Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Během rozhovoru s novináři v Bílém domě Trump řekl, že Putin se s Zelenským nemusí setkat jako první, aby se on sám s Putinem mohl sejít. „Ne, nemusí,“ řekl. „Chtěli by se se mnou setkat a já udělám vše, co bude v mých silách, abych zastavil zabíjení.“
Toto prohlášení je v rozporu se zprávou deníku The New York Post, který s odvoláním na úředníka Bílého domu uvedl, že Trump se s Putinem setká, pouze pokud by se ruský vůdce nejdříve sešel se Zelenským.
Putin však takové setkání dříve odmítl. Nejisté vzkazy a vzájemné rozpory mezi úředníky Bílého domu a Kremlu naznačují chaotickou situaci, která doprovází Trumpovy snahy vyjednat příměří. Putin uvedl, že na schůzku se Zelenským není připraven, ačkoliv Kreml tvrdí, že přípravy na summit s Trumpem již probíhají.
Putin o schůzce se Zelenským řekl, že „v zásadě nemám nic proti tomu, je to možné, ale musí pro to být vytvořeny určité podmínky. Bohužel jsme od vytvoření takových podmínek stále daleko.“
Poté, co se Putin sešel s Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, se objevily zprávy, že ruský prezident souhlasil, že se nejprve setká s Trumpem a poté se Zelenským ve třístranném formátu. Kreml ale popírá, že by se o takovém summitu jednalo.
Putinův poradce Jurij Ušakov řekl novinářům, že se Rusko chce soustředit na přípravy bilaterálního setkání s Trumpem. Co se týče třístranného setkání, to podle Ušakova zmínila pouze americká strana. Ruská strana prý tuto možnost nekomentovala.
Místo konání summitu není zatím známo, ale Putin naznačil, že Spojené arabské emiráty by mohly být vhodným místem. Návštěva Spojených arabských emirátů je podle něj jen jednou z mnoha možností.
Myšlenka, že by se Putin a Trump pokusili dospět k dohodě o Ukrajině bez účasti kohokoli jiného, pravděpodobně vyvolává obavy v Kyjevě i v evropských metropolích. Ty opakovaně zdůrazňují, že Ukrajina musí být přítomna při jakýchkoliv jednáních, která se týkají jejího osudu.
Zatímco Moskva upřednostňuje myšlenku „summitu velmocí“, kde by mohla jednat s Trumpem bez účasti Evropanů, Ukrajina prosazuje jiný přístup. Putinův ekonomický poradce Kirill Dmitriev prohlásil, že setkání by mohlo být dobrou příležitostí k přímému jednání s Trumpem, aby se předešlo „dezinformacím“ o Rusku, které podle něj jiné země používají k ovlivňování amerického prezidenta.
Summit by se tak podle něj mohl stát „důležitou historickou událostí“. Zelenskyj po Witkoffově odjezdu z Ruska hovořil s Trumpem. Hovor se odehrál ve čtvrtek, zúčastnili se ho také generální tajemník NATO Mark Rutte a několik evropských lídrů.
Zelenskyj se ve svém prohlášení vyhnul kritice Trumpa, ale uvedl, že se celý den věnoval rozhovorům s evropskými spojenci. „Na Ukrajině jsme opakovaně říkali, že hledání skutečných řešení může být opravdu účinné pouze na úrovni vůdců,“ napsal na sociální síti Telegram.
Poté dodal, že mluvil s německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Předal jsem [Macronovi] náš ukrajinský pohled na rozhovory mezi prezidentem Trumpem a evropskými kolegy,“ řekl. „Koordinujeme naše pozice a oba chápeme potřebu společné evropské vize v klíčových otázkách evropské bezpečnosti.“
Zelenskyj opakovaně vyzval k přímým rozhovorům s Putinem, a to buď s Trumpem, nebo s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako prostředníkem. Putin však možnost přímých rozhovorů stále odmítá a navrhuje, aby se nejprve dohodly nižší vyjednávací skupiny. Zatím však na jednáních v Turecku nebylo dosaženo velkého pokroku, protože Moskva vyslala pouze méně významnou delegaci, která nepůsobila připraveně.
V posledních týdnech se zdálo, že Trump zaujal vůči Rusku tvrdší postoj. Označil útoky proti civilním cílům na Ukrajině za „odporné“ a slíbil nové sankce, pokud nedojde do konce týdne k pokroku v jednáních.
Úředníci Bílého domu uvedli, že sankce jsou stále na stole. Ve středu byla oznámena dodatečná cla pro Indii, a to z důvodu nákupů ruské ropy. Zároveň se ale Trump zdál být spokojen s výsledkem rozhovorů s Witkoffem. Ušakov označil diskuse za „věcné“ a tvrdil, že se soustředily na budoucnost spolupráce mezi Washingtonem a Moskvou.
Trump uvedl, že by se summit mohl uskutečnit „velmi brzy“. Jiní ve Washingtonu byli ohledně termínu méně optimističtí. Ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že schůzka by se mohla konat brzy, „ale očividně se toho musí ještě hodně stát, než k tomu může dojít“. Pokud se setkání uskuteční, bude se jednat o první summit lídrů USA a Ruska od chvíle, kdy se Joe Biden v roce 2021 setkal s Putinem v Ženevě.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.