Šéf Bílého domu Donald Trump si snad poprvé připustil, že Rusko o mír na Ukrajině nestojí. Uvedl to v souvislosti s pokračujícími raketovými útoky na ukrajinská města. Kremlu proto hrozí sankcemi, které by se mohly dotknout i bankovního sektoru.
Trump se do Putina pustil v příspěvku, v němž kritizoval oba své předchůdce v prezidentském úřadu, konkrétně Baracka Obamu a Joea Bidena, a především prestižní deník New York Times. List nařkl z toho, že bez ohledu na to, jak dobrou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou vyjedná, budou jeho reportéři tvrdit, že je špatná.
"Není žádný důvod, aby Putin v posledních několika dnech střílel rakety do civilních oblastí, měst a obcí. Nutí mě to si myslet, že možná nechce zastavit válku, proto se s ním musí jednat jinak, přes bankovnictví a sekundární sankce. Příliš mnoho lidí umírá," napsal šéf Bílého domu na konci příspěvku na síti Truth Social.
Trump ještě v pátek na stejné síti psal, že Rusko a Ukrajina jsou velmi blízko dohodě. "Obě strany by se nyní měly setkat a dokončit to. Na většině zásadních bodů je shoda. Zastavte krveprolití, teď. Budeme tam, kde to bude potřeba, abychom pomohli s ukončením této kruté a nesmyslné války," vzkázal po přistání v Římě.
Americký prezident v sobotu jednal před pohřbem papeže Františka s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Rozhovor trval jen několik málo minut, protože oba politici se následně museli odebrat na prostranství před bazilikou svatého Petra. Bílý dům sdělil, že se jednalo o velmi produktivní diskuzi. BBC později uvedla, že se mají během dne setkat znovu.
Zelenskyj označil setkání s Trumpem za dobré a poděkoval mu. "Diskutovali jsme o mnohém jeden na jednoho. Doufám ve výsledky ke všemu, co jsme řešili. V záchranu životů našich lidí. V úplné a bezpodmínečné příměří. V důvěryhodný a dlouhotrvající mír, který zabrání vypuknutí další války," napsal ukrajinský prezident na sociální síti X.
Tam zveřejnil i společnou fotografii z útrob vatikánské baziliky. "Velmi symbolické setkání, které má potenciál stát se historickým, pokud dosáhneme společných výsledků," dodal Zelenskyj.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.