel rakety do civilních oblastí, měst a obcí. Nutí mě to si myslet, že možná nechce zastavit válku, proto se s ním musí jednat jinak, přes bankovnictví a sekundární sankce. Příliš mnoho lidí umírá," napsal šéf Bílého domu na konci příspěvku na síti Truth Social. 

Trump ještě v pátek na stejné síti psal, že Rusko a Ukrajina jsou velmi blízko dohodě. "Obě strany by se nyní měly setkat a dokončit to. Na většině zásadních bodů je shoda. Zastavte krveprolití, teď. Budeme tam, kde to bude potřeba, abychom pomohli s ukončením této kruté a nesmyslné války," vzkázal po přistání v Římě.

Americký prezident v sobotu jednal před pohřbem papeže Františka s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Rozhovor trval jen několik málo minut, protože oba politici se následně museli odebrat na prostranství před bazilikou svatého Petra. Bílý dům sdělil, že se jednalo o velmi produktivní diskuzi. BBC později uvedla, že se mají během dne setkat znovu.

Zelenskyj označil setkání s Trumpem za dobré a poděkoval mu. "Diskutovali jsme o mnohém jeden na jednoho. Doufám ve výsledky ke všemu, co jsme řešili. V záchranu životů našich lidí. V úplné a bezpodmínečné příměří. V důvěryhodný a dlouhotrvající mír, který zabrání vypuknutí další války," napsal ukrajinský prezident na sociální síti X.

Tam zveřejnil i společnou fotografii z útrob vatikánské baziliky. "Velmi symbolické setkání, které má potenciál stát se historickým, pokud dosáhneme společných výsledků," dodal Zelenskyj.

Stalo se
Novinky
Bílý dům

V Bílém domě začaly po volbách personální čistky

Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.

Novinky
Hormuzský průliv

Hormuzský průliv může být znovu otevřen jako součást inspekce jaderných zařízení

Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.

Novinky
Ilustrační foto

10 let od podpisu klimatické dohody: Svět se propadá do hluboké krize, oteplení pod 1,5 stupně neudrží

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

Novinky
Izrael

"Je to jen textilní továrna." Jak Izrael před 60 lety světu tajil jaderný program?

Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.