Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Během rozhovoru s novináři v Bílém domě Trump řekl, že Putin se s Zelenským nemusí setkat jako první, aby se on sám s Putinem mohl sejít. „Ne, nemusí,“ řekl. „Chtěli by se se mnou setkat a já udělám vše, co bude v mých silách, abych zastavil zabíjení.“
Toto prohlášení je v rozporu se zprávou deníku The New York Post, který s odvoláním na úředníka Bílého domu uvedl, že Trump se s Putinem setká, pouze pokud by se ruský vůdce nejdříve sešel se Zelenským.
Putin však takové setkání dříve odmítl. Nejisté vzkazy a vzájemné rozpory mezi úředníky Bílého domu a Kremlu naznačují chaotickou situaci, která doprovází Trumpovy snahy vyjednat příměří. Putin uvedl, že na schůzku se Zelenským není připraven, ačkoliv Kreml tvrdí, že přípravy na summit s Trumpem již probíhají.
Putin o schůzce se Zelenským řekl, že „v zásadě nemám nic proti tomu, je to možné, ale musí pro to být vytvořeny určité podmínky. Bohužel jsme od vytvoření takových podmínek stále daleko.“
Poté, co se Putin sešel s Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, se objevily zprávy, že ruský prezident souhlasil, že se nejprve setká s Trumpem a poté se Zelenským ve třístranném formátu. Kreml ale popírá, že by se o takovém summitu jednalo.
Putinův poradce Jurij Ušakov řekl novinářům, že se Rusko chce soustředit na přípravy bilaterálního setkání s Trumpem. Co se týče třístranného setkání, to podle Ušakova zmínila pouze americká strana. Ruská strana prý tuto možnost nekomentovala.
Místo konání summitu není zatím známo, ale Putin naznačil, že Spojené arabské emiráty by mohly být vhodným místem. Návštěva Spojených arabských emirátů je podle něj jen jednou z mnoha možností.
Myšlenka, že by se Putin a Trump pokusili dospět k dohodě o Ukrajině bez účasti kohokoli jiného, pravděpodobně vyvolává obavy v Kyjevě i v evropských metropolích. Ty opakovaně zdůrazňují, že Ukrajina musí být přítomna při jakýchkoliv jednáních, která se týkají jejího osudu.
Zatímco Moskva upřednostňuje myšlenku „summitu velmocí“, kde by mohla jednat s Trumpem bez účasti Evropanů, Ukrajina prosazuje jiný přístup. Putinův ekonomický poradce Kirill Dmitriev prohlásil, že setkání by mohlo být dobrou příležitostí k přímému jednání s Trumpem, aby se předešlo „dezinformacím“ o Rusku, které podle něj jiné země používají k ovlivňování amerického prezidenta.
Summit by se tak podle něj mohl stát „důležitou historickou událostí“. Zelenskyj po Witkoffově odjezdu z Ruska hovořil s Trumpem. Hovor se odehrál ve čtvrtek, zúčastnili se ho také generální tajemník NATO Mark Rutte a několik evropských lídrů.
Zelenskyj se ve svém prohlášení vyhnul kritice Trumpa, ale uvedl, že se celý den věnoval rozhovorům s evropskými spojenci. „Na Ukrajině jsme opakovaně říkali, že hledání skutečných řešení může být opravdu účinné pouze na úrovni vůdců,“ napsal na sociální síti Telegram.
Poté dodal, že mluvil s německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Předal jsem [Macronovi] náš ukrajinský pohled na rozhovory mezi prezidentem Trumpem a evropskými kolegy,“ řekl. „Koordinujeme naše pozice a oba chápeme potřebu společné evropské vize v klíčových otázkách evropské bezpečnosti.“
Zelenskyj opakovaně vyzval k přímým rozhovorům s Putinem, a to buď s Trumpem, nebo s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako prostředníkem. Putin však možnost přímých rozhovorů stále odmítá a navrhuje, aby se nejprve dohodly nižší vyjednávací skupiny. Zatím však na jednáních v Turecku nebylo dosaženo velkého pokroku, protože Moskva vyslala pouze méně významnou delegaci, která nepůsobila připraveně.
V posledních týdnech se zdálo, že Trump zaujal vůči Rusku tvrdší postoj. Označil útoky proti civilním cílům na Ukrajině za „odporné“ a slíbil nové sankce, pokud nedojde do konce týdne k pokroku v jednáních.
Úředníci Bílého domu uvedli, že sankce jsou stále na stole. Ve středu byla oznámena dodatečná cla pro Indii, a to z důvodu nákupů ruské ropy. Zároveň se ale Trump zdál být spokojen s výsledkem rozhovorů s Witkoffem. Ušakov označil diskuse za „věcné“ a tvrdil, že se soustředily na budoucnost spolupráce mezi Washingtonem a Moskvou.
Trump uvedl, že by se summit mohl uskutečnit „velmi brzy“. Jiní ve Washingtonu byli ohledně termínu méně optimističtí. Ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že schůzka by se mohla konat brzy, „ale očividně se toho musí ještě hodně stát, než k tomu může dojít“. Pokud se setkání uskuteční, bude se jednat o první summit lídrů USA a Ruska od chvíle, kdy se Joe Biden v roce 2021 setkal s Putinem v Ženevě.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.