Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Během rozhovoru s novináři v Bílém domě Trump řekl, že Putin se s Zelenským nemusí setkat jako první, aby se on sám s Putinem mohl sejít. „Ne, nemusí,“ řekl. „Chtěli by se se mnou setkat a já udělám vše, co bude v mých silách, abych zastavil zabíjení.“
Toto prohlášení je v rozporu se zprávou deníku The New York Post, který s odvoláním na úředníka Bílého domu uvedl, že Trump se s Putinem setká, pouze pokud by se ruský vůdce nejdříve sešel se Zelenským.
Putin však takové setkání dříve odmítl. Nejisté vzkazy a vzájemné rozpory mezi úředníky Bílého domu a Kremlu naznačují chaotickou situaci, která doprovází Trumpovy snahy vyjednat příměří. Putin uvedl, že na schůzku se Zelenským není připraven, ačkoliv Kreml tvrdí, že přípravy na summit s Trumpem již probíhají.
Putin o schůzce se Zelenským řekl, že „v zásadě nemám nic proti tomu, je to možné, ale musí pro to být vytvořeny určité podmínky. Bohužel jsme od vytvoření takových podmínek stále daleko.“
Poté, co se Putin sešel s Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, se objevily zprávy, že ruský prezident souhlasil, že se nejprve setká s Trumpem a poté se Zelenským ve třístranném formátu. Kreml ale popírá, že by se o takovém summitu jednalo.
Putinův poradce Jurij Ušakov řekl novinářům, že se Rusko chce soustředit na přípravy bilaterálního setkání s Trumpem. Co se týče třístranného setkání, to podle Ušakova zmínila pouze americká strana. Ruská strana prý tuto možnost nekomentovala.
Místo konání summitu není zatím známo, ale Putin naznačil, že Spojené arabské emiráty by mohly být vhodným místem. Návštěva Spojených arabských emirátů je podle něj jen jednou z mnoha možností.
Myšlenka, že by se Putin a Trump pokusili dospět k dohodě o Ukrajině bez účasti kohokoli jiného, pravděpodobně vyvolává obavy v Kyjevě i v evropských metropolích. Ty opakovaně zdůrazňují, že Ukrajina musí být přítomna při jakýchkoliv jednáních, která se týkají jejího osudu.
Zatímco Moskva upřednostňuje myšlenku „summitu velmocí“, kde by mohla jednat s Trumpem bez účasti Evropanů, Ukrajina prosazuje jiný přístup. Putinův ekonomický poradce Kirill Dmitriev prohlásil, že setkání by mohlo být dobrou příležitostí k přímému jednání s Trumpem, aby se předešlo „dezinformacím“ o Rusku, které podle něj jiné země používají k ovlivňování amerického prezidenta.
Summit by se tak podle něj mohl stát „důležitou historickou událostí“. Zelenskyj po Witkoffově odjezdu z Ruska hovořil s Trumpem. Hovor se odehrál ve čtvrtek, zúčastnili se ho také generální tajemník NATO Mark Rutte a několik evropských lídrů.
Zelenskyj se ve svém prohlášení vyhnul kritice Trumpa, ale uvedl, že se celý den věnoval rozhovorům s evropskými spojenci. „Na Ukrajině jsme opakovaně říkali, že hledání skutečných řešení může být opravdu účinné pouze na úrovni vůdců,“ napsal na sociální síti Telegram.
Poté dodal, že mluvil s německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Předal jsem [Macronovi] náš ukrajinský pohled na rozhovory mezi prezidentem Trumpem a evropskými kolegy,“ řekl. „Koordinujeme naše pozice a oba chápeme potřebu společné evropské vize v klíčových otázkách evropské bezpečnosti.“
Zelenskyj opakovaně vyzval k přímým rozhovorům s Putinem, a to buď s Trumpem, nebo s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako prostředníkem. Putin však možnost přímých rozhovorů stále odmítá a navrhuje, aby se nejprve dohodly nižší vyjednávací skupiny. Zatím však na jednáních v Turecku nebylo dosaženo velkého pokroku, protože Moskva vyslala pouze méně významnou delegaci, která nepůsobila připraveně.
V posledních týdnech se zdálo, že Trump zaujal vůči Rusku tvrdší postoj. Označil útoky proti civilním cílům na Ukrajině za „odporné“ a slíbil nové sankce, pokud nedojde do konce týdne k pokroku v jednáních.
Úředníci Bílého domu uvedli, že sankce jsou stále na stole. Ve středu byla oznámena dodatečná cla pro Indii, a to z důvodu nákupů ruské ropy. Zároveň se ale Trump zdál být spokojen s výsledkem rozhovorů s Witkoffem. Ušakov označil diskuse za „věcné“ a tvrdil, že se soustředily na budoucnost spolupráce mezi Washingtonem a Moskvou.
Trump uvedl, že by se summit mohl uskutečnit „velmi brzy“. Jiní ve Washingtonu byli ohledně termínu méně optimističtí. Ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že schůzka by se mohla konat brzy, „ale očividně se toho musí ještě hodně stát, než k tomu může dojít“. Pokud se setkání uskuteční, bude se jednat o první summit lídrů USA a Ruska od chvíle, kdy se Joe Biden v roce 2021 setkal s Putinem v Ženevě.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.