Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Během rozhovoru s novináři v Bílém domě Trump řekl, že Putin se s Zelenským nemusí setkat jako první, aby se on sám s Putinem mohl sejít. „Ne, nemusí,“ řekl. „Chtěli by se se mnou setkat a já udělám vše, co bude v mých silách, abych zastavil zabíjení.“
Toto prohlášení je v rozporu se zprávou deníku The New York Post, který s odvoláním na úředníka Bílého domu uvedl, že Trump se s Putinem setká, pouze pokud by se ruský vůdce nejdříve sešel se Zelenským.
Putin však takové setkání dříve odmítl. Nejisté vzkazy a vzájemné rozpory mezi úředníky Bílého domu a Kremlu naznačují chaotickou situaci, která doprovází Trumpovy snahy vyjednat příměří. Putin uvedl, že na schůzku se Zelenským není připraven, ačkoliv Kreml tvrdí, že přípravy na summit s Trumpem již probíhají.
Putin o schůzce se Zelenským řekl, že „v zásadě nemám nic proti tomu, je to možné, ale musí pro to být vytvořeny určité podmínky. Bohužel jsme od vytvoření takových podmínek stále daleko.“
Poté, co se Putin sešel s Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, se objevily zprávy, že ruský prezident souhlasil, že se nejprve setká s Trumpem a poté se Zelenským ve třístranném formátu. Kreml ale popírá, že by se o takovém summitu jednalo.
Putinův poradce Jurij Ušakov řekl novinářům, že se Rusko chce soustředit na přípravy bilaterálního setkání s Trumpem. Co se týče třístranného setkání, to podle Ušakova zmínila pouze americká strana. Ruská strana prý tuto možnost nekomentovala.
Místo konání summitu není zatím známo, ale Putin naznačil, že Spojené arabské emiráty by mohly být vhodným místem. Návštěva Spojených arabských emirátů je podle něj jen jednou z mnoha možností.
Myšlenka, že by se Putin a Trump pokusili dospět k dohodě o Ukrajině bez účasti kohokoli jiného, pravděpodobně vyvolává obavy v Kyjevě i v evropských metropolích. Ty opakovaně zdůrazňují, že Ukrajina musí být přítomna při jakýchkoliv jednáních, která se týkají jejího osudu.
Zatímco Moskva upřednostňuje myšlenku „summitu velmocí“, kde by mohla jednat s Trumpem bez účasti Evropanů, Ukrajina prosazuje jiný přístup. Putinův ekonomický poradce Kirill Dmitriev prohlásil, že setkání by mohlo být dobrou příležitostí k přímému jednání s Trumpem, aby se předešlo „dezinformacím“ o Rusku, které podle něj jiné země používají k ovlivňování amerického prezidenta.
Summit by se tak podle něj mohl stát „důležitou historickou událostí“. Zelenskyj po Witkoffově odjezdu z Ruska hovořil s Trumpem. Hovor se odehrál ve čtvrtek, zúčastnili se ho také generální tajemník NATO Mark Rutte a několik evropských lídrů.
Zelenskyj se ve svém prohlášení vyhnul kritice Trumpa, ale uvedl, že se celý den věnoval rozhovorům s evropskými spojenci. „Na Ukrajině jsme opakovaně říkali, že hledání skutečných řešení může být opravdu účinné pouze na úrovni vůdců,“ napsal na sociální síti Telegram.
Poté dodal, že mluvil s německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Předal jsem [Macronovi] náš ukrajinský pohled na rozhovory mezi prezidentem Trumpem a evropskými kolegy,“ řekl. „Koordinujeme naše pozice a oba chápeme potřebu společné evropské vize v klíčových otázkách evropské bezpečnosti.“
Zelenskyj opakovaně vyzval k přímým rozhovorům s Putinem, a to buď s Trumpem, nebo s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako prostředníkem. Putin však možnost přímých rozhovorů stále odmítá a navrhuje, aby se nejprve dohodly nižší vyjednávací skupiny. Zatím však na jednáních v Turecku nebylo dosaženo velkého pokroku, protože Moskva vyslala pouze méně významnou delegaci, která nepůsobila připraveně.
V posledních týdnech se zdálo, že Trump zaujal vůči Rusku tvrdší postoj. Označil útoky proti civilním cílům na Ukrajině za „odporné“ a slíbil nové sankce, pokud nedojde do konce týdne k pokroku v jednáních.
Úředníci Bílého domu uvedli, že sankce jsou stále na stole. Ve středu byla oznámena dodatečná cla pro Indii, a to z důvodu nákupů ruské ropy. Zároveň se ale Trump zdál být spokojen s výsledkem rozhovorů s Witkoffem. Ušakov označil diskuse za „věcné“ a tvrdil, že se soustředily na budoucnost spolupráce mezi Washingtonem a Moskvou.
Trump uvedl, že by se summit mohl uskutečnit „velmi brzy“. Jiní ve Washingtonu byli ohledně termínu méně optimističtí. Ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že schůzka by se mohla konat brzy, „ale očividně se toho musí ještě hodně stát, než k tomu může dojít“. Pokud se setkání uskuteční, bude se jednat o první summit lídrů USA a Ruska od chvíle, kdy se Joe Biden v roce 2021 setkal s Putinem v Ženevě.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.