Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Během rozhovoru s novináři v Bílém domě Trump řekl, že Putin se s Zelenským nemusí setkat jako první, aby se on sám s Putinem mohl sejít. „Ne, nemusí,“ řekl. „Chtěli by se se mnou setkat a já udělám vše, co bude v mých silách, abych zastavil zabíjení.“
Toto prohlášení je v rozporu se zprávou deníku The New York Post, který s odvoláním na úředníka Bílého domu uvedl, že Trump se s Putinem setká, pouze pokud by se ruský vůdce nejdříve sešel se Zelenským.
Putin však takové setkání dříve odmítl. Nejisté vzkazy a vzájemné rozpory mezi úředníky Bílého domu a Kremlu naznačují chaotickou situaci, která doprovází Trumpovy snahy vyjednat příměří. Putin uvedl, že na schůzku se Zelenským není připraven, ačkoliv Kreml tvrdí, že přípravy na summit s Trumpem již probíhají.
Putin o schůzce se Zelenským řekl, že „v zásadě nemám nic proti tomu, je to možné, ale musí pro to být vytvořeny určité podmínky. Bohužel jsme od vytvoření takových podmínek stále daleko.“
Poté, co se Putin sešel s Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, se objevily zprávy, že ruský prezident souhlasil, že se nejprve setká s Trumpem a poté se Zelenským ve třístranném formátu. Kreml ale popírá, že by se o takovém summitu jednalo.
Putinův poradce Jurij Ušakov řekl novinářům, že se Rusko chce soustředit na přípravy bilaterálního setkání s Trumpem. Co se týče třístranného setkání, to podle Ušakova zmínila pouze americká strana. Ruská strana prý tuto možnost nekomentovala.
Místo konání summitu není zatím známo, ale Putin naznačil, že Spojené arabské emiráty by mohly být vhodným místem. Návštěva Spojených arabských emirátů je podle něj jen jednou z mnoha možností.
Myšlenka, že by se Putin a Trump pokusili dospět k dohodě o Ukrajině bez účasti kohokoli jiného, pravděpodobně vyvolává obavy v Kyjevě i v evropských metropolích. Ty opakovaně zdůrazňují, že Ukrajina musí být přítomna při jakýchkoliv jednáních, která se týkají jejího osudu.
Zatímco Moskva upřednostňuje myšlenku „summitu velmocí“, kde by mohla jednat s Trumpem bez účasti Evropanů, Ukrajina prosazuje jiný přístup. Putinův ekonomický poradce Kirill Dmitriev prohlásil, že setkání by mohlo být dobrou příležitostí k přímému jednání s Trumpem, aby se předešlo „dezinformacím“ o Rusku, které podle něj jiné země používají k ovlivňování amerického prezidenta.
Summit by se tak podle něj mohl stát „důležitou historickou událostí“. Zelenskyj po Witkoffově odjezdu z Ruska hovořil s Trumpem. Hovor se odehrál ve čtvrtek, zúčastnili se ho také generální tajemník NATO Mark Rutte a několik evropských lídrů.
Zelenskyj se ve svém prohlášení vyhnul kritice Trumpa, ale uvedl, že se celý den věnoval rozhovorům s evropskými spojenci. „Na Ukrajině jsme opakovaně říkali, že hledání skutečných řešení může být opravdu účinné pouze na úrovni vůdců,“ napsal na sociální síti Telegram.
Poté dodal, že mluvil s německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Předal jsem [Macronovi] náš ukrajinský pohled na rozhovory mezi prezidentem Trumpem a evropskými kolegy,“ řekl. „Koordinujeme naše pozice a oba chápeme potřebu společné evropské vize v klíčových otázkách evropské bezpečnosti.“
Zelenskyj opakovaně vyzval k přímým rozhovorům s Putinem, a to buď s Trumpem, nebo s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako prostředníkem. Putin však možnost přímých rozhovorů stále odmítá a navrhuje, aby se nejprve dohodly nižší vyjednávací skupiny. Zatím však na jednáních v Turecku nebylo dosaženo velkého pokroku, protože Moskva vyslala pouze méně významnou delegaci, která nepůsobila připraveně.
V posledních týdnech se zdálo, že Trump zaujal vůči Rusku tvrdší postoj. Označil útoky proti civilním cílům na Ukrajině za „odporné“ a slíbil nové sankce, pokud nedojde do konce týdne k pokroku v jednáních.
Úředníci Bílého domu uvedli, že sankce jsou stále na stole. Ve středu byla oznámena dodatečná cla pro Indii, a to z důvodu nákupů ruské ropy. Zároveň se ale Trump zdál být spokojen s výsledkem rozhovorů s Witkoffem. Ušakov označil diskuse za „věcné“ a tvrdil, že se soustředily na budoucnost spolupráce mezi Washingtonem a Moskvou.
Trump uvedl, že by se summit mohl uskutečnit „velmi brzy“. Jiní ve Washingtonu byli ohledně termínu méně optimističtí. Ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že schůzka by se mohla konat brzy, „ale očividně se toho musí ještě hodně stát, než k tomu může dojít“. Pokud se setkání uskuteční, bude se jednat o první summit lídrů USA a Ruska od chvíle, kdy se Joe Biden v roce 2021 setkal s Putinem v Ženevě.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.